Joujalicka přečtené 133
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
Velice čtivě napsaná kniha a poutavý příběh. Precizně a autenticky jsou popsány nálady a osudy obyvatelstva postiženého tím nejhorším totalitním režimem. V některých pasážích jsem tlumil vlastní vztek, v jiných jsem jen nechápavě kroutil hlavou. Např. kdy je v pořátku knihy popisován hladomor v 30-tých letech. Jen doporučuji.... celý text
Noc plná lží
2011,
Dominik Dán
Pomalu jak špionážní román. Začátek se rozjížděl pomaleji, ale pak to velice dobře nabíralo na obrátkách. Kniha báječná a jako v každé, oceňuji autorův smysl pro humor.... celý text
Básnik
2013,
Dominik Dán
Parádní a strhující příběh. Kniha nezklamala, stejně jako žádný román od Dána
Cela číslo 17
2007,
Dominik Dán
Kniha je velice čtivá. Krásně popsaná činnost policie a vztahů na jejich pracovišti. Je to má druhá kniha tohoto autora a opět mě nezklamal. Napínavé, čtivé s trochou humoru. Doporučuji.... celý text
Možná jedna z nejlepších HH. Pěkně vypracovaný příběh, který navazuje na minulé knihy. Osobně mě však štve postoj Herreho ke kriminálním případům a kriminálníkům a opačný ke kriminálníkům z okruhu jeho blízkých. Těším se na další knihu.... celý text
Rudá volavka
2014,
Jason Matthews
Můj první špionážní román. Nechybí napětí ani trocha humoru. Opravdu velice čtivá knížka. Musím si hned něco podobného sehnat. Třeba od Forseytha. Další kniha od autora Volavky by měla vyjít někdy v létě. Anglicky číst neumím, tak snad bude do podzimu překlad. Vracím se k severským krimi, ale od prvních stránek poznávám rozdíl, který mě trochu zklamává.... celý text
Sběratel kůží
2014,
Jeffery Deaver
Kniha se opravdu moc dobře čte. Závěr je překvapivý, ale podle mě až moc překombinovaný.
Detektiv
2013,
Arthur Hailey
Pěkný a napínavý příběh. Kniha má spád (když pominu zdlouhavější vracení se do minulosti). Líbila se mi.
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Příběh je zajímavý. Zaujalo mě vyprávění o práci lovce hlav. I zápletka byla fajn a musím neskromně říct, že v této knize jsem se neztrácel. V jiných listuji o několik stran zpět poměrně častěji. Zatím moje nejmenší kniha od Nesbo (počet stran) a musím říct, že to je ku prospěchu - např. Levhart byl ke konci zbytečně obsáhlý. Musím souhlasit s čtenářkou Luckou_89, že závěr mi připadal přitažený za vlasy. Takhle odfláknuté vyšetřování detektivů z KRIPOSu??? To by se panu H.H. nestalo :). Přesně mě napadly první dvě věci jako zmiňovanou čtenářku. Pokousání hlavního hrdiny psem si nemůže patolog splést s pokousáním od člověka a navíc, když je pokousaná mrtvola dva dny po smrti. Rány pak nejeví žádnou vitální funkci. Dále, že jedno tělo je čerstvé (policie jej nalezla díky alarmu ihned) a druhé ztuhé....to se prostě zaměnit nedá ani obhájit otevřeným oknem. Navíc na mrtvole se objevují takřka okamžitě posmrtné fleky, které se udělají na nejnižších místech a ty se mění podle toho, jak je mrtvola stará. Patolog musel být opilý. JINAK, ALE PĚKNÝ PŘÍBĚH. P.S. Dianě už bych nevěřil. Ale chudák byl na ní závislý.... celý text