kajdazajda
přečtené 5
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Ale jo, bavilo mě to, i když postavy na mě byli občas trošku moc pasivní a svoje problémy řešili maximálně tak píchačkou, což se mi postupem času docela omrzelo. Těšila jsem se na pasáže s Midori, Tóru byl jako hlavní postava chvílemi až moc netečný a pro mě neztotožnitelný. I když je příběh zasazen v Japonsku, na nějaké prvky odlišné mentality tu nenarazíte a děj by se mohl odehrávat v kterékoliv jiné zemi, kde mají kina a automaty na cocacolu. !SPOILERY! Nechápu, proč se Tóru na konci knížky vyspal s Reiko (wtf). Četnost sebevražd pro mě byla až přehnaně vysoká (Je to snad nějakej japonskej lifestyle?).... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Je mi líto, že se nemůžu přidat ke všem těm vyjuchaným reakcím, ale mně to prostě nesedlo. Knihy jsem se nemohla dočkat, hlavní dějová zápletka se mi líbila, bohužel po přečtení musím říct - vlažné. Postavy jsou jak dvě spící panny s nulovou osobností, od kterých se po celou dobu vlastně nějaké pořádné akce ani nedočkáme. Kniha je plná popisných pasáží, které mě většinou nudí, na úkor dialogů, ve kterých se naopak vyžívám. Jeden konkrétní moment mě sice šokoval, ale nijak zvlášť mě nezasáhl, jelikož mi postavy vůbec nepřirostly k srdci a mně bylo tím pádem vcelku jedno, co s nimi bude. Dějová linie nacista hledá klenot mi přišla úplně mimo mísu. Nevím co si mám o tom myslet, takové velké téma a ani slzička neukápla. Námět dobrý, ale špatně zpracovaný.... celý text
