Kostěj
přečtené 47
Křest svatého Vladimíra
1948,
Karel Havlíček Borovský
Druhej zpěv je neskutečně vtipnej, trefnej a nadčasovej, no a zbytek zaostává jen nepatrně. Havlíček se utrhl ze řetězu a nakládá úplně každýmu, až se práší :-) Sám se žádný starat nechce, o všechno se modlí, jako by měl každý boha jen pro své pohodlí. Tomu sušit, tomu močit, tomu pole hnojit, dřív si, prase, zdraví zkazil, potom ho mám zhojit!... celý text
Do temnoty: Zpověď českého vojáka v Afghánistánu
2014,
Pavel Stehlík
Pravda, záplava ultravtipnejch přirovnání v první třetině knihy mě málem přinutila knížku vrátit. Naštěstí od toho Pavel Stehlík po zhruba stovce stránek upustil a po odletu na misi už jsem v podstatě dostal, pro co jsem si přišel. Samozřejmě mě mnohem víc zajímal popis myšlenkovejch pochodů a duševního rozpoložení kluků a holek v písku, než suchopárný popisy prováděnejch operací a v tomhle knížka nijak výrazně nezklamala. Nejsilnější materiál ovšem přišel až v závěrečný třetině, která se armády vlastně netýká. Silný kafe, a pěkně hořký, i když s nadějeplnou tečkou. Určitě zajímavý čtení, doporučuju každýmu. Jen toho patosu bylo možná místy příliš; ale zase co vím já, zasranej civilní ajťák? Třeba by to kluci, co takhle nepřemýšlej, dělat nemohli. Buďme za ně rádi.... celý text
Les mytág
1994,
Robert Holdstock
Nijak mě to nestrhlo, ani to ve mě nezanechalo hlubší stopu (jako třeba některý Miévilleho knihy), ale až mi bude zase někdo tvrdit, že fantasy je četba pro uhrovitý puboše, dostane mytágem po palici :-)... celý text
Silmarillion
1992,
J. R. R. Tolkien
...a hudba a ozvěna hudby vycházely do Prázdna a ono nebylo prázdné...
Z vyprávění Šahrazádiných
1967,
* antologie
Kostěj to, kolego Harry, skutečně četl :-) a dodnes má knížku v knihovně. I když, pravda, spíš tak trochu jako kuriozitu. Jinak máš ovšem Harry víceméně ve všem, co píšeš ve svém komentáři, pravdu. Skutečně to nejsou pohádky; jde spíš o dochovaný díla lidový slovesnosti a jako takový jsou patřičně zemitý a jadrný. Dětem tohle v žádném případě nedávejte :-). Co se jazyka týče...Já mám od ranného dětství velkou náklonost k všemožným exotickým jazykovým a vyprávěcím formám, a poetická či prostá próza plynně přecházející do veršů a zase zpátky vyloženě lahodí mýmu vkusu. Dovolím si malou ukázku: "Potom odhalily Šahrazádu (...) i stala se jakoby vrbovou větvicí anebo gazelou žíznící, hezkou půvabností, dokonalou co do vlastností, jak o ní pravil ten, kdo proslovil v jejím líčením tyto verše: 'V noci štěstí měsíci se podobá, na bocích je kyprá, pás však úzký má, zdá se, svém že na líci má hyacint, oko má, jež krásou lidi poutat zná. Nad hýžděmi vlní se jí vlasů čerň, každý ať si pozor na hady v nich dá! Tvary její měkké jsou, však srdce v ní, tvrdý kámen přes svou měkkost překoná.'"... celý text
