Janadvorackova
přečtené 1707
Království snů
2004,
Cynthia Harrod-Eagles
Tento díl se víc než předchozí, zabývá podrobnostmi boje za volební právo žen. Je zde docela barvitě vykresleno i několik nechutných detailů přístupu policie a úřadů k protestujícím dámám. Podmínky ve vězení, nespravedlivé rozsudky, výsměch a metody násilného krmení, když se dámy dostaly až k tomu, že v base držely hladovku. A na příkladu několika hrdinek i odevzdanost a vynalézavost, s jakou se snažily upozornit na tuhle nespravedlnost. Teďka, když jsem to nevydržela a jukla na net, vím, že si chuděry budou muset počkat do roku 1918 (v ČR až o rok déle). Snad se toho dožijou všechny ty sympaťačky, které v příběhu vystupují :). Beztak ta buzerace probíhá dodnes, si nemůžu pomoct. Asi si do kabelky šoupnu pár kamenů a běda, běda... všem -:))). Jinak jsem zaznamenala teď docela dlouho zanedbávaný autorčin nešvar - smilstvo. Už zase. No neřeknu kdo, ale nečekala jsem to, i když tedy chápu, že byla nešťastná, no. Asi záleží na "druhu bratrance." Dnešní poďobaní a dobou poznamenaní týpci by asi neobstáli. Holt autorka všechny líčí strašně fešácky a sto let je sto let :). Sympaticky působí pokrok, kterého lidé dosáhli na poli vědy a techniky. Vzmáhá se letectví a je jasné, že minimálně jeden z hrdinů do něj fušuje. Na Morlandu se zase chovají koně, hodně pro armádu a koně honební a různí pracovní. Zaznamenala jsem též ovečky, které sice nedávno, chuděry, vymřely, ale tradice strýce "Teddyho" neopustila a ten se snaží dát vše do pořádku a do stavu, v němž panství bylo, než to jeho darebný bratr celé zvrtal. V domě samozřejmě zase žije spousta lidí. Hrozně se mi líbí takové ty rodinné sešlosti, hlavně o Vánocích, kdy se slezou úplně všichni, v domě je narváno a sloužící se tetelí blahem, protože návštěvníci přivezou sice nejen spoustu práce, ale především spoustu drbů :). A strýc "Teddy" investoval do Titanicu, tedy do zařízení lodi textilním zbožím, jaksi. Má přádelny, daří se mu. No ale už víme, kdo popluje, takže je celkem jasné, jak to dopadne. A... do pytle.... celý text
Otčina
1993,
Robert Harris
Vyslechla jsem audio formou rozhlasové hry. Bylo to snad ještě víc znepokojivé, s těmi všemi doprovodnými zvuky, hlasy a projevy té doby. Fujtajbl. Každopádně alternativní historie je vždy alespoň zajímavá. Protože, co by bylo, kdyby...?... celý text
Přebyteční
2007,
Gemma Malley
To jsem to zase jednou vymňoukla. Říkám si už dlouho, že všechny ty moderní romány pro mládež jsou kraviny, jenomže je zároveň nechci házet do jednoho pytle, tak se někdy najde jeden, jemuž dám šanci. Tohle jsem neměla dělat. Knihu jsem poslouchala do půlky, načtená je sympaticky. Námět je super. Věděla jsem, do čeho jdu - zase dělit lidi do nějakých skupin, v nichž má každý nějaké to postavení a povinosti. Dobře, bylo to tu už x krát, ale dobře, když to ty děti baví. Otázkou je, na co je to připravuje? Co si z toho mladší generace vezmou. Budou časem na ulicích plivat na lidi narozené padesát let před nimi jenom proto, že je k tomu inspirovaly knihy? Ne, to asi přeháním, ale mám z tohoto druhu literatury takový dojem - že jde o vymytí mozků mládeže, která v hlavě - bez urážky - když je jí náct, toho stejně moc nemá. No ale abych se dostala k ději. Hlavní hrdinka Anna nemá příjmení. Říká se jí "přebytečná Anna." Na intru, kde jsou podobné děti, mají všechny jen jméno a furt je jim do hlaviček vtloukáno, že je společnost nemusí, že jsou přebyteční. Proč? Protože lidstvo přišlo na to, jak nestárnou a neumírat, takže se nesmí ani moc lidí narodit, aby to nezatěžovalo ekosystém. Ale když se přeci děti narodí a pátrači je vyšmejdí a seberou rodičům, jsou z nich vychovány pracovní síly. Vlastně děcka sní o tom, že budou někde ve službě - u nějakého "vyvoleného," což je člověk s právem na existenci a zaručenou nesmrtelností. Na intr přijede kluk, trochu rebel, co Anně poví, že zná její rodiče a prozradí jí její příjmení. No a děvče se začne měnit a kluka mít rádo... Nejprve pochopitelně odporuje a řídí se pravidly, na kluka se snaží zapomenout, ale holt se to nevede, jak by Anna chtěla. Styl vyprávění je ale silně popisný, což je hlavní kámen úrazu, protože bez děje se fakt nedá čekat, že mě kniha bude bavit. Takže bohužel.... celý text
Kniha nevysvětlitelného
1995,
Jacques Bergier
No, tak tuhletu věc jsem kdysi četla a teď slyšela. Ono je u záhadologické literatury zatraceně těžké oddělit pravdu od fikce :). Ba co víc, ono to mnohdy fakt nejde. A většinou jde o to, aby to čtenářům a posluchačům zamotalo kebule a oni pak viděli různé divné jevy i ve věcech naprosto běžných. Ale... Není tohle právě tím největším uspokojením a odměnou? Protože co si budeme povídat, záhady provázejí člověka od pravěku, a když něco nejde vysvětlit, neznamená to, že se to nestalo. Knížka, taková docela útlá, popisuje právě několik zajímavých zpráv, které zaznamenala historie, a které se možná staly. A kdyby se sto pro potvrdily, měli bychom dějepis zase o hromadu poznatků bohatší. Navíc se mi zdá, že vyprávění nepodává násilně. Prostě nastíněné situace předestírá lehce a nechá na čtenáři, jestli jim uvěří, nebo ne. To se mi dost líbí. Nemusím takové ty násilné teorie o tom, že "tam určitě přistálo UFO, protože tomu odpovídají tyhle stopy, HELE, KOUKEJTE!!!" I když oni nás šmírujou už hodně dlouho, to přeci ví každý -:))).... celý text
Akta X: Oficiální průvodce
1996,
Brian Lowry
Svého času tahle věc nesměla chybět v knihovničce každého fandy. Dodnes na seriál ráda mrknu, protože atmosféru pro mě asi prostě neztratí nikdy. První série působily jako zjevení. U nás doma všichni přerušovali práci a sesedli se u televize. Kniha je průvodcem prvními řadami, se spoustou fotek a zajímavých informací.... celý text
Z deníku kocoura Modroočka
1976,
Josef Kolář
To je nostalgie, tohleto. Malá Jája - jako já - se naučila mít ráda kočky asi právě díky téhle knize, (tedy ne, že bych je předtím likvidovala kamenem v praku, jenom mě tolik nebraly). Kočky mi totiž údajně způsobily zrakové postižení, s nímž jsem se narodila, protože máma byla v těhotenství nějaká nachcípaná, či co. No a když jsem dospívala, obklopena množstvím tlapek a ocásků (kočičích, vy čuňata), kožíšků a oček zelených, předly mi čičiny do uší spoustu svých příběhů. A já jim taky. Akorát tedy nevím, jestli knihu oceňují i dnešní děcka. Řekla bych, že pryč jsou ty časy, kdy mrňatům stačily příběhy, v nichž se minimálně nestřílí. Jejich škoda.... celý text
Svět tajemných sil Arthura C. Clarka
1992,
John Fairley
Nevím tedy, jestli byla u mně první kniha, nebo seriál. Každopádně mě jedno z toho dovedlo k dílu pana Clarka. A ten pak k dalším autorům sci-fi. Nejspíš asi platí, pokud se mohu považovat za fanouška žánru sci-fi, že tahle kniha/seriál/Clarke, ho ze mě udělali. A to je sakra dobře. Doteď pamatuji na část, tedy seriálu, v níž se chodilo po žhavém uhlí. A já pak často toužebně čuměla do kamen, protože my doma topili uhlím :), a říkala jsem si, jestli bych to taky dala. Naštěstí jsem se k tomu u nás v obýváku nikdy neodhodlala, ale furt je to na seznamu věcí, které by mě bavilo minimálně vidět naživo. Poznámka: oni k tomu ale nepoužívali ořech jedničku, (to bych to vymňoukla). Poznámka č. 2: spáleninu od kamen ovšem vlastním. Je vidět i po čtvrt století.... celý text
Nevysvětlitelné záhady
1993,
Viktor Farkas
Nacházím dost knih, které jsem četla a tady nehodnotila. Tuhle jsem ovšem četla už hrozně dávno, a ještě k tomu v nemocnici. To mi takhle bylo čerstvě patnáct, měla jsem zápal plic a taky zápal šťouravosti v nejrůznějších záhadách. Tehdá byla devadesátá léta, na polích se objevovaly kruhy a kde koho unesli Ufoni :). I ten zápal plic mi nejspíš způsobili oni. Tématika mě hrozně bavila, takže jsem hltala každou možnou publikaci a bylo mi jedno, jak za vlasy přitažená asi bude :). Spousta příběhů mívá i poměrně racionální vysvětlení, jenomže tyhle knihy byly psány spíš tak, aby čtenáře fascinovala i pára nad hrncem brambor, v níž uvidí tváře mrtvých předků... Něco na tom světě mezi nebem a zemí určitě je, jenom to chce brát ho s rezervou :). A jak jsem tak ležela v nemocnici, střídala jsem čtení této knihy s poslechem životního příběhu holky po pokusu o sebevraždu. A pak mi tu knihu zabavily sestry - bestie a já týden čuměla do stropu, protože je kniha zaujala taky a já se neuměla bránit. No a pak jsem se záhadně uzdravila :).... celý text
Led v žilách
2011,
Yrsa Sigurðardóttir
Duchové mrtvých v grónské sněhové pustině jsou docela neklidní, mnohdy naštvaní, chtějí oběti a furt jako něco požadují. Severské národy mají zajímavou mytologii, trocha jí je i tady. A geologové, kteří do těch míst přijedou kopat, jsou zase od začátku lehce duševně nalomení. Přišlo mi, že kdo v tomto příběhu nebyl mrtvý, byl nenormální :). Ale to vytvořilo poměrně zajímavou atmosféru. Zpočátku mi to připadalo jako kombinace "Věci" a "Akt X :)," a čekala jsem, kam se to posune. Postupem času se ale děj začal vrstvit, tak jako v krajině furt sněží a staré věci a kosti zavane sníh, aby se na ně mohly navršit nové. A nové stopy mizí, psi vyjí, vítr hučí a kolem tábora se potulují domorodci trvající na tom, aby osádka základny vypadla, aniž by jim to pořádně vysvětlili. Takže se stane, že někdo z živých zemře. Někdo mrtvý se objeví, ze sněhu vylezou přízraky osadníků ze sto let staré minulosti, načež se všecko smíchá a čtenáři z toho už taky trochu hrabe. A Tóra je taky divná. Do kufru, který si bere s sebou na základnu, si zabalí letní šaty, halenku s volány a že je něco blbě jí dojde, až když klepe kosu -:))).... celý text
Toto rameno hvězd
1994,
John Brunner
Tuhle knihu jsem koupila strašně dávno na jednom - ještě Pragoconu :). Byla v krabici, zahrabaná pod vrstvou dalších žánrových perliček. No a četla jsem ji už dvakrát, vždy s nadšením. On má totiž autor zajímavé nápady, přesahující hranice lidské představivosti, prostoru a času - hlavně času, což je zničující :). V žánru sci-fi pak tahle spisovatelova schopnost způsobuje vnímavějšímu čtenáři fakt bordel v makovici, noční můry, chuť k obří životní změně globálního rozsahu, iniciované z poklidu vlastního mrňavého světa. Příběhem se vine taková tragická předpověď osudů některých hrdinů. A vy víte, že dopadnou blbě, nepřejete jim to a máte chuť na ně zavolat s vírou, že vás uslyší :).... celý text
