heyitsronnie
přečtené 70
Město z kostí
2013,
Cassandra Clare (p)
Ke knížce jsem se dostala poté, co jsem shlédla film (už někdy v roce 2013) a seriál (v posledních týdnech). Je to poprvé, co se mi do rukou dostala kniha, kterou jsem viděla nejdříve nejen zfilmovanou, ale dokonce i převedenou do seriálu. Kniha je rozhodně lepší než film z roku 2013, o tom žádná. Se seriálem si však netroufám srovnávat, protože Shadowhunters je moje guilty pleasure, hlavně Malec v podání Matta a Harryho. Kvůli tomu všemu jsem tak nějak věděla, do čeho jdu. Četlo se mi to strašně jednoduše. Dostalo se mi mnohem více vysvětlení, než u filmu a seriálu dohromady. Myslím si, že přelouskat tuhle sérii (a možná i pár dalších děl ze světa stínů) mi nebude dělat sebemenší problém.... celý text
Řeknu to takto: zatímco jiné Nesbovy "holeovky" by si klidně mohl čtenář přečíst samostatně v jiném pořadí a bez potřeby kontextu, u Žízně tomu tak není. Jelikož jsem četla knihu s mírným odstupem od minulé, měla jsem chvílemi problém s postavami, které jsem věděla, že znám, ale nedokázala jsem si je zařadit. Proto byl pro mě rozjezd maličko pomalejší. Pokud si však přečtete knihu ihned jako pokračování Policie, krásně zodpoví otázky, které jsem si po přečtení Policie kladla. Nesbo opět nezklamal a děj je svižný a kniha se čte v podstatě sama.... celý text
Já, Simon
2017,
Becky Albertalli
Než jsem se pustila do knihy, viděla jsem film, který se mi nejen díky obsazení, ale i kvůli tématu. Kniha se nepřekvapivě od filmu chvílemi liší - celé rozuzlení děje podle mého zvládla mnohem lépe kniha. Jedná se o oddechovou YA knihu.... celý text
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Lovci hlav mě velice příjemně překvapili. Sice mě z "neholeovek" více oslovil Syn, Lovci jsou však velmi svižným příběhem, který jsem přečetla i vzhledem k jeho malé tloušťce opravdu rychle. Je poznat, že se jedná o starší knihu, protože Nesbův styl psaní tam ještě není takový jako v pozdějších knihách, nicméně jsem byla velice příjemně překvapena dějem i postavami.... celý text
Vzhledem k tomu, že originálního Macbetha jsem nečetla, nemůžu srovnávat. Líbí se mi, jak se z postav, které na začátku čtenář zbožňuje, stanou naprostá (bez prominutí) hovada a naopak. Bohužel opět nejsem schopna posoudit, kolik toho vlastně Nesbo převzal od Shakespeara a kolik toho do knihy vnesl on sám. Za mě takový průměr, vyloženě nenadchne, ale ani mě neurazila.... celý text
Syn je první z děl autora, kterou jsem četla a nebyla ze série HH. Byla jsem k tomu proto hlavně zpočátku hodně skeptická. A možná právě kvůli tomu mě knížka tak nadchla. Pořád to byl Nesbo, cítila jsem v ulicích Osla jeho přítomnost. Sonnyho jsem si zamilovala na první stránce. Rozhodně Syna řadím k nejlepším, co jsem od toho norského boha četla. Děj, zápletka, tempo příběhu a psychologie postav. To vše tam bylo a to vše bylo za mě na jedničku s hvězdičkou.... celý text
Příliš mnoho Kateřin
2015,
John Green
Nevím, čím to bylo... Jestli tím, že jsem ji začala číst během zkouškového nebo je opravdu o tolik horší... Tahle Greenovka mě prostě nebavila. Nápad zajímavý, ale opravdu se mi nezdá zpracování. Jiné knihy od Johna mám opravdu ráda, ale u téhle mi vážně nevadilo, že knížka končí. Je opravdu hodně průměrná. Vyloženě neurazí, ale ani ničím nenadchne. 2,5* (Jenomže jak z matematiky víme, pětka se zaokrouhluje nahoru, proto ty 3 hvězdy.)... celý text
Ovšem
2017,
Karel Kovy Kovář (p)
Nikdy jsem nebyla z těch, kdo nějak hodně "žral" youtubery. Pár z nich jsem sledovala, ale za hvězdy je nepovažovala. Spíše mi sloužili jako kulisa do pozadí k jiné práci. Před nějakým tím rokem jsem ale narazila na o rok staršího chlapce, než jsem já, který mluví i o důležitých věcech (např. politika). Jeho tvorba mi nějakým záhadným způsobem přirostla k srdci, tak jsem se rozhodla rodiče požádat, zda by mi k Vánocům/svátku/narozeninám (vše mám poměrně blízko u sebe) tuto knihu nekoupili. Byla jsem na ni skutečně zvědavá. A světe div se, po několika měsících jsem se k ní konečně dostala. Měla jsem ji přečtenou opravdu za chvíli. Líbí se mi, jak je rozdělená do tématických kapitol a že nás stránkami provází nejen Kájovi vzpomínky a příběhy, ale i jeho fotky, kresby z dětství, básně i jiné výtvory. Dokonce i moje o generaci starší mamka knihou alespoň prolistovala a prohlásila, že vypadá moc dobře. Hodně lidí se zaměřilo hlavně na Kájův coming out, který je součástí knihy. Asi chápu proč. Mě však mnohem více zaujaly příběhy z dětství. Tak jako tak si myslím, že Kája odvedl moc dobrou práci a velice ráda bych se s ním setkala i osobně, abych mu mohla poděkovat za všechny ty momenty, kdy jsem seděla v autobusem, četla Ovšem a prskala smíchy na všechny spolucestující.... celý text
Po prvním přečtení jsem byla velice zmatená. Knihu jsem odkládala s velice smíšenými pocity, nechápala jsem, proč se v příběhu určité postavy vůbec nacházeli a jaký byl jejich účel. Odcházela jsem s více otázkami než odpověďmi, což bylo pro mě u Nesba velice nečekané. Po přečtení následující knihy Žízeň (sice s odstupem) jsem byla již moudřejší a proto zvedám hodnocení. Přesto nejsem zvyklá na to, že Nesbo představí postavu v jedné knize, přesto je důležitá až v té další.... celý text
Kvůli škole jsem bohužel knihu četla moc dlouho, tudíž jsem na konci zapomínala, co se vlastně stalo na začátku, ale to samozřejmě není chyba autora, nýbrž moje. Co na knize velmi oceňuji, je, že se znovu vracíme k Harryho nejbližším (Ráchel, Oleg) a odkrýváme i ty stinné stánky této rodiny (kdo četl, ví, o čem mluvím). Knihu hodnotím velice kladně, mezi Nesbeho jinými díly ji však řadím mezi průměrné.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Sama nevím, co si o knize myslet. To, že se jedná vlastně o scénář a ne o román, je vlastně to poslední, co by mi vadilo. Sérii o Harry Potterovi miluji. Jeho svět považuji za jeden z nejpropracovanějších a Rowlingovou za to obdivuji. Ale Prokleté dítě? Ráda předstírám, že příběh skončil o devatenáct let později na nástupišti 9 a 3/4 a nic dál se neodehrálo. Příběh jako takový je dle mého uspěchaný a velmi předvídatelný. Nevím, jak moc se na díle Rowlingová podílela. Předpokládám ale, že většinu samotného textu sepsali Thorne a Tiffany. Takže jak já s oblibou říkám, jako fan fikce velmi povedené, jako oficiální 8. díl HP velmi velké zklamání.... celý text
Knihu jsem četla na dovolené. Upřímně? Jeden den jsem se do ní tak začetla, že jsem nemohla spát, probudila se ve tři ráno a celý den jen četla a četla. Celkem jsem tak během jediného dne zvládla celkem 400 stran. Myslím, že to celkem vypovídá.... celý text
Těsně za Červenkou má druhá nejoblíbenější kniha. O filmu tu nemluvím, to byl trochu větší propadák. Kniha je však vrchol. Nevím, kde pan geniální na všechny ty nápady chodí, já však seděla s knihou v ruce, otevřenými ústy a hltala každé písmenko.... celý text
Posel
2012,
Markus Zusak
Poté, co jsem přečetla Zlodějku knih, jsem se dozvěděla, že existuje i Posel. I Posla jsem přečetla jedním dechem. Přijde mi, že většina autorů má svůj specifický styl psaní. Mě však přijde, že Zlodějka knih a Posel by nemohli být odlišnější. Jiný styl psaní, zcela jiné téma, pohled a situaci, psychologie postav... Přesto mě bavily obě knížky. Nerada je srovnávám, protože se opravdu zdá, že jde o knihy od jiných spisovatelů. Určitě bych ale Posla ke čtení doporučila. Krásná oddechovka, na jejímž konci je třeba se trochu zamyslet.... celý text
