kristinica
přečtené 161
Až půjdeš, zavři za sebou
2022,
Anna Moricová
Fuuu těžko se mi píše komentář. Bylo to dobré, přišlo mi to vlastně lepší než Vrány, které jen kloužou po povrchu, tohle mělo hloubku, forma střídání času se mi taky moc líbila, ale byla to úplně klasická Anna Moricová, která píše o tom samém dokola. Mám pocit, že většinu věcí jsem už četla tolikrát - to na pohovoru s bydlením v areálu, části o medicíně a Hradci, zkouškách… Já chci nějaký nový příběh! Protože autorka to určitě umí lépe. Těším se na nějakou další knihu.... celý text
Půlnoční knihovna
2022,
Matt Haig
Mám pocit, že tento typ knížek není úplně pro každého, že nejsilnější zážitek přináší lidem, kterým se hned na začátku otevírá v hrudi temná černá díra, která požírá všechnu radost a sílu, neuvěřitelně hluboká, bodá tisícem jehliček a přináší vlastní vzpomínky a pocity, které na člověka padnou jako obrovský balvan…... celý text
Loutkové divadlo
2019,
M. W. Craven
Už tu asi bylo vše řečeno, nicméně mně se to líbilo. Nepřišlo mi to až tak brutální jako jiné thrillery (za mě spíš plus), trošku mě štvala Tilly i příliš mnoho poznámek pod čarou, občas jsem se ztratila v množství spolupracovníků a byrokratických klacků pod nohy, ALE! Má to spád, zvraty, napětí, ne snadno uhádnutelného vraha, super. Trošku mě zmátl věk dvou hlavních postav, jelikož Poe mi přišel více jako padesátník (takový trošičku Harry Hole?, který má místo alkoholu kafe), zatímco Tilly spíš 25+ po vysoké, pak by dával smysl i ten “ochranitelský reflex”. Velké plus za mě i prostředí anglického venkova, mlhy, tajemné kruhy, hned bych se vydala na výlet po kopcích. Knihu jsem četla v rámci společného čtení, za které jsem moc ráda, protože je to zábava. Díky KD!... celý text
Hlasy v bouři
2021,
Darcy Coates
Hodnocení jsem viděla, ale říkala jsem si, že by bylo fajn udělat si vlastní názor, takže ano, opravdu i procenty je to její nejslabší kniha. První půlka se mi zdála poměrně dobrá, ale pak se děj smrskl jen na červenou linku, zombie a čekání, zda se Clare zase přizabije na cestě po schodech. Vážně, kdo tu holku učil chodit? Vždyť prakticky nebyla kapitola, aby sebou někde nešvihla nebo z ní netekla krev ze všech možných i nemožných míst. Dorran je příliš dokonalý, rozhovory postrádají vtip i hloubku. Zajímalo by mě, jak to celé s apokalypsou vymyslí, ale další díly kvůli tomu číst neplánuji, radši si počkám na nový strašidelný dům.... celý text
