Kyri přečtené 294

Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření 2013, Radkin Honzák

Kniha zahrnuje obecný úvod k problému vyhoření se spoustou vtipných hlášek a převyprávěno srozumitelnou, obecnou řečí. Pak následuje velmi obsáhlá část (víc než polovina), kde autor utíká od tématu a věnuje se stresu, transakční analýze a všemu možnému, ale vyhoření ne. Na konci se naštěstí opět vrací. Dává návody plánování a realizování změny, které jsou pěkné a jeho. Nejvíc se mi líbí desatero z hospiců proti vyhoření a dopisy známých osobností, jak se syndromu vyhoření vyhnuly. To vyžadovalo práci a je to opravdu velmi přidaná hodnota ke knize.... celý text

Noční můry zabíjejí 2006, Frédéric Lenormand

Lenormanda čtu. Přečetla jsem několik dílů, které mají různou kvalitu od "super" po "slabší". Bohužel tento díl patří mezi ty slabší. Když si uvědomím, že se děj odehrává ve dvou konkurenčních klášterech, nechává čtenáře uvažovat, o čem jejich existování vlastně je, zní mi to dobře. Přesto jsem tu knížku četla nekonečně dlouho, nutno ale uznat, že jsem ji nakonec dočetla, proto ty tři hvězdy. P.S.: přečetla jsem od Gulika všechno. Myslím, že je to mistr. Nicméně mě Lenormandovo pojetí nijak neuráží. Má výborné znalosti historie i prostředí a trochu víc smyslu pro humor. Jeho postavy sice nejsou božsky dokonalé (myslím soudce a jeho manželky), ale díky tomu jsou civilnější, vtipnější a uvěřitelnější :)... celý text

Největší záhady kriminalistiky 2018, Jaroslav V. Mareš

Kniha je zajímavá tím, že byť jsem žila za komunismu, tyhle případy většinou na veřejnost nepřišly a když, tak zkreslené propagandou. Nicméně literární úroveň nic moc. Myslím, že na autorovi je vidět spíš to, jak skládá reportáže. Každou informaci několikrát zopakujeme, aby minuty nabývaly, občas si vypomůžeme něčím, co o tom řekla známá osobnost (i když k tomu nemá žádné validní informace). Je také vidět, že autor šetřil náklady, takže vyšetřovací práci dělal jen do té míry, do jaké byla hrazená. Nejzajímavější mi přišel vrah z Hřenska. A tam mě mrzí, že autor nepíše beletrii, protože by z toho byl super thriller inspirovaný skutečnými událostmi.... celý text

Než pomine tvůj hněv 2012, Åsa Larsson

Kniha mě pozitivně překvapila. Celý nápad mi přišel docela fajn. Duch nedráždil, nevyvolával dojem esoterična. Spíš byla otrava, že člověk celou dobu ví, kdo to udělal, jen se čeká, až to policie vyšetří (a to je opravdu doba). Nicméně souvislost s válečným obdobím mi přišla zajímavá. Možná mi to lépe pomohlo pochopit, proč se Skandinávie tak nasměrovala na socialismus. Ke konci děj trochu ztratil energii a jak jsme věděla, že už jen čekám, až se vrah přizná a vysvětlí, co přesně se stalo, nemohla jsem to dočíst. Navíc autorka má ve zvyku dělat opravdu přehnané závěrečné scény, což se povedlo i tentokrát :). Četla jsem to anglicky, tak nevím, jestli se mi to jen zdálo, nebo analogie mezi psím a lidským chováním, je poněkud nevkusná.... celý text

Tak to je, tak to bude 2016, Sharon J. Bolton

Není to špatné. Méně napínavé, než ostatní díly. Vztahy na policii trochu víc dávají smysl. Líbí se mi, že autorka převádí pozornost a tedy i podezření z jednoho na druhého. Jen tedy ta psychologická stránka je dost divoká a nepravděpodobná. Konec nebyl napínavý. Nevím, čím to bylo, ale vůbec mě to nechytlo, bylo mi jasné, že nakonec nikdo neumře a vrah se prozradí, takže jsem těch posledních pár stran četla neúměrně dlouho. Abych neprozradila, co nemám, tak napíšu, že autorka nenaplnila jedno ze základních pravidel detektivek.... celý text

Evangelium podle Jidáše 2014, Simon Mawer

Tak tohle vážně nedám. Je to nepřehledné a nudné. Vážně je nutné dělat výčet svatých patronů a jak hnusně zemřeli. Asi je to pro někoho, koho zajímá víra nebo spíš teologie. Knihu jsem koupila, protože jsem věřila autorovi. Příště budu opatrnější a přečtu si recenze, než za něco takového zaplatím.... celý text

Pád 2013, Simon Mawer

Vdova 2016, Fiona Barton

Kniha byla sice hodně upovídaná, ale zároveň zajímavá, takže to ani tak nevadilo. Líbilo se mi členění kapitol i gradování děje. Vnímavý a citlivý manžel - psychopat, to moc nejde dohromady, ale v zásadě to až tak nerušilo. Jen mi přišlo, že si autorka dala málo práce se závěrem. Občas kritizuji autory, že jsou zbytečně brutální jen pro efekt. Tady mi přišlo, že vlastně ani není jasné, co se stalo, což mi nakonec taky moc nesedí.... celý text

Destrukce 2019, Alex Drescher

Bohužel jsem si omylem přečetla nejdřív druhý díl a pak až tento, první. Na jedné straně se mi líbí nápad a fantazie autora. Namachrovanost hlavního hrdiny je docela roztomilá. Pořád se něco děje, což je taky fajn. Jen mi konec přišel poněkud neuzavřený - radši bych, kdyby to byla jedna tlustá kniha, kde by byly oba díly. Při moci tvůrců mi není jasné, že se vůbec mohou dostat do problémů, které vznikly, a navíc je nedokážou řešit poněkud snáze. To je jedna, ale dost zásadní logická chyba.... celý text

Liška 2020, Frederick Forsyth

Pro mě už to není ten Forsyht, od kterého jsem přečetla skoro všechno. Začala to být spíš literatura faktu, která je zároveň fiktivní. Postrádám důvod, proč to číst. Chybí postava, se kterou člověk může prožívat. Navíc hrdina s aspergerovým syndromem? Už trochu obehrané. Nedočtu to, takže asi nejsem úplně objektivní :(... celý text

Vzkaz v láhvi 2013, Jussi Adler-Olsen

Knihu jsem poslouchala a pan Bareš to přečetl krásně. To myslím zvýšilo mé hodnocení. Na knize se mi líbí skandinávské prostředí, myslím hlavně mezilidské. Sice bych v tom žít nechtěla, ale vtípky, které z něj vycházejí, mi přijdou fajn (ať už jde o štěnice v modlitebním koberečku nebo rozdvojené osobnosti v práci). Existuje takový vtípek u fantasy literatury. Říká se, že autor vytvořil tak silného černého mága, že ho musel nechat usnout tvrdým spánkem lotosového květu, aby ho hlavní hrdina mohl přemoci. Tak tady to byli slimáci :) Fakt humorné. Místy mi přišla kniha velmi napínavá a nemohla jsem přestat poslouchat, jak jsem se chtěla dozvědět, jestli ten který hrdina přežije, nebo ne. Celé je to dost nepravděpodobné a závěr už opravdu tahal za uši. Na druhou stranu nutno přiznat, že jsem v posledním roce nečetla detektivku, kde by nebyly logické chyby nebo nebyla celá zápletka přitažená za vlasy. Tak to autorovi odpouštím. Ale jestli je to opravdu jedna z jeho nejlepších knih... No, Tě pic! :)... celý text

Chladnokrevně 2018, Robert Bryndza

Autor výborně píše, takže jsem četla jedním dechem, a to, přestože se z jeho vyprávění zdá, že 75% policistů (a zejméně těch velících) jsou ženy a nejméně třetina z nich lesbičky. Ale chápu, že autor tak prostě vidí svět a realita mu to z hlavy nevyžene. Málo věrohodný byl i moment, kdy vrah zabil oběť, protože mu dlužila, a pak se hrdě přihlásil, že mu v útrobách nechal kokain za 20 tis., aby o nějakou dobu později vraždil kvůli pár tisícům. Navíc zavražděný chtěl pašovat drogy, aby uhradil zmiňovaný dluh a vrah o tom nevěděl. Asi to autorovi uteklo, nevím. Řekla bych, že emoce vedou autora silněji než logika. Závěr byl poněkud křečovitý. Možná měl ve smlouvě ještě pár stran navíc, tak tam vlepil tohle. Celek to spíš shodilo. Napsané výborně, ale ty mezery v logice a slabý konec způsobily, že jsem dala jen 3 hvězdy.... celý text

Rakvář 2019, Sharon J. Bolton

Kniha je výborně napsaná, jak je u autorky zvykem. Otrávily mě dvě věci. Hned v úvodu řekne, co se stalo a kdo je vrah. Není zcela jasné, že se to pak ještě změní, takže jsem měla pocit, že mi někdo snědl poslední kus čokolády. Dál děj zaujme a drží Vás. Ke konci mi přišlo, že autorka nevěděla, jak se z toho vyhrabat, tak použila magický komplot. Je to laciné a celou knihu tím shodila. Jediné, čím závěr trochu zvedla je nečekaná reakce hlavní hrdinky, když přijde na to, kdo je hlavní zloun (což je tedy odhadnutelné už někdy ze začátku). Jinak díky slabému esoterickému vysvětlení zvažuji, že už autorku nechám čtenářům, kterým to nevadí, nebo dokonce těší.... celý text

Někdo cizí v domě 2018, Shari Lapena

Nejsem moc nadšená a asi brzy zapomenu, že jsem něco takového vůbec četla. Líbilo se mi, jak se postupně ukazují motivy a tajemnství jednotlivých postav. V jednu chvíli už to ale stačí a v závěru to podle mě autorka přehnala. Dočetla jsem s pocitem:"To už je moc." Přidala bych se k Etule, že mi taky něco brnkalo na nervy. Asi jsem čekala, že v té knížce bude něco víc, než jen ty intriky.... celý text

Oceán na konci ulice 2014, Neil Gaiman

Kniha se mi moc líbila. Strhla mě atmosféra. Jakmile jsem se začetla, přerušila jsem četbu ostatních rozečtených knih a četla jen to. Bylo to takové hodně bezvýchodné a zoufalé, ale zároveň poutavé tak, že jsem knihu nemohla pustit z ruky. Líbilo se mi prolínání reality a toho druhého světa. Jak to pěkně zapadalo.... celý text

Les přízraků 2019, Juraj Červenák

Detektivka je pěkně prokreslená, děj ubíhá, čte se jedním dechem. Líbí se mi i to, že si dal autor práci s prostředím - Trutnov, Krkonoše, Úpa... Zápletka má víc stupňů. Mám radost, že jsem si to přečetla.... celý text

Sluneční bouře 2010, Åsa Larsson

Kniha je opravdu dobře napsaná. Netáhne se, děj plyne rychle a držel si mou pozornost. Sektářské prostředí mi připadá úplně mimo realitu, mám problém se vžít do představy, že bych tyhle hry hrála, ale autorka to nepřehání, takže je to spíš zvlášní koření jako třeba fantazy. Co mi vadilo, byla antromofizace psa. Nevím, proč mě to tak dráždilo, ale chápat psa jako stvoření, které se vcítí a respektuje emoce lidí, je nesmysl. Navíc celý kontext toho zvířete v knížce ve mě zanechal opravdu nepříjemné pocity. Když už jsem u toho nepříjemného, tak mi přišla poněkud nechutná záliba autorky v popisu nucení na močení a močení, a glorifikace ženských postav oproti mužům - rozumná míra by knížce slušela lépe. Celkově mě ale knížka potěšila. Početla jsem si.... celý text

Tapetář 2019, Ema Labudová

Má očekávání poněkud zmátla úvodní anotace o "klasické britské detektivkářské škole". Snad to autor anotace myslel tak, že se postupně dozvídáme příběh hlavního hrdiny. Nicméně já první půlku pořád čekala tu vraždu. Když jsem pochopila, že to tak bude dál pokračovat bez jakékoliv krize, doufala jsem aspoň v úžasnou pointu. Ta se ale taky bohužel nedostavila. Občas jsem se usmála nějakému nápadu, líbili se mi výrečci na rameni a velmi autentický popis duševních poruch. Tam bohužel výčet plusů končí. Vlastně vůbec nechápu proč to autorka napsala a co tím chtěla říct. Zcela mě to minulo. Nechápu ani, proč se to odehrává v 50. letech v zahraničí, když z toho autorka vytěží jen kriminalizaci něčeho, co se dnes neodsuzuje. To zahraniční prostředí mě taky mátlo. Věděla jsem, že jde o české jméno autorky, tak jsem pořád uvažovala, proč používají cizí jména, v jednu chvíli jsem v popisu města poznala Prahu (hrdina šel od technického muzea ne parkem, ale tunelem do centra), ale pak to byl Manchester.... Je vidět, že mi hlava bloudila všude možně. Jestli bylo cílem z něčeho se vypsat, plně to respektuji. Nechápu jen ten další krok: proč to vydat, aby to četli druzí?... celý text

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

Bohužel zklamání. Nejhorší kniha z řady. Romantické a nudné scény, kde se řeší, jestli se Robin a Cormoran milují. Nudné scény ze společnosti. Všechno je strašně dlouhé, rozkecané a pomalé. Jediné plus je, že autorka opravdu umí psát, takže jsem dočetla do konce. Hrůzné tajemství mi přišlo praštěné a dost jsem nechápala, že to někdo řeší. Kritika morálky vyšších vrstev tak trochu otřepaná. Manželství Robin nepochopitelné a opět úplně zbytečné klišé. Celá zápetka by vlastně nebyla vůbec špatná, kdyby autorka nebo editor použili bez zábran klávesu delete asi tak na 2/3 textu. Pak by to byla svižná a zajímavá detektivka (a možná by byla ještě lepší s postavou jediného detektiva).... celý text

Zpětný ráz 2018, Peter May

May pro čtenáře nastudoval další zajímavé prostředí. Tentokrát, jak to chodí v michelinské restauraci. To prostředí mě až tak nebavilo, ale zápletka byla docela fajn. Enzo se nevyhnul svým obvyklým pitomostem (cesta na nebezpečné opuštěné místo, kde po něm někdo šel - tentokrát to opravdu nedávalo smysl a autor na vysvětlení rezignoval, interakce s dcerkou, která tam byla jen, aby šel přes ni vydírat a další mladá obdivovatelka do postele - tentokrát mu to nikdo moc nevyčítal, ani se s nemusela přetlačovat s další ctitelkou). Řešení zločinu mělo zajímavé rozuzlení, které jsem tentokrát ani nebyla schopná tipnout. To mě potěšilo. Celkově Mayova klasika.... celý text