Janadvorackova přečtené 1677

Tajemství královnina zpovědníka 2006, Jan Bauer

První kniha, kterou jsem od tohoto autora slyšela. Hlavní hrdina pátrá po vrahovi Václava III a jeho cesta ho vede po celé Evropě. Boží přikázání sem, Boží přikázání tam -:))). Ne, tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale je super, když se mnich umí ohnat mečem a sem tam si užije i nějaké ty pozemské radosti (jako pobyt v mučírně a tak).... celý text

Do vody 2017, Paula Hawkins

V audiopodobě je to paráda. Každou postavu čte někdo jiný, čímž trochu stoupne dramatičnost a nutí to u knihy zůstat. Bohužel ale příběh byl místy moc překombinovaný a konec vyšuměl. I když chování a jednání postav mi uvěřitelné příšlo, uzavřelo se to sice logicky, ale zkrátka tak nějak divně.... celý text

Václav IV. - Tajná kronika velké doby malého krále 2016, Josef Bernard Prokop

Knihu jsem slyšela a dost mě to bavilo. Jenom šlo o poměrně neveselý příběh, vzhledem k tomu, jak moc se Václavův otec snažil, aby měl synáček stabilní zázemí. Kluk si toho moc nevážil, působil chvílemi jako rozmazlený smrad a cholerik. Do toho trable s Janem Husem. Nezáviděníhodný úděl, ale jako by mu chvílemi bylo jedno, co se v jeho zemi děje, takže částečně jeho vina. Smutné. A samozřejmě soudit je snadné.... celý text

Quo vadis? 1986, Henryk Sienkiewicz

Když mi bylo asi dvanáct, či tak nějak, poslouchala jsem knihu v rádiu. Bývalo to po desáté hodině, na prcka školního poměrně pozdě. Jenomže já o něco dřív na rodičích vyškemrala malé přenosné rádio jedoucí na jednu baterku buřtíka, a tohle jsem všude, kam jsem jela, tahala s sebou, protože jsem ujížděla na rozhlasové četbě. Co má taky děvče dělat, když večer nechrápe :). Teď po letech jsem chtěla zjistit, jestli na mě kniha bude mít stejný dopad jako tehdy. A měla, byť tehdy jsem se spíš zaobírala vztahem mezi oběma, fakt jako hodně duševně a fyzicky zkoušenými hrdiny, ne konfliktem s novou vírou a snahou o její potlačení. Teď jsem si všimla složitosti změny charakterů některých postav a detailů, které jsem tehdy prostě neuměla ocenit. A pamatuji na dojmy, které jsem měla z krvavého představení, při němž děti hořely na smolných sloupech a lvi začínali lidi žrát od hlavy. Tehdy jsem to asi neslyšela od začátku, protože teď jsem zpočátku měla dojem, že začátek se povleče a od něj i zbytek. Prostě se to táhlo, byť popisy všemožných detailů tehdejšího života zajímavé byly, stejně jako nakonec celá mozaika příběhu, jehož konec jsem si od minule nepamatovala, takže mě docela překvapil. Jen mi momentálně mírně lezla na nervy odevzdanost křesťanů jdoucích na smrt a nebaštila jsem jim to. Nero byl divnej patron - v knize určitě. Aby ne, umřel v jedenatřiceti, musel toho hodně stihnout. Skládat básně, páchat hromadné vraždy a mezitím působit jako duševně retardovaný morous, rozmazlený sebeláskou. Hmmm, ale ty večírky musely stát zato :). Poslouchala jsem audio. V pozadí jsou slyšet zvuky někdejších oprav v okolí, zpěv ptáků a místy jsem měla dojem, že na pásce bylo předtím nějaké techno :). Ale to asi nesedí doba. Ruchy ve starých záznamech bývají někdy vážně vtipné :).... celý text

Umina verze 2016, Emil Hakl (p)

Od tohoto autora první kniha. Zaujal mě námět a příběh nezklamal, ale celkem ani ničím nepřekvapil. Na začátku jsem se vyloženě bavila, jak se z úplně všedního průseru vyklubala taková jízda. Smrťák byl skvělá existence :). Místy bych ovšem autorovi usekala všechny prsty za ty spousty synonym. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že psát v zámoří, bude takhle nahrabávat znaky. Jako při maturitní slohovce, když vám dovolí používat pravidla pravopisu a vy se snažíte najít několik výrazů pro pociťované zoufalství.... celý text

Chladná hra 2006, Tomáš Němec

Podhoubí smrti 2007, Jiří W. Procházka

Hvězdní honáci 1996, Jiří W. Procházka

Hm, a mě to zase bavilo. Prostředí trochu jako z Firefly, kravky - sympaťačky. Slyšela jsem audio a nenudila jsem se.

Hrobka 2004, F. Paul Wilson (p)

Sekla jsem s tím po čtvrtině knihy, což je tak nějak hranice, kam dokážu zajít, když zjišťuji, o čem to je. A kdy se ukáže, že vlastně - jako v tomhle případě - celkem o ničem. Jak píše anotace: Ind si hlavního hrdinu najmul, babča v nemocnici, náhrdelník fuč. Dobrý, říkám si. Další linka se točí kolem jeho bývalky, která se ho bojí, když o něm zjistí pravdu a dá mu kopačky. Pak mu zavolá, když se ztratí známá - pořád dobrý. Jenomže to celé je nasáknuté takovým množstvím patosu, který se ovšem nemísí s ničím jiným - jako třeba s dějem. Buď je bývalka hrozně emocionálně nevyrovnaná, protože... proč? Navíc prvnlí linka se hodně dlouho neobjeví - tedy do čtvrtiny knihy. Nemyslím, že by čtenář měl čekat tak dlouho, než se konečně začne něco dít. Ale za ten zajímavý začátek alespoň nějakou tu hvězdu dám.... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

Knihu načetl František Dočkal. Někto tu uváděl jiné jméno. Že by vznikly dvě verze? Příběh byl předvídatelný, což je u detektivek průser. Bohužel proto mě bavil jen málo. O duševním zdraví vězněné po tak dlouhou dobu trochu pochybuji, ale byla jsem její fanda, to zase jo. Bohužel tak od půlky knihy mi bylo jasné, kdo je padouch. Jeho motiv je navíc pěkně divný. Nebyl jediný, komu se toho dne stalo něco zásadního. Moc to hrotil, sobec jeden.... celý text

Gejša 2006, Arthur Golden

Film stál za prd, kniha byla podrobnější, nabitá emocemi, i když místy předvídatelná, stejně celkově lepší. Bohužel osud některých postav zůstává neodhalen, škoda.... celý text

Vidění 2014, Vilma Kadlečková

Pád do temnot 2014, Vilma Kadlečková

Kritik 2016, Peter May

Tak tenhle příběh - měl příběh. Autorova schopnost popisovat detaily je skvělá. Jenomže celek mě nebavil. Vinařské prostředí nevadí, kriminálka nevadí, vraždy nevadí. Jenom mi asi přišlo, že se děj soustředí víc na problémy hrdinů, než hledání vraha a vyšetřování. Navíc mě trochu štvala taková samozřejmost, s jakou všichni všechno odhalili. Nejslabší kniha od tohoto autora, kterou jsem zatím slyšela.... celý text

Ještě že nejsem kat 2014, Vlastimil Vondruška

Druhá kniha krve 1997, Clive Barker

Autora bych nechtěla mít doma :), je to šílenec. Některé jeho představy se úplně vymikají mým představám :). Povídky "Strach" a "Pekelný závod" byly asi nejlepší. Ty další - zrůdičky pekelné - působily spíš jako něco, čeho bych se měla bát (poslouchala jsem to i v noci - pro správný efekt). Jenomže jsem se nebála. U "Strachu" jo, tam mě mrazilo, protože věci v povídce popisované jsou skutečně tím, co by mě ještě tak vyděsit mohlo. Ale určitě vám tady nevyžvaním, čeho se bojím nejvíc, kdepak :).... celý text

1984 2003, George Orwell (p)

Knižní svět se nestává realitou, ten už jí dávno je. Jenom to má zatím takové nějaké pozlátko - jako chatrný látkový přebal Listiny základních práv a svobod. Ale ten se trhá poměrně lehce. Příběh je takový obyčejný, ale atmosféru to má strhující. Já bych v tom nežila dlouho... S minulým režimem srovnávat nemůžu, žila jsem v něm jen deset let a tehdy jsem měla opravdu jiné starosti. Každopádně rodičům to doporučím. A mládež dnešní - náctiletá - by to měla dostávat k snídani. Aby se naučili přemýšlet a zajímat se o minulost, kterou považují za nudnou. Když to budou se svobodou moc přehánět, svým dětem předají jen povrchnost. A to je snad ještě smutnější, než 1984.... celý text

Dýka s hadem 2002, Vlastimil Vondruška

Nejsem si úplně jista, od kdy se u nás počítá čas na minuty, ale Oldřich v jedné chvíli okukuje mrtvoly a někdo ho vyruší. On ho odbyde stylem "Minutku." To mě jako docela zarazilo a teď jsem chvíli hledala tu historii, jenomže jsem se konkrétní odpovědi nedobrala. Kdyby někdo věděl... Myslím zkrátka, že v té době se řešily dny a měsíce a sledoval se čas na zasetí a sklizeň a různé jiné nutnosti - to jsem se ostatně i dočetla. Jen ty minuty mě zarazily. Příběh se mi líbil - svým způsobem. Opět jsem narazila na to, co už jsem popisovala u jedné jeho knihy - příběh mě nenutí hledat vraha. Nechám si to naservírovat a to není dobře. Zkrátka jsem nepostřehla, že bych s ním byla na začátku konfrontována - jako v každé detektivce "vrah tam má být pořád, i když očím skrytý." Tyto příběhy k vrahovi obvykle "nějak dojdou," a i když je to cesta mnohdy zapeklitě zajímavá, jako by ale jen pro Oldřicha z Chlumu. Historické detektivky z našich luhů a hájů vítám. Hezky u toho hraje představivost, hlavně když knihu poslouchám a můžu s ní jít třeba z práce a neřešit věci, které se tam děly. Můžu prostě vypnout a vnímat pro změnu něco smysluplného, než přiblblé hašteření o normy a dodací lhůty. To je tím, že lidé počítají minuty. Kdyby se řídili ročními dobami, nebyli by tolik ve stresu -:))). Také si říkám, že panoš Ota musí mít slušnou sbírku pohlavních nemocí :). Na seník bych s ním teda nešla :), ale holt to byla jinačí doba.... celý text

Výjimeční lidé 2015, Peter May

Nebylo to tak napínavé, ale dobře propracované, to ano. Dnes už je prostě díky internetu asi všechno jednodušší. Najít části těla rozmístěné po kraji bych možná zmákla i já :). Prostředí Paříže mě zrovna dvakrát neoslovuje, ale o tom podzemí vím, tam bych se klidně mrkla :). Hrdina má opět tragédií poznamenanou minulost a není odpovědný jen za svůj život. Bylo hezké poslouchat, jak se v knize už objevují náznaky později napsaných skotských příběhů. Knihu jsem opět slyšela a tentokrát byla sympaticky načtená Davidem Matáskem.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Tak jo, kniha opět poslechnuta. Příjemně jsem si tím krátila pracovní dobu, kterou můžu věnovat stejnou měrou poslechu, jako práci. Samozřejmě, jak jinak :). Martin Myšička a Jana Plodková opět potěšili propůjčením svých hlasů hrdinům příběhu. Prostředí a život prostých lidí v Číně jsou i přes všechno dost zajímavé. A když se tam najednou začnou spoluobčané krátit o hlavu... jde o krk? Asi tak. Už si připadám jako strážník Vu, který měl podobné hlášky :). Zápletka postavená, dá se říct, na archeologické záhadě a navíc sondě do minulosti Číny, byla skvělá. Chvílemi jsem si myslela, že odhadnu konec. Naštěstí se tak nestalo, i když jednoho padoucha jsem znala dopředu dřív, než bych si přála. Navíc mě v tomhle díle Margaret silně štvala. To její fňukání a nejistota. Ano, dalo se to pochopit, ona neměla vyloženě blbé problémy, ale chvílemi jsem si říkala "holka, tvoje starosti bych chtěla mít." Jak tu někdo psal, i mně se Skotská trilogie líbila víc, ale ono je na každé něco, navíc momentálně čekám furt na audio třetího dílu Číny a nemyslím, že bych měla něco proti autorovu stylu. Takže jsem vlastně spokojená.... celý text