katrin.ka
přečtené 76
Aristokratka ve varu
2013,
Evžen Boček
tato útlá kniha se mi nějak ocitla pod stromečkem a moc se mi do ní nechtělo, ale protože jsem právě dočetla Stehlíka a přečetla jsem si úryvek na přebalu Aristokratky, usoudila jsem, že je oddechovka by to šlo. A přesně tak to bylo. Jednoduché, vtipné, zábavné. Párkrát jsem se i nahlas zasmála. Navíc znám velmi dobře prostředí, nikoliv Kostky, ale jiného zámku, a prostě to sedí. Mám svoji paní Tichou (nikoliv kuchařku, ale pokladní) a vzhledem ke způsobu vyjadřování to možná jsou i rodné sestry :-) Humor je vlídný a inteligentní (trochu mě popudil pouze kníže K.S.), takže nic proti, naopak - příjemná oddychovka k vyčištění hlavy.... celý text
Stehlík
2015,
Donna Tartt
Skvělá kniha. Důkladně promyšlená zápletka s obrazem, která je trvalou součástí děje, někdy hlavní, někdy vedlejší, ale pořád tam je a ovlivňuje jednání Thea od jeho 13 let po následujících - nevím přesně - 20 let. Jazykově bohatá a vymazlená (skvělý překlad Davida Petrů!), neuvěřitelné popisy obrazů, krajin, ale také pocitů a rozpoležení. Nejdřív mi bylo líto Stehlíka odložit a jít spát, když jsem se blížila ke konci, knihu jsem naopak odložila proto, aby mi ještě něco zbylo na další den. Pravdou je, že mě maximálně pohltila hlavně část Theova dětství, které se pod vlivem okolností proměnilo v překotné dospívání, které je vykresleno absolutně přesvědčivě, včetně veškerých absurdit, které ho provázejí. Četla jsem Theův deník a věřila mu každé slovo. Litovala jsem ho, bála se o něj, trpěla s ním. Druhá polovina knihy, tedy od prahu dospělosti dál, už není tak magická, ale stejně tak se stává "obyčejným" i jeho jeho dospělý život. Ke konci se děj promění téměř v thriller. Pro mě mohla Donna Tartt zkrátit část, kdy je Theo "uvězněný" v hotelovém pokoji, na druhou stranu, zpomalenost děje a jeho zdlouhavost odpovídá jeho pocitům, jejichž popisy mě trochu ubíjely, stejně jako Thea ubíjela jeho situace. Takže jsem se cítila podobně jako on - možná záměr? Spíš ne, ale byla jsem vyčerpaná téměř jako Theo. Dotažení celé zápletky je překvapivé a současně uvěřitelné. Super. Stehlík je poněkud objemná kniha, ale věřte, že se čte tak dobře, že vám to ani nepřijde.... celý text
Sbírání vlny
2012,
Patti Smith
těžko hodnotit jako knihu, je to spíš takový snový prožitek - komorní, emotivní, zvláštně naléhavý ale současně čistý a křehký. Patti...
Literární spolek Laury Sněžné
2015,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
úžasný příběh, krásně napsaný, lépe asi říct krásně přeložený. nejdřív mě trochu rušila česká jména postav (a najen postav), ale zvykla jsem si a asi to nakonec bylo zábavnější než ponechat jména ve finštině, protože nejsem schopná uložit do paměti ani jméno autora :-) bláznivý nápad s obsahem knih, tajemná Hra, která probíhá mezi spisovateli a jejíž důvod je tak prozaický, až detektivní zápletka s tajemně zemřelým dotažená ke skvělému a (pro mě) naprosto překvapivému závěru. střelené, lehce morbidní, ale velmi zábavné čtení...... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
dívka ve vlaku se velmi dobře se čte, děj je relativně napínavý, ale něco tomu chybí... dobré je prolínání děje prostřednictvím tří ženských vypravěček, ale vedlejší postavy jsou dost povrchně popsány, přestože jejich role v ději jsou důležité - myslím hlavně doktora a taky zrzouna, který se jen objevuje a mizí... v každém případě je kniha napsaná dost filmově, takže její zfilmování jistě nebude dlouho trvat. knihu jsem přečetla na jeden zátah, protože jsem byla zvědavá, jak se vše propojí a jaké bude rozuzlení, takže za přečtení určitě stojí, ale zase taková bomba to není. neumím (naštěstí) posoudit, jestli alkoholické vjemy a výpadky Rachel jsou popsané reálně, ale fakt je, že mě dočasně přešla chuť i na skleničku vína :-)... celý text
Dívka v pavoučí síti
2015,
David Lagercrantz
Larssonovu trilogii jsem četla před několika lety a Lagercrantze jsem právě dočetla. Musím říct, že mě Lagercrantz dokázal příjemně vtáhnout zpátky, i když pravdou je, že první třetina knihy je trochu rozvleklá - děj se rozbíhá pomalu, postupně, ale pak se velmi slušně rozjede... Dlouho jsem postrádala jsem Lisbeth, která se téměř do poloviny knihy objevuje jen velmi sporadicky. Příběh je dobře vystavěný, i když ne až tak geniálně, jako to bylo v Larssonově trilogii, kde propojení událostí bylo domyšlené do sebemenšího detailu a zdánlivě nedůležité maličkosti se ve finále proměňovaly v zásadní dějotvorné prvky, které se spojily a příběh posunuly do překvapivého finále. Dívka v pavoučí síti je předvídatelnější, děj není až tak propletený a finále není až tak překvapivé. Vztah Mikaela a Lisbeth je trochu jalový, jiskření mezi nimi se vytratilo, možná je to i tím, že Lisbeth samotná už není až tak jiskřivá. Ale i tak považuji Dívku v pavoučí síti za důstojné "pokračování" trilogie...... celý text
