kapllu přečtené 464

Agnes Greyová 2009, Anne Brontë

Většina příběhů z viktoriánské Anglie je jako přes kopírák, a přesto mě většina z nich zaujme. Ne tak Agnes Grey.. Nevím, zkrátka už od začátku jsem se těšila na konec a tento pocit ve mně během celé doby nevymizel.... celý text

Profesor 2010, Charlotte Brontë

Kdo v Profesorovi chce najít druhou Janu Eyrovou, asi se mu to nepovede, a já jsem jen ráda. Profesor je svěží a zajímavý příběh. Je příjemné vidět, jak se Frances mění a vyvíjí, aby nakonec skloubila vlastní ambice a pracovitost s rodinou a to tak, že ani jeden z nich se necítí podřadný.... celý text

Villette 1990, Charlotte Brontë

Villette je příjemná oddychová knížka na zahnání nudy. Vzhledem k tomu, že během celé knížky Lucy upouští náznaky, že vypráví svůj příběh s několikaletým odstupem, a vzhledem k poslední větě si vůbec nemyslím, že konec je dvouznačný, právě naopak. Je jen trochu nečekaný a náhlý.... celý text

Za závojem 2006, Lydia Laube

Přijde mi, že spoustu témat blo jen tak lehce naťuknutých, že by se dalo napsat mnohem více, což mě trochu mrzí. Rozhodně bych třeba uvítala názory žen, s kterými se autorka setkávala. Nicméně svou roli hraje asi i fakt, že Lydia Laube je primárně zdravotní sestra, ne spisovatelka.... celý text

Všichni lidé bratry jsou 1998, Johannes Mario Simmel

Parádní knížka, postupně se nám odkrývají motivy a činy jednotlivých postav... Líbí se mi, jak jsou postavy zajímavě a reálně vykresleny. Že majitel strip klubu nemusí být pasák, že striptérka nemusí být děvka... Každý člvoěk je velice ovlivněn svou minulostí, to řídí jeho současné činy. Samotný čin v přítomnosti nemusí dávat žádný smysl, až když známe motiv, můžeme soudit. Další knížka, v které se mi potvrddilo, že krevní pouto sice nějaký význam má, ale přátelství může být mnohem opravdovější, silnější, pravdivější. A takových přátel je třeba si velmi vážit.... celý text

Šampaňské s příchutí pelyňku 2000, Pavel Kovář

Moc hezky zpracovaná publikace z dostihového prostředí. Příběhy jsou podány citlivě a zajímavě. Dobové fotografie vše hezky obohacují. Nemám co vytknout.

Othello 2009, William Shakespeare

Dudáci a vlčí hlavy 2008, Zdeněk Šmíd

Samotné příběhy se mi docela zamlouvaly, ale autorovy mezivstupy mě rušily a nepřišla jsem jim na chuť.

Královský souboj 1971, Václav Kaplický

Nedávno jsem dočetla říhovsoku trilogii, takže to má vliv i na moje hodnocení Královského souboje. Ze začátku se tam vyskytuje spoustu jmen a orientace mezi jednotlivými pány není zrovna nejsnadnější, jsem ráda, že jsem měla v paměti už zmíněnou trilogii. Taky si myslím, že příběh Otíka už je jaksi nadbytečný, na tak malém prostoru by bylo lepší věnovat se více Jiříkovi. Celkově se mi knížka líbila, na stručné seznámení s trochou té historie stačí.... celý text

A zbyl jen meč 1980, Bohumil Říha

Parádní zakončení trilogie. Člověk jen lituje, že Jiříkovi se nenaplnily všechny jeho idey. Místy už mi přišlo rozebírání Markových pocitů až příliš podrobné a zhusta opakované, ale to se dá přehlédnout celkem lehce. Mně celá trilogie přinesla lepší poznání pohusitské doby a tehdejší nálady. Také oceňuji pěkné ilustrace.... celý text

Čekání na krále 1977, Bohumil Říha

Náchodské vězení Marka nezlomilo, naopak ho vnitřně posílilo a upevnilo v něm čestnost a věrnost. Román si stále zachovává vyváženost mezi osobní a historickou rovinou, což je velké plus. Za další klad považuji i velmi krátce popsané nedůležité epizody (sblížení s Anežkou), protože tím Říha hezky ukázal, jak se asi ve středověku na vztahy dívali.... celý text

Jak se jmenuje tahle knížka? 1986, Raymond Merrill Smullyan

Některé hádanky jsou hodně profláklé, ale tady jich je spoustu neznámých. Jako plus vnímám zpracování, autor neservíruje suché otázky a odpovědi, ale promlouvá ke čtenářovi a udržuje s ním kontakt. Pokud se nudíte a chcete si trochu zapřemýšlet, je tahle kniha tou pravou volbou. A nezáleží na tom, jste-li poctivec, padouch nebo normální člověk :-).... celý text

Čisté radosti mého života 2002, Jan Šmíd

Už dlouho mě žádná knížka nerozesmála nahlas, této se to podařilo. Od první do poslední stránky jsem se opravdu skvěle bavila, ideální čtení na pošmourné chvíle. Volba jmen byla skvělá! Až někdy potkám lvici a ona mě nesežere, taky ji pojmenuju Eileen :-). A jelikož je mi Natovo smýšlení o klidu v horách blízké, nemůžu než dát plné hodnocení.... celý text

Přede mnou poklekni 1977, Bohumil Říha

Kdyby kniha neobsahovala příběh Marka a Anděly, šlo by o hodně suché vyprávění historie. Kdyby zase neměla historické pozadí, šlo by o plytký romantický příběh. Naštěstí se obojí spojilo a vznikla krásná knížka nahlížející do české historie z pohledu neobyčejně obyčejného Marka. Bohumil Říha tu přesně vyvážil historii a romantiku.... celý text

Povstalec 1951, Jules Vallès

První dvě části, Dítě a Student, se od poslední, Povstalec, docela zřetelně odlišují. Povstalec je na mě napsán až příliš deníkovým stylem, lehce jsem ztrácela souvislosti a taky neustálé otáčení na stránku s časovým přehledem mu na atraktivitě nepřidalo. Naštěstí to je jen poslední třetina, ty první dvě se čtou téměř samy.... celý text

Z kroniky města Jaropolu 1981, Jurij Ščerbak

No, abych se přiznala, moc nevím, co napsat. Po prvních dvou kapitolách jsem se s Kronikou chtěla rozloučit, ale zbytek mě naopak nadchl. Mísí se tam smyšlenka a snaha o zdání realismu v takovém zvláštním poměru, že člověk občas tápe, co si vybrat. Jako plus vidím povedené ilustrace, a vlastně celé grafické zpracování.... celý text

Klapzubova jedenáctka 1963, Eduard Bass (p)

Nemyslím si, že Klapzubova jedenáctka je primárně o fotbale; je o soudružnosti, kamarádství, vůli něco dokázat a hlavně o důležitosti rodiny. Bez starého Klapzuby by totiž z kluků vyrostlo kdovíco.... celý text

Tři kamarádi 1962, Erich Maria Remarque (p)

Po přečtení Třech kamarádů nechápu, proč jsem vůči Remarqovi měla předsudky a vůbec se mi do něj nechtělo. Knížka se mi četla parádně, nenapadají mě ani žádná negativa. Několikrát jsem se zastavila a pomyslela si, že by to byl perfektní citát. Jelikož jsem ale na takovéhle věci moc pohodlná, nezaznamenala jsem si je. A tak to vypadá, že si Kamarády jednou přečtu znovu :)... celý text

Ptačí sněm 2011, Petr Sís

Úsvit nad slatinami 1949, Halldór Kiljan Laxness

Moc se mi líbil krásný a přitažlivý jazyk. Nebýt narážek na socialismus a dělnickou třídu, hodnotila bych určitě výš.