Kyri přečtené 284
Magický prazdroj
1995,
Terry Pratchett
Je mi líto, že to musím říct, ale nedočetla jsem. Četla jsem ji už před mnoha lety a teď jsem se k ní chtěla vrátit, jako pro pohlazení z minula. Ale nezabralo to. Možná už nejsem v Tom věku, možná se svět změnil, ale já už s ní prostě nerezonuji. :(... celý text
Sám proti agresi
1996,
Tomáš Novák
Kniha rozhodně není určena někomu, kdo bojuje s agresí v jakékoliv formě. Pokud by ji četl někdo, kdo potřebuje najít inspiraci, jak bojovat s násilím, asi by spíš získal pocit, že stejně nevyhraje a že to nemá smysl. Navíc vyšla už ve 20. století, takže názory tam nemusí zcela souhlasit s těmi současnými. Autoři chvílemi nabízejí inspiraci v asertivním chování, ale jsou tak řídké, opatrné, že se zdá, že ani oni jim moc nevěří. Co je na ní zajímavé, je opravdu velké množství zajímavých kazuistik a příkladů. Líbí se mi i úvaha o harassmentu. Problematika agrese je rozdělená do kapitol podle situace, kde se může vyskytnout (v rodině, v práci, ve škole...) a na závěr je kapitola o agresi v přírodě (dnes už asi hodně známá fakta) a kontakty, kam se obrátit. Líbí se mi, že autoři mají načtenou literaturu a přesto názory z ní nepapouškují, jak to je v poslední době časté, ale vkládají vlastní postoje a názory.... celý text
Jak zdolat skálu jménem deprese
2005,
Sue Atkinson
Jde o publikaci, kterou psal laik se zkušeností s depresí pro lidi s depresí nebo pro jejich blízké. Přijde mi to jako pěkná literatura pro orientaci v problému, typy, co dělat, co pomáhá někomu jinému, vědět, že v tom nejsem sám. Myslím, že ji lze s čistým svědomím doporučit někomu, kdo podobný problém řeší.... celý text
Krizová intervence
2002,
kolektiv autorů
Je to velmi dobře propracovaná učebnice s kazuistikami. Myslím, že začátečníkovi to může být velmi užitečné.
Vlk!
2020,
Jakub Ćwiek
Uznávám, že v současné době čtu tak nějak méně, ale tohle bylo opravdu dlouhé. Od autora jsem v minulosti přečetla všechny předchozí díly a už nebudu pokračovat. Od velmi čtivých knih se to posunulo k nudě. Posledních pár stran, kde se vše vysvětlilo, mi trvalo přečíst 3 večery. Je to špatné, protože mi bylo jedno, jak to dopadne, jen jsem to chtěla mít za sebou, proto jsem nakonec dočetla.... celý text
Mendelův trpaslík
2010,
Simon Mawer
Z knížky mám rozporuplné pocity. Není to Mawerova klasika. Nicméně se dá říct, že výborně nastudoval problematiku, čerpal z odborných pramenů. Vzniklo dílo, které je ale trochu nesourodé. Dozvíte se spoustu věcí o genetice. To je zajímavé a poučné. Pak se dozvíte hodně informací o Mendelovi - a dozvíte se to, co je věrohodné a ověřené, takže taky moc fajn. Pak je třetí linie, ta je dějová, románová. Ta se mi taky moc líbila. Mám ale pocit, že to dohromady moc neštymuje. Proto asi ta rozporuplná hodnocení od ostatních.... celý text
Šachové figurky
2014,
Peter May
No, tedy ufff. Možná to bylo tím, že jsem knihu poslouchala (i když čtené to bylo dobře, je možné, že v reálu bych si trochu pomohla přeskakováním, a neviděla bych to tak zle), ale bylo to hrozně utahané, nudné a iracionální. Je to nejhorší autorova kniha. V úvodu hrdinové objeví letadlo na dně jezera. Pak autor hrozně dlouho vzpomíná na mládí hlavních hrdinů. Neděje se tam nic. Je to příšerná nuda: hráli spolu ve skupině, ten chodil s tou, ale pak se rozešli. Toho to mrzelo, ale ona na to nedbala. Oni se poprali.... Pak si odpustili, nebo ne? A takle se to vleče 2/3 knihy. Pak to najednou na konci chytne obrat a všechno se to vyřeší. Asi jsem musela přeskakovat, nebo být chvílemi duchem nepřítomná, protože se tam najednou řeší vražda, které jsem si ani nevšimla. Pravda je, že už mi to pak bylo jedno. Pochopila jsem, že už to budu mít brzy za sebou, a tak jsem si poslechla, co se to tam vlastně stalo. Stejně to autor celé zopakoval, takže mi vlastně ani nic neuteklo. I když emocionální projev u soudu, který by reálně nikdy neprošel a nejspíš by skončit trestem za pohrdání soudem, byl taky ubohý. Tuhle hrůzu nezachrání žádné popisy přírody. Je to prostě nuda.... celý text
Zlatý plamen
2011,
Karolina Francová
Od knížky jsem díky relativně nízkým recenzím moc nečekala, ale pozitivně překvapila. Líbil se mi příběh i psychologie postav. Děj se postupně rozvíjí, stále se něco děje. Ano, je to jednoduchý příběh, a jestli jsou ostatní knížky Francové lepší, jdu na ně.... celý text
Muž na odstřel
2013,
Lee Child
Musím říct, že to vidím o dost hůř, než průměrné hodnocení. Kniha mě v první asi 1/4 velmi chytla, pak mě postupně pouštěla a poslední čtvrtinu čtu už asi 2 týdny. Opakované ježdění po dálnici tam a zpátky, dlouhé a opakující se úvahy o různých nepravděpodobných konspiracích, jsou ubíjející. Hrdinové postrádají psychiku. Hlavní hrdina v důsledku posttraumatu nebo poruchy osobnosti vlaje Amerikou a koná hrdinské činy, které nikdo jiný nezvládne. Nemá z toho peníze, ani věhlas - motivace nepochopitelná (tedy, kromě duševní poruchy). Je popisován, jako chytrý, ale hlavou mu jdou jen primitivní výpočty a statistické údaje, jo a jak rychle stihne zneškodnit spolujezdce v autě (nejde to, tak s ním jede dál). Jedna z dalších hrdinek má malou dceru, o kterou se sama stará, ale ani ji nenapadne, že by se o ni bála a bez potíží ji opustí (požádá, aby ji pohlídala paní, která jí asi přišla sympatická, nicméně ji nezná), aby řešila případ, ze kterého byla odvolaná, a taky jezdí po Americe, aby se vrhla do nepřipravené a nekryté akce, po které by ji v reálu z toho CIA nebo FBI, nebo kde to je, okamžitě vyhodili. A to všechno, aby zachránila dalšího člověka, kterého vlastně skoro nezná, a nemůže si být jistá, jestli v tom všem nejede. Kdyby to byla krvavá kopací kniha, řeknu si fajn, a budu rozumět i tomu, proč příběhy Reachera někdo zfilmoval, ale tady se, PROBOHA!, jen jezdí autem tam a zpátky, opakují se nudné úvahy a popisy ploché a tmavé krajiny........ celý text
Syndrom vyhoření
2003,
Myron Rush
Kniha není nijak objevná, nenajdete tam nic navíc oproti mnoha dalším. Autor je silně věřící a víru používá jako lék na vyhoření. Nezpochybňuji, že to, pokud jste věřící, pomáhá. Já ale nejsem přítel jednoduchých a jediných řešení, takže pro mě to rozhodně není.... celý text
Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření
2013,
Radkin Honzák
Kniha zahrnuje obecný úvod k problému vyhoření se spoustou vtipných hlášek a převyprávěno srozumitelnou, obecnou řečí. Pak následuje velmi obsáhlá část (víc než polovina), kde autor utíká od tématu a věnuje se stresu, transakční analýze a všemu možnému, ale vyhoření ne. Na konci se naštěstí opět vrací. Dává návody plánování a realizování změny, které jsou pěkné a jeho. Nejvíc se mi líbí desatero z hospiců proti vyhoření a dopisy známých osobností, jak se syndromu vyhoření vyhnuly. To vyžadovalo práci a je to opravdu velmi přidaná hodnota ke knize.... celý text
Noční můry zabíjejí
2006,
Frédéric Lenormand
Lenormanda čtu. Přečetla jsem několik dílů, které mají různou kvalitu od "super" po "slabší". Bohužel tento díl patří mezi ty slabší. Když si uvědomím, že se děj odehrává ve dvou konkurenčních klášterech, nechává čtenáře uvažovat, o čem jejich existování vlastně je, zní mi to dobře. Přesto jsem tu knížku četla nekonečně dlouho, nutno ale uznat, že jsem ji nakonec dočetla, proto ty tři hvězdy. P.S.: přečetla jsem od Gulika všechno. Myslím, že je to mistr. Nicméně mě Lenormandovo pojetí nijak neuráží. Má výborné znalosti historie i prostředí a trochu víc smyslu pro humor. Jeho postavy sice nejsou božsky dokonalé (myslím soudce a jeho manželky), ale díky tomu jsou civilnější, vtipnější a uvěřitelnější :)... celý text
Největší záhady kriminalistiky
2018,
Jaroslav V. Mareš
Kniha je zajímavá tím, že byť jsem žila za komunismu, tyhle případy většinou na veřejnost nepřišly a když, tak zkreslené propagandou. Nicméně literární úroveň nic moc. Myslím, že na autorovi je vidět spíš to, jak skládá reportáže. Každou informaci několikrát zopakujeme, aby minuty nabývaly, občas si vypomůžeme něčím, co o tom řekla známá osobnost (i když k tomu nemá žádné validní informace). Je také vidět, že autor šetřil náklady, takže vyšetřovací práci dělal jen do té míry, do jaké byla hrazená. Nejzajímavější mi přišel vrah z Hřenska. A tam mě mrzí, že autor nepíše beletrii, protože by z toho byl super thriller inspirovaný skutečnými událostmi.... celý text
Než pomine tvůj hněv
2012,
Åsa Larsson
Kniha mě pozitivně překvapila. Celý nápad mi přišel docela fajn. Duch nedráždil, nevyvolával dojem esoterična. Spíš byla otrava, že člověk celou dobu ví, kdo to udělal, jen se čeká, až to policie vyšetří (a to je opravdu doba). Nicméně souvislost s válečným obdobím mi přišla zajímavá. Možná mi to lépe pomohlo pochopit, proč se Skandinávie tak nasměrovala na socialismus. Ke konci děj trochu ztratil energii a jak jsme věděla, že už jen čekám, až se vrah přizná a vysvětlí, co přesně se stalo, nemohla jsem to dočíst. Navíc autorka má ve zvyku dělat opravdu přehnané závěrečné scény, což se povedlo i tentokrát :). Četla jsem to anglicky, tak nevím, jestli se mi to jen zdálo, nebo analogie mezi psím a lidským chováním, je poněkud nevkusná.... celý text
Tak to je, tak to bude
2016,
Sharon J. Bolton
Není to špatné. Méně napínavé, než ostatní díly. Vztahy na policii trochu víc dávají smysl. Líbí se mi, že autorka převádí pozornost a tedy i podezření z jednoho na druhého. Jen tedy ta psychologická stránka je dost divoká a nepravděpodobná. Konec nebyl napínavý. Nevím, čím to bylo, ale vůbec mě to nechytlo, bylo mi jasné, že nakonec nikdo neumře a vrah se prozradí, takže jsem těch posledních pár stran četla neúměrně dlouho. Abych neprozradila, co nemám, tak napíšu, že autorka nenaplnila jedno ze základních pravidel detektivek.... celý text
Evangelium podle Jidáše
2014,
Simon Mawer
odpad!
Tak tohle vážně nedám. Je to nepřehledné a nudné. Vážně je nutné dělat výčet svatých patronů a jak hnusně zemřeli. Asi je to pro někoho, koho zajímá víra nebo spíš teologie. Knihu jsem koupila, protože jsem věřila autorovi. Příště budu opatrnější a přečtu si recenze, než za něco takového zaplatím.... celý text
Vdova
2016,
Fiona Barton
Kniha byla sice hodně upovídaná, ale zároveň zajímavá, takže to ani tak nevadilo. Líbilo se mi členění kapitol i gradování děje. Vnímavý a citlivý manžel - psychopat, to moc nejde dohromady, ale v zásadě to až tak nerušilo. Jen mi přišlo, že si autorka dala málo práce se závěrem. Občas kritizuji autory, že jsou zbytečně brutální jen pro efekt. Tady mi přišlo, že vlastně ani není jasné, co se stalo, což mi nakonec taky moc nesedí.... celý text
Destrukce
2019,
Alex Drescher
Bohužel jsem si omylem přečetla nejdřív druhý díl a pak až tento, první. Na jedné straně se mi líbí nápad a fantazie autora. Namachrovanost hlavního hrdiny je docela roztomilá. Pořád se něco děje, což je taky fajn. Jen mi konec přišel poněkud neuzavřený - radši bych, kdyby to byla jedna tlustá kniha, kde by byly oba díly. Při moci tvůrců mi není jasné, že se vůbec mohou dostat do problémů, které vznikly, a navíc je nedokážou řešit poněkud snáze. To je jedna, ale dost zásadní logická chyba.... celý text
Liška
2020,
Frederick Forsyth
Pro mě už to není ten Forsyht, od kterého jsem přečetla skoro všechno. Začala to být spíš literatura faktu, která je zároveň fiktivní. Postrádám důvod, proč to číst. Chybí postava, se kterou člověk může prožívat. Navíc hrdina s aspergerovým syndromem? Už trochu obehrané. Nedočtu to, takže asi nejsem úplně objektivní :(... celý text