-

Karolína18 Karolína18 přečtené 743

☰ menu

S láskou, Eloise

S láskou, Eloise 2006, Julia Quinn
3 z 5

Tento díl byl opravdu zvláštní. Po Čekance jsem samozřejmě nečekala stejnou úroveň, protože jen těžko nějaká kniha dokáže předčit její dopad na mou osobu, ale myslela jsem si, že autorka dokáže udržet alespoň o trochu vyšší úroveň. Místo toho zde šlo o jasný propad. Eloise mi byla sympatická spíše v jiných dílech a Phillipa jsem nedokázala přečíst. Nemohla jsem ho pochopit. Tedy jeho chování ano, ale ne do té míry, abych byla schopna předpovídat jeho reakce a tudíž byl pro mě jednou velkou záhadou. Pro mě nejhorší díl ze série.... celý text


Čekanka

Čekanka 2006, Julia Quinn
5 z 5

Ačkoli jsem ještě nepřečetla celou sérii, myslím, že se oprávněně domnívám, že tato kniha bude mojí nejoblíbenější. Strašně jsem si oblíbila hlavní hrdiny a moje sympatie ani jedinkrát nezakolísaly, a to ani kvůli jejich různým neřestem. Autorka zde předvedla svůj talent v nejdokonalejší podobě, se kterou jsem se u ní – alespoň prozatím – setkala. Rozhodně budu pokračovat ve čtení, protože mi přece jen zbývá přečíst příběh o Eloise, Francisce, Gregorym a Hyacinth. Vracím se ke čtení opět po letech, i kvůli seriálové podobě a knihy jsou o tolik lepší! Jsou plnější, zajímavější, napínavější a zkrátka se jim seriál nemůže vyrovnat.... celý text


Nevhodný návrh

Nevhodný návrh 2005, Julia Quinn
4 z 5

Zbožňuji jakékoli zpracování Popelky, takže tato kniha u mě nemohla neuspět. Mám pocit, že se autorky styl psaní s každým dílem lepší a hlavní zápletka je propracovanější. Hrdinové byli jako obvykle velmi sympatičtí. Děj plynul vážně hladce a já se ani nenadála a četla jsem poslední stránku. Těším se, co přinese další díl.... celý text


Vikomt, který mě miloval

Vikomt, který mě miloval 2005, Julia Quinn
4 z 5

Druhým dílem si u mě autorka dost vylepšila reputaci. Příběh byl zajímavější a více mě do sebe vtáhl. Kniha je plná humoru, inteligence a zajímavých zápletek. Ovšem pořád mám pocit, jako by autorka nedokázala víc rozvinout hlavní zápletku. Děj stále směřuje k něčemu velkému a nakonec se vyústění odehraje pouze na pár stránkách. Přesto si myslím, že jako oddechové čtení je tato série nanejvýš vhodná.... celý text


Vévoda a já

Vévoda a já 2007, Julia Quinn
3 z 5

Román bych hodnotila spíše jako průměrný. Zdálo se mi, že autorka celý příběh natahovala a natahovala, aby konec nastal závratnou rychlostí. Nedá se říci, že by se od knihy nedalo odtrhnout. Zkrátka mě nijak nezaujala ani neurazila. Musím ale uznat, že přeci jen něco na ní je, protože jsem ji nemohla jen tak odhodit nedočtenou. Líbil se mi námět, taková témata mám ráda, jen se mi zdá, že ho autorka pevně neuchopila a stále jí proklouzávalo mezi prsty.... celý text


Přiznání

Přiznání 2015, Anna Todd
5 z 5

Musím přiznat, že autorka vážně ví, kdy má knihu utnout. Nemohu se dočkat dalšího dílu. Zřejmě nikdo tak úplně nepochopí můj vztah k této sérii, kromě fanynek skupiny One Direction. Ačkoli od mé posedlosti tímto boybandem už nějaký čas uplynul, znamená pro mě příběh Hardina a Tessy hřejivou vzpomínku. Někdy mě vážně štve, že musela Anna přejmenovat hlavní postavy, ale naprosto to chápu. Jen jim zkrátka pořád říkám jinak. Oproti ff je knižní verze ještě o něco useknutá, z čehož jsem byla nejdřív zmatená, ale oceňuji to. Nemohu říct, že by mě kterákoli pasáž v knize překvapila, protože jsem přesně po tento druhý díl už přečetla story on-line. O to víc se těším na pokračování, které už neznám. Ano, je to sice stále nahoru a dolů, ale díky různým spletitým problémům a nástrahám můžeme pozorovat stále se vyvíjející charaktery a povahy hrdinů. Myslím si, že přesně tím chtěla autorka podtrhnout skutečnost, že pravá láska překoná všechny nesnáze, i když u toho své oběti tak trochu ničí. Na zaslouženou odměnu se ale čtenáři i osudová dvojice budou muset ještě počkat. Hardin není žádné neviňátko, ale ani to Tessu nezachrání o toho, abych si o ní myslela, že je to slepice. Chovala se jako nána, a když se s Hardinem pohádali, vždycky ho s někým pomlouvala. To, co zkoušela se Zedem, mi pak přijde úplně na hlavu. Mám pocit, že jejich problémem bylo, že byli zkrátka moc oni. Připouštím, že můj milý bad boy se ke konci začal poměrně měnit, i když rozhodně ne na všech frontách, ale Tessa si zjevně vykopala základy a obklopená svou namyšleností se v nich uvelebila. Doufám ale, že svůj názor na ni s dalším dílem alespoň trošku poupravím. Že se na něj vrhnu bez váhání, nemůže být pochyb.... celý text


Samec

Samec 2015, Alice Clayton
4 z 5

Kniha pro mě byla příjemnou oddechovkou a připomínkou, proč mám Alici tak strašně ráda. Styl jejího psaní se mi líbí hlavně proto, že se nejedná o žádné příběhy typu - kluk potká holku a hned pro ně všichni ostatní přestanou existovat. Příběh se pěkně odvíjí a čtenář tak může sledovat cestu, kterou se hlavní hrdinové dostali k jejich vytouženému cíli. Byl zde humor, zápletka, erotika. Kdo řeší předvídatelný konec, když si mohl plout na vlně pošťuchování a zrodu nového pouta mezi takovými dvěma sympaťáky jako jsou Lucas a Chloe? Ke knize se jistě budu vracet a přidám si ji na čestné místo v mé knihovničce.... celý text


Šance

Šance 2014, Katy Evans
2 z 5

Opravdu nemůžu pochopit, proč se všem tato kniha tak líbí. Já se musela do čtení vážně nutit. Mám pocit, jako by autorka tímto dílem jenom zesměšňovala zamilované ženy. Přece se z nás hned nestávají labilní husičky, které nedokáží myslet na nic jiného, než na svého partnera. Kdyby se z knihy vymazaly všechny pasáže, kdy Brooke velebí a blahořečí Remingtonovy vlastnosti a vlastně jeho samotného, zřejmě by měla tak o 200 stran méně. Netuším, jestli se přinutím ke čtení i dalšího dílu.... celý text


Do boje, lásko, leť

Do boje, lásko, leť 1975, Jiří Wolker
5 z 5

"Milá, tento dopis jmenuji "předčasným", neboť nebývá mým zvykem, abych psal druhý dopis dříve, než dostanu odpověď na dopis první. Je to vlastně také neslušnost. Promluvím-li k někomu a neodpoví-li mi hned a určitě, svědčí to přece o tom, že dotyčný nemá chuti mě poslouchati a že jej obtěžuji. Žel, musím Vás obtěžovati, ale promiňte, vina toho neleží ve mně." Dopisy v knize byly vážně zajímavé. Díky nim lze poznat alespoň z části Wolkerovu povahu. Opravdu se mi zalíbila jeho poezie i zamilované dopisy. Ačkoli si v mnohých částech své korespondence naříká na nedostatek zájmu ze strany své milé, dokázal to leckdy podat i vtipných způsobem, takže jsem se vůbec nenudila a často se smála slovním spojením a obratům. To, jak plánoval všelijaké "povyraženíčko", které by se svou milou chtěl prožít, ačkoli mu nebylo - podle jeho slov - dvakrát nejlépe, mi přišlo tak rozpustile kouzelné, že jsem se mnohokrát pobaveně uculovala. Myslím, že kdyby nezemřel tak mlád, dostalo by se nám od něho ještě spoustu výtečných děl.... celý text


Sladká vůně bolehlavu

Sladká vůně bolehlavu 2010, Tiffany Baker
5 z 5

Naprosto dokonalý příběh, který mě do sebe vtáhl a já ho na oplátku přijala do svého podvědomí, ze kterého jen tak nezmizí. Přímost a upřímnost, s jakou autorka celý příběh popisuje, mi někdy až vyrážela dech, ale vím, že bez nich by tak perfektně nepřiblížila povahy, křivdy a chování aberdeenských obyvatel ani účinky bylinek, podivné stavy nebo bezcitné události. Strašně se mi líbil popis pocitů, jež Truly zažívala pokaždé, co ji někdo urážel kvůli jejímu vzhledu. Musím uznat, že tyto situace bravůrně zvládala a dokázala je i odpouštět, i když až po nějaké době. Myslím si, že mnohým lidem - zvláště Sereně Jane - připisovala daleko více dobroty, než se v nich nacházelo. Bylo mi líto Amélie, protože si jsem jistá, že by se s odstupem času usmířily. Ona, Truly, Marcus, August a Bobbie - jediní lidé, kteří z celého Aberdeenu stojí za zapamatovaní, i když je asi dobré si pamatovat i ty špatné, abychom je mohli rozpoznávat i ve svém okolí. Jsem ráda, že Truly získala svůj šťastný konec, i přes nepřízeň osudu a nepřejícnost jiných lidí. Nezáleží mi tom, jak kdo hlavní hrdinku viděl, pro mě byla krásná a nezapomenutelná!... celý text


Děti z Bullerbynu

Děti z Bullerbynu 1962, Astrid Lindgren
5 z 5

Je úžasné, že někdo dokáže napsat knihu pro děti, která jim v hlavě přetrvá i do dospělosti. Příběhy těchto šesti kamarádů mě bavily, baví a věřím, že i bavit budou. Díky takovýmto knihám se u mě vyvinula láska ke čtení a to bych přála i všem dalším generacím, které se do tohoto skvostu budou jistě i nadále pouštět.... celý text


Láska pod parou

Láska pod parou 2015, J. Lynn (p)
4 z 5

Musí uznat, že se autorce vážně povedlo vypořádat se s ne tak běžným námětem, jako je hlavní hrdina alkoholik. Kniha rozhodně patří mezi ty lepší výtisky v tomto žánru. Andrea jsem si oblíbila pro její otevřenost, vtip a schopnost stírat Tannera takovým způsobem, jakým bych se to měla naučit i já. Svou závislost popírala tak přesvědčivě, že jsem opravdu uvěřila, že zase tak moc nepije. Tanner mě okouzlil hned z počátku. To, jak mu na Andree záleželo, jak vždycky věděl, co má říct a hlavně pokaždé vytvářel dojem, jako by Andrea byla jediná dívka na světě, na které mu záleží, si mě získalo. Jen kdyby občas radši nemluvil, dokázal se vážně dobře trefovat do nejbolestivějších míst. Rozhodně doporučuji, stejně jako autorčiny ostatní knihy!... celý text


Zbohom, klamstvá

Zbohom, klamstvá 2015, Cora Carmack
3 z 5

Kniha byla průměrná. Kdybych ji nepřečetla, asi by se nic nestalo. Autorka se polepšila, nejednalo se sice o nijak světoborné téma, ale forma, jíž ho podávala, se oproti minulému dílu posunula na novou úroveň. Celkově působil tento příběh daleko uvěřitelnějším dojmem a nebyl tak strojený. Líbil se mi Milo a ty podivně vtipné sliby, které vymýšlel, když pili s Cadem tequilu. Klidný, vtipný a sebejistý Cade je vážně boží!! Za to Max mi vůbec nesedla, těžko říct proč. Snad to způsobila ta její přetvářka. Také si myslím, že když už se do své rodiny pustila a rozhodla se jim odhalit svou pravou tvář, měla jim toho říct o svých pocitech více. Je to ovšem pouze můj názor.... celý text


Výchova lady Lucindy

Výchova lady Lucindy 2002, Susan Johnson
2 z 5

Omlouvám se příznivkyním této knihy, ale já při její čtení cítila jen to, jak mi odumírají mozkové buňky. Nejsem odpůrcem tohoto druhu literatura, to vůbec ne, ale tyto příběhy podle mě nebyly nijak zdařilé. Představovaly pouze směs různých druhů a podob uspokojování, což vlastně bylo především jejich cílem. Pro osamělé nudné dny? Proč ne, ale nečekejte žádnou smysluplnou četbu, která by vám utkvěla v paměti.... celý text


Smlouva s Adamem: Učitel lásky

Smlouva s Adamem: Učitel lásky 2013, Jitka Volfová

Na prvních stránkách jsem si bláhově namlouvala, že snad kniha nedostojí své pověsti a že jsou její čtenáři jen příliš zaujatí. To se mi ovšem hned po seznámení Evy s Adamem vyvrátilo. Ptala jsem se sama sebe: Takhle spolu vážně někdo mluví? Podle mého názoru byla Eva jen prostoduchá, naivní a mnohdy zbytečně sebevědomá nána, která si vlastně ani jiné chování nezasloužila. Adam se mi pro změnu jevil jako naprosto arogantní, do sebe zahleděný ňouma hrající si na drsňáka. Při této knize jsem přehodnotila svoje rozhodnutí: dočíst každou knihu až do konce. Tohle se zkrátka nedalo! Hodnocení, které zde tento příběh má je skutečně oprávněné.... celý text


Barvy smyslnosti

Barvy smyslnosti 2013, Vina Jackson
1 z 5

Už vážně končím s knihami se špatným hodnocením, protože je zřejmé, že jejich nízké procento oblíbenosti je velmi oprávněné. Nesporná výhoda této knihy - oproti ostatním odpadům v tomto žánru - byla v tom, že se to dalo číst. Jinak se ale jednalo o holý nesmysl. Kdybych tento příběh nečetla, nic by se nestalo a to je - podlé mého - nejhorší vlastnost, kterou může kniha mít. Přesto formu psaní nelze úplně odepsat. O tom, že bych se dala do pokračování, nemůže být ani řeč.... celý text


Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen
5 z 5

Naprostá dokonalost skloubená s mimořádnou čtivostí a neobyčejným nadáním autorky. Jazyk, kterým je kniha psána, mě uchvátil. Vážně se mi moc zamlouvalo staré vyjadřování a způsob, jakým se zde mluvilo. Patrně mi bude chvilku trvat, než zase začnu tvořit věty a souvětí bez některých již nepoužívaných slov a také správně řadit slovosled. Velmi jsem si oblíbila Elizabeth a Jane. Naopak na nervy mi šíleně lezla jejich matka, Lydie, pan Collins a lady Catherine. Pan Darcy mě okouzlil svojí tajemností a snad i pýchou a nabubřelostí, ale hlavně mě dostal, když se po Elizabethině odmítnutí tak zásadně změnil. Zřejmě o této knize budu ještě hodně dlouho přemýšlet. Ani nedokážu přesně říct, co si mě na ní tak získalo, ale stal se ze mě nadšený propagátor, co kudy chodí, tudy chválí!... celý text


50 odstínů vášně

50 odstínů vášně 2013, Laura Elias

Nejprve jsem uvažovala, že dám knize alespoň jednu hvězdičku, protože by v nějakých případech mohla představovat jakousi učebnici. Ale pak jsem si uvědomila, že pro mě neznamená zhola nic a ještě méně. Prolétla jsem ji jen tak, aby se neřeklo a už to znovu neudělám. Vlastně ani nechápu její smysl. Příběh to nemělo, byl tam je náznak podivné souvislosti, o hlavních hrdinech jsme se nic nedozvěděli - vlastně krom zkutečnosti, že by vyzkoušeli úplně všechno - a nakonec ani nevím, jak to skončilo. Jinými slovy, kdybych si to nepřečetla tak by se vůbec nic nestalo a navíc bych si ušetřila půl hodiny času.... celý text


Milovat zhýralého vévodu

Milovat zhýralého vévodu 2011, Nicole Jordan
3 z 5

Na tomto díle nebylo nic tak překvapivého ani uchvacujícího. Přesto považuji tento díl za příjemné ukončení celé série. Nicole Jordan se v tomto žánru opravdu vyzná a dokáže mě zaujmout, i když obvykle romány tohoto ražení nečtu. Jsem ráda, že jsem se do Courtship Wars pustila a okusila zase jednou něco jiného.... celý text


Na hraně zapomnění

Na hraně zapomnění 2014, Jessica Ann Redmerski
2 z 5

Už dlouho jsem nečetla takové klišé. Na všechno, co se zde stalo, jsem už v nějaké knize narazila. Hlavní hrdinové mě rozčilovali, protože byli čitelní a předvídatelní. Nelíbil se mi Andrewův pohled. Přišlo mi to, že alespoň ze začátku přemýšlel jako holka. Už asi od dvacáté stránky jsem litovala svého pravidla o dočítání všech knih. Když jsem se dostala do pasáže, kde se přišlo na to, že má Andrew nádor na mozku - což bylo stejně čitelné už minimálně od návštěvy u Marny - nemohla jsem přestat protáčet oči. A konec, to si snad autorka dělá legraci, ne? Takže jediné, co se mi na této knize líbilo, bylo asi věnování.... celý text