kropitko
přečtené 297
Endymionův vzestup
2021,
Dan Simmons
No... měl jsem asi zůstat jen u obou Hyperionů... Nějvětší průser Endymiona je Raul Endymion sám. Je to nejméně zajímavá postava knihy, bohužel i nejméně sympatická... což je s ohledem na fakt, že je jí věnováno nejvíce prostoru a jedná se o vypravěče, dost tristní. Na jednu stranu je hrozně inteligentní... na druhou strašně natvrdlý, což je samozřejmě berlička k tomu, aby jemu resp. čtenáři pořád někdo něco vysvětloval. Raul taky pořád jen někam chodí, skáče,klouže se, pluje... většinou na místa, která děj téměř vůbec neposouvají a jsou naprosto zbytečná. V Hyperionu putování poutníků bylo zajímavé, protože bylo prokládáno jejich příběhy, který byl každý jiný, a každý skvělý... plus samotná pouť nezabrala tolik prostoru. Tady jako by cesta byla cíl. Také se mělo od začátku předchozí knihy jednat o hrdinu, který má ochraňovat Aeneu... mno, průser je, že Raula pořád něco bolí, každou chvíli je zraněnej, když už se pustí do nějaké akce, většinou všichni ostatní musí zachraňovat jeho. V první knize to šlo vydržet, říkal jsem si... "okej, tak asi nějakej vývoj postavy"... ale ejhle, ono to pokračovalo celou dobu i v té druhé... celou dobu. Jediný moment, kdy teda konečně přijde jeho pět minut slávy, je v momentě, kdy se pustí do pěstního souboje s nejnabušenějším robotem, který zatápěl i samotnému Štírovi... no a ejhle, místo toho, aby Raul skončil rozmetanje na atomy, zničehonic zasáhnou nějaké mocné bytosti z Prázdna, které spojuje... a onen nabušený robot se nemůže fázově posouvat... nicméně pořád je to robot, hrozně rychlej a silnej smrtící robot... v pěstním souboji... s člověkem. No, jen jsem kroutil hlavou. Tohle měl být jeho vrchol? A zase skončil polomrtvej a zachraňovat a dávat ho dohromady museli všichni ostatní. No a pak Štír... strašlivá mýtická bytost obestřená zlověstnou aurou, kdy mi vstávaly chlupy na zátylku, jen když se o ní v Hyperionech někdo zmínil, tady funguje jako jakási Deus Ex Machina... když už jsou všichni v koncích, vždycky se objeví, přemůže padouchy a všechny zachrání... v prvním Endymionu to ještě nějaký smysl dávalo... v druhém se z toho stal kýč. Tři hvězdy spíš jen z respektu k autorovi a předchozím knihám, které jsou naprosto geniální... Hyperion a Pád Hyperionu by si měl přečíst každý fanoušek scifi... ale tohle? To bylo zbytečný.... celý text
Medvídek Tom
1991,
Zuzana Berková
Zásadní kniha mého dětství. samozřejmě jsem se k ní dostal náhodou. Takže to mohla být jakákoli dětská knížka. Jenže to byl Tom. Přečetl jsem ji snad stokrát. A nikdy nezapomenu, jak jsme s kamarádem hádal o to, kdo pilotuje letadlo, které nám zrovna přelétalo nad hlavou. Ten pitomec tvrdil že pan pilot, já ale moc dobře věděl, že medvídek Tom.... celý text
Bouřková sezóna
2014,
Andrzej Sapkowski
Bohužel jsem z celé knihy měl pocit, že ji nenapsal Sapkowski, ale nějaký ghostwriter, aby se někdo přiživil na značce Zaklínače s vydáním třetího dílu hry. Zvláště pak co se odkazu na některé herní prvky týče, které v předherních zaklínačských knihách nebyly... Zároveň se z textu vytratila pověstná vypravěčská lehkost, a s tím bohužel i humor. Dialogy již nebyly tak zábavné jako v předešlých knihách, ale spíše mdlé... Asi za to může fakt, že jsem Bouřkovou sezonu přečetl bezprostředně po dočtení Paní Jezera, která byla spolu s Věží vlaštovky nejlepšími knihami série... Dle mého názoru se Sapkowski měl vrátit, když už se rozhodl vrátit ke Geraltovi, k povídkovému formátu, který mu jde zatraceně dobře.... celý text