Isew přečtené 1078

Spící město 2011, Martin Vopěnka

Realistická a velmi depresivní vize toho, co by nastalo, při jakékoli neočekávané situaci. Třeba, když usnou všichni rodiče. Je to velmi čtivá kniha. Je to sice o dětech, ale svým dětem bych ji zatím číst nedala. V mezních situacích se odhalují charaktery. A i zde to bylo vykresleno poměrně věrně. Dovedu si představit, že nějak takto by to vypadalo, kdyby se něco takového stalo. Ale dobrý pocit z toho vážně nemám.... celý text

Dračí zub 2009, Zbyněk Kučera Holub (p)

Pokud někdo neví, nebo tápe, co je to vlastně LARP, tak jako představení hraní si v rolích, je to docela zajímavé uvedení do problematiky. Téma příběhu mě ale moc nezaujalo. Napětí, které jsem měla cítit, se nedostavilo. Já bych se zrovna tohoto LARPu účastnit nechtěla.... celý text

Osamělý mrtvý muž 1975, Václav Erben

Česká kriminálka z období socialismu zasazená do atraktivního prostředí ZOO. Je to má první kriminálka s kapitánem Exnerem. Čekala jsem asi trochu víc. Ne, že by to bylo špatné, ale ... Také mi dost vadilo, jak Exner, který má evidentně závislost na kofeinu a problémy se spánkem, hodně rád v noci chodí po návštěvách a vyslýchá. Zvláštní, že to nikomu vlastně nevadilo. Mně by to asi vadilo dost. I v socialismu.... celý text

Běž, kam tě srdce povede 1995, Susanna Tamaro

Jsem vážně ráda, za čtenářskou výzvu, protože bez ní bych po této knize zcela určitě nesáhla. Objevila jsem ji v knihobudce na nádraží a nebýt rozkazovacího způsobu v názvu, asi bych si ji ani nevšimla. A to by byla obrovská chyba, protože v této rozsahem malé knize je ukryto mnoho velmi zajímavých myšlenek a postřehů. Jen namátkou: Netruchleme, že jsme ztratili matku. Buďme vděčni, že jsme ji měli. Pochopení, povrchnost nebo moudrost není záležitostí věku, ale cesty, kterou každý z nás ušel. Dopouštět se chyb je přirozené. Ale odejít, aniž je člověk pochopil, znamená zmařit smysl života. Nacházet výmluvy, když se nechceš podívat sama do sebe, je ta nejsnazší věc na světě.... celý text

Dobrodružství v Zemi nikoho 1998, Jaroslav Foglar

Je to jiná Foglarovka než ty, které psal před a za války. Šedesátá léta a hlavně ovlivnění léty padesátými jsou tady opravdu znát. Je to ale zajímavý exkurz do tehdejší doby. Může obsahovat SPOILERY: Domovnice, vždy ochotná hlásit a žalovat jakoukoli i nepodstatnou informaci. Samostatnou kapitolou je otec Vládi. Kluk se otce tak bojí, že vlastně všechny problémy, které se v knize stanou, jsou jen proto, že by se mohl otec něco dovědět a udělit neadekvátní trest. Matka jako by neexistovala. Poslušnost a podřízenost je zde nejvyšší ctností. Zajímavý je taky posun od čistě chlapeckých skupin k částečné rehabilitaci holek (klub Inky). Klub Ontario, který se snaží hrát si na Rychlé šípy, pořádají soutěže, mají svou vývěsku a píší na pokračování knihu, jsou ve skutečnosti vyděrači, kteří bez svolení vyfotí kluky, a pak je tou fotografií vydírají. Zůstává ve mně neuvěřitelná pachuť té doby. Už zde není čisté přátelství, svornost, upřímnost a sounáležitost. Není zde vlastně žádná čistě pozitivní postava, se kterou by se mladý čtenář mohl identifikovat. Hlavní postavy lžou, aby nebyly potrestány. Okrádají vyděrače, křivě přísahají... Je to úplně jiný Foglar. Kdysi jako mladá jsem tuto knížku četla. Vlastně jsem si z ní vůbec nic nezapamatovala, na rozdíl od jiných Foglarových knížek. A nedivím se, pravděpodobně už tehdy jsem cítila, že to, co je v té knížce, nestojí za zapamatování.... celý text

Leon 2019, Roman Bureš

Strhující příběh. Není tak uhlazený jako od Loukotkové, ale o to víc je reálný. Chvílemi jsem měla pocit, že se nepíše začátek sedmdesátých let před Kristem, ale čtyřicátá léta dvacátého století. Některé scény jako by vypadly z knih o koncentračních táborech. Lidská zloba, hamižnost, pocit moci a nadřazenosti nad jinými. Lidstvo jako celek je asi nepoučitelné, a proto jsme nuceni stále dokola opakovat své chyby. Oceňuji, že Spartakova armáda nebyla vykreslena pouze jako ti spravedliví, ale také jako lůza, která když ochutnala jak chutná moc, chovala se stejně, jako ti, proti kterým bojovali.... celý text

Chatrč z kostí 2006, Petra Vaisová

Prázdninové dobrodružství dvou kluků. Atmosférou to připomíná film Pod trnkovým keřem. Příroda, kamarádství, pytláci, tajemný muž, dobrodružství. Nemyslím, že je to spíš pro kluky. Já si to užila, stejně tak i moje dcera.... celý text

Malý miliardář 2013, David Walliams

Tohle David Walliams opravdu umí. Nebyla to taková emocionální ždímačka, jak jsem od něho zvyklá, ale vůbec to nevadí. Další z mnoha variant na téma, peníze nejsou všechno a štěstí si za ně nekoupíš. Krásně ukázáno, že hodně peněz přitahuje hlavně parazity a přísavky. Byl to dost prvoplánový příběh bez překvapení, ale dětem se to líbilo, a to je hlavní.... celý text

Kaktus 2018, Sarah Haywood

No nevím, já jsem pointu ani závěr na začátku hned neuhádla a vlastně mě nenapadají žádné indicie, které by k jejímu uhádnutí vedly. U mě tedy moment překvapení nastal. Hrdinka je nezávislá, hrdá a soběstačná. Nikoho v životě nepotřebuje, stačí si sama. Jenže ono je někdy docela fajn se k někomu přitulit. Příjemné oddychové čtení.... celý text

Malý pražský erotikon 2014, Patrik Hartl

Nečetla jsem anotaci a nevím, proč jsem si myslela, že tato kniha bude exkurzí po prvorepublikových vykřičených domech. Nebyla, ale tak úplně jsem se nespletla. Dříve se četl Dekameron, teď protože je doba jednodušší, stačí si vzít tuto knížku. To co bylo v Dekameronu cudně naznačováno, tady máte naturalisticky. Mokrý sen puberťáka. Slova, slova, soulož, slova, slova, vulgarismus, myslí na soulož, slova slova, nevěra .... Ač jsem podobný ročník jako autor, tak takové zkušenosti opravdu nemám. A jak jsem za to ráda. Vlastně je to přehlídka naprosto promarněných životů, které ovládá pouze sexuální pud. Opravdu šťastného člověka v této knize nenajdete. A jako třešnička na dortu jsou sebevražedné myšlenkové pochody psa, reinkarnovaného holuba a reinkarnované žížaly. Snad jako jednu z mála přínosných informací z této knihy považuji to, jak autor popsal estébácké praktiky za komunismu, a to, jak STB ničila lidské životy.... celý text

Kukly 1992, John Wyndham (p)

Podle názvu jsem čekala něco trochu jiného, třeba zmutovaný hmyz, když ve Dnu triffidů byly hlavními hybateli děje kytky. Rychle jsem byla vyvedena z omylu. Začátek i prostředek knihy byl strhující. Popis vesnice a lidí v nich naháněl hrůzu. Strach být jiný, jen trochu se odlišovat od normy. Konec byl o poznání horší. Útěk, komunikace, vyhnanci ... A najednou konec. Jak kdyby to dopisoval někdo jiný, nebo to chtěl mít autor už rychle za sebou a odevzdat rukopis? Je to škoda, vzhledem k vynikajícím 2/3 knížky.... celý text

Smrt ve Vratislavi 2014, Vlastimil Vondruška

Jeden z povedenějších příběhů Oldřicha z Chlumu. To, co mě irituje na hlavních postavách, tady bylo minimálně. Příběh pěkně odsýpal a chvílemi byl zábavný. Líbila se mi epizodka s nevlastními syny Vratislavského rychtáře. Klidně se tam mohli mihnout víc.... celý text

Zrada rodu Trnhoffů 2017, Gareth P. Jones

Pokračování příběhu rodiny Trnhoffů si v ničem nezadalo s prvním dílem. Neustálé pokusy o vraždu, kdy není jasné, kdo a proč za nimi stojí. Vichr z hor dosáhl dokonalosti objevením se dalšího příbuzenstva a mé srdéčko zaplesalo. I na propletené příbuzenské vztahy z minulosti došlo. Přesto, nebylo těch zamotaných příbuzenských vztahů přece jen málo Antone Pavloviči?... celý text

Dědictví rodu Trnhoffů 2011, Gareth P. Jones

Mám neodbytný pocit, že autor této knihy je velkým fanouškem Járy Cimrmana a zejména jeho skvělé hry Vichr z hor. Jak jinak si vysvětlit tak báječný konec, za který by se ani náš velký génius nemusel stydět. Dokonalosti Cimrmana nedosahuje, protože jak by se někdo mohl vyrovnat takovým skvostům jako je: "Nedělej si výčitky synu, nejsem totiž tvůj otec, jsem tvůj syn." "A maminka?" "Je tvá babička." Ale Gareth P. Jones má slušně našlápnuto a při troše snahy, kdo ví. Za ten konec naopak jednu hvězdičku přidám, protože jsem velkou ctitelkou Cimrmana a připomnělo mi to báječnou dobu, když jsem Vichr z hor viděla poprvé. Ale vážně. I když je to psané pro děti a mládež, asi bych tuto knihu svým dětem nekoupila. Těch vražd, vrahů, zloby a chamtivosti je tam, podle mého, na děti poměrně hodně.... celý text

Strašidýlko Stráša 2018, Alena Mornštajnová

Po mnoha pochvalných recenzích jsem si knihu pořídila. A přišlo zklamání. Knihu jsme s dcerami nedočetly. Ne, že by to bylo úplně špatné. Bylo to takové nijaké. Dětských knih je na současném trhu hodně a tato určitě nebude ta, na kterou budu jednou vzpomínat, jak jsme si její četbu s dětmi užily.... celý text

Řeka, která teče pozpátku 2016, Jean-Claude Mourlevat

Dvě dospívající děti a jejich putování k tajemné řece Kžar. Nesmírně mě bavila místa a lidé, se kterými se při své cestě Hannah a Tomek setkali. Nápady, kterými autor sršel, jsem si moc užívala. Marie, Bumprd, Voňavkáři, život na poušti, ztracená princezna... Všechno mělo své místo a nic nepřebývalo. Moc si přeji, aby si cestu ke knize našly i mé děti. Stojí za to.... celý text

Prašina 2018, Vojtěch Matocha

Zajímavý nápad, který mnohé sliboval. Těšila jsem se a byla jsem zklamaná. Přišlo mi to jako mix několika knih - zejména Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, trochu Foglara (ale opravdu jen trochu) a ještě několika dalších, ale tam to nebylo tak okaté. To, co mi vadilo na Sirotčinci, mi vadilo i tady. Oba autoři perou napětí pod tlakem tak, až to přesáhne míru a přestane vás to zajímat. To uměl báječně Foglar. Z ničeho vybudovat atmosféru tak, že ji dávkoval po troškách a odhaloval jen to nejnutnější. Hodně mě rušily zbytečné popisy. A neustálé honičky s padouchy, které vždy "deux ex machina" dobře dopadnou. Na to, co se tam dělo, to bylo zbytečně dlouhé. Je to autorova prvotina. No, když se to tak vezme, tak ani první kniha od Foglara nebyl nějaký zázrak.... celý text

Dvojčata Pat a Isabela 2001, Enid Blyton

Druhý díl přečtený s dcerami. První jsem nečetla, ale nijak to nevadilo. Nakouknutí do anglické internátní školy bylo poměrně zajímavé. Vztahy mezi děvčaty autorka popsala poměrně přesně. Jsem ráda, že jsem se v dětství kamarádila víc s klukama a mými oblíbenými spisovateli byli Foglar, Seton, Verne a May. Teď díky dcerám čtu i tyto knihy a vlastně mi to nějak nevadí, ale v dětství bych to do ruky asi nevzala. Ale to nijak neubírá na kvalitě této knihy. Brzy se pustíme do třetího dílu.... celý text

Tajemná Řásnovka 1994, Jaroslav Foglar

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Takové panoptikum, jako v tomto díle, to se jen tak nevidí. Všichni buď pod vlivem léků, alkoholu nebo totální blbci. Je to neuvěřitelně přepálené, ale vůbec mi to nevadí. Schválně jsem přemýšlela, kdy jsem se v posledních letech u knížky smála opravdu nahlas. Vzpomínám si na pět knih. Nepohledný princ a čtyři díly aristokratky. Za ten smích odpouštím mnohé, protože vyvolat strach a napětí je mnohem jednodušší než vyvolat smích. A za ten smích dávám pět hvězdiček.... celý text