Isew přečtené 1077

5 mrtvých starých dam 1970, Hans Gruhl

Jedna stará fotografie, pět starých žen a podivná úmrtí v krátkém časovém sledu. Na malém prostoru autor rozehrává příběh, který vás svou atmosférou vtáhne a budete se strachovat o dámy, které jsou ještě naživu. Opravdu jsou všechny dívky ze staré fotografie odsouzeny k smrti? Velmi, velmi povedené.... celý text

Ještě žiju 2017, Phil Collins

Skupina Genesis mě provázela celé dospívání a dost podstatnou část dospělosti. Autobiografie není můj oblíbený žánr, ale tady jsem zkrátka neodolala a nelituji. Samozřejmě mě nejvíc bavily ty části, které se týkaly mé oblíbené skupiny (mohlo tam toho být víc). Překvapila mě brutální upřímnost Phila Collinse, ať už se jedná o jeho nízké sebevědomí (věčná pozice outsidera ve skupině - i po tolika letech), rodinné peripetie, problémy s alkoholem a zdravotní potíže. Výborně napsaná a upřímná autobiografie, která rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Mozart 2011, Valerij Jakovlevič Brjusov

Talentovaný hudební skladatel, který má o sobě velké mínění, ale okolí ho nedokáže ocenit. Proto žije se svou rodinou v bídě. Na turné pozná mladou, naivní a bohatou dívku, která ho obdivuje... Propadne hlavní hrdina osudové vášni? Dá přednost mladé dívce, nebo rodině, se kterou žije v bídě? ...... celý text

Intimní schránka Sabriny Black 2002, Emil Hakl (p)

Četla jsem, že před vydáním byla z knihy vyházena zbytečná "vata". Nevím, jak by kniha vypadala s "vatou", ale takto to byl sled jednotlivých příhod. Kniha byla roztříštěná a jednotlivé úseky knihy nebyly konzistentní. Za pár týdnů na knihu úspěšně zapomenu.... celý text

Zalamejský rychtář 1959, Pedro Calderón de la Barca

Poměrně velké překvapení na konci. Čekala jsem standardní řešení problému - vojáci - mladé dívky - rodiče. Závěr opravdu mile překvapil.

Zdeněk Nejedlý: Politik a vědec v osamění 2013, Jiří Křesťan

O Zdeňku Nejedlém jsem nevěděla nic víc, než že byl zanícený komunista a ve stáří upovídaný muž, který nedokázal myšlenku udržet ani myšlenku opustit. (U Cimrmanů jsem o něm slyšela poprvé). Že byl neúnavný, ale ostatní unavující řečník. Byla jsem proto překvapená, že právě on stál za socialistickou adorací Jiráska a právě on udělal z husitů komunisty středověku. Intelektuál, který obdivoval Masaryka, aby pak následně adoroval Stalina. A to i přesto, že strávil několik let v Rusku v době stalinských čistek. Musel tedy vědět o všech hrůzách, které se tam tenkrát děly. Muž plný rozporů, který nepoznal, že už nemá co říct a kdy je čas odejít.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Když jsem byla mnohem mladší, nechápala jsem, proč ostatní státy dovolí, aby v KLDR byly koncentrační tábory, hladomor a umírající lidé. Proč nezakročí. Později jsem pochopila, že to není tak jednoduché, jak se mi to dřív zdálo. Zajímavé byly všechny rozhovory, které kniha nabízí. Starší paní, která stále obdivuje Kim Il Songa a místo fotografií dětí při útěku přibalila jeho fotografii. Její pohled na Korejskou válku, kdy vůbec nepřipustí, že by agresorem mohlo být KLDR. Systém úplatků a hmotných "darů" ve škole a šikana těch, kteří s ohledem na chudobu, nemohou platit. Neustálé udávání jeden druhého. Všudypřítomná paranoia. Názor taxikáře na to, když viděl poprvé řídit ženu. On by to nedovolil, protože ženy na řízení nemají geny. Vymývání mozků všech generací severokorejců, je neskutečné. Neustálá propaganda a metoda cukru a biče. Tři generace vůdců, tři generace kultu osobnosti. Dříve či později se tento chatrný domeček bez základů zbortí. Otázkou zůstává, jak to ovlivní okolní svět.... celý text

Maria Chapdelainová 1994, Louis Hémon

Přemýšlím, co o této knize napsat. Velmi jednoduchý příběh o první platonické lásce a povinnosti k rodině. Popis krajiny, života na severu Kanady. Na to, že se tam vlastně nic pořádného neudálo, tak to bylo milé. SPOILER olga8832-smrt matky bych tipla buď na vyhřezlou kílu (zvedala něco těžkého), ale to by přežila déle nebo na zánět slepého střeva (tomu by odpovídaly symptomy). Tyfus je nakažlivý a to nebyl tento případ.... celý text

Emil Běžec 00:10 2015, Pavel Kosatík

Emil - běžec - Zátopek. Poslouchala jsem audioknihu načtenou Ivanem Trojanem. Dobové vyprávění samotného Emila mě většinu času rušilo. Přišlo mi, že bylo násilně naroubované do četby, aby to bylo "zajímavější". Nebylo. Vyprávění Emila často nekorespondovalo s dějem, který vyprávěl Ivan Trojan. Bylo to matoucí. Na milost jsem vzala dobový záznam v poslední části, kdy Emil vyprávěl o revolucích a zlobě. To bych podepsala v plném rozsahu. V roce 1968 byl velmi odvážný. Jenže komunisté znovu dokázali, co jsou zač a člověka, který by byl v jiných státech vynášen do nebes, zničili a natrvalo zlomili. Poslední kapitola, jak s ním komunisti zametli, byla velmi smutná. Ani po roce 1989 už to nebyl ten Emil, kterého obdivoval celý svět. Bál se říct, co si myslí. Bál se, že se komunisti znovu vrátí k moci a znovu s ním zametou. Konec jeho života nebyl šťastný. Co k tomu říct: "Komunismus je svinstvo a komunisti jsou svině." - omlouvám se za vulgarismus, je to citace a já s ní naprosto souhlasím.... celý text

Temná hmota 2017, Blake Crouch

Kostka jako cesta do paralelních světů. Super. S knihou jako takovou problém nemám. S myšlenkou tak, jak je zde podána, však ano. Viděli jsme paralelní světy pouze Jasona. Na světě je přes 7 miliard lidí. Pokud by každý z nich měl při každém svém rozhodnutí miliardy alternativních světů, dělil by se geometrickou řadou a svět by se zhroutil. Nikdy by se tolik nitek nemohlo, při konstatním dělení, v jednu chvíli potkat. Další podivný moment nastal, když se začali objevovat namnožení Jasonové. Pominu-li fakt, že většinou nakonec našli ty správné dveře, tak všichni u sebe měli ampulky s drogou? Takže stačilo jen dát ampulky dohromady a mít jich neomezený počet? Slyšel autor vůbec někdy o teorii zachování hmoty a energie? Chápu změnu chování Jasona2, který žil 15 let v jiném světě, ale tito noví Jasonové byli všichni max. pár dní staří klony původního Jasona. Jak je možné, že někteří tito noví, byli úplně charakterově jiní, než ten původní? Jak mohli zaútočit na svou rodinu s úmyslem jim ublížit? No, smysl to moc nedává. Závěrem chci dodat, že je to čtivá kniha, jen se u ní nesmí moc myslet.... celý text

Na dosah ruky 2006, Václav Erben

Případ vražd, jehož kořeny sahají až do druhé světové války. Kapitán Exner má možná charisma, ale asi jsem vůči němu imunní. Standardní detektivka, neurazí, nenadchne.... celý text

Planeta idiotů 2021, Roman Bureš

Strhující. Jako každá kniha od Romana Bureše. Apokalypsa lidstva, která přišla pod pláštíkem radosti. Děsivé je, že jak Propsat času, tak Planeta idiotů, může být naše naprosto reálná budoucnost. Můžeme ji brát jako sci-fi, nebo se zamyslet, jestli ještě můžeme něco změnit, nebo už je pozdě.... celý text

Muži v ofsajdu 1965, Karel Poláček

Poláček byl skvělý spisovatel. Dokázal nádherně podat i něco takového jako je fotbal. Zajímavé bylo, že slovo fanoušek mělo tenkrát velmi negativní konotace a každý se ohrazoval, že on tedy fanoušek není. Povídání o době, kdy se fotbal hrál pro radost a ne pro peníze. Kdy "playeři" byli tvrdí hoši a ne porcelánové panenky. Kdy hra probouzela nadšení a nekonečné diskuse. Jak jiný pohled na dnešní hráče, "fanoušky" a tehdejší dobu. Dovedu si představit, že tenkrát fandit nějakému týmu možná mělo smysl, ale v dnešní korupcí prolezlé lize je úplně jedno, který tým je v čele a který na chvostu. Radost ze hry vystřídal mamon a kalkul, radost z fandění vystřídaly násilnosti, vulgarity a rvačky. Dovedete si představit, že byste dnes na stadionu křičeli, rozhodčí je mrkev? Dřív bylo možné vzít na fotbal rodinu a nebát se, že si dětičky přinesou nová, netušená slovíčka, nebát se, že vystřelená petarda někoho z rodiny zraní nebo ultras někoho zmlátí. Zkrátka, gentlemenství se z fotbalu vytratilo a je to škoda. Ještě, že je tu Poláček, který tu dobu fotbalového rozpuku zaznamenal v Mužích v ofsajdu.... celý text

Rytíři krále Artuše 1992, Vladimír Hulpach

Uther Pendragon, král Artuš a rytíři kulatého stolu, královna Ginevra, Lancelot, Tristan a Izolda, svatý Gál a samozřejmě Merlin ... Stejně jako Staré řecké báje, tak i Artušovské legendy jsou mé oblíbené příběhy. Ale tady jsme se s autorem moc nepotkali. Bylo to takové, no ... nebavilo mě to. Příběhy šly po povrchu. Duch kulatého stolu jako by se vytratil. Pro prvotní seznámení s legendami Anglie, proč ne, ale pokud už o nich něco víte, téměř nic nového se v této knize nedozvíte. Hvězdičku ubírám za to, že některé legendy jsou oproti kánonu dost jiné.... celý text

Letuška z economy aneb Co na Instagramu neuvidíte 2019, Petra Jirglová

Po nadšených recenzích (nevšimla jsem si, že jsem měla nastaveno řadit podle hodnocení), jsem nabyla dojmu, že objevím vtipnou knihu alespoň na úrovni Poslední aristokratky. A... musím se dívat, jak mám nastavené řazení komentářů. Protože ty negativní převažují a já se k nim také přidám. Podle obsahu jsem čekala, že autorka je max. dvacetiletá holka. Když na konci sdělí, že je jí třicet, tak jsem tomu snad ani nechtěla věřit. Naprosto jalový život. Jídlo, alkohol, párty, kocovina, zvracení, boyfriend. Téměř nic jiného se v knize neřeší. Celé je to prošpikované naprosto zbytečnými vulgarismy. Je vidět, že autorka není seznámena s Cimrmanovým šrapnelem. Sprosté slovo nevadí, je-li vhodně a zcela výjimečně použito, ale je-li téměř v každé větě, je to neskutečně otravné. Neusmála jsem se ani jednou, natož abych se rozesmála. Fekální humor není můj šálek kávy. Autorka o sobě tvrdí, že má nejhorší kocovinu na světě, přesto chlastá (jinak se to nazvat nedá), jak utržená ze řetězu. Pak se lituje, že je jí špatně a je unavená. No, ve třiceti bych asi už trochu očekávala něco jiného. Poslední věta knihy - "Jenom, až budete na Instagramu stalkerovat ty dokonalý fotky všech dokonalejch holek s drahejma kabelkama, vzpomeňte si na mě a na to, že opravdu není všechno zlato, co se třpytí. Poslouchala jsem jako audioknihu, takže hovorová mluva mě neiritovala tak, jako by mě iritovala v knize. To, že Instagram je nablýskaná bída, snad ví každý průměrně inteligentní člověk. A závidět něco autorce? Ne, děkuji. Nikdy, nikdy bych nechtěla zažít ani jeden den jejího života.... celý text

Dědina 2018, Petra Dvořáková

Škoda, že každá změna vypravěče nebyla uvozena jménem. Chvíli trvalo, než se z textu dalo vydedukovat, kdo zrovna mluví. Zvlášť u rodiny Maruny by to bylo potřeba. Také se mi líbil úvodní slovníček. Nejsem z Vysočiny, ale hodně termínů jsem znala. Přesto jsou to výrazy spíš archaické, takže připomenutí bylo opravdu milé. No a text? Střípky z vesnice, kde si každý vidí do talíře. Obnažené lidské charaktery. Syrovost a nepřikrášlená realita, generační nepochopení.... celý text

Jedlová samota 2009, Andrea Maria Schenkel

Pamatuji počátky Audiostory. Sleduji je od nesmělých krůčků až k této naprosté lahůdce. Smekám před provedením, protože se může směle měřit s nejlepšími rozhlasovými hrami z dílny Českého rozhlasu. Skvělé herecké výkony i vhodně zvolená hudba. To vše pomohlo přivést v život ne příliš hezký příběh z počátku 50. let v Německu. Studie toho, jak jeden psychopatický, nedotknutelný muž (hospodář), dokáže zničit osud celé rodiny. Postupně gradované napětí by se dalo krájet.... celý text

Aristokratka u královského dvora 2020, Evžen Boček

Všechny předchozí díly Aristokratky jsem ocenila plným počtem hvězdiček. Teď tak štědrá nebudu. Nastavovaná kaše, stále dokola se opakující motivy z minulých dílů. Viz. nevětší výbuchy smíchu na královském dvoře způsobily věty, které jsme četli v tomto i v minulých dílech snad stokrát. Marie se za jeden rok v Čechách přetransformovala z prima holky do nesnesitelné snobky. V hlavě nemá nic jiného než sebe a brilianty. Ještě, že tu hrůzu vyvažovala paní Tichá, která mi alespoň jednou vyloudila na tváři úsměv. Což je na humornou knihu poměrně málo. A ten cliffhanger na konci? Myslím, že vítěz bude ve výsledku ten, který skončí jako poražený.... celý text

Jezdec z neznáma 1988, Jack Schaefer

Po celou dobu četby mi v hlavě zněla písnička "... ten stařík s tváří vrásčitou jak dubovej kmen, vyprávěl pověst letitou o střelci jménem Shane ... Byl to Shane..." Není to nijak složitý příběh a v dnešní době akce by asi neobstál, ale je zase hezké přečíst si něco poklidného, kde se na vás nevalí akce pod napětím. Příběh plyne pozvolna a graduje do očekávaného závěru. Velmi příjemná cesta do dob, kdy jsem hltala kovbojky jednu za druhou.... celý text

Fiorella a hřbitov upírů 2012, Vlastimil Vondruška

Po naprosto tragickém druhém díle, jsem se zařekla, že s Fiorellou končím. Výzva o 21 písmenech, mě však přivedla k dílu třetímu. Sice výtky, které jsem měla k druhému dílu nepominuly, přesto toho nejotravnějšího (žárlení), bylo pomálu. Znovu musím zmínit fakt, že se nikdo nepozastaví nad tím, že případ vraždy vyšetřují děti. Nechávají se od nich vyslýchat a vůbec jim to nepřijde divné. No nic, jako oddechovka to nebylo špatné. Jen se u toho nesmí moc přemýšlet, protože potom vraha i jeho motiv odhalíte velmi brzy a jen kroutíte hlavou, jak všichni kolem mohou být tak tupí.... celý text