k009
přečtené 136
Ilustrovaný muž
2017,
Ray Bradbury (p)
Skvělé. Bradbury pracuje vždy na několika stránkách s postavami, časem i náměty naprosto geniálně. Nejvíce mě zaujaly povídky Dlouhý déšť, Psanci, Marionety a.s., Město a Nultá hodina.... celý text
Marťanská kronika
2017,
Ray Bradbury (p)
Knihu jsem přečetl už před dvěma lety, ale čas do času si na ni vzpomenu, a to nejen když nakouknu do knihovny. Vryla se mi pod kůži. Ta marťanská poetika je prostě dokonalá a nic na tom nezmění fakt, že to ve skutečnosti vlastně sci-fi není...... celý text
Tři králové
2017,
Zdeněk Ležák
Krásně ilustrovaný komiks o hrdinech, kteří si zaslouží připomínat. Postav bylo ale až moc, a tak jsem se místy vůbec neorientoval. Naštěstí všechny postavy popisují medailonky, které jsou ke konci knihy. Ale mám jeden VELKÝ mínus. U medailonků jsou odkazy na strany, kde postavy vystupují, ale kniha nemá číslované stránky.... celý text
3001: Poslední vesmírná odysea
1997,
Arthur Charles Clarke
Dočtena celá tetralogie. Přestože má autor můj hluboký obdiv a první kniha 2001: Vesmírná odysea patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl, nemohu si pomoci a závěrečnému dílu dávám jen 3 hvězdičky, a to hned z několika důvodů. Clarke vytvořil hlavně v prvních dvou Odyseách vizi budoucnosti Sluneční soustavy, kterou formovali takřtka božské bytosti, které opustili tyranii hmoty a stali se nejvyvinutějším druhem v kosmu. Ačkoliv jsme se s nimi ani jako čtenáři nesetkali, mnohé indicie nám prozrazovali jejich charakter. V první odysee přeměnili Davida Bowmana v božské dítě, v bytost jim téměř podobou. Ve 2010 Clarke zmiňuje Bowmanova utonulého bratra, Dave se na pohřbu díval na jeho tělo, ale jak sám pochopil, to tělo už nebyl jeho bratr. V této fázi Clarke ukazuje na podstatu lidství i bytí jako na existenci, která směřuje k tomu, že se jednou lidé těl opravdu zbaví a evolucí dosáhnou stejné božskosti jako ti cizinci ovládající monolity. Vždyť oni také vznikly z bahna teplých moří a z tepla minerálních pramenů pomáhají povstat i Europům. V poslední odysee čtenář očekává patřičné vyvrcholení, vysvětlení a uzavření příběhu. To sice proběhne, ale já byl zklamán, a to kvůli několika logickým nesrovnalostem, které se v knize objevily - 1) Frank Poole absolvoval první výpravu k Jupiteru v roce 2001, ale v poslední Odysee se uvádí jeho datum narození v roce 1996.2) Leonov s Floydem letěl k Jupiteru, který se proměnil ve Slunce v roce 2010 a poté se tam vrátil až v roce 2061, ale v poslední Odysee je uveden rozdíl pouhých třiceti let. 3) První tři Odysey ukazují témeř neomezenou moc monolitů a jejich tvůrců, mimo jiné i Clarke zmiňuje neomezené přemištování prostorem skrze trhliny. I Bowman se dostal v prvním díle skrze monolit do neznámého vesmíru. V poslední Odysee je ale v závěru uvedeno, že tvůrci nemohou překonat Einsteina a nejdříve se k Zemi dostanou až za 950 let. Einsteina sice překonat nemohou, ale v začátku příběhu ho obratně obcházejí. 4) Je toho více, viz třeba Epilog 20 001 v druhé Odysee, kde se lidé stále na Europu kvůli zákazu nedostali, ale ve 3001 tento zákaz de facto přestal platit. I přesto ale stojí za přečtení celá tetralogie. Clarke byl vizionář, génius a skvělý spisovatel.... celý text
Nulté číslo
2015,
Umberto Eco
Díky k předchozím komentářům jsem čekal slabší román, ale Ecův styl mám rád, je to pro mě jeden z největších literárů poslední doby. Knihu jsem přečetl rychle a kdyby byla od jiného spisovatele, dám jí asi 4 hvězdičky. Vzhledem k významu autora ale dávám plný počet.... celý text
