Janadvorackova
přečtené 1671
Karel IV. - Císař a synové
2015,
Josef Bernard Prokop
Kniha opět poslechnuta v rekordním čase. Jsem zvědavá na další, protože autorův styl se mi zamlouvá. Fakt jako bych četla kronikářovy zápisky. Lidé, staletí mrtví, najednou ožívají a lezou mi do snů a mají úplně běžné problémy jako kdokoli. Chválím opět pana Dvořáka. Jestli za tuhle část své práce ještě nedostal, myslím ocenění, měl by být rozhodně pasován na "čtivce." Po dočtení jsem si ještě krásně početla o moru. Divím se, vzhledem k jeho rozlezlosti po Evropě, že tu vůbec jsme -:))). Objevoval se skoro čtyři sta let v poměrně pravidelných intervalech a řádil, inu jako mor. Nedokážu si představit žít v době, kdy nebyla kanalizace a hygiena nic moc, krys snad stejně jako obyvatel města, brrr. Asi to vidím moc jednoduše, ale zaráží mě, že tehdá prostě neodhalili, že krysy (krom jiného) jsou fakt problém. Škoda že nevím, kde v té době žili mí předci. Mám povrchní zprávy až z doby za tři sta let, ale touha se to dozvědět ve mě docela hlodá, to vám řeknu :).... celý text
Karel IV. - Císař a císařovna
2015,
Josef Bernard Prokop
Kniha doposlechnuta. Opět skvělé. Jak příběh, tak předčitatelské umění pana Dvořáka. Zmiňované duplicity jsem nezaznamenala, (konkrétně to s Arnoštem), o čem píše předchozí čtenářka, jsem hlídala a nebylo to tam. Zmínky o něčí smrti jsou skoro v každé kapitole, mohlo to působit matoucím dojmem, ale že by autor nevěděl, o čem kdy píše, se mi věřit nechce. Jinak Alžběta byla chvílemi fakt na facku :). Zajímalo by mě, jak vlastně to mezi nimi bylo. Píše se o tom, že se všemi manželkami byl Karel v pohodě, ale dovedu si představit o tolik mladší ženu, vlastně na dnešní poměry puberťačku, jak prudí kvůli korunovaci a pořád manželovi něco připmíná :). Jdu na další díl :). Nemůžu též nevzpomenout a nepochválit perfektní hudební doprovod skupiny Řemdih.... celý text
Provazochodkyně
2016,
Simon Mawer
Tedy, Marian je pěkná můra pelešivá :), aniž bych to myslela zle. Alespoň si v tomhle na nic nehrála. Z potlačování přirozenosti se dělají pupínky a těmi ona určitě netrpěla :). I když byl druhý příběh trochu slabší, poslouchal se mi dobře a jsem spokojená. Poválečná léta působí trochu euforicky, ačkoli byla v mnoha ohledech možná chaotičtější, než léta válečná, ale asi o dost lepší, než následující desetiletí, (tedy jak kde a jak pro koho). Lucie Pernetová a Marek Holý odvedli při čtení skvělý výkon.... celý text
Ocelové jeskyně
1994,
Isaac Asimov
Řeknu vám, moc na větvi z toho nejsem. Ve své době to byla bezesporu pecka, už kvůli tématům, která kniha bez obalu nastínila. V mé době holt držkuji nad tím, proč je nutné do všeho tahat boha. Smířila jsem se s tím, že nenávist je tak všudypřítomná, že mi už ani divná nepřijde. Díky tomuto vlastnímu postoji zjišťuji, že naše budoucí Galaktické impérium nejenže nezanikne, ale nikdy nevznikne. Zvláštní, jak se během relativně krátké doby - ani ne století - může změnit svět a pohled na něj. Jsme už prostě jiným druhem Vesmířanů. Série Nadace, jíž tahle kniha předchází, se mi naopak líbila velmi. Až jsem se podivovala nad tím, jak mi to sedlo.... celý text
Marie Antoinetta
1993,
Stefan Zweig
Bohužel dávám téměř minimum. Ačkoli historické životopisné příběhy můžu a tenhle mě už delší dobu lákal, navzdory tomu, jak dopadl, nebo co konci předcházelo, nebo právě kvůli tomu, knihu jsem nedočetla, respektive nedoposlouchala. Autorův úděsný styl nezachránilo ani čtení Hedy Čechové, jejíž hlas mi k podobným dílům prostě sedí. Zdálo se mi, jako by autor chtěl každou větu mermomocí vytlačit a nedařilo se. Text pak nezaujal svou divnou rozplizlostí. Vyprávěcí styl mi u podobných příběhů nesedí, ten patří k učebnicím dějepisu, i když tím bych asi hafo učebnic urazila. Zkrátka podat to možná spíš z pohledu protagonistů - u událostí s dobře podloženými prameny - by snad nebyl problém.... celý text
Mrtvá šelma
2015,
Jiří W. Procházka
Kdybych, vzhledem k autorům, měla na začátku odhadnout, jaká ta kniha bude, moc bych se netrefila. Dvojice totiž vytvořila autořího mutanta, jemuž to psaní jde též neskutečně dobře, ale jako by úplně jinak dobře :). Díky a šup do Kutné Hory. Že by se mordem v Barboře maskoval děs z podzemí a stříbrnými mincemi vykupovaly hříchy. A provinilci končili zapleteni v kole, nebo na nich bylo i jinak právo útrpné uplatňováno :)? Už se těším.... celý text
Tma
2007,
Ondřej Neff
Knihu jsem kdysi četla a teď nedávno i slyšela. Příběh se mi vlastně líbí, ale hrozně mi v něm chybí kapitoly zabývající se osudy lidí, kteří nějakým způsobem patřili do okruhu hlavních hrdinů. Třeba Honzova bývalka byl takový prototyp mrchy ovládané někým, kdo je mrcha ještě větší. Nebo potenciální štětky - sestry - Markétiny kolegyně z cestovky. Už druhý den byly schopny jít s někým za kus žvance. To neberu. Vůbec taky epizoda s Honzovými rodiči mohla působit emotivněji. Na druhou stranu pasáže s politiky mě spíš nebavily. Z pohledu dnešní doby to leckde už ani nefunguje. Vesměs to byla tehdy pakáž a teď je to pakáž ještě větší, tak proč s nimi špinit knížku. Jistě, zmínky o tom, kdo vládl a jak dopadl, jak se snažil a setřel - dobře, ale takhle teda jako ne. A proboha proč se nejen tady předpkládá, že zrovna mentálně postižení zachrání lidstvo. Duševní choroby jsou spíš výplodem civilizační lenosti, která by klidně mohla zapříčinit realizaci nějakého podobného scénáře popisovaného v knize, ale neuvěřím, že je s duševní retardací spojena nějaká vnitřní síla, nadčasové vnímání reality, či potřeba obdivu. Ale Tma je sci-fi, tak to beru.... celý text
Vetřelec - Probuzení
2015,
Tim Lebbon
No, byla jsem před třemi dny na nejnovějším filmovém vetřelci, který mě sice úplně nezklamal, ale v gatích naděláno z toho tedy taky nemám. Musela jsem si spravit chuť alespoň knihou a "Probuzení" se přímo nabízelo. Knihu jsem slyšela, v podání pana Pavla Rímského se zážitek ještě umocnil. To vám je tak zajímavé poslouchat hororové sci-fi v noci :), čtené hrubým hlubokým hlasem nasáklým pocity neodvratně se tenčící posádky :). Přítomnost Elen na Marion mě spíš rozesmála. Mít takhle zákeřného zaměstnavatele, který vás pošle na jednu misi (Nostromo), pak na druhou (LV426), mezi nimi si schrupnete ve stázi, ale ještě vás nezapomene vzbudit na zajímavou brigádu věnující se možnosti odchytu pro vás toliko známého tvora, to je fakt na výpověď :). S vetřelci je to jako s koťaty. Přejete si, aby nikdy nevyrostli, protože i když škrábou a koušou a občas i trochu poslintají, jsou ty malé formy obou zmiňovaných tvorů hrozně sympatické :). Ty větší, pokud jich je víc, už tolik ne :).... celý text
