knihyKeMne přečtené 460

Zrak mysli 2011, Oliver Sacks

Fascinující kniha zaměřená na téma propojení zraku a mozku. Autor nám na řadě konkrétních osob (včetně sebe) čtivě představuje různé poruchy zahrnující tuto oblast, dozvíme se, jak takoví lidé vidí či nevidí, a mimo to i spoustu zajímavostí nebo třeba i výzkumy na toto téma. Autor svou knihu končí podobným rozebíráním celkové slepoty. Téma je zcela vyčerpáno. Dobrá práce.... celý text

Nedostatečný pocit vlastní hodnoty 2013, Heinz-Peter Röhr

Velmi čtivá kniha, která velmi jednoduše pojmenuje problémy většiny lidí a navrhne jejich řešení. A přečíst by si ji měli i ti, kdo tímto netrpí - protože buď si něco nalhávají nebo jsou opravdu za vodou, tak aby si uměli představit, v čem se my ostatní plácáme. Pochopit nás znamená mimo jiné zkvalitnit vztahy s námi zamindrákovanými. A přestože cesta ven ze škodlivých zajetých vnitřních programů není tak rychlá, jak by se snad mohlo při čtení zdát, je tato kniha výborným startem k sebepoznání a práci na sobě. Doporučuji.... celý text

Všechno dobré je k něčemu zlé 2015, Paul Watzlawick

Tohle mi přišlo takové až moc filozofování. Na jednu stranu humorné, na druhou cítím, že mezi řádky je něco skrytého, co ale nemám sílu ani chuť luštit. Ano, poslední stránka do toho vnesla trochu pointy, jinak bych zůstala u dvou hvězd.... celý text

Nic mi není! Pomoc nepotřebuju! 2019, Xavier Amador

Velmi přínosná knížka pro všechny, kdo mají v rodině psychicky nemocnou osobu, která odmítá léčbu. Je to často boj zanechávající jizvy na vztazích. Zde se dozvíme, jak takové osobě (a vlastně i vzájemným vztahům) účinně pomoct. Největším překvapením pro mě bylo, že jejich popírání nemoci je pro ně realitou, symptomem, nikoli tvrdohlavostí.... celý text

Začni tam kde jsi 1994, Pema Chödrön

Kniha americké buddhistické mnišky, založená na přednáškách, takže ne úplně přehledná, co se témat týče. Zvláštně přitažlivá. Při čtení cítíte mír. Nebylo mi srozumitelné vše (např. rady typu vdechněte bolest, vydechněte soucit), ale už jen čtení je příjemným zážitkem. I to málo, co jsem ze své pozice schopna pobrat, mi přišlo jako velmi užitečné. Kniha je plná "sloganů" jakéhosi mistra, kterými se máme řídit. Akorát to slovo "slogan", to mi zní odpudivě. Ale to je můj problém :-)... celý text

Lidi aneb Cestování je série omylů, ale jeden je zajímavější než druhý 2001, Milena Holcová

Ač se mi oba předchozí díly líbily, tady jsem byla zprvu v rozpacích. Možná autorka nezačala zrovna dobrým tématem. Z první kapitoly mi prostě vycházelo, že autorka je jen arogantní turistka vysmívající se místním zákazům ve smyslu já to nevěděla, tohle mi jako cizinci projde. Prostě nesympatická. Další kapitoly to však zachránily a já dostala obvyklou porci zajímavých cestovatelských postřehů. Nejlepší byl ten rozhovor o tom, jak štípou komáři :-)... celý text

Migréna 2011, Oliver Sacks

Rozsáhlé dílo snažící se říci o migréně úplně všechno. Včetně vývoje, jak na ni pohlíželi jiní lékaři. Vzhledem k tomu, že projevy i důvody vzniku i léčba jsou značně různorodé, působilo na mě zpracování místy až nepřehledně, ale v tomto případě je to pochopitelné. Horší bylo, že autor vycházel ze svého původního rukopisu z roku 1968, který pro vydání 1992 upravil, aktualizoval a tak. Bohužel ne vždy bylo patrné, zda slovy "v poslední době" či "nedávno" myslí sedmdesátá nebo devadesátá léta - na pár místech rok uvádí a je to tak i tak. Navíc by bylo potřeba už pomalu aktualizovat pro rok 2020, hlavně odbornou část zabývající se výzkumy a léčebnými postupy. Škoda, že knihy tohoto typu tak rychle zastarávají, svého času to musela být opravdu hodnotná publikace.... celý text

Druhá planeta Oggu 1981, Péter Lengyel

Pozoruhodná, originální kniha. Nadchla. Ale první čtvrtina (třetina?) mě nebavila a já nemohla pochopit, kde se vzalo tolik kladných komentářů. Igo a Uri se mi jako jména neustále pletli, dokud jsem si v duchu toho prvního nepřejmenovala na Igora. Podobně závěrečná část byla místy trochu zmatečně napsaná, proto ubírám jednu hvězdu na hodnocení.... celý text

Planoucí lesy Venuše 1979, Tonke Dragt

Taková tenká knížka začínající příletem hlavního hrdiny na Venuši. Ačkoli popis stanice výzkumníků je pro mě cosi jako nutné zlo (taková ta popisná pasáž, než se vůbec začne něco dít), vlastní les si mě hned získal svým kouzlem. Zřejmě čtu ráda o tak trošku jiných lesech (Les od Strugackých, Želes). Takže líbilo, i ten vývoj postav, i ty nastolené otázky.... celý text

Jak drahá je intuice? 2011, Dan Ariely

Moje první kniha od tohoto autora, a zaujala. Již první část dokazující, že člověk vždy nejedná tak, jak by předpokládal, na poli pracovním, je zajímavá, což teprv, když se přeneseme do oblasti běžného života. Zaujala mě například část zabývající se úspěšností internetových seznamek. Kromě důkazů, jak je naše rozhodování ovlivnitelné, má kniha ještě přidanou hodnotu v tom, že v ní autor mluví hodně i o sobě a svém vyrovnávání se s těžkým popálením. Vůbec jsem dosud netušila, co všechno taková léčba obnáší. Nebo s čím se potýká vědecký pracovník na vysoké škole, což je jakýmsi pokračováním autorova životopisu. A ačkoli je v knize z autora opravdu mnoho, vůbec to nevyznívá nijak sebestředně. Zkrátka velmi dobře napsaná obohacující kniha.... celý text

Soudní řízení na Epsí 1980, Richard Hans Wilhelm Funk

Od počátku mi něco na čtení vadilo, možná fyzická viditelná starobylost knížky vydané 1980, možná ten divný mimozemský pavouk na obálce (asi sdílím k pavoukům stejný vztah jako Li z příběhu), možná těch několik postav, které se mi dost dlouho mezi sebou pletly, možná to, že autor se s tím nepáře a hned od začátku nás vrhne do neznámého prostředí a akce. Nejspíš ti pavouci. Člověk od nich chce co nejdál. V druhé polovině ale děj nabere rychlý spád a konečně mám pocit, že tohle číst chci. Rozuzlení je parádně překvapivé a vlastně se mi líbilo, jak si to ten autor hezky vymyslel. Jen kdyby to nebyli zrovna pavouci...... celý text

Červená slonovina 1978, Hans Walldorf (p)

Úvod hlásal "vtipný kriminální příběh", to zaujalo, protože člověk pak čeká, kdy ten vtip jako přijde. Slovní výměny mezi milujícím párem v manželství po x letech byly bohužel jen rádoby vtipné. Postavička soukromého detektiva byla sice komická, ale tak nějak až tragikomická. Fotbalové prostředí nuda. Zápletka zamotaná tak, že jsem se ztrácela. Naštěstí se ke konci knihy dozvíme, o co tak nějak jako má jít. Autor nechává čtenáři indicie, z kterých ví víc než vyšetřovatelé, o to neukončeněji pak vyznívá závěr.... celý text

Stopa ve vesmíru 1986, Karel Honzík

Poetické vyprávění, které zaujme už první větou, prakticky bez děje, vylíčená fantazie představy života na jiných planetách, vycházející ze zákonu sbíhavosti (zajímavý to zákon, umožňuje klást si spoustu filozofických otázek). Příjemné čtení, užívala jsem si autorovu hru s jazykem (a zpětně oceňuji výběr názvu díla, promyšlený, ač na první pohled působí tuctově). Poetickou atmosférou připomíná Larsena, barvitostí jazyka zase Strugacké. Po dočtení ještě pár dní v duši doznívá.... celý text

Biologie víry 2011, Bruce H. Lipton

Autor knihu po 10 letech přepracoval a na mnoha místech aktualizoval, z toho je vidět, že mu předání svého poselství opravdu záleží. Prvních sto stran je jen takový úvod, osobní příběh, jak se z doktora zklamaného životem stal novátor. Jak nyní bojuje proti celé lékařské obci. Celé mi to bohužel přišlo takové nějaké, jak to říct, zkrátka si nezískal mé sympatie. Nemohla jsem uvěřit, že jeho Líbánkovým efektem jsem byla tak nadšená. Pak se přesouváme k buňkám, proteinům, kvantové fyzice. Jako bychom až nyní byli připraveni vstřebat celou tu převratnou teorii. Kapku moc odborné oproti začátku. A potom, teorie výchovy potomků. Neboli praktické využití. Ta je srozumitelná až dost. V závěru se autor snaží vyjádřit postupně snad ke všem věcem mezi nebem a zemí (např. téma reinkarnace) a vede dlouhý moralizující proslov k lidstvu, jak být lepší. Celkově tedy takové nesourodé dílo, zato s důležitou myšlenkou.... celý text

Exteriorizace a duchovní růst 1998, Joe H. Slate

Kniha se vymyká všemu, co jsem doposud četla. O autorovi se v ní například nedozvíte nic, než to, že má titul Ph. D. a působí na jakési americké vysoké škole, obor snad parapsychologie (to fakt existuje?). Kniha svým pojetím připomíná spíše učebnici nebo místy i vědecké pojednání, to jak autor popisuje možnosti astrálního cestování z praktického hlediska bez jakékoli obhajoby nebo citového zaujetí. Zkrátka jako by se jednalo o naprosto běžnou věc, naprosto běžně přijímanou ve vědeckých kruzích, a naprosto běžné laboratorní zkoumání možností využití. Až na to, že v celé knize nenajdete jediný odkaz na publikované články. Poněkud sporně působí laboratorní (to je v celé knize zdůrazňováno) výsledky ukazující nestoprocentní úspěšnost s pokusy typu vystoupit z těla a popsat předmět ve vedlejší místnosti. Neboť vystoupení se podaří vždy, ovšem popis už pokulhává. Sporné je tedy určení, kdy jde pouze o autosugesci a imaginaci. To ale kniha neřeší. Považuje každé vystoupení z těla za prospěšné. Dále mě překvapuje, s jakou samozřejmostí kniha nabádá ke zkoumání svých minulých životů v autohypnóze. Neuvádí žádné varování. No já nevím. A poslední věc je překlad. Taktéž se vymyká všemu, co jsem kdy četla. A tvrdošíjně opakuje, že pokusní studenti jsou "subjekti" :-)... celý text

Ryba v nás 2009, Neil Shubin

O autorovi jsem si na obálce přečetla, že je úspěšný popularizátor vědy. A po celou dobu čtení jsem myslela na to, jak výstižně to ta obálka sdělila. Autorův styl (Shubin, jmenuje se Shubin a jeho jméno si pamatuju od místa, kde sám sebe oslovil) je naprosto bez vady. Stvořil velmi čtivou a zajímavou knihu, ve které se kromě hlavního tématu dozvíme i spoustu věcí o běžném životě paleontologa (a předtím i studenta anatomie). O své práci (vlastně i koníčku) píše tak zajímavě, že člověk by nejradši tohle všechno zažíval taky. Takže pět hvězd už jen za formu. Hlavní téma bylo taky zajímavé. (Nebudu to rozvádět, výstižně popsáno v komentářích níže.) Překvapilo svým rozsahem. Když už jsem myslela, že vše se bude točit jen kolem tiktaalika a stavby končetin, autor šel stejně živě i do dalších tvorů a dalších částí těla. Je úžasné, jak to všechno do sebe zapadá. Jen mi bylo líto všech těch embryí, která padla za oběť vědě.... celý text

Zákon přitažlivosti v praxi 2012, Robert Doyle

Další americká knížka založená na jednoduchém principu, jak zkvalitnit svůj život. Autor se opravdu moc snaží (až dojemně), aby to popsal dostatečně srozumitelně. Je si vědom, že tuto myšlenku hlásá mnoho koučů (znám jich několik i u nás), a snaží se od nich odlišit tím, že se zaměřuje i na "poradenství". Protože často se snažíme žít "nově", ale výsledek se nějak nedostavuje. A autorovi moc záleží na tom, abychom kvůli tomu tuto metodu nezavrhli. Inu, asi bych i souhlasila s nosnou myšlenkou, že zákon přitažlivosti funguje. Jen dá hodně práce a sebekontroly se ho naučit vědomě ovládat. Takže já zatím odkládám na horší časy.... celý text

Byl jsem Mengeleho asistentem 2009, Miklós Nyiszli

V rámci čtenářské výzvy - kniha o holokaustu. Dá se říct, že tomuto tématu se v knihách vyhýbám, a tak bylo těžké najít takovou, která by mi moc nehrála na city. Osobnost dr. Mengeleho mě ale zajímá, proto jsem sáhla po této. Knížku jsem četla jedním dechem. Zprvu s krátkými pauzami na rozdejchání obsahu, později již s takovou nějakou otupělostí vůči utrpení spolu s autorem. Kniha mě překvapila svou čtivostí. Četla se jako román. A to autor prý nebyl spisovatel. Téměř reportážní atmosféru umocňuje časté použití přítomného času. Já jen postrádala trochu víc dr. Mengeleho. Čekala jsem mnohem víc nelidských pokusů na dvojčatech. Pitvy byly už jen slabý odvar. Celkově byla kniha milým překvapením svou čtivostí a vzhledem k tomu, jak jsem již uvedla, že to není moje téma, jsem se i mnohé dozvěděla.... celý text

Černá sanitka: Druhá žeň 2007, Petr Janeček

Tento díl jsem přečetla trochu nestandardně po přečtení souhrnné sbírky Černá sanitka - to nejlepší, kterou jsem v knihovně omylem vzala místo prvního dílu. Byla jsem mile překvapena, nejednalo se zde o žádné "nastavování" k úspěšnému prvnímu dílu. Ale o plnohodnotnou publikaci opatřenou obsáhlým úvodem i dodatky, oproti souhrnu i s lépe a výstižněji rozčleněnými příběhy do tématických okruhů. Bylo zde i víc místa pro autorovy komentáře. Zkrátka celé jsem si to užila víc. Myslela jsem, že příběhy a komentáře známé ze souhrnné sbírky jen prolétnu očima, ale k mému překvapení jsem si je ráda přečetla podruhé. Jen je škoda, podle mě teda, z hlediska praktického využití, že ačkoli má jít o sbírku pověstí a fám, fámy jsou zmíněny pouze okrajově.... celý text

Roční koloběh jako proces dýchání Země a čtyři velké sváteční doby 1998, Rudolf Steiner

Drobná knížka obsahující doslovný přepis celkem devíti přednášek Rudolfa Steinera z roku 1923. Zvláštností je, že každá přednáška má vlastní stránkování, takže vlastně nikdy nedojdete dál než na stranu 20. V úvodu je vysvětleno, jak a proč tyto přednáškové knihy vznikly. Je důležité vědět, že nebyly určeny veřejnosti, nýbrž jen pro členy antropozofické společnosti. Proto laici jako já mnohým věcem neporozumí. Skutečně jsem často nechápala. Ale tahle knížka má v sobě nějaké kouzlo. Takový zvláštní vnitřní mír během čtení. Autor má pro mě často originální pohled na... vlastně na všechno. A tak roční koloběh z hlediska antropozofie ve spojení s tím, jak ho vnímali lidé v dávných dobách, byl pro mě opravdu příjemným obohacením.... celý text