ivetka859 přečtené 199

Válka s Mloky 2017, Karel Čapek

V té knížce je všechno! Filosofie, hospodářství, ekologie, politika, jedinec vs. společnost, konference a sněmy... Na několika místech jsem nevěřila, že dílo vzniklo v roce 1935 - jsou v něm tak moderní a aktuální názory, perspektivy a predikce. Taky mě napadlo, kolik událostí z toho posledního století se stalo se znalostí téhle knížky, jestli byla někomu inspirací. Čte se to teda špatně, těžko, nepřehledně. U prostřední části s novinovými výstřižky jsem hrozně moc chtěla přeskakovat, jinde se zase míchají jazyky, nářečí, brainstorming, jména a místopis a je to krkolomné. Na druhou stranu, ono by to bez toho všeho asi nebylo takové, autentické a propracované. Nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne. Světový mír? Zjistím návod na život? Ne. Dějiny prostě plynou dál.... celý text

Sběratel sněhu 2018, Jan Štifter

Zpočátku se mi to četlo blbě - tři dějové linky na přeskáčku a autor mi přišel theatrálně dramatický, až póza, jo, a navíc pochmurný jako prase. Po pár desítkách stran se člověk chytne, je to lepší a lepší. Nejlepší jsou ty části, kde se odkrývají souvislosti, společné otázky, linky mezi příběhy a člověka to nutí měnit úhel pohledu na postavy a jejich životy. Budilo to ve mně dojem, že závěr bude velký terno - a přišlo zklamání. Ve výsledku jsem ráda, že jsem z české tvorby přečetla něco jinačího, že jsem se seznámila se stylem J. Š., vlastně zpola to bylo super, zčásti čtivý, zajímavý. Ale nemám asi motivaci brát do rukou jeho další knížky.... celý text

Když v ráji pršelo 1980, Jan Otčenášek

Něco jako můj sen - vybudovat vlastní pohostinství. A tak jsem těm dvěma spíš záviděla, že žijí ve svojí době, že dům dostali přidělený, přívod vody a elektřiny zajistila obec... Vlastně jim svět kolem šel hrozně na ruku a ku pomoci, ale i tak měli čím trpět a strádat. V tom páru, v té lásce a Šumavě a budování stavby, v tom všem jsem viděla sebe, nás. Hodně se mě to dotýkalo. Možná i proto se mi čtení tak líbilo, že nás někdo chápe a mluví mi z duše. Začátek knížky mě držel víc, nevím, čím to. Možná to bylo prvotním nadšením, možná se pak už moc odsouvaly termíny a kupily se nezdary. Jazyk je krásný, barvitý, polemika inteligentní - hrdinové jsou k tomu dobře nasměrovaní svou profesí - filosof a učitelka.... celý text

Vinnetou II 1967, Karel May

Oproti prvnímu dílu byl tenhle nahuštěnější co do děje, zápletka se klikatila tam a sem. Přišlo mi, že by příběh mohl být klidně rozsekán na několik menších dějových linek a povídek a pořád by byly všechny vydatné a napínavé. Posledních 40 stran mi dokonce přišlo přilepených až moc okatě, prostě jeden samostatně čnějící příběh k jedinému účelu - ukázat Santera a propojit tak knížku s prvním dílem. Jinak mě moc baví, jak K. May umí jednoduše a srozumitelně popisovat bojové scény, stejně jako scenérie, a ačkoli jsem knížku četla dost útržkovitě, nikdy jsem se v ději ani postavách neztrácela.... celý text

Petr a Lucie 1984, Romain Rolland

Romance v čistém slova smyslu. Děj se odehrává v roce 1918 na konci války. To dává příběhu nádech naděje na dobrý konec. Kdybych od začátku počítala s tím že ho stejně odvedou na vojnu a nemá to pozitivní východisko, asi by se mi to četlo jinak. Na krátkém časovém úseku a na pár kapitolách o 5-10stránkách se diskuse dotkne snad všech velkých životních témat, nejenom partnerských - soužití, vzájemný respekt, bydlení, výchova, ale i politických a náboženských. Ne nijak ostentativně, spíš tak zmínkou, nádechem. Celkově je knížka vedená skrze dojmy, útržky, pocity, jakoby po obláčku, něžně a jemně, nejednoznačně. A životní nadhled a smíření tomu dávají zase barvu moudrosti, žádné vehementní drama. Berme život, jaký je, a vykřesejme z něj maximum.... celý text

Vinnetou I 1967, Karel May

Když jsem jednou chtěla zabít večer bez elektřiny a připojení, otevřela jsem tady stažené pdf s 384stranami. Je to ale tak nepřekonatelně čtivá knížka, že jsem nezůstala jenom u jednoho večera. Na jednu stranu mi pomáhalo, že filmy jsme jako děti pouštěli pořád dokola - mohla jsem si lépe představit jednotlivé postavy, hlavně Sama Hawkense jsem si přehrávala neustále. Na druhou stranu je to tak dávno, že jsem si naprosto nepamatovala zápletku. Vůbec nechápu, kde se schoval ten rozsah knížky, stránky utíkaly jedna za druhou. Popisy byly čitelné a dobře představitelné. Byla jsem chvíli napjatá, pak zase pobavená. Tu knížku bych si přála mít v knihovně už napořád.... celý text

Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr 2019, Martin Selner

Dvojka není ničím lepší, než jednička; plyne úplně stejně. Naopak člověk už ví, co od knihy čekat, a tak se žádné wow nekoná. I tak ale stojí za přečtení, už jenom kvůli těm okamžikům uklidnění, nadhledu a smíchu. V jedničce mi stacionář a autisti přišli víc anonymní. Netlačil autor moc na pilu, aby uspokojil čtenáře? Nebo je chtěl naopak uzemnit, aby si zase nepředstavovali, že je jeho práce kdovíjaká zábavná show? Pro ty terapeutický momenty při čtení mi za to tahle knížka stála.... celý text

Kniha lesů, vod a strání 2020, Stanislav Kostka Neumann

Ze začátku to moc nešlo, nechytala jsem věty, verše, krkolomné obraty; přišlo mi to jako jeden velký mišmaš. Pomohlo mi si uvědomit, že S.K.N. používá volný verš, že mám číst po větách. A ve chvíli, kdy jsem si zjistila kontext, něco o životě autora a proč mu příroda byla útočištěm a jaký měl vztah k ženám, se mi básně začaly číst a pobírat výrazně lépe. Určitě si chci někdy sbírku přečíst znovu, porozumět lépe. Bavilo mě dohledávat synonyma a významy slov, které se dneska už moc nepoužívají, stejně tak jako lidové názvy zvířat a rostlin.... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Tohle téma pro mě bylo fascinující a blízké zároveň. Bylinkářství mi není cizí, ale o oblasti Žítkové, Hrozenkova, jsem slyšela poprvé. Svět vesnice a samot je mi sympatický, obrazy přírody se mi moc líbily. Ale ta forma, ach jo. Na jednu stranu je obdivuhodné, co autorka zkonstruovala, ale prvních 200 stran byl děj tvořený hlavně procházením spisů, přepisů dopisů, zápisů, krkolomného písma a jazyka... ano, chápu, autentičnost, ale na můj vkus toho bylo až příliš. Po přečtené polovině knížky jsem byla vyšťavená a asi by mi to i stačilo. K druhé půlce jsem se spíš nutila a i to rozplétání osudu mi přišlo nástavbové. Prostě myšlenka skvělá, zpracování pro fajnšmekry.... celý text

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

Od začátku do konce jsem měla před očima obraz Báry Hrzánové z divadelní inscenace, jejíž záznam v televizi jsem viděla kdysi jako malá holka. Nepamatovala jsem si děj ani scény. Jenom to, jak stojí v palčácích na jevišti a vypráví zasněně něco směrem k publiku. A taky pointu Budžese. Způsob vyprávění je dost autenticky dětský - trochu páté přes deváté, z vážných věcí nemá rozum, a tak si realitu dokresluje nebo se na ní bezprostředně ptá. Šťouchá přitom do témat režimu, emigrace, kádrování, ale i zdravotní péče, školství, šikany... Chvílemi sranda, chvílemi relax, ale zároveň ukázka reality a snaha o empatii. Chápu, že tu knížku má moje mamka ráda, je to její generace.... celý text

Zpěvy od Žluté řeky 2014, neznámý - neuveden

Praha 1912, Jan Neruda

Myslet srdcem: Psychedelická cesta Latinskou Amerikou 2019, Jitka Juliet Navrátilová (p)

V té knížce bylo od všeho trochu. Trochu psychologie, trochu šamanismu, trochu cestopisu. Autorka na mě i přes téma zapůsobila jako pragmatická ženská, takže si myslím, že je to věc čitelná pro širokou škálu čtenářů. Ano, chvílemi to je monotónní, zážitky a vyjadřování se opakuje. Ale jako oddechovka moc fajn, člověk si z toho vezme, co zrovna potřebuje. Hezky se mi některé pasáže propojily s podcastem Uvolněte se od Psychologie.cz, který jsem zrovna objevila, takže mě to i bavilo a trochu mi to pomohlo. I přes nějaké mouchy jsem ráda, že taková knížka existuje, jsem ráda, že jsem jí přečetla, a i jsem jí pár lidem doporučila.... celý text

Před povodní 2020, Anna Bolavá (p)

Když jsem knížku brala do rukou, neměla jsem tušení, do čeho jdu, ale teď můžu říct, že to rozhodně není můj šálek čaje. Přítomný čas vyprávění se četl spíš krkolomně, děj jsem musela vyšťourávat v tuně popisů a metafor, a když už jsem se konečně ve čtvrtině knihy začala chytat, o co vlastně jde, přišlo zklamání, že nic veselého čekat nemám. A to ani coulem.... celý text

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Pro mě to bylo nové téma, ze začátku mi knížka hodně připomínala Plachetnici na vinětách, kterou jsem četla nedávno. Ať už jihočeským venkovem, motivem letní lásky lidí z odlišných světů, sourozenecký spor - kdo byl v dětství oblíbenější a kdo naopak udržuje rodinou tradici živobytí, jedno dítě v rozvedeném páru, město x venkov ad. Možná pro ten obraz tradic a vesnice se mi to tak líbilo. Nutilo mě to se zamýšlet nad mezigenerační neporozuměním a lhostejností, nad tím, co je dávná a co nedávná historie, jak moc záleží na tom znát rodinné šrámy a taky na tím, co je životní kapitál a odkaz dětem. Hned od začátku až do posledního odstavce jsem měla pocit, že mi čtení dává podněty a že mě knížka drží. Danielu bych nejradši poslala do prdele :-D... celý text

Morová rána 2008, Betty MacDonald

Odpočinková knížka, dobře se mi četla. O různosti lidí a lidského chování, o tom, jak se kdo staví k životním překážkám. S nadhledem, humorem, nenuceností. Bála jsem se, o čem může být 250 stran o jednom roce na lůžku, že to bude nuda a fňukání - ani omylem, plyne to hezky a barvitě.... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Obsah převyšoval formu. Je skvělé, že téma KLDR je díky Nině Špitálníkové celkově více slyšet a zaujalo nové čtenáře. Je dobré tuhle knížku přečíst pro tu informativní funkci. Líbilo se mi i ozdrojování textu jakožto inspirace pro další četbu. Líbil se mi postoj autorky k popisovanému. Ano, je to pro nás v mnohém absurdní a nepochopitelné, ale neodsuzujme jednotlivce, že nejsou prozíraví. Taky našla spoustu krasného a obdivuhodného. Škoda, že konec byl najednou takový odosobněný a učebnicový, ale asi co jde s výkladem historie dělat... Čekala jsem víc srovnání těch dvou návštěv. Možná to tam bylo, ale v začátku knihy mi přišlo, že autorka skáče mezi větami jak kamzík v kopcích a prostě jsem v tom to srovnání nevyčetla. Jako jo, ta kniha by mohla být lépe zpracovaná, ale i takhle za to fakt stojí.... celý text

Sebrat klacek 2021, Petr Borkovec

P. B. Sebral klacek a začal mě s ním šťouchat do žeber. Vyšťoural že mě zvídavost, vzpomínání, poťouchlost, masochismus číst dál a dál. Usínala jsem s ním, zdálo se mi o něm, probouzela jsem se s ním. Jo, a jezdili jsme spolu tramvají. Četlo se to moc hezky, i když si ze mě často dělal srandu a já mu to baštila i s navijákem. Chtěla bych taky znát tolik slov a názvů. A taky bych chtěla jít do Café Fra a číst víc poezie. A chtěla bych číst další a další stránky, i když vlastně myslím, že takhle toho vlastně bylo tak akorát - od všeho něco. Obrazy, dojmy, vzpomínky. Hodně mě to probudilo k životu.... celý text

Rukopis nalezený v Akkonu 2013, Paulo Coelho

V dnešní době, kdy internet přetéká motivačními citáty a webináři, už tenhle typ četby podle mě není takový terno. Od Coelha se mi líbila Veronika nebo Chantal, ale tohle šlo mimo můj styl. Možná kdybych řešila nějaké životní otázky, bude mě to bavit a brát víc, ale takhle bylo spíš utrpení se textem o víře, bez děje, prokousat. Obsah a informace jsou sice nadčasové a věcné, forma už ale ale pasé.... celý text

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček

Ze začátku jsem se bála, že to bude další český román o vztahových dramatech a čím rozervanější, "tím víc Adidas". Pak jsem ještě chvilkami cítila trochu nucenost a nepřirozené korigování děje, nastrkávání vět, které tam nepasovaly. Od třetiny dál jsem ale začala hodně obdivovat, jak autor dokázal zachytit každodennost a všednost, "takový je život" nic víc, nic míň. Člověk mu to fakt všechno bez problému uvěří. Dotáhl to až do konce tím, že se nesnažil zodpovědět otázky, všechno nutně vyřešit, uzavřít nebo pochopit; prostě takový je život. Takový ten chlapský nadhled. Zanechá to pak v člověku pocit smířlivosti a klidu. Je to příjemné, žádné depky po dočtení.... celý text