tittanie komentáře u knih

Četla jsem Musím tě zradit od této autorky a ta kniha mě nadchla, ale tady jsem zklamaná.
Asi nevím proč, postavy byly fajn, prostředí taky, ale po určité době mi přišlo, že kniha ztrácí dech.

Kniha se čte velice lehce na to, o čem je.
Jenom mi přijde zvláštní kolik brutálních zločinů se děje na jednom místě v jedné komunitě.

Velice těžké čtení. Nejhorší bylo pro mě popisování mučení a pocit bezmoci.
1984 v praxi.

Co čekat od národa, který si sám vybije inteligenci a hrdé, rovné lidi.

Kniha se velice dobře četla, ale nemyslím si, že by to byla nejlepší autorčina historická kniha.

Na knihu jsem čekala od té doby, co jsem se dozvěděla, že kniha má vyjít.
Asi jsem měla velké očekávání a teď jsem zklamaná. Protože to bylo nudné, moc pozitivní, postavy prakticky neměly žádné překážky a pokud ano, tak je překonaly jak lusknutí prstů, postavy se podle mě chovaly nelogicky.
Do dalšího dílu se pouštět nebudu.

Chtěla jsem si přečíst něco jednoduchého, což kniha splnila. Pletly se mi postavy a asi mě to ani moc nebavilo, ale dočetla jsem to, do dalšího dílu se pouštět nebudu.

U toto žánru mě vždy strašně štve jak je nadhodnocené jejich hodnocení. Za měsíc nebudeme vědět, o čem kniha byla a nepřinášejí žádnou myšlenku, jenom se prostě docela dobře čtou.
U tohoto dílu se mi líbilo cukrářské prostředí a to že se pár nerozešel z blbého důvodu dvacet stránek před koncem knihy. Kniha je docela dlouhá a přišlo mi, že ke konci ztrácela dech.

Naivní, dojemná, předvídatelná knížka, plná klišé, ale čtu ji ráda.
Nejčastější věta: Myslíš to vážně?

Útlá knížka o legionářích z Ostravy. Mnoho zajímavých informací a fotek a hlavně jsem zde našla, v seznamu legionářů, příbuzného.

Velice zajímavá audiokniha. O Petschekových a Waldesech jsem někdy slyšela (na komentované procházce v Praze a na Openhouse v Praze).
Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých informací a tipů na místa, kam se chci podívat - třeba Löw-Beerovu vilu v Brně.

Moje první setkání z autorkou. Mám ráda knížky o Austrálii, už od té doby co jsem četla Létající lékařku.
Kniha podle mě kvality Létající lékařky nedosáhla. Začátek byl trochu pomalý a předvídatelný, prostředek zajímavý a vyústění bylo jasné, ale cesta, jak se k ní autorka dostala byla zbytečně zašmodrchaná.

Knihu jsem začala číst včera a skončila dneska. Musela jsem číst, protože jsem potřebovala vědět, jak to dopadne.
Od autorky jsem četla jenom jednu knížku a tato byla druhá.
Líbilo se mi vykreslení postav a že příběh byl z pohledu všech.

SPOILER
Postava Marty mě docela štvala. Kniha se jmenuj Marta nechce děti, ale spíš by se měla jmenovat Marta neví, co chce. Na rozhodnutí nemít děti, jsou nejtěžší reakce okolí a že to všichni mají tendenci soudit a říkat, co by bylo správné podle nich. Je to velice těžké téma, kdy neustále vysvětlujete své rozhodnutí, ale zároveň musíte být vyrovnaní s reakcemi ostatních a ne neustále předpokládat, že vás lidi soudí.
Podařilo se ji vyřešit problém s prací, ale vztah je furt stejně v háji jak byl, když vycházela na pouť. Docela jsem čekala, že na pouti si uvědomí, že ten vztah je na houby.
Nevím, co má vyřešit pes. To mi přišlo úplně mimo, protože všichni víme, že ji to Hynek vymluví. A věřím, že kdyby byl další díl, tak bychom se dozvěděli, že ji Hynek přesvědčil k dítěti.
A zajímalo by mě, proč je řešením všech problémů ve vztahu to, že si pár pořídí dítě nebo psa.

V knize jsou novinové články od roku 1905 do roku 1925. Nedá se moc číst najednou, takže závidím lidem, kteří si každý den mohli přečíst ráno u snídaně jeden článek a celý den o něm přemýšlet.
Čapek je za mě skvělý autor, který má krásnou češtinu a nevšední vnímání okolí.
Některé články si můžete přečíst i v knize Počtení i počteníčko.

Pro mě je plus, že autorka je Češka a asi i knihohokla, protože v knížce použila dost knížek, které buď znám nebo jsem četla.
Kniha je typicky červená oddechova. Zajímavé je prostředí. Jenom si myslím, že v knize nemuselo být typické klišé, kdy se pár rozejde v předposlední kapitole a stejně všichni ví, že se dají dohromady.

V okamžiku, kdy si můžu dělat ke knize, kterou čtu, dělat rodokmen jsem nadšená. Dobře vykreslené postavy. Nejvíce se mi asi líbilo, jak se mi nelíbila postava Viktora, ale pletly se mi jména Viktor a Tibor.
Zajímavý rodinný příběh.
P.S taky jste si všimli, že Nelini synové byli na začátku Dominik a Štěpán a na konci Dominik a Matyáš?

SPOILER jenom mi vadilo, že se vlastně vzali dva příbuzní, sice vzdálení a poloviční, ale i tak...

Zajímavý novinový článek, který můžete najít v Od člověka k člověku I.

Zajímavé novinové články, které se můžete přečíst třeba v Od člověka v člověku I nebo v Počtení i počteníčko.

Podle mě se jedná o úplně stejnou knížku jako je Tajemství třech králů od stejných autorů.

Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, přišlo mi, že se nedozvím už nic nového vzhledem k tomu, kolik jsem toho na toto téma přečetla:
https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/dva-proti-risi-7810
https://www.databazeknih.cz/knihy/m-b-m-masin-balaban-moravek-459918?page=1
https://www.databazeknih.cz/knihy/clanek-ii-430488
https://www.databazeknih.cz/knihy/smrt-boha-smrti-legendy-a-skutecnost-kolem-atentatu-na-heydricha-82642
https://www.databazeknih.cz/knihy/cesi-se-nevzdavaji-493535
https://www.databazeknih.cz/knihy/mama-milovala-gabcika-389264
https://www.databazeknih.cz/knihy/muz-proti-okupaci-82702
A hlavně se mi vybavuje seriál Tři králové, který mi přišel skvěle obsazený.
Ale pak jsem se začetla a dostavil se mě ten pocit, který se ke mě dostaví, vždy když čtu toto téma.

Sérii jsem začala přečtením čtvrtého dílu a protože se mi líbil, tak jsem se pustila i do prvního.
Ze začátku mi přišlo, že se děj nějak vleče a trochu mě to naštvalo, ale pak se děj rozjel a přiměl mě k tomu, abych se pustila do dalšího dílu.