Iveta Černá
přečtené 42
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Kniha se dobře četla, téma zajímavé, jen jsem měla trochu chaos s postavami, musela jsem se každou chvíli vracet zpátky, abych si připomněla kdo je to, čí příbuzný je to a jaký osud měl, na které stránce se o něm psalo...... celý text
Bílá Voda
2022,
Kateřina Tučková
Tato kniha se mi líbila víc než Žítkovské bohyně, obdivuji autorku pro precizní práci. Také mi občas dělalo potíže prokousat se různými dopisy, analýzami, historiemi, latinskými výrazy, které jsou knihou doplňovány, je tam spousta výrazů a termínů, kterým jsem nerozuměla, a musela je hledat na internetu, proto jsem chtěla dát o hvězničku míň, ale pak jsem si řekla, že to tam vlastně patří, že si s tím autorka dala velkou práci a to, že tomu občas nerozumím, je chyba akorát tak moje. Než jsem knihu četla, vůbec jsem netušila, jak byly řádové sestry v 50.letech perzeukovány, ani, že existovala nějaká Akce Ř a jak pevnou a nezlomnou víru v sobě řádové sestry měly. Tím, jak je kniha obsáhlá, nejde na ni po jejím přečtení jen tak zapomenout a začít číst hned knihu další, dlouho se nad ní ještě přemýšlí a některé hlavní postavy zůstávají ještě dlouho v mysli i srdci. Já jsem četla knihu celé léto, četla jsem ji u vody, některé pasáže byly tak silné, některé zase tak moc dojemné, že jsem ji musela občas rychle zavřít a skočit do ledové vody, abych se tam přede všemi nerozbrečela.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Ač se v první půlce knihy téměř nic nedělo (i když vlastně dělo), tak jsem se ani u jedné stránky vůbec nenudila. Asi tak v půlce nastal zlom, překvapení, zvědavost, že zbytek knihy jsem četla jedním dechem. A když jsem si byla úplně u posledních stránek jistá, jak to skončí, skončilo to překvapivě a nečekaně úplně jinak. Hodně silná kniha a jestli byla někomu hlavní hrdinka nesympatická, možná by si měl knížku přečíst ještě jednou, aby pochopil, že rodinu, kterou máme, si prostě nevybíráme a že se pak mnohdy stává, že "sytý hladovému nevěří" . Ano - "můžu ti poradit, můžu tě vést, protože jsem taky člověk, akorát s jiným příběhem", tudíž odsuzovat někoho sice můžeme, ale jen jako pouzí teoretici. A taky "nikdy neříkej nikdy".... celý text
Děvčátko, rozdělej ohníček
2005,
Martin Šmaus
Je to nádherná, dojemná, ale zároveň hodně citlivá a smutná kniha, která mě dokázala po jejím dočtení na dva dny totálně rozhodit. Pořád jsem doufala, že bude každou kapitolou líp a líp, ale nakonec jsem se bála stránky obracet s tím, co zas přijde. Knihu jsem dočetla a nejsem schopna ji jen tak někam mezi ostatní knížky zastrčit, pořád mám potřebu nad Andrejkem tak nějak bdít, chránit ho, být s ním..., ještě pořád leží vedle mě na nočním stolku. Když posoudím, kolika knížkám jsem dala plný počet hvězdiček, je mi líto, že téhle nemohu dát víc, určitě by si to zasloužila. Jen o tom píšu, mám znova husí kůži a chce se mi zase brečet....... celý text
Zlatý ptáček
2013,
Vlasta Javořická
Knížka se čte dobře, ale je to prostě "červená knihovna", několik posledních stran je podle mého pocitu až moc "přeslazených".
Dáma s kaméliemi
2008,
Alexandre Dumas, ml.
Pocity zamilovanosti s dopodrobna popsanou euforií štěstí i neštěstí, žárlivostí, bezmocností, ješitností, radostí i velkou bolestí, popsáno tak, že jsem s hlavním hrdinou, ač jsem žena, cítila vše, až do morku kostí. Prostě láska se vším všudy, kterou budeme my, co nejsme z kamene, cítit naprosto stejně, ať žijeme v jakémkoli století, a dokud bude existovat život na téhle zemi. A stejně, jako před cca 40 ti lety, i tentokrát skropily poslední stránku knížky slzy.... celý text
Deník Anny Frankové
1992,
Anne Frank
Dva roky schovávání se v úkrytu - den, jako každý jiný, a kdyby to byla normální kniha, dalo by se říci, že fádní, ale co také čekat za strhující příběhy z úkrytu o několika místnostech omezené velikosti, bez denního světla, bez čerstvého vzduchu a bez osobního soukromí, každý den s jedněmi a těmi samými lidmi, a přesto to školačka, která za ty dva roky postupně vyzrává v dospívající dívku, dokáže svým dokonalým slohem hodným spisovatelky popsat tak, že do té fádnosti se toho vejde mnoho. V jejím deníčku jsou její střídavé nálady a pocity, vztek, sebelítost, nenávist, dobré i nedobré vztahy se členy rodiny a obyvateli úkrytu, "ponorková nemoc", beznaděj, zamilovanost, její postupná vyzrálost a moudrost, a hlavně optimismus, že už brzy musí být zase dobře, přestože bohužel.... Pro mě to bylo fascinující tím, že to bylo opravdové, neumím si sebe představit na místě Anny, asi bych zešílela hned první měsíc, ale chápu, tehdy to byla jiná doba, byla válka a hlavně strach.... celý text
Dámsky gambit
2021,
Walter Tevis
Nepřísluší mi tuto knihu hodnotit, protože šachy nehraji a hře vůbec nerozumím, avšak dokážu si představit, že ti, co ano, tak si zde přijdou určitě hodně na své. Taky až díky této knize uznávám, že šachy je hodně složitá věda. Pro mě byla tedy kniha až moc "šachovitá", skoro žádný děj a příběh okolo, přiznám se, že více mě kniha zajímala až ke konci, kdy hlavní hrdinka propadá závislosti na alkoholu a tudíž se tu na nějaký čas nehrají šachové turnaje, nepopisují složité tahy pěšců, králů...Ale na druhou stranu musím uznat autora - všechny šachové hry, turnaje a jednotlivé složité tahy byly popsány tak dobře, že ač jsem jim absolutně nerozuměla, s napětím jsem z popisu psychiky hráčů, popisu grimas spoluhráčů atd. dokázala vycítit, kdy se jak komu daří, nedaří a byla zvědavá, jak turnaj dopadne,a to zvláště, když se, jak také jinak, fandí hlavní hrdince.... celý text
Nejtemnější hodina
1995,
Virginia Cleo Andrews
Nějak jsem se nikde nedočetla, proč autorka píše knihy, ve kterých se snad vždycky nějakým způsobem ubližuje dětem, ač vím, že některé (myslím, že Květy z půdy) jsou podle skutečnosti. V této knize se děj vyvíjí, čím dál víc smutněji a smutněji, že když už jsem si v určitém místě říkala "a dost, tady je určitě konečná" , děj se už přeci musí začít obracet v dobré, bylo to nakonec ještě o moc horší, a tak to pokračovalo skoro až do úplného konce, kdy si ani nejsem jista, jestli to pro hlavní hrdinku skončilo úplně dobře. Tohle je jedna z nejsmutnějších knih, kterou jsem od autorky četla. Vůbec jsem netušila, a ani se nepozná, že jde o poslední díl pentalogie. Ale autorka, jak píšou i ostatní čtenáři, umí psát tak, že se její knihy přečtou, jak se říká - jedním dechem, tudíž i přes ten smutek a slzy při čtení - za mě dávám všechny hvězdičky.... celý text
Nemilovaná
1995,
Virginia Cleo Andrews
Další smutná kniha o dětech od této autorky, není možné od knížky jen tak odejít, člověk musí neustále přemýšlet, ať je zrovna kdekoli, o drsném osudu hlavní hrdinky i jejích sourozenců, o spoustě chudoby, krutosti rodičů a hlavně ubližování dětem s tím, jak se to bude vyvíjet dál, jak to dopadne...Knížku jsem přečetla dvakrát a i teď, když na ni po deseti letech vzpomínám, se mi chce zase nějak brečet :-(. I přesto jí dávám plný počet hvězdiček, protože...poznáte sami, kdo ji teprve budete číst.... celý text
