k009
přečtené 136
Malý princ
2014,
Antoine de Saint-Exupéry
Malého prince jsem četl jako malé dítě asi v sedmi letech jako pohádku. Zbožňoval jsem ho, ale časem jsem na něho vzpomínal stále méně až se skoro vytratil. Nyní jsem ho četl, ale už ne jako pohádku, ale jako Exupéryho výpověď o dospělých, dětech, přátelství a naději. Takový konec nemůže dítě a dospělý člověk vnímat stejně. Exupéry vystihl zkušenost dospělých i dětí v jedné krátké alegorii a zároveň dokázal to, aby v každém věku vyzněl příběh čtenáři jinak. Teď už rozhodně na Malého prince nezapomenu.... celý text
Meditace o první filosofii
2010,
René Descartes
Pro Descarta je metafyzika základem všech věd, které se z ní odvíjejí. Přirovnává ji ke kořenům stromu, které tvoří základ celého systému věd. Kmen přiřazuje k fyzice, větve znázorňují speciální vědy a plody jsou aplikované disciplíny. Descartes chce všechny vědy reformovat, protože jsou podle něj plné omylů. Začít hodlá u metafyziky a metodou univerzální pochybnosti chce najít spolehlivé základy vědění. A tak dále, a tak dále... Mocné dílo, nádherné čtení.... celý text
Mizející tvář Gaii: Poslední varování
2012,
James Lovelock
Zajímavá kniha, která donutí k zamyšlení. Nemohu úplně souhlasit jak s Lovelockem, tak s Kutílkem v doslovu. Oba jsou to vynikající vědci a respektuji je, ale první z nich dovádí svoji vizi do extrému a druhý je až moc velký skeptik. Oba ve svých pracích zmiňují nepředvídatelnost danou počátečními podmínkami v teorii chaosu. My tyto počáteční podmínky klimatických změn ale sami neznáme, protože horké a chladné cykly se miliardy let opakují, tudíž dělat jakékoliv konkrétní závěry je irelevantní. Lovelockova teorie Gaia by spíše měla sloužit jako návod pro to, jak se k planetě chovat a zároveň ji uznat jako důležitější objekt pro péči než zbytečně přemnožené lidstvo. Sedm miliard je prostě moc a způsob našeho rozhazovačného žití je také neudržitelný.... celý text
Bílá nemoc
1948,
Karel Čapek
Jednoduše napsané drama s hlubokou a prozíravou myšlenkou. Čapek byl génius.
Srdce temnoty
2010,
Joseph Conrad
Težká kniha, četl jsem ji už po druhé a objevil jsem v ní další nová proroctví. S Kurtzem se setkáváme až skoro v polovině knihy, ale díky mistrovskému slohu ho poznáváme již od první kapitoly. Nepoznáváme ale jen jeho. V sáhodlouhých odstavích je rafinovaně ukryt popis člověka, který se dostane k nenadálé moci nad slabšími, chudšími nebo zranitelnějšími. Možná je to v každém z nás. Zlo je prý nedostatkem dobra, ale u Kurtze je to čistá manipulace ku vlastnímu prospěchu a obdivu. Není obdivován a uctíván jen divochy, ale také druhou stranou, a to obchodní společností z Evropy a jejími zástupci. Conrad také výborně vystihuje atmosféru v tehdejší civilizované společnosti a nastoluje tak otázku, zda vůbec tuto - naší - společnost nazývat "civilizovanou". V části, kdy se Marlow vrátí z divočiny do města, je to skvěle vystižené. Vnímání jeho okolí je jiné, než před tím, co se vydal do Afriky. Temnota není tam, uprostřed toho divokého kontinentu, ale v nás.... celý text
Fyzika
2011,
Michael Brooks
Hezká kniha, ale občas mně také vadila její mírná dramatičnost. Pro laika, který si chce více rozšířit svoje obzory je ale perfektní. Nabízí srozumitlně vysvětlená témata a problémy současné fyziky a zároveň dokazuje, že jsme stále na počátku vědeckého poznání. Také dokazuje, že v současnosti stále přibývá nezodpovězených otázek, což před publikováním speciální teorie relativity bylo takřtka nemyslitelné a už se zdálo, že ve fyzice není co objevovat, protože vše mělo dle tehdejších poznatků svůj "řád". Realitou je ale chaos. A co je vlastně ta realita? Je to to, co vnímáme smysly? Pro ty, které kniha zaujala bych doporučoval pokračovat s další literaturou, a to s knihou Nové teorie všeho od J. D. Barrowa a nebo sáhnout po starší, ale skvělé Stručné historii času od S. Hawkinga.... celý text