ienda.spk
přečtené 157
Hrobka
2010,
Howard Phillips Lovecraft
Počáteční tvorba mistra horroru, znalce snových světů a otce Prastarých. V tomto prvním svazku lze najít takové krásné povídky jako je třeba Hrůzný stařec nebo jedna z mých oblíbených Výpověď Randolpha Cartera. Když chcete pochopit autora a proniknout do jeho díla, tak proč ne chronologicky a od počátku... celý text
Z neznámého světa a další příběhy
2018,
Erik Kriek
Nádherně zpracované Lovecraftovi povídky. Styl kresby je v černobílém hávu a tak to má být. Tomuto komiksu nemám co vytknout. Sic jsem se bál, že skrz ilustrace ztratí něco z příběhů své kouzlo - jsem rád, že jsem se mýlil. Klobouk dolů před tímto zpracováním... celý text
Deset malých černoušků
2017,
Agatha Christie
Mistrovské dílo! Každý, kdo má rád detektivní žánr, musí tohle přečíst a ocenit. Uzavřený ostrov, deset lidí, napjatá atmosféra. Bude se vraždit a to hodně. Agatha Christie je zárukou té nejvyšší kvality.... celý text
Ten, kdo šeptá
2017,
John Dickson Carr
Autora jsem dosud neznal a nikdy od něj nic nečetl. Mám detektivky rád a tohle bylo poklidné a vlažné čtivo. Dialogy zdlouhavé. Neurazilo ani nenadchlo. Rozuzlení rozhodně nebylo šokující - takové nemastné neslané. V knize byla spousta chyb, což mě štvalo nejvíce. Vracet se k ní nebudu.... celý text
Království
2020,
Jo Nesbø
Jsem Nesbøho obrovský fanoušek, ale tohle byl v mých očích přešlap. Nebavilo. Hlavní postava se tváří jako vidlák, ale s IQ 200. Jeho bratr těžký vyčůránek a prospěchář. K tomu přidejte do hrnce problém v podobě ženy a máme tu zaděláno na guláš. Závěr knihy? Nad tím jsem jen kroutil hlavou. Přijde mi to psané moc na krev. Ale abych nebyl jen kritický, tak rukopis je jasný. Je to Nesbø a kolikrát mě nutil k zamyšlení. Tohle mám na něm rád. Nicméně jsem od samostatné knihy vážně čekal víc. Například Lovci hlav či Syn byli daleko lepší počiny.... celý text
Virus
2017,
Jakub Spurný
Musím ocenit tohle jedinečné dílo. Příběh je hodně ponurý a čtenář začíná od zrodu vlastního bytí. Musí přijít postupně na vše okolo sebe. Kde jsem? Kdo jsem? Čím jsem? Jaký je můj účel? Toť otázky, které řeší a postupně se mu otevírají. Není zde potřeba nějakých životních hodnot a osobnostní síly. Nosným prvkem je vůle jako taková. Vůle žít. Tento počin je však zajímavý více. Nápad za milion, řekl bych. Tím mám na mysl provedení. Plastová folie, QR kód a cár papíru, který skýtá víc než se zdá. Ono je to totiž i vizuální dílo. Pokud bychom ho v ústavu či nemocnici přiložili na podsvětlenou tabuli určenou k prohlížení rentgenu, tak se nám vyobrazí v celé své kráse (postačí i okno). Pavučina odkazů a spleť celé záhady v jednom. Tleskám. Jakube Spurný, klobouk dolů. Spojil jste účel a funkčnost s uměním. Navíc s dávkou tajemné elegance.... celý text
Junktown
2019,
Jakub Krásný
Otevřel jsem ten škvár a při jeho čtení jsem měl za chvíli mozek obalen naftou, mazutem, špínou a slizem. Gamebook je psán převážně hovorovým stylem. Hnacím motorem je vtip (nutno podotknout, že je mi blízký). Tady jsem se tedy královsky bavil. Tato postapo jízda dost připomíná Šíleného Maxe s dalšími odkazy na podobné téma. Herní mechanismus je převzatý z Fighting Fantasy a tak spousta jeho čtenářů nebude mít s pravidly problém. Graficky je tento počin taktéž povedený a naprosto k výše zmíněnému sedí (Chtěl bych například zažít Afroditin jícen lásky, ne že ne). Konečný sumárum? Já byl místy vyjetej jak volej. Dám si to repete.... celý text