joshaaak joshaaak přečtené 158

Na prahu očistce

Na prahu očistce 2014, Jan Kotouč
4 z 5

Už jsem zjistil, že Kotouč má neuvěřitelnou schopnost člověka první třetinu knihy neuvěřitelně znudit a zbývající dvě soustavně přivádět do extáze. Po nekonečném úvodu, kdy se jen kecalo a kecalo, jsem to téměř vzdával, ale nakonec jsem byl po zásluze odměněn za výdrž a víc než jen spokojen. V knize bylo poměrně dost postav, lodí, odřadů apod., takže místy to bylo těžší s orientací, myslím, že by tomu také pomohlo soustředit se na méně hlavních postav a více je dopracovat, ale tohle k tomu asi patří. Koukal jsem, že už se chystá novinka Simeral v plamenech - tak doufám, že si má oblíbená postava, admirál Basil, konečně vyzvedne tu krabičku párátek.... celý text


Capricorn 70

Capricorn 70 2015, * antologie
4 z 5

Nebylo to vůbec špatné a jsem rád, že jsem tomu dal šanci. Některé povídky mě uchvátily, jiné už méně, ale tak je to vždycky. Osobně za nejlepší považuji Vrak od Jana Hlávky a Sloužím vlasti, kurva od Jaroslava Mosteckého (tedy do okamžiku, než opustí vězení, pak už to nebylo ono), největší problémy jsem měl asi se závěrečnou povídkou od Jiřího W. Procházky, neříkám, že byla špatná, ale nesedla mi do vkusu. Jinak celkově příjemné překvapení.... celý text


Šestý zánik

Šestý zánik 2015, James Rollins (p)
4 z 5

Nemůžu se neubránit dvěma dojmům. Jednak tomu, že série Sigma Force prostě měla skončit porážkou Bratrstva, a Rollins se měl věnovat něčemu novému, a pak toho, že se začíná nepříjemně opakovat. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se tu zase vyskytuje pes, zase na začátku někoho pronásledují apod. Spoustu motivů je tu zase přejato z Amazonie (záporák a jeho indiánská milenka, podivný ekosystém) i z Podzemní říše (alespoň si to uvědomil a snažil se z toho udělat jeden fikční svět). Od počátku jsem si toho od knihy sliboval víc, bohužel to pak zase zajelo do dobře známých kolejí, bylo tam až moc akce (nechápu, proč jednou nemohl nějakou vysvětlovací pasáž dotáhnout do konce bez nějakého přerušení v podobě útoku a tak), ke konci byla už monotóní, ale sakra, pořád to bylo dobré. Vlastně nadprůměrné. A bavil jsem se, což je to hlavní - i se něco dozvěděl. Také se tam vyskytlo pár zajímavých nápadů. Takže nakonec za čtyři hvězdy (ovšem o fous).... celý text


Marťan

Marťan 2014, Andy Weir
4 z 5

Paradoxně největším problémem téhle knihy byl hlavní hrdina. Chvílemi mi nepřipadal ani jako člověk, ale jako dobře promazaný stroj na přežití. Mohlo za to zejména to, že jsme nevěděli téměř nic o jeho minulosti, a také to, že byl prakticky prost jakýchkoliv emocí, takže ač prožíval řadu krizí, nakonec to vypadalo, jako by byly jen součástí jeho plánu na přežití, prostě nic, co by s trochou fištrónu levou zadní nevyřešil. Čistě technické pasáže a všemožné propočty už začínaly být ke konci unavující a přeskakoval jsem je. Navíc mi vadily skoky v ději, kdy autor nejednou skočil o celou řadu dní dopředu a vypadalo to, že Watney celou tu dobu vlastně nedělal nic. Celkově to byla dobrá kniha, ale mohla být ještě lepší...... celý text


Střežená zóna

Střežená zóna 2015, Matthew Reilly
2 z 5

Tahle knížka je pro mě obrovským zklamáním. Jelikož mám rád Jurský park od Michaela Crichtona a i některé Reillyho romány, například Polární stanici a Chrám, dost jsem se na ni těšil. Nakonec bych ji shrnul asi takto: prvních sto stran nudy a zbytek nelogické, zběsilé a jednotvárné akce se spoustou záchran na poslední chvíli a občasnými klišé. Kdyby autor občas zpomalil, nějak akci rozčlenil pomalejšími vysvětlujícími pasážemi, určitě by to bylo ku prospěchu věci, takhle už to začínalo být ke konci únavné. Největším problémem této knihy je hrdinná CJ, hlavní postava – tomu, co v knize předvádí, prostě není možné věřit, její nadlidské schopnosti postupně sklouzávají spíš do parodie. Když něco podobného předvádí kapitán Shane Schofield, dá se to ještě pochopit, ale v případě herpetoložky už dost těžko. Navíc mi přijde, že v některých chvíli Schofielda i překonává. CJ to prostě umí s plamenometem jako hrdinná astronautka Ripleyová, dokáže si s pomocí instalatérské pásky sflikovat jakoukoliv zbraň ala MacGiver a dokonce by si troufla bez jakýchkoliv zkušeností pilotovat vrtulník, kdyby po nich tedy draci tak nešli… A taky je hodně, ale hodně naivní. Navíc dostává v knize obrovský prostor, jiné linie, které by mohly být možná zajímavější, mnohdy úplně ustupují do pozadí jen v její prospěch. Některé postavy tak vystupují jen jako občasní společníci v jejích eskapádách. Celkově bych řekl, že se jedná o nepříliš povedeného hybrida Jurského parku, jemuž ovšem nesahá ani po kotníky, a filmu Království ohně. V knize se vyskytuje jeden opravdu zajímavý nápad a zvrat, když jsem si ale nakonec vzpomněl na další Crichtonův román, Kongo, už mi nepřišel tak úžasný a originální. Myslím si, že čtyřicet procent je pro tuhle knihu adekvátním hodnocením a doufám, že se Reilly opět vrátí ke kapitánu Schofieldovi a předvede něco víc, než tohle.... celý text


Prázdný trůn

Prázdný trůn 2015, Bernard Cornwell
5 z 5

Uhtred ve své nejlepší formě. Tahle série je čím dál víc návykovější. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu...


Bitva o Sinaj

Bitva o Sinaj 2015, Jan Kotouč
4 z 5

Musím se přiznat, že se mi Kotoučova kniha velice líbila. Jelikož jsem z jeho předchozích knih ze sektoru Hirano přečetl jen jednu, měl jsem obavu, zda se budu chytat. Byla zbytečná, všechno mi bylo záhy jasné a rychle jsem vplul do děje i bez znalosti předchozích dílů - to je ostatně velká deviza románu. Další z nich jsou i zajímavé charaktery, kterým se dá fandit, akce je příjemně přehledná a drží čtenáře v napětí. Čím víc se kniha blíží konci, tím je lepší. Jestli byla ze začátku na šedesát procent, druhá třetina už na osmdesát a konec na sto. Když došlo ke konci na jistou hlášku a sondu, tak jsem se jen spokojeně tlemil. Kniha však měla i své minusy. Jedním z nich je poměrně velké množství překlepů a gramatických chyb, ni a ní a ji a jí bych ještě přežil, ale chyby v souvislosti s předložkou s/z už byly trochu moc. Také tu dochází k velice častým záchranám na poslední chvíli a někdy mi přijde, že se scény zbytečně opakovaly, trošku mě štvalo, když už na začátku románu asi potřetí měla posádka nástup a bocman hvízdal na elektronickou píšťalku. Jinak se ale kniha příjemně čte a i když jsem už od počátku tak trochu předvídal, jak to skončí, určitě si rád v budoucnu přečtu další kousek z tohoto univerza.... celý text