JulieJames
přečtené 324
Nesmírný
2015,
Jussi Adler-Olsen
Moje první kniha od Adlera-Olsena a jsem naprosto spokojená. Sice je to poměrně bichle, ale takhle by podle mě měla detektivka vypadat. Každá z postav byla osobnost, perfektně popsané jejich myšlenkové pochody, zapeklitý případ, jednoduše senzace. Skvělé i bylo, že jsem nemusela číst předešlé díly, a cokoliv jsem nepochopila (ať už význam oddělené Q nebo jednotlivé životní příběhy postav), Adler-Olsen vše nenásilným způsobem vysvětlil. Už jsem začala skupovat zbylé díly série, tak jsem zvědavá, jestli tento díl překonají. Myslím, že to půjde těžko, protože Nesmírný je pro mě totální topka, ale nechám se překvapit :)... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Uf uf. Takhle dlouho jsem knihu snad nikdy nečetla, a to nejsem žádný pomalý čtenář. Nicméně, jsem ráda, že jsem se dokopala knihu si přečíst. Ze začátku mě moc nebavila, až jsem si říkala, jestli mě vůbec něčím zaujme, ale poté, co se Arťom vydal na svou misi, už jsem si opravdu užívala. Glukhovsky má neskutečně širokou slovní zásobu, popisy barvité, člověk má úplně pocit, že je v metru s přeživšími. Skvělé se mi zdály i všechny druhy myšlenkových pochodů a víry, kterých bylo v knize popsáno mnoho. S knihou jsem velice spokojená, i přes to, že jsem ji přelouskávala poměrně dlouho a ne vždy s chutí. Autor sice mohl přidat do děje nějakou zajímavou ženskou postavu, ale nevadí, zážitek byl přesto výborný :-)... celý text
Bába Motyka
2016,
Marko Hautala
Tak tohle bylo...jak jen to popsat. Bába Motyka měla být takovou adaptací městské legendy v dnešní době, a označení "finský Stephen King" nasazuje laťku hodně vysoko. Laťku, na kterou pan Hautala ani nedohlédne. Kniha byla neskutečně zmatená a popsaná stylem, ve kterém se vyzná snad jen sám autor. Mnohdy jsem nevěděla, co vlastně čtu a někdy v polovině stránky jsem si říkala, jestli vážně čtu nebo trpím šílenou vnitřní samomluvou. Dvě hvězdy tomu dám jen proto, že to bylo až překvapivě docela čtivé, za těch pár temných momentů a super obal, ale jinak to za moc nestálo. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale zdaleka to nedosáhlo mých očekávání. Snad Stephen King nenavštíví Finsko ;-)... celý text
Křišťálový meč
2016,
Victoria Aveyard
Měla jsem docela štěstí, protože těsně, než jsem dočetla Rudou královnu, vyšel Křišťálový meč, takže jsem na pokračování nemusela čekat dlouho. A ani jsem nechtěla, rvní díl mě dostatečně navnadil, abych si přečetla pokračování, a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Zatímco v Rudé královně si Mare teprv učila, kdo vlastně je a nestála moc za sebe, v Křišťálovém meči už o sobě něco ví, dokáže rozpoutat bouři a má jasný cíl, za který je ochotna i zemřít. Křišťálový meč je temnější, vyspělejší a plný intrik, přesně tak, jak život plyne. Ne vždy mi byly rozhodnutí Mare sympatická a přála bych si, aby něco udělala jinak, ale jsem s výsledkem spokojená. Kniha mě držela napjatou od začátku do konce, pořád se něco dělo a neměla jsem pocit, že by se autorka snažila vyždímat to nejlepší za každou cenu, vše se mi zdálo přirozené. Za sebe mohu říci, že se mi tato série líbí víc než Hunger Games, a upřímně doufám, že připravované filmové zpracování si zachová ducha knihy a nestane se z něj přihlouplá průměrná fantasy fraška.... celý text
