JerryW.
přečtené 71
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Co si budeme povídat, štve mě, že to není dokončená série. :-D První cca dvě třetiny poslechu mě tahle kniha neskutečně štvala. Samé hádanky, zmatky, divné nové postavy s prapodivnými vzorci chování a nechutným charakterem. Fakt se ve mně s každou další minutou akorát vzdouvala frustrace, ani ta správná, uspokojivá, ani ta hrubá, znechucená. Prostě jen nespokojenost. Pak přišel jeden zlomový bod, který odmítám spoilovat. Pak se z celého příběhu stala emocionální horská dráha a aspoň pár ozubených koleček konečně zapadlo do sebe v iluzi jakéhosi smyslu. Opět musím říct, že autorčina silná schopnost se pro mě trošku moc ztrácí ve snaze vyprávět epický příběh, ale zakončení třetího dílu se jí tedy opravdu povedlo. Když to shrnu, stále se jedná o velmi solidní příběh o lidech, kteří dělají hloupé chyby a jsou za ně krutě trestaní, jak se sluší a patří. Záporáci jsou nelítostní mizerové, klaďasové jsou... klaďasové vlastně asi nejsou. Všichni jsou sobecké bestie. :-D Ať už zní mé hodnocení jakkoliv negativně a přísně, je to jen proto, že tahle série je tak dobrá, že si nemůžu odpustit trošku přísnosti a nespokojenosti, aby byla naprosto vynikající. Za mě to jsou stále solidní čtyři hvězdy, třeba po přečtení celé série ještě půjdu výše. Každopádně doufám, že nejpozději příští rok se dočkáme Urly, což by měl být čtvrtý díl. P.S: Autorka na svém facebooku někdy v květnu 2022 psala, že hrubý rukopis už skoro má, tak doufám, že jí do toho něco nehodilo vidle, jak sama zmiňovala, a jestli bude číst tento komentář, tak nechť je jí to motivací, hladoví čtenáři (posluchači) netrpělivě čekají.... celý text
Faja
2017,
Petra Stehlíková
Druhý díl plánované pentalogie jsem si poslechl prakticky za pár večerů. Z toho soudím, že mě ten svět a celá ta koncepce zaujala. Ale začínám si klást otázku, proč to vlastně tak hltám? Možná je to dokonce poprvé, co mám tak rozporuplné pocity, ale přitom mám chuť pokračovat a zjistit, co bude dál. Pořád nechápu důvod, proč tímhle dobrodružstvím tahat tak mladé děvče, pořád mi to přijde zbytečně kruté a pro formu vyprávění i vlastně nelogické. Ano, je to bezbranná, roztěkaná a místy až cholerická holka, která letí tam, kam ji vítr zanese, ale to je spousta lidí i po třicítce. Stejně tak chápu význam v loru toho světa - jako starší by ji čekala jistá smrt. Ale někde uvnitř se mi to prostě nelíbí a odmítám se smířit s tím, že dítě musí přicházet na věci, co ostatní slepě přehlíží. Poznámka - Harryho Pottera mám celkem rád, i když za něj spoustu věcí vyřešili přátelé :-D Konec mi přišel poněkud zbytečně useklý, jestli někdo dočetl dvojku v době vydání a chtěl se pustit do trojky, jakmile vyšla, musel si podle mě druhý díl přečíst znovu, nebo ho minimálně prosvištět. Přesto musím jedním dechem dodat, že třetí díl už poslouchám a pořád to hltám. Možná je to skvělou chemií mezi postavami, těmi rozpory a tím očekáváním, kdy se odhalí které tajemství. I ten svět je prostě zajímavě vyvedený, ale jako by mi něco vzadu v hlavě šeptalo "Možná kdyby to psal někdo, kdo storytelling bere trošku z jiného úhlu pohledu". Proto "jen" 4 hvězdičky.... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Tuhle knihu jsem měl rozečtenou v době, kdy vyšla, ale nakonec jsem přešel na jinou knihu a tuhle tak nějak odložil - a to až doteď, kdy jsem se vrátil k její audio verzi. Musím říct, že nechápu, proč jsem ji tehdy nedočetl. Skvělé vyobrazení světa, i když na začátku vás to možná trošku zahltí historií a terminologií, dá se to v pohodě projít a nemusíte si nutně pamatovat každou prkotinu, to důležité tak nějak poberete. Výborně ztvárněný vztah mezi postavami na opačných stranách válečné barikády a jejich hlubších motivů, tohle mě fakt nadchlo a na poměry české fantasy je to opravdu kvalitní práce hodná všech pochval. Co mi trochu nesedělo, byla hlavní postava - na její věk se kolikrát chovala až neuvěřitelně dospěle, ale zas to kolikrát nahradila velmi realistickým jednáním a rozhodováním. Hlavně ke konci knihy se to dost zlepšilo. Taky mi trošku nevyhovovala ich-forma v minulém čase a popisování toho, co postava samotná nemůže vnímat, jako myšlenkové pochody ostatních, jejich složité emoce a rozpory. Celkově doporučuji devíti z deseti prstů a jdu vesele pokračovat druhým dílem :-)... celý text
Pistolník
1999,
Stephen King
Jelikož je to moje první (audio)kniha z pera pana Kinga, nemohu úplně jistě říct, že jsem měl nějaká očekávání. Kolegové a přátelé mi Temnou věž doporučili jako velmi zajímavou fantasy a také jedním dechem doplnili, že musím vytrvat až k dalším dílům, aby to postupně začalo zapadat do sebe. Možná jsem spíš milovníkem kratších, jednoznačnějších příběhů, než mnohadílných epických fantasy, ale dám tomu šanci. Tento díl na mě působil poněkud zmatečně. Věděl jsem, že se vlastně jedná o několik povídek zeditovaných dohromady a za ty roky mnohokrát revidovaný, takže jsem to z toho možná cítil více, než bych jinak dokázal sám. Hlavní hrdinové působí relativně zajímavě, první věta "Muž v černém prchal přes poušť, a Pistolník mu byl v patách" by se mohla zapsat do historie jako jedna z nejlepších Hook opening vět, protože vyvolává nespočet otázek a láká k dalšímu pokračování. Něco mi ale bránilo v tom, abych někomu začal fandit, abych soucítil. Působí to jako kniha hnaná dějem, ne zajímavými charaktery, což je u Kinga, známého pro metodiku "Vezmu pár postav a mrsknu je do zajímavých situací a ono to nějak dopadne" poněkud překvapivé. Westernové přestřelky a řežby mě moc nezaujaly, zato hloubavé debaty a gradace děje ke konci působila už trochu víc směrodatně. Jelikož příběh začíná bez nějakého prologu, často se objevují vsuvky z minulosti, kolikrát to až nepříjemně odtrhává od děje a celé to působí jako jeden halucinogenní trip. Což tak asi mělo být? No nevím, možná jsem do toho šel prostě s jiným očekáváním, snad mi další díly dají něco více, než jen ochotu setrvat kvůli doporučení přátel, takhle tomu prostě nemůžu dát víc jak tři hvězdy.... celý text
Nejvzdálenější pobřeží
2005,
Ursula K. Le Guin
Oproti předešlým dvěma dílům trošku váhám, jestli nedat o trochu nižší známku. Tento díl jsem četl o dost déle, některé pasáže pro mě byly takové pomalejší a snadno jsem ztrácel pozornost. Pořád je to ale Le Guinová a zvědavost mě vedla jako mladého Arrena příběhem. Na jednu stranu je super, že děj je poněkud volný a nenucený, oproti běžnému "Hrdinové jdou do bodu B, zjistí nějakou informaci a jdou do bodu C", tady volí arcimág s princem takovou střídavě náhodnou cestu a "Ty vedeš mě, princi, ne já tebe" cestu. Opět je to příběh našlapaný filozofickými úvahami nad životem, chováním, sebou samotným a práci s mocí. Mnoho z nich jsem si i chtěl poznačit. Pokud budete při čtení strádat, pamatujte, že "Cesta, kterou jste vstoupili, je už uzavřená. Můžete jít pouze dál". A stojí to za to.... celý text