hermína14
přečtené 388
Zvlčení
2003,
Antonín Bajaja
Lépe mi bylo asi mezi vlky; těšila jsem se, až k nim vyprávění zase přeskočí...ta kombinace byla skvostná...
Domek na vinici
2009,
Viola Fischerová
Občas se k ní vracím...ladí mi, pasuje a zdá se, že nezevšední...
Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita
2009,
Max Kašparů (p)
Fotky pana Štreita bych si určitě přála mít v knihovně i bez povídání. Musím ale uznat, že příběhy jim nijak neublížily; podtrhly je a ..."vybarvily"..
Zvuk slunečních hodin
2008,
Hana Andronikova
Odstartovala zvědavý hlad po ostatních knížkách autorky...nebyla jsem zklamaná ani jednou..vlastně až nakonec tím, že už další nebude..
Vzducholoď v parku
2012,
Karel Sýs
...technicko-poetické...kdo by to byl řekl, že to skloubení bude fungovat..ale přineslo mi mnoho krásných nezvyklých spojení...a to mám ráda...to jééé, které se mi vydere z pusy při čtení...... celý text
Potřeby pro sebevrahy
2011,
Jean Teulé
bylo to jako strávit 3 dny mezi svými kamarády...oni jsou už takoví:)
Na Řece
2011,
Josef Hejzlar
Sáhla jsem po ní, protože ji napsali spolu a protože Skořicová je krásné jméno:). A nelitovala jsem ani chvilku...
Straka v říši entropie
2010,
Markéta Baňková
Nadšeně jsem se na ni vrhla, ale trošku to během čtení vyprchalo. Ani nevím, jestli je to knížka pro děti. Nápad je to úžasný, ale možná to chtělo spolupráci s nějakým "natvrdlíkem":)...?... celý text
Zamkni les a pojď
2009,
Inka Machulková
Fascinuje mě na těch verších, že dají se stydlivě šepotat i nahlas vykřičet a získávají tím jiný "odstín"....
Zimní krypta
2009,
Anne Michaels
jedním dechem... a přitom to byl přesně ten případ, kdy si šetříte poslední stránky, aby to ještě neskončilo:)
Pandořina skříňka
2008,
Lauren Slater
Dost slušná návnada! Ať už ke studiu psychologie nebo k většímu zamyšlení nad lidstvem...
S elegancí ježka
2008,
Muriel Barbery
Je to jedna z těch knížek, jejíž jméno mě napadne, mám li někomu doporučit čtivo...neb četlo se to SAMO.
Literární poklesky
2007,
Stephen Leacock
Takové poklesky si nechám líbit. Jsou momenty, kdy někomu chcete přečíst povídku, ale není vám rozumět, protože bubláte smíchy, jak si to živě představujete...(třeba u karet a Melpomena)...lidi se pak smějí sice jenom vám, ale copak to nakonec vadí?... celý text
Rok kohouta
2008,
Tereza Boučková
Smutné, silné, bolavé...a nutí to člověka přemýšlet nad tou neodvratností...