• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

V zemi hákového kříže - Německo 1934; Bída v pohraničí - Československo 1935 - Jiří Hejda

V reportážích ze srpna 1934 popsal Jiří Hejda změny, kterými procházelo Německo po nástupu nacistů a zejména po tzv. Noci dlouhých nožů. O rok později, v roce 1... detail knihy

Nové komentáře u knih Jiří Hejda

Žil jsem zbytečně

„Výborná kniha zajímavého a velmi schopného člověka. Za mne jasný nadprůměr.“
— NGC6205

---

Útěk

„Ráda čtu knihy na toto téma. Jenom mi přijde, že je jich málo, určitě méně než knih o druhé světové válce. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Pořád jsem si říkala, že musím vědět jak to dopadne, to mě hnalo dál a dál. Musím říct, že konec je opravdu překvapivý. A ještě bych dodala, že o některých příbězích z lágru jsem četla už v jiných knihách. Konkrétně tu o dozorci, který neznal hodiny, vězni mu namalovali, jak to bude vypadat, až je bude mít probudit, ale dozorce si popletl ručičky a probudil je o dost dříve než měl.“... celý text
— tittanie

---

Žil jsem zbytečně

„Za mě průměr. Některé pasáže byly podle mě až příliš dlouhé (novinařina), některé trochu moc krátké (ÚPK, zatčení, příprava procesu). Příjemný je jazyk knihy, který nenudil, ale celkově mě kniha nějak nenadchla. Londonovo Doznání mi přišlo poutavější.“... celý text
— Hyaenodon

---

---

Útěk

„Zajímavý román. Nabízí nejen dobrodružství a napětí, jak hrdina dopadne, ale i mnoho podnětů k zamyšlení. Byla bych já schopná obětovat řadu let života pro své přesvědčení? Stojí to za to? Jaký život člověka čeká v emigraci? Těžko odpovědět. Konec byl pro mě překvapivý.“... celý text
— Kackap

---

Žil jsem zbytečně

„Asi je dobře, že se pan Hejda nemohl dožít dnešní doby. Myslím, že by zastával postoje, za které by ani dnes nebyl režimem uznávaný. Je až mrazivé si uvědomit, nakolik se dnešní akciovky a nadnárodní společnosti pokoušejí (a velmi úspěšně) o totéž, před čím on varoval. Ani jeho jasný postoj k tomu, jak nás bratři Slováci za války zradili a poté si od Čechů nechali vybudovat průmysl, by nebyl populární. Jeho vyprávění je až syrově chladné, bez melancholie, s jistou dávkou patosu a sebechvály. Ale myslím, že nebýt těchto jeho vlastností, nemohl by svůj osud vůbec unést. Vždyť on nebyl obyčejným občanem, on skutečně měl vysoké postavení, založené na svých mimořádných schopnostech a dovednostech. I přes svůj neárijský původ dokázal přežít holocaust, byl aktivní v politice, ekonomické sféře, byl právníkem, tak trochu i lékařem, a vedle toho měl linii novinářskou, spisovatelskou i básnickou. Pro český stát a jeho občany byl připraven udělat vše, co bylo v jeho silách. Muselo pro něj být těžko pochopitelné, že se nový režim právě takto schopných lidí potřeboval zbavit. Je dobře, že, i kdyby nic jiného, tak po něm zůstanou alespoň tyto paměti. Tato kniha by se měla stát povinnou četbou ve školách...“... celý text
— hopla