hermína14 komentáře u knih

Mohli jsme být svědky mnoha košatých hnutí mysli, přetvářky, znechucení, odsouzení a nezájmu. Prolnutí a útěcha snad jediné, toužebně očekávané a patrně neuspokojivé. Nutí to k přemýšlení nad tím, zda oběti mají smysl a pro koho. A je obětování ambicí, vztahů, požitků a majetku osvobozením, odvetou nebo sebetrýzní? Ironie tomu slušela moc.
"Jak se máš? Já nevím?"
"Buď toho na mě bylo málo nebo zase moc, svět na mě těžce doléhá."
"V duších máme cosi zrezlého, opršelého, pošramoceného a někdy to zaznívá i v hlase."

1 29.12.2024

Sofistikovaně bezbřehé nebo bezbřeze tajemné? Rozpínavě znepokojivé. Umí popsat děs podobně jako Karika...jen potřebujeme vstoupit do hlubin představivosti dál a vypnout pud sebezáchovy. S ním se to číst nedá:).
"Člověče, není koně, na němž bys ujel sám sobě."
"Šumava se nedá naučit. Pochopit. Ani vysvětlit."

3 27.12.2024

Mám pro něj slabost a nechám se ráda lehce poponést jeho úvahami směrem k vysněné říši klidu a pokory. Věřila jsem, že i když se mi na 1. stránku nechce, ta poslední se mi bude těžce opouštět:). A stalo se.
"Takhle to vidím, ale ty si o tom mysli, co chceš."
"Už jsme se k těm dnům nechtěli vracet. Čím víc se člověk šťourá v lejnu, tím víc smrdí."

2 25.12.2024

Sestoupil, ale zůstává mu nadhled, křídla a tolikrát vdechnutý řídký vzduch mu velí držet se toho důležitého a pamatovat si, že každý krok je důležitý. Řeka sice teče jenom jedním směrem, ale je možné se proti proudu vrátit, máme-li důvod.
"A ona se naučila nenechat se slovy opilců ranit. "
"Nikdy neztrácela čas litováním, to je šťastný rys její povahy."

1 24.12.2024

Vyhoďme ji z kola ven to určitě není, ale Lisa by se určitě McMurphymu líbila. Možná by mu i pomohla. Paní Kaysen rozhodně přidala hvězdu, neb autorčin vlastní příběh by bez ní zůstal jen soukromým deníčkem.
"Z každého okna Alcatrazu je vidět San Francisco."
"Když jsem měla být vzhůru, spala jsem, když jsem měla mluvit, byla jsem zticha, když jsem měla možnost prožít něco příjemného, vyhýbala jsem se tomu."

2 23.12.2024

Je noblesní a dokáže pohladit i něžně dloubnout do žeber. A srdce se tetelí.
"...že nejdůležitější není cesta ani cíl, ale společnost."

1 20.12.2024

Čte se to hltavě, nepřipouští snadno. Pokud je autor schopen s dětmi toto všechno dokázat, tón k dospělým je to nejmenší, co mě pohoršuje.
"Stačilo by mi jedno přání. Přála bych si neexistovat."
"...pokud cítíte, že už vás přítomnost dětí příliš omezuje, dejte si v oboru pauzu. Není to ostuda."

4 07.12.2024

Byla to vlna, která se jevila hrůzostrašně, ale když se jí člověk poddal, nesla ho stránkami a on, zmáčený do niti, sotva dechu popadal. Je to místy čirý a úderný SLAM!
"...je nutné začít od sebe. Proto lidé zůstávají sami, z čiré poctivosti. Začali u sebe a dál se nedostali."
"Právě jako prevenci srdeční havárie jsem si před lety vybrala svého muže."

4 29.11.2024

Kéž by to bylo tak prosté. Asi je, jen my jsme nějak komplikovaní, davem smýkaní a přechytřelí:).
"Co jsem udělal či opomněl udělat, a proto jsem se stal součástí problému?"
"Je pošetilé na běh světa zanevřít; vždyť toho vůbec nedbá."

18.11.2024

Není tu ani slovo navíc.
"...Pokud nevidíš důvod, proč bys měl děkovat, dávej vinu sám sobě."

18.11.2024

Od chvíle, kdy jsem přistoupila k příběhům jako k Atlasu mraků, mě přestalo rozčilovat hledání souvislostí. Náhle byly jasné. Masa a trčící elementy. Trčící okázale a velkohubě nebo pokorně a velkoryse. Na každé ploše, sebemenší, sebešikmější a sebemlhavější lze hledat rajský únik. Na ní nebo z ní.
A též doufám, že na každém z nás někomu záleží.
"A jestli se někdy ocitneš v situaci, kdy budeš pochybovat o svém místě či postavení, pak stačí, když se toho druhého zeptáš na něco, co se ho přímo týká, a dotyčný bude už navždycky přesvědčený, že jsi ten nejzajímavější člověk, s jakým se kdy setkal."
"Možná je její citová oploštělost jakýmsi druhem vyrovnanosti, který jí pomůže projít vším, čím se tenhle svět stane."

3 20.10.2024

Můžeme chtít vědět všechno a nemusíme chtít vědět vůbec nic. Obojí je v pořádku. Ten styl mě baví, je přímočarý, dětsky čistý a nebojí se svléknout do naha.
"Karol nechal věty stékat do jednoho ze svých dlouhých mlčení bez výčitek."
"Nikdy jsem mu nedovolil, aby mi chyběl."
"Byla by to ta správná příležitost promluvit si o nás, zatímco my jsme si začali povídat o druhých."

2 05.09.2024

Je to hřejivé povídání. Na spoustu věcí jsme už zapomněli, překryli je v životě složitostmi, ale tady je můžeme znovu zahlédnout...a vzít si zpátky (pokud budeme mít odvahu).
"Já neustále vymýšlím, co udělat, aby mě máma pochválila, a ono stačí mít ji rád."

18.08.2024

Když na mě knížka promluví větami, které bych chtěla slyšet, aniž jsem to dosud tušila, plesám. Tady se přidalo i dojetí z křehkosti slov a síly jejich významu. Bonusem pro mě byla nádherně něžná role 2 otců.
"...a vešel do pokoje jako amatérský ornitolog, který nechce vyplašit střízlíka."
"Až doposud bych předpokládala, že kterýkoli rodilý mluvčí význam toho slova zná a ví, jak ho použít. Ke komu ho vztáhnout. Nyní jsem v rozpacích. Význam se relativizoval."

3 02.08.2024

Z příběhu vylézá síla poznání, trpělivosti, odevzdání, pokory, sepětí žen, věčného příkladu nezkrotných ... a prozření naslouchajících mužů. Sledování postupné proměny hrdinů nás oděje v samu laskavost.
"Sofia se za sebe umí porvat sama. Mým úkolem je mít ji rád a vzít ji, kam chce jít."
"Já se snažím svýmu srdci vysvětlit, že nemá chtít nic, co mít nemůže."

2 26.07.2024

Její otevřenost, nadhled, sebereflexe a lehkost je pořád značně svěží, ale úžas se nedostavil a pousmála jsem se už jen jednou.
"Můj kamarád odešel. Nejen z hospody. Odešel taky od své ženy, nechal svou firmu milence a vrátil letenku do Argentiny. Na otázku si totiž upřímně odpověděl, že ze svých tří žen nemiluje ani jednu."

1 24.07.2024

Upřímné vztahy, krásné věty, záviděníhodná blízkost, ale pořád to působilo trochu jako načervenalá knihovna. Možná se přinejmenším můžeme zamyslet nad tím, jak to máme a chceme my:).
"Všichni o druhých vždycky chtějí vědět všechno, protože věří, že právě tohle je opravdová láska. Nesnesou tajemství."
"Zdálo se, že už ho přestala za každou cenu chtít."

6 15.07.2024

Jak mění se v čase naše zranění? A předchází léčbě odpuštění, přijetí nebo rozhodnutí nenechat to v zorném poli? To duní příběhem tak skvostně vystavěným, že přechází nám zrak. Všechno se vyjevuje tak pozvolna a s lehkostí, že to čtenáře nenápadně obejme, utrhne a odnese s sebou. Historie je tak filigránsky vpletená do soukromých záležitostí postav, že nelze nezatleskat a nesmeknout.
"Mohl se pokusit přesvědčit sám sebe, že díky jeho nečinnosti jde vlastně o jeho rozhodnutí, nikoli její."
"V životě jsem neměl nad jiným člověkem takovou moc a nikdy bych ji nechtěl znovu mít."

6 12.07.2024

Zásah. Dokáže na stránce vyjádřit tempo, dynamiku i intonaci. Děje se tu všechno - vně, uvnitř hrdinů a čtenářů. Myslela jsem, že jsme to my...ale je to o vás.
"Právě na veřejných místech, na pozadí cizích lidí poprvé začali mluvit o možnosti žít jinde,kde jiní nežijí."
"Úspěšná procházka byla taková, na které nikoho nepotkali."
"Jak nesnášeli toho člověka, který má dva domovy a vlastní stovku věcí, které vůbec neužívá; a ještě vlastní rekreační duplikát celé té stovky neužívaných věcí."

7 02.06.2024

Návrat do starých časů, který občerstvil a zahrál tehdy ještě nezachytitelné tóny. Perel nepočítaně.
"Čas musíte zabíjet....Ale taky musíte dávat pozor, abyste nezabili VŠECHEN čas, abyste nepromarnili CELEJ život."
"Vnímejte svý pocity a míň myslete."
"Nic se nezmění. Všechno bude pokračovat jako dřív. A já tu nebudu."

2 13.05.2024