kurcatovium
přečtené 266
Hněv krále démonů – Boj
2010,
Raymond E. Feist
Samotné vypořádání se s nepřítelem bylo sice až trochu uspěchané, ale konečně se zase něco dělo a kniha celou dobu opravdu odsýpala. Některé uzlíky zůstaly zavázány, většina se jich rozmotala, pro poslední (dvoj)díl to vypadá na víceméně jasný průběh.... celý text
Vzestup magnáta – Zisk
2008,
Raymond E. Feist
Na to, že zkáza je za rohem, se toho v knize zas tak mnoho nestalo. Některé pasáže s Rupem byly slabší a to nejzajímavější (a podle všeho pro další děj i nejdůležitější), tedy další výprava na Novindus, bylo velmi upozaděno.... celý text
Vzestup magnáta – Risk
1999,
Raymond E. Feist
Což o to, zajímavé čtení to určitě je, ale po prvním díle (dvoudíle) to působí to skoro až tak, jako že se vlastně ani žádná invaze (a s ní spojený konec světa) nechystá. Všechno je cca 3/4 knihy fajn, protože co oko nevidí... Uvidíme, jak se rozjede druhá (čtvrtá) část. Nakročeno je dobře.... celý text
Stráže! Stráže!
1995,
Terry Pratchett
Klasický Pratchett - na první pohled velice vtipný, na ten druhý také, ale zároveň s humorem přichází i něco víc. Zeměplocha už dávno není jen ta bláznivá divočina, za kterou jsem ji měl, když mi bylo -náct. Čím je člověk starší, tím víc v ní spatřuje ta umně vetkaná zrnka reality a s nimi přicházející další rozměr. No a samozřejmě k dokreslení té správné atmosféry nesmí chybět celá eskadra "skvělých charakterů" od Elánia, Karotky, Nóblhócha, Tračníka, přes Patricie, vodního ptáka*, Nejvyššího Velmistra až po několikrát se nenápadně objevujícího Smrtě. *Co by to bylo jiného než vodní pták?... celý text
Kutath
1994,
Carolyn Janice Cherryh
Cyklus Stárnoucí slunce je u mě za jednoznačných 5 hvězdiček. Líbila se mi i Stanice Pell, byť je pro někoho taky zbytečně rozvláčná, ale se Stárnoucím sluncem se mi Cherryh trefila do vkusu ještě o kus víc. Celá trilogie je v podstatě o hledání vzájemného kompromisu a místa pro život. Soužití tří zcela rozdílných ras s naprosto odlišnými zvyklostmi a kulturou ani nemůže být snadné. (Troj)Román je tak spíš o politice a psychologii než o sci-fi reáliích, kde právě umístění do daleké budoucnosti je jen jakousi kulisou pro velkou hru. Ale je to zajímavé a napínavé, všechny nitky se vzájemně proplétají a celý pavouk různých návazností postupně vygraduje právě zde ve třetím dílu. A jakkoliv je konec docela drsný, přeci jen v něm svítá špetka naděje. Pro lidi, pro Mri a koneckonců dost možná i pro Reguly.... celý text
