Hyaenodon
přečtené 244
Opožděné reportáže
1964,
Ladislav Mňačko
Krátké a velmi drsné povídky o procitnutí z revolučních snů...
Jak chutná moc
1990,
Ladislav Mňačko
Zajímavý a domnívám se, že nadčasový vhled do světa mocných, ale něco málo tomu ještě chybí.
Žil jsem zbytečně
2010,
Jiří Hejda
Za mě průměr. Některé pasáže byly podle mě až příliš dlouhé (novinařina), některé trochu moc krátké (ÚPK, zatčení, příprava procesu). Příjemný je jazyk knihy, který nenudil, ale celkově mě kniha nějak nenadchla. Londonovo Doznání mi přišlo poutavější.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Za mě osobně průměr. Kniha má vtipné momenty, ale na Forresta Gumpa nemá,
Konec Vládců nebes
1996,
John Brosnan
Osobně pro mě byl třetí díl zklamáním. Všechno se zázračně vyřeší, téměř ze dne na den. Jana ustupuje do pozadí ve prospěch své palmýrské dvojnice, Milovi trochu dochází dech a kromě psího vína prorvavšího plot se už ani nesetkáme s ničím novým z produkce genetických korporací (vodní lidé, dobře). Chybí to, co nabízely předchozí díly, tedy akce a "pornografické" pasáže a na jejich místo nastupují pasáže filozofické (nic proti, ale trochu ruší). A myslím, že celkové zakončení příběhu si Jana nezasloužila...... celý text
Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi
2010,
Miroslav Ivanov
Bohužel je kniha podle všeho poznamenána datem svého vzniku (1977), takže je Mácha prezentován víceméně pozitivně a samozřejmě zcela schází to, co by asi dnešní čtenáře zajímalo nejvíce - zašifrované pasáže deníků...... celý text
Zabiják
2009,
Émile Zola
Po 21 letech znovu přečteno a stejně působivé, jako tenkrát. Lantiera bych osobně označil za archetypálního politika - jenom kecá a vyžírá. :)
Bílá Voda
2022,
Kateřina Tučková
Velmi potřebná kniha mapující (byť románově) boj komunistiů s církvemi, čte se sama.
Ekofašismus
1999,
Janet Biehl
Dvě krátké črty o původu a hlavně "současnosti" ekofašismu. Pasáže popisující vznik německé posedlosti ekologií pro mě byly velmi zajímavé, popis "současnosti" mi už přišel těžce tendenční a záměrně ignorující fakt, že radikální ekologismus dnes hlásá hlavně tzv. levice.... celý text
Přepište dějiny
2021,
Michal Stehlík
Za mě osobně průměrná (průměrně dobrá) kniha, která provází čtenáře moderními dějinami Československa. Přestože základní pohled autorů na to, že si za většinu "národních katastrof" můžeme z části sami, souhlasím, přece jenom mi přijdou některé pasáže zjednodušené (covid, 2. světová válka).... celý text
Cirkus Humberto
1955,
Eduard Bass (p)
Ježíši, to byla pecka! Šňupl jsem si to během dvou dnů... Jako malý jsem viděl stejnojmenný seriál (podle mě patřil k těm lepším, co v 80. letech šly), ale kniha mi kdoví proč unikala desítky let. Skutečně mistrovské vyprávění, živé, opravdové postavy, vtipné situace i historky, úžasný svět s vlastními pravidly v toku času. Je to náhoda, že jsem tuto knihu přečetl po Utopia Avenue, které jsem dal s vypětím sil tři hvězdy? Ucelenější než Lidé z maringotek. Jedna z knih, kde člověk lituje, že nemůže osudy jména Humberto sledovat dál...... celý text
Utopia Avenue
2021,
David Mitchell
Strašně nevyrovnaná kniha. První polovina, kdy sledujeme počátky kapely, pro mě byla čirým utrpením. Haldy postav, v první fázi ploší hlavní hrdinové, spousta názvů a jmen, které mi často nic neříkaly. Teprve zhruba od italské epizody nabrala kniha konečně spád. Ale co bylo záměrem autora, to netuším. Horologie je zde odsunuta do pro příběh nepodstatné vložky (potkáme Bolívara v další knize?) a pokud má jít o příběh kapely ve zlatých šedesátých, tak naopak až ruší. I když mi postavy ve druhé půlce knihy konečně přirostly k srdci, za mě u Mitchella průměr. Holt Nagano není každý den...... celý text
Města
2019,
Michal Ajvaz
Nemůžu si pomoct. Knihu jsem dočetl před třemi dny a pořád se nějak nemohu zbavit pocitu, že se mi ve výsledku příliš nelíbila. Oproti velmi hutnému Druhému městu nebo nápady přecpané Cestě na jih na mě Města působí nesmírně řídce. První polovinu knihy se Adam pachtí za jakousi součástkou a musím se přiznat, že před odletem do New Yorku jsem už uvažoval, že knihu nedočtu. Jakmile se podařilo zachytit Oliviinu stopu, začalo se i příběh někam posouvat a závěr byl jako vždy snový, ale přišlo mi to celé trochu na sílu. Některé nápady či obrazy (nafukovací sochy, bojující roboti, neexistující spisovatelé) byly úžasné, jiné už za mě horší (král s písmeny, šílený stroj v Irsku). Iridius má pravdu, autor zde vykrádá sám sebe (neviditelní umělci byli v Prázdných ulicích, nevyjasněné rodinné vztahy naplněné nenávistí v Cestě na jih, zoufalí umělci tamtéž, víly nebo co to bylo na hausbótu již v povídkových cyklech). Kdyby to byla moje první Ajvazova kniha, asi bych hýkal nadšením, ale takto (šestá) na mě působí jako průměrné dílo.... celý text
