jirka7470 přečtené 141

Ježibabin vysavač 2019, Terry Pratchett

Terry Pratchett je takový britský Miloš Macourek. Povídky/pohádky jsou spíš civilnější a nesedí mi místy „dospělácké“ dvojsmysly. Nejvíc mě bavila sci-fi „Televize pro cestování časem“ a feministická „Sochy v Postružinovském parku“. Ale jinak se Pratchett neodvázal tak, jako to umí Macourek a třeba jeho pohádka o holčičce Matyldě s náhradní hlavou, nebo když rodiče omylem rozmixují chlapečka v mixéru a upečou z něho šlehačkový dort, kluk má dorty velice rád a tak začne ujídat sám sebe a nerozmixovali zpětný, chodem do původní podoby, tak by se sám celý snědl.... celý text

Každý den o trochu blíž 2005, Irvin D. Yalom

Jsem zklamán. Na knihu jsem se těšil a inspirací byla ještě před jejím přečtením, ke kterému jsem se dostal až po 18 letech. Jednak jsem měl vyšší očekávání tím, že Ginny byla spisovatelka a tak jsem čekal od jejích textů víc než jen obyčejné záznamy, připomínající, když já odbydu zápis ze supervize, nebo má klientela svou reflexy). Yalom v knize několikrát přemítá, zda zápisy vydat a já mám pochyby, zda samotné dobrodružství (a případná správa o něm) není smysluplnější, než prostě vydat všechny jednotlivé zápisky ze setkání. Nesedí mi to, že to je příběh ze 70. let, ani styl práce Yaloma, jehož jako profesionála a autora si jinak cením. Je mi bližší humanistická psychoterapie, než z klientek dolovat jejich sexuální fantazie o mě a tím setkání zbytečně sexualizovat. Takže přišel jsem, přečetl jsem a uspokojující bude knihu dát do Knihobota.... celý text

Procházky po pražských hřbitovech 2017, Petr Kovařík

Pečujte o svůj vztah 2018, Mattias Stølen Due

Pro mě jako vztahového poradce kniha přímo „světoborná“ není (a ta normativita mě nudí), ale nemůžu říct, že je špatná a že neškodí si dané věci připomenout, případně přečíst nějaké příklady.... celý text

Jednotný osud 2018, Keith R. A. DeCandido

Kniha není čtvrtým dílem trilogie Volání osudu. Ale je takovým dlouhým samostatným epilogem. Případně by fungovala jako pilotní díl seriálu. Ne jako samostatná kniha jako třeba série Titan.... celý text

Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu 2016, Miloš Mendel

Malí bohové 1997, Terry Pratchett

Chápu, že to je satira na náboženství víru, což je poněkud potměšilé ve světě, kde bohové reálně existují. Ale především mi nesedlo provedení, jako bych četl Hry o trůny, mučení, pederastie, pečení lidí uvnitř a vně kovových soch...... celý text

Žal je to s křídly 2018, Max Porter

Tři guineje / Vlastní pokoj 2000, Virginia Woolf

Čarodějky na cestách 1996, Terry Pratchett

Pyramidy jsem asi ani nedočetl, Sekáč moc nenadchl a Pohyblivé obrázky mě vyloženě nudily! Čarodějkami ale nelze nic zkazit, jsou vtipné a mají živý děj :))

Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru 2006, Ladislav Timuľák

Kniha je jistě dobrá, ale nedokážu ji posoudit objektivně, tedy jako člověk, který ty věci ještě nezná, byť je dobré si to připomenout. Může fungovat dobře jako učebnice. A oceňuji zařazení části o etice.... celý text

Teorie strun 2 – Fúze 2011, Kirsten Beyer

Teorie strun 1– Koheze 2008, Jeffrey Lang

Sugar - Můj kočičí život 2016, Serge Baeken

Petrolejové lampy 2016, Jaroslav Havlíček

Znal jsem jen film a překvapilo mě, jak je kniha čtivá a poutavá. A oproti ní je film plný zkratek, zjednodušení i "výmyslů" a chybí mu poetika a atmosféra předlohy, byť má svou vlastní. Styl mi připomíná až magický realismus (nebo romantický realismus). Svým generačním záběrem, magičností i popisem genderových vztahů mi připomíná Dům duchů Isabely Allende. Škoda, že na rozdíl od ní Havlíček svou trilogii nedokončil.... celý text

Přes dravé moře 2019, Christopher L. Bennett

Z knihy Orionovi psi jsem byl nadšený. Vedle esence Star Treku a feministického charakteru zachycujících mnoho etických, společenských nebo kulturních a ekologických témat a problémů, se svým pojetím kosmozoí, vesmírných bytostí a krystalické entity zaslouží stát se kanonickým. Konečně někdo dokáže přijít s něčím jiným, než s Borgy. Další kniha Větší než pouhý součet byla kontrastním zklamáním, kdy kromě opět originálního konceptu ještě gigantičtější vesmírné bytosti s ničím novým autorem nepřišel a dokonce nudil i recyklací tématu s Borgy. Přes draé moře je pak průměr někde mezi. Opět zajímavý nápad, vytvoření nových bytostí a jejich ekosystému. Pořád jsem čekal, kdy se to stane, než mi došlo, že to už je ono. Ano, za to dobu se člověk z veleolihněmi sblíží a konec je tradičně dramatický, ale jednak o nic bombastického nejde jednak... copak se autorovi splašily hormony? Kniha je psaná takovým pubertálním způsobem neustále se točící kolem sexuality, sexu, sexuálních myšlenek, fantazií, narážek, obtěžování, sic, okukováním, sexu na pracovišti/pracovní stanici, dvojsmysly jako by všichni měli Pon farr. Jako by téma vodní planety byla jen zástěrka, jak různé členky a členy posádky svlékat, což by bylo vděčným tématem pro seriál, který nemá na dobrý scénář (viz série Enterprise a svlékání T'Pol a masírování olejem). Když jsem si v duchu dělal srandu, netušil jsem, že o odstavec dále se Riker bude potýkat s erekcí. A když přičtu téma zvracení (jednou v náznaku, jednou realizovaného) a pokálení se, tak hotových 120 dnů Sodomy A to módní povrchní psychoanalyzování, které jako sexuální témata působí jako fan fikce. Freud je evidentně nesmrtelný.... celý text

Pohlavní otázka 1933, Auguste Forel

Rozhovory s útěkem 2001, Bára Basiková

Četl jsem druhé vydání. Vydané deset let po prvním. Dušuje se v něm, že to je poprvé a naposled. Po dvaceti letech vydala třetí. Takže se z toho stala taková tradice. A to je dobře. Ke knížce jsem se dostal po deseti letech, co ji mám. Což je zase moje tradice. A byl jsem překvapený. Čekal jsem něco senzacechtivého a prvoplánového… ale tenhle proud vědomí mě v mých 41 letech dokáže strhnout víc, než ten od Virginie Woolf.... celý text

Pohyblivé obrázky 1996, Terry Pratchett

Větší než pouhý součet 2017, Christopher L. Bennett

Koncept vesmírné bytosti je originální. Ale to je také všechno. Dokonce, i když jde o Borgy, je to nuda. Běžně ve světe Star Trek jsou Borgové fatálně poraženi, ale v další knize někdo přijde s originálním nápadem, jak je vrátit do hry a vymyslel zase další fatální zásah. V tomto případě autor recykluje jak způsob, jakým se Borgové objeví, tak (po několikáté) způsob, jakým je zneškodní. Nuda. Ale nejvíc mě irituje, že lidé z Hvězdné flotily v daleké budoucnosti mají charaktery, dialogy a zápletky jako z telenovely. Star Trek mě baví, protože zobrazuje progresivní hodnoty, etiku, komplexní společenská témata… Ale ne žárlivost, hloupé vtipy, zaměňovat diplomacii s vesmírnou bytostí přesahující dosavadní zkušenost za lži a manipulace, sic, a cimrmanovsky řečeno kachny, kachny, kachny. Teda děti. Kterými je kniha posedlá. A tak, zatímco v nynější době oceňujeme rodičovství dané adopcí, pěstounstvím, zvolenými rodinami pod. v budoucnu se chtějí biologicky reprodukovat i Borgové, tedy ex-Borgové. Ačkoli již vlastní biologické děti mají. Poselství knihy – kdo nemá (biologické) děti, jako by nebyl, je laciné. A když se autor snaží psychologicky propracovat postavy, tak to stejně vyjde jako povrchní psychologizování a psychoanalyzování. Vážně se ani v daleké budoucnosti nezbavíme prvoplánového Feuda? To už je zajímavější „andorianská čtyřka“ :P... celý text