Jarushka9
přečtené 35
Nejbohatší muž v Babylóně
1995,
George Samuel Clason
Velmi poučné a praktické čtivo, ale vadí mi neustále se opakující filozofie, která jde shrnout na 20 stran i s pěkným příběhem... :-)
Jak je důležité míti Filipa
2005,
Oscar Wilde
Ironie Wilda je mi prostě sympatická, i když jsem už od první třetiny tušila jak to skončí. To je ale možná způsobeno i tím, že znám jeho styl psaní :-)
Študáci a kantoři
2005,
Jaroslav Žák
Tuto knížku jsem zařadila do čtenářské výzvy k bodu "oblíbená kniha rodičů", protože ji miluje můj tatínek a po přečtení jsem i pochopila proč. Musím se podělit o úryvek, který, když jsem četla ve vlaku, tak jsem se začala smát přes celé kupé a spolucestující na mě nechápajíc koukali jako na blázna... Zde je kýžený kousek, který je velkým skvostem této knížky a celkově i studentské literatury: *Matyk je bytost oděná v omšelý fráček barvy neurčité, jež se přiřítí do třídy deset minut po zvonění divoce funíc, a spatřivši na stupínku vycpaného orangutana, uvědomí si, že si spletl sekundu B se sekundou A. Omluviv se rozpačitě orangutanovi, pádí matyk o poschodí výše. V sekundě A se srazí s panem ředitelem, jenž tam rozdává složenky na školní plat, a jeho přesně pracující matematický mozek dojde k závěru, že dnes není pondělí, nýbrž středa, a že má v sekundě matematiku až od deseti. Kvapně cválá do sborovny, aby si svou dedukci ověřil v rozvrhu. Tam se omylem podívá na čtvrtek a zkonstatuje, že má přece jen dnes v sekundě B hodinu a že tam vycpaný orangutan nemá co dělat. Vtrhne znovu do zmíněné třídy a ke své hrůze vidí, že tam již orangutan není. Místo něho stojí na stupínku žák Pitl a hledá ukazovátkem na mapě Ruska magistrálu. Matyk vyběhne z učebny, přečte si tabulku a pozná, že jde o tercii A, a nikoli o sekundu. Vyhledá sekundu, ale ta je prázdná a školník mu sdělí, že je v tělocviku. Nebohý vědec přepadne znovu vládce ústavu volaje: ,,Pane řediteli, mně se ztratila sekunda." Konečně se vysvětlí, že je ve skutečnosti úterý, že jsou na ústavě celkem tři sekundy a že pan profesor má vyučování v kvartě. Byv šťastně dopraven do příslušné třídy, položí matyk na stůl klíče a sbírku příkladů a chce si pověsit buřinku na věšák, ale shledá, že buřinka není. Pošle tudíž spolehlivého žáka do sborovny pro klobouk, a když posel odejde, ukáže se, že buřinka vlastně už na věšáku visí, poněvadž si ji tam pan profesor včera zapomněl. Vědec radostně zaskřehotá a posadí si tvrďák na hlavu. Poté vtrhne do třídy jiný posel, který nese bouřku číslo 2, kterou si dnes pan profesor zapomenul v kvintě. Matyk uchopí buřinku číslo 1, svěří ji poslu číslo 3, aby ji donesl do sborovny, posadí si buřinku číslo 2 na hlavu a zjistí, že to není jeho klobouk. Vyhodí tudíž posla číslo 2 i s buřinkou ze třídy a vyšle posla číslo 4, aby přinesl buřinku číslo 1 a přivedl posly číslo 1 a 3. Potom začne vyučování. ,,Pojďtě k tabuli, Vomáčko. Kde máte cvičení? Zapomněl? Jedeš do lavice, ničemo líný! Cvičení mi přinese Stocká. Kde je piják? A co ty oslí uši? Hroznej materiál v této třídě. Na tom mám bazírovat!" Pojednou se matyk vymrští a mocným rozmachem vrhne svazek klíčů na lavici žáka Pivoňky, jež si staví z pravítek a knížek domeček. Skvělým zásahem rozmetá chatrnou stavbu a chvíli pobíhá po třídě zuře a nadávaje. ,,Kde je Stocká," vykřikne pojednou, stanuv před prázdnou lavicí, ,,proč jste mi ji nehlásili, že chybí?" ,,prosím, ona je ve škole.“ ,,Co? Ve škole? Je patrně ukryta pod lavicí!“ ,,Prosím, já jsem u tabule,“ upozorňuje na sebe hledaná dívka. ,,Co tam děláte?“ ptá se matematik přísně. ,,Aha, byla jste vyvolána. Proč mlčíte? Vy ještě nemáte otázku? Rychle pište! A minus dvě cé na druhou, plus závorka tři bé…“ ,,Prosím, dnes máme geometrii!“ ozývají se protestní ohlasy. ,,Proč to neřeknete hned? Tak pěkně svižně. Narýsujte kružnici o poloměru…“ Přichází posel s buřinkou číslo 1. ,,Co zde chcete?“ oboří se naň matyk, ,,nevyrušujte nás!“ ,,Prosím, já nesu ten klobouk.“ ,,Který klobouk? Aha, můj klobouk. Dobře, můžete odejít.“ ,,Prosím, já sem patřím.“ ,,Tak marš na místo.“ Vědec si nasadí tvrďák a pokračuje v diktování příkladu. Vtom zahrčí zvonek. ,,Propána, to už zase zvoní?“ leká se matyk a rychle uloží několik příkladů za domácí cvičení. Načež smekne buřinku, pověsí ji na věšák a prchá ze třídy.* Zkrátka perfektní čtení, které vám zkrátí dlouhou chvíli a zpříjemní den!... celý text
Angelika, markýza andělů – 1. část
1991,
Anne Golon (p)
Rozhodně to není špatné čtení. Čekala jsem prvotřídní love story brak. Půl hvězdičky jsem strhla za nízké napětí, druhou za zbytečné používání slov "vykřikl(a)" a "zamumlal(a)" (ale to je možná jen chyba překladu). Kniha je rozhodně bohatší obsahově než film a v některých věcech se liší, ale to je v případě kniha vs. film zákon. Těším se na 2. část markýzy andělů. :-)... celý text
R.U.R.
2004,
Karel Čapek
Jedna z nejnadčasovějších knih, co existuje! Zhltáno za chvilku. Čapek je génius. Z jeho knih bych dokázala poskládat svou Bibli.
Tracyho tygr
2005,
William Saroyan
Musela jsem to nechat den odležet, abych tu dokázala něco napsat. Knížku jsem zhltala asi za 3 hodiny. Potom jsem asi půl hodiny koukala do blba a byla z toho přejetá. Nejsem si jistá, jestli jsem knížku správně pochopila, ale jestli ano, pak celý svůj život za mě jednal tygr a teprve poslední necelé 2 roky jsem se dostala ke slovu já. Přeji pěkné čtení. :-)... celý text
Černý tulipán - zkrácené vydání
1991,
Alexandre Dumas, st.
200 stran tohoto podprůměrného románu, by se dalo shrnout na 30 a bylo by to rozhodně záživnější. Posledních 50 stran se dalo překousat rychleji, protože se po úmorných prvních 150 stranách konečně začalo něco dít, avšak žel - od 150. stránky už přesně víte, jak to skončí. Jedna hvězdička jen za to, že je to Dumas. Velké zklamání. A kdo čeká, že film s Alainem Delonem je na motivy této knihy, je na velkém omylu... Film je o roce 1789, kdežto kniha o r. 1673.... celý text
