koala přečtené 324

Život po tobě 2016, Jojo Moyes

Myslím, že není jednoduché, napsat pokračování tak zvláštní a úspěšné knihy jako "Než jsem tě poznala" a vetšinou se to napodruhé už nikdy tak skvěle nepovede. Chápu ale, že ji čtenáři uháněli a vyžadovali druhý díl, mě taky zajímalo, jak si Luisa povede dál. První polovina knihy byla trochu rozvláčná, což si může autorka už vzhledem ke své popularitě dovolit, já mám ale raději, když to má spád od začátku do konce a nedá se to odložit. POZOR ZÁPLETKA! Nemyslím si, že by se tak problémové dítě, jako Lili, dokázalo tak rychle změnit k lepšímu, ale budiš. Mrzí mě, jak málo prostoru dostal v knize Sam, který mi byl mimochodem mnohem sympatičtější než Will (v tom, jak jednal s Luisou např.). Nějak jsem nepochopila, co bylo na práci v polské rodině v New Yorku, tak životně důležitého. Nechce se mi věřit, že by se v Londýně pro Luisu nenašla vhodná pracovní příležitost... že by se chystalo další pokračování? (Přece jen babička Traynorová vyjádřila přání Luise v životě nějak pomoct a Sam na ni čeká v Londýně …?) Docela mě bavilo feministické prozření Luisiny maminky, i když to nemuseli řešit až tak veřejně :-) No a některá ta sprostá slova teda ... už byla docela silný kalibr.... celý text

S elegancí ježka 2008, Muriel Barbery

Měsíční svit nad Paříží 2016, Jennifer Robson

POZOR - komentář vyzrazuje malinko zápletku! Autorka píše dobře a má velký potenciál, začátek knihy a cesta vlakem první třídou v té době mě rovněž naprosto uchvátila i malířské nadšení, úsilí i úskalí jsem si vyloženě vychutnávala. Co mi ale opravdu vadilo, byla jakási jednoúčelovost s jakou autorka vnucuje názor, že všechno "konvenční" té doby bylo zavrženíhodné, nudné až podlé, zato bohémská společnost tehdejší Paříže byla prostě jen skvělá. Tak to v životě nebývá, daleko líp by mi sedlo, kdyby oba protipóly autorka vylíčila se všemi klady i zápory, jak na jedné, tak na druhé straně a nechala čtenáře samotné popřemýšlet. No a že se ze Sama musel vyklubat "ocelový magnát", který se musel zříct těch svazujících milionů, aby mohl svobodně dřít v Paříži ... to mi přišlo vyloženě úsměvné. Mně by tedy stačilo, kdyby zůstal obyčejným novinářem a řešili třeba nerovnost původu a problémy s přijetím v rodině například. Jinak moc hezká obálka.... celý text

Deštivý den 2014, Jiří Kostka

Zvláštní kniha, nic podobného jsem dosud nečetla. Donutila mě přemýšlet ... nejen o tom, jak bych se dokázala vyrovnat s tak tragickou ztrátou dítěte / dětí, jak to přežít a jak vůbec žít dál, ale také o tom, jestli je možné něco takového beze zbytku, bez výčitky odpustit? A i když těch citátů mohlo být méně ... jeden myslím můj pocit z knihy a z tohoto konkrétního příběhu vystihuje přesně: "Nenávist má lepší paměť, než láska." Jsem ráda za ten konec, ten byl ze všeho nejlepší, naprosto nečekaný až šokující, napínavý i dojemný, ale přeci jen reálný. Pro mě se ten kruh hezky uzavřel, ten kdo něco vzal, taky něco dal ... a vlastně by to mohl být i konec otevřený? Rozhodně by byla škoda, kdyby tato kniha měla skončit v propadlišti dějin, také si ji dovedu představit filmově zpracovanou, určitě by si zasloužila větší reklamu a lákavější obálku i název. Možná něco, co by ještě více zaujalo ženy, na venek kniha vypadá spíš jako detektivka, ale je to vlastně takový vztahový román. Klobouk dolů před citovostí autora.... celý text

Popel ve větru 2015, Kathleen E. Woodiwiss

Autorka se hodně inspirovala u Jih proti severu, ale tu kvalitu to nemá. Přitom nápad dobrý. Čte se to dobře, nechybí napětí, kniha pobaví. Konec ale hrozně přeslazený - hrdinové tááák hodní a padouši tááák hrozně zlí. Některé situace mi přišly dost ne-uvěřitelné - tolik náhod a propletenců v jedné knize. Na konci jsem už měla pocit: "Padouch nebo hrdina ... všichni jedna rodina" :-)... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Bezvadné! Perfekně mě pobavil kastelán z Milotického zámku, kde jsem se vdávala. Je vidět, že ví o čem píše a vsadím se, že většinu načerpal z vlastních zkušeností. Nejvtipnější mi přišel průzkum, co návštěvníky památek nezajímá: obrazy, nábytek, letopočty, sochy, architektura, jména, nic. Návštěvníka naopak zajímají: strašidla, vraždy a neštěstí, pikantní historky, živá zvířata, nepřístupné prostory (včetně kumbálu uklízečky se smetákem atd.), živí lidé (např. údržbář), slavní návštěvníci. Chválím jeho odvahu psát z pohledu ženy, te je myslím neobvyklé. Ubírám jednu hvězdu za sprostá slova, podle mě, jde dělat humor i bez nich. Už se těším na další díly.... celý text

Panství Edenbrooke 2016, Julianne Donaldson

Věnováno spřízněným duším - ano není to román pro každého. Je napsán pro milovníky Pýchy a předsudku a snad i Bridget Jonesové. Jedna scénka z plesu, kde se ocitli při tanci na parketu jakoby úplně sami se mi vybavuje z filmu Pýcha a předsudek. Osobně dávám přednost inteligentním hrdinkám typu Elizabeth Bennetové před lehce natvrdlou Bridget Jonesovou, ale ta byla omluvitelná, protože šlo především o komedii. V této knize byla Marianne na můj vkus natvrdlá až příliš, v klasické romanci mi to trochu vadilo, než rozpoznala, že potkala toho svého "Darcyho". Gentleman Philip se mi líbil naopak moc, i to jak si ji neustále dobíral. Dialogy byly zábavné, četlo se to hezky. Jen těch náhod na setkání s Philipem a toho červenání tam bylo až příliš. Nedokážu posoudit kvalitu překladu, ale také mi přišlo, že některé výrazy či obraty se do té doby moc nehodí.... celý text

Temné noci Matky Terezy 2010, Greg Watts

Jara a podzimy II. - Devět básníků ze staré Číny 2002, * antologie

Kdopak to sedí tam ve světle u okna? Jenom já a můj stín, jenom my sami dva. Až lampa dohasne a tma se rozhostí, potom však i ten stín člověka opustí. Nechá mne zase, zase, běda mi, jenom s mou samotou a s mými slzami.... celý text

Ostrov s vůní čerstvého chleba 2016, Jenny Colgan

Nádherně popsaná drsně-krásná atmosféra ostrova, tvrdý život jeho obyvatel v kontrastu s velkoměstem, přepracovaností, stresem, luxusem. Úplně zamilovaná jsem byla do včelařské chaloupky s alejí, uprostřed voňavých luk. Proto budu hnidopich, ale nepochopila jsem, proč v ní topili elektrickým krbem, a aby toho nebylo málo, nakonec v něm prohrabávali vyhaslé uhlíky? Co se týče Polly, sympatická mi začala být až v druhé polovině knihy, kdy si začala stát sama za sebou a svým novým životem. Rovněž dialogy v první polovině knihy mi připadaly spíš trapné než vtipné, jako by byla spíš 13tiletá puberťačka a ne dospělá ženská. Velmi se mi líbil příběh s papuchalkem (až na tu oslavu, kde ho nechala samotného). Jak tady již někdo zmiňoval, také si myslím, že překlad se moc nepovedl, některé výrazy mi trhaly uši. No a čipsy k snídani či k večeři - v knize oslavující dobré jídlo? V Anglii je zřejmě možné všechno, ne nadarmo se asi říká, že Angličan je po celodenní dřině potrestán večeří :-)... celý text

Podoben mraku život plyne... 2015, Šótecu

Bábovky 2016, Radka Třeštíková

V první kapitole jsem se úplně lekla, že jsem naletěla reklamě a koupila si něco ubohého, vulgárního, co nemám zapotřebí číst. Málem jsem to odložila. S dalšími povídkami to ale bylo lepší a lepší. I když tak trochu smutné, drsné a příběhy mezilidských vztahů naprosto bez příkras, ale právě to nás zřejmě nutí k zamýšlení se nad vlastními rodinnými vztahy i nad vztahy dnes všeobecně. Pořád jsem čekala, co bude poselstvím knihy, hlubším smyslem, ponaučením. Myslím, že odpověď je v názvu knihy "Bábovky", které pro mě tady symbolizují MATEŘSTVÍ, ať už jde o výchovu malých dětí a bábovky na písek či s láskou upečenou domácí bábovku jako symbol funkční milující rodiny. Všechny ženy v jednotlivých povídkách měly jedno společné, ať už bylo jejich stáří nebo životní situace jakkoliv rozdílné, všechny nakonec zjistily, že to nejdůležitější v jejich životě jsou děti (i ty nechtěné, odrostlé, nevlastní, dlouho očekávané, náročné nebo dokonce postižené). Mateřský vztah tak silný, že se často obejde i bez otců, což mi přišlo škoda. Muži jsou tu popsáni téměř jen jako odpudivá, sobecká, agresivní, nevěrná stvoření, i když v mnohých případech tomu tak v životě bývá, knize by nějaký ten milující manžel a otec určitě prospěl :-) Moc se mi líbily i příběhy osamělého stáří, vydaného napospas šmejdům, osamělých, problematických týnejdžrů (až na ten konec), všechno to pramení právě z nefunkčních rodinných vztahů. Všechno souvisí se vším a připomíná to "vtip", že domov důchodců je pomstou za jesle. Trochu mi tam chyběla snaha o vytvoření nebo udržení milující rodiny, i když je manželství fuška a rodina dřina, měli bychom se aspoň snažit snášet se navzájem i přes všechnu tu rutinu, chyby, odlišnosti a lezení si na nervy.... celý text

Šťastně až navěky 2016, Kiera Cass

Šepot vzdálených chvil 2015, Kate Morton

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

Protože mě téma nevěry trochu děsilo, sáhla jsem po této knize od Jojo až jako po poslední. Jsem ale překvapená, jak dobře se s tím autorka vypořádala. Někdy je manželství takové, že nelze odsuzovat, když se raději rozpadne. Vždycky je ale zapotřebí zvážit dopad všech svých činů na život vlastní i životy dalších zůčastněných, hlavně dětí. Líbilo se mi, jak autorka nenápadně čtenáře vede k tomu nespokojit se ve vztahu s míň než málem, ale vybízí k hledání něčeho opravdového, jedinečného, výjimečného. I když v reálném životě nejsou pro všechny tak strhující love story možné, člověk by alespoň neměl spěchat a s rozvahou počkat na to pravé ořechové :-) Trochu mě vadilo jen zbytečně komplikované přeskakování mezi časy i postavami.... celý text

Jeden plus jedna 2016, Jojo Moyes

Opět musím konstatovat, že Jojo prostě umí psát. Obdivuji, že každá její kniha je naprosto originální, charaktery postav se v jejích knihách neopakují, jako u některých jiných autorek. Témata, kterými se ve svých knihách zabývá, má vždy dobře nastudované. A přestože vydává jednu knihu za druhou, není to na úkor kvality. Tato kniha měla trochu pozvolnější rozjezd, ale pak to nabralo spád a člověka to krásně pohltilo. Stejně jako hlavní hrdinka jsem úplně zapomněla, že se na začátku nezachovala zcela správně, a když to pak člověk nejméně čekal, vrátilo se to jako bumerang. Hezky zpracovaný příběh matky v nesnázích.... celý text

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Zlatý syn 2016, Shilpi Somaya Gowda

POZOR! Komentář pouze pro ty, kteří již knihu přečetli a nepřijdou o překvapení! Další hluboká a nesmírně zajímavá kniha oblíbené autorky. Určitě si od ní přečtu další knihy, které u nás vyjdou. Její knihy člověku dají nahlédnout do odlišných kultur, naboženství, oborů, se kterými se člověk blíže seznámí, a to jak s klady, tak i zápory. Autorka má obdivuhodnou znalost lidských charakterů a mezilidských vztahů. Nepotrpí si zřejmě na přeslazené happy endy, i když její knihy nekončí tragicky, jen jinak, než by si čtenář přál. Zřejmě prostě opravdověji a reálněji. Ale Gítu na závěr, o které jsme se nedověděli téměř nic jí nemohu odpustit. Sice si Línu, její matku a dvě cizí děti nedovedu představit v Americe, zato Anila si dovedu představit v Indii, jak pozvedá tamní lékařství a úroveň klinik.... celý text

Tajná dcera 2012, Shilpi Somaya Gowda

Nádherné, hluboké, pravdivé. Skvěle napsané. Takový je prostě život.

Fantom Opery 2015, Gaston Leroux

Geniální ... je to jako sen, do kterého se ponoříte a procitnete až na konci. Nádherný zážitek.