Kadibut přečtené 39

Zabiják 2002, Émile Zola

Portnoyův komplex 2006, Philip Roth

Milenec lady Chatterleyové 2008, David Herbert Lawrence

Alchymista 2005, Paulo Coelho

Dům Páně 1999, Samuel Shem (p)

Babička 2005, Božena Němcová

Sicilián 2006, Mario Puzo

Kmotr 1990, Mario Puzo

Mor 2007, Albert Camus

Mor jakožto alegorie zla, smrti. 5 hrdinů tváří v tvář moru - bez ohledu na jejich víru dělají to jediné možné - bojují s ním. Takový boj podle Camuse není žádné hrdintví - je to jen jedinná rozumná možnost.... celý text

Antropoložka na Marsu 1997, Oliver Sacks

Zajímavé čtení o lidském mozku a jeho fungování. Nejvíc mě asi zaujal příběh o chirurgovi s tourettovým syndromem. Chirurg svou chorobu vnímá jako, že postrádá "část mozku", která blokuje různá nutkání a on se pak různě dotýká okolí, posunkuje a vykřikuje. Při operaci se ale tak soustředí a vžije do role chirurga, že je zcela bez poblémů. Zajímavý byl i příběh o chlápkovi s mozkovým nádorem, který postupně prororostl do frontálního a temporálního laloku a poškodil mu vštípivost paměti (pamatoval si vše do roku 1966 a nic nového) a zároveň mu v podstatě udělal lobektomii. Byl pak pořád klidný a vysmátý. Vzhledem k tomu, že byl hinduistický mnich, mysleli si všichni že byl osvícen a na nádor se tak přišlo pozdě. I přesto, že si nic nového nedokázal zapomatovat, když mu řekli, že mu zemřel otec, byl poté vždy při zmínce o otci smutnější, byť si samotný fakt, že mu otec zemřel nepamatoval...... celý text

Cizinec 2005, Albert Camus

3 zásadní momenty života - smrt maminky, zásnuby s přítelkyní a zabití člověka nechávají hlavního hrdinu uplně netečného. Smyslem jeho života je žít pro svou pravdu a tou pravdou je, že život je zbytečný a žádný opravdový smysl nemá. Jednoduchý děj vyvolává spoustu otázek, na které není jednoduché odpovědet.... celý text

Zalknutí 2009, Chuck Palahniuk

Když postavíte barák na špatných základech, tak někdy nakonec nezbyde než zbourat barák a postavit ho od základů znovu - to je pro mě hlavní myšlenka téhle dost naturalistické, cynické a místy i docela vtipné (Viz též zinscenovaný znásilnění, viz též sex v letadle) knihy.... celý text

Příliš hlučná samota 1989, Bohumil Hrabal

Hrabalův spisovatelský styl je velmi osobitý. Jedna věta je klidně na dvě stránky, v knize není v podstatě žádný příběh - celou dobu jen sledujeme myšlenkové pochody jednoho člověka naházené na papír přesně tak jak ho zrovna napadají. Je vidět, že Hrabal byl velmi inteligentní člověk a kniha je plná zajímavých myšlenek, ale já jsem se do toho prostě nemohl začíst....... celý text

Rozšíření bitevního pole 2004, Michel Houellebecq

Všechny atributy lidského žití, dokonce i láska, se řídí tržními mechanismy podobně jako cena másla v supermarketu. To jediné, o co skutečně jde, je naše postavení na společenském a sexuálním žebříčku. Zároveň je ale náš život vpodstatě jen výslednice naší genetické výbavy a prostředí, do kterého jsme se narodili a cena našich akcií je tak předem dána, aniž bychom měli nějakou větší možnost jí zvýšit. Přesto se o to neustále zoufale snažíme. Výsledkem je že se z našeho života stává absolutně směšná tragikomedie, ve které jakékoliv pokusy vzepřít se svému osudu jen zvyšují tragédii našeho údělu. Přesně takhle vidí svět hlavní (anti)hrdina. Román chápu jako snahu šokovat čtenáře a donutit ho tak k přemýšlení, což funguje velmi dobře a je na každém, aby si posoudil do jaké míry se jedná o prvoplánovitě negativní zahořklost a do jaké míry o věrný popis současné společnosti.... celý text

Směšné lásky 1970, Milan Kundera

Nesmrtelnost 1993, Milan Kundera

Je nemožné předat druhému člověku celé naše skutečné "já" - to co prožíváme a cítíme v každé situaci na základě naší vlastní jedinečnosti a osobní zkušenosti. Ve snaze alespoň příblížit naše prožívání druhým si propujčujeme zjednodušení ve formě všeobecně srozumitelných gest. Ta mají ale tu nevýhodu, že pro každého mají trochu jiný význam. Naše "pravé já" je nesdělitelné a ve výsledku nakonec nepodstatné. Tou jedinou pravdou, na kterou se hraje, je náš obraz v očích druhých lidí - naše "image". Tuhle základní myšlenku pak autor rozvíjí v politice, v partnerském životě, ve světě medií nebo v historii.... celý text

Jakub a jeho pán 1992, Milan Kundera

V podstatě takové Směšné lásky v dramatickém zpracování. Absurdita vztahů s lehkostí a nadhledem.

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Každý z nás máme v životě určité role - v rodině, v partnerském vztahu nebo v pracovním kolektivu. Je často velmi těžké žít s rolí, která nám byla přidělena. A je až nesnesitelně lehké tuto roli opustit a hledat si někde jinde novou.... celý text

Politika 2005, Adam Thirlwell

Někde jsem viděl Thirlwella popisovaného jako "Kunderu light", což mi přijde docela výstižný. Je to podobně "hravý" styl psaní - příběh se střídá s různými filozofickými odbočkami a autorovými názory. Celkově tomu, ale chybí takový nějaký větší šmrnc.... celý text