LadyCharlene
přečtené 366
Děti, které přežily Mengeleho
2015,
Eva Mozes Kor
Kniha, která vás při čtení nepustí, ale po dočtení ve vás moc nezanechá. Opravdu mě mrzí, že se mi příběh dvou malých holčiček, které se dostaly do rukou zrůdy, co si díky svým znalostem hrála na "boha", nevryl pod kůži. Věřím, že spousta lidí, která přežila holokaust si nese traumata i fyzické následky po zbytek života, ale obávám se, že příběh těchto dvou silných žen se mi postupem času vypaří. Uznávám, že snaha o autenticitu v podobě dětského vidění, vnímání a vyjadřování může leckteré čtenáře naplnit soucitem, bezmocí a lítostí nad tím, že i dítě, které se ničím nemohlo provinit muselo projít koncentračním táborem. Také nemůžu tvrdit, že v knize nebyly silné momenty a vědomí, že ani po konci války to Evropa neměla jednoduché nutí člověka přemýšlet. Na Evě bylo patrné, jak rychle v táboře dospěla, dokonce i po válce, kdy se se sestrou chtěla dostat domů prokázala větší duševní sílu než dospělá žena, rodinná známá, která mě jako postava v příběhu neskutečně iritovala. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala i přesto, že jako celek mě nezasáhla natolik nakolik by měla. Příběh mi přišel moc zkratkovitý, nelogické chování některých postav, absence popisů - možná to bylo schválně, byly to přece vzpomínky malé holčičky. A sice to běžně nedělám, ale musím podotknout, že mi nějak nesedl překlad, některé věty byly moc krkolomné a psát "tedě" místo "tetě"... No, mohli si to ohlídat.... celý text
Prázdniny v Evropě
2019,
Ladislav Zibura
Toto je moje druhá kniha od Zibury. První byla 40 dní pěšky do Jeruzaléma. Na začátku knihy jsem se trochu bála, že se mi nebude líbit tolik jako Jeruzalém, zaskočily mě informační stránky, které se mi ale postupem času líbily čím dál víc. Také jsem se bála, že se mi stopování nebude líbit tolik jako putování, ale veškeré obavy mě opustily hned za Polskem. Ládík neztratil nic ze svého humoru a nonšalance. Pobavil mě, kolikrát jsem se smála i nahlas, nalákal mě opustit české luhy a spatřit krásy Severu a zažít neuspěchaný líný život Jihu. V neposlední řadě vyzdvihuji překrásné ilustrace a oceňuji Ládíkův optimismus a chuť představovat nám různé způsoby cestování a poznávání ať už exotiky, tak i našeho starého kontinentu. Zbylé dvě knížky určitě přečtu a další přednášku si rozhodně nenechám ujít.... celý text
Šťastný Per
1975,
Hans Christian Andersen
Tak toto bylo takové poeticko-filozofické čtení s andersonovským nádechem. Musím se přiznat, že některé části jsem nevnímala a pohádkář se nezapře, je nutno podotknout, že se ale celý příběh nesl ve stylu bez práce nejsou koláče, a to se mi na tom líbilo nejvíc. Pohádka bez kouzel o tom, že pečené kuře ti do klína nespadne.... celý text
Ani později, ani jinde
2019,
Delphine de Vigan
Tak na začátku jsem si říkala: "Co to proboha čtu?", ale od nějaké 70. strany jsem se začetla, děj mě pohltil a nešlo jen tak přestat. Postupem atmosféra houstne a čtenář čeká, jak tohle může skončit. Ne, nečekala jsem romanťárnu, to by bylo hodně velké zklamání, ale tohle všechno skončilo zrovna takto? Kdyby ten shon a všudypřítomný stres, rutina a vyhoření nebylo zabalené do hávu romantické Paříže, dala bych těch hvězdiček míň. Co se mi skutečně líbilo, byla právě atmosféra, dva psychicky zničení lidé, kterých je Paříž plná plavou v moři plných piraňů a netuší, co je každý den čeká, i přesto, že žijí v ubíjejícím stereotypu.... celý text
Strážci zákona
2020,
Richard Bachman (p)
Beznaděj jsem nečetla, a zdá se mi, že ti, kteří nečetli Beznaděj budou Strážce hodnotit lépe, než kdyby ji četli. Faktem je, že tu bylo opravdu hodně postav a King se s ničím nemaže, na co čekat, že? Ale postupně jsem se myslím zorientovala i díky plánku ulice, kterou nám zmasakrují seriálové postavy. Hned od začátku na čtenáře působí hutná atmosféra ticha před bouří, děj graduje, postavy ztrácejí příčetnost a mezitím odhalujeme předešlé události, které nám objasňují skutečnost, že se z jednoho líného amerického předměstí stává divoká a nehostinná krajina starých westernů. Je to napínavé, děsivé, kouzelné a geniální.... celý text
Knihovnické pohádky
2016,
Zuzana Pospíšilová
Vzhledem k tomu, že pracuji v knihovně, byla jsem na tuto pohádkovou knížku velmi zvědavá. Nejvíc se mi líbily pohádky s poučením jak se správně chovat k vypůjčeným knížkám, na můj vkus jich ale bylo trochu málo. Ze zkušenosti totiž vím, že "návod" by bohužel potřebovala i spousta dospělých čtenářů. Docela mě pobavila pohádka o spaní v knihovně, nejsem si jistá, že by se dětem mělo předkládat, že nové knížky do knihovny pořizuje skřítek a byla jsem trošku zmatená z toho "poloautomatizovaného knihovního systému" hned ve druhé pohádce - výpůjčky se do čtenářského průkazu už dlouho nezapisují a pochybuji, že se jednalo o malou vesnickou knihovničku. A v pohádce o čarodějnici jsem se pobavila nad tím, jak jedna jediná knihovnice dokázala během pár chvil zjistit, co přesně z knihovny zmizelo. Takhle rychlá revize by se mi také líbila. :D Této knize se však nedá vytknout, že má snahu přiblížit dětem knihovny, vzbudit v nich zájem a lásku ke knížkám a nastínit jim, jak se ke knihám chovat a dle předešlých komentářů se očividně samy děti domáhají podrobnějších informací, což je pro dětskou knihu vítězstvím.... celý text
Kočka na cestách
2020,
Hiro Arikawa
Nádherné, úsměvné a dojemné... Byl to takový road trip po Japonsku s hořkosladkým koncem. Už od začátku mi bylo jasné proč Saturo svému parťákovi hledá nový domov. Postupně se o Saturovi dozvídáme podrobnosti jeho života a vytváříme si k němu pouto a Nanu musíte milovat od prvního setkání. Jsem ráda, že jsem tuto knihu přečetla se svou kočičí kamarádkou po boku. Čistá duše, radost z všedních maličkostí a optimismus je klíčem ke štěstí. Děkuji Satoru, žes nám to ukázal.... celý text
Gump – pes, který naučil lidi žít
2019,
Filip Rožek
Velmi krásná knížka, tolik bolesti, radosti, lásky, štěstí může pocítit jen čistá dušička bezbranného zvířátka. Tohle by si měli přečíst všichni, kteří tvrdí, že pes patří do boudy, do kotce. Kromě nádherného příběhu o houževnatém pejskovi autor čtenáři nastiňuje různé problémy jako útulky a množírny. O těchto tématech by se mělo více mluvit, lidé by neměli být slepí k osudům těch, kteří milují celým svým srdcem a věří nám celou svou duší. A nemluvím jen o pejscích. Tahle kniha mě opravdu dojala, alespoň nekanuly jen slzy smutku.... celý text
Nápady laskavého čtenáře
2019,
Michal Viewegh
K úplnému vychotnání knihy opravdu potřebujete znát díla a kontext doby parodovaných autorů. I přesto jsem si některé povídky opravdu užila. Můj syn václav Havel, Nebezpečné známosti nebo Love story se opravdu moc líbily. Navíc se musí nechat, že Viewegh napodobil různé styly různých autorů a skutečně se mu to povedlo. Možná nás autor svými variacemi i láká k přečtení původních děl.... celý text
Revoluce
2020,
Jakub Trpiš
Tak, nebýt toho konce... Pravdou je, že než se skutečně začne "něco dít", musíte se dostat za polovinu knihy, ale dobře, je to o politice, získávání moci, nemůže to na nás autor vybafnout hned, že? Na můj vkus až moc postav, ale dobře, to se dá také přejít, jsou to prostě příběhy různých lidí, na něž má vzestup hlavního protagonisty vliv... Téma je skutečně zajímavé, zvlášť dnes, kdy média ovládají veřejné mínění, sociální sítě se stávají nástrojem manipulace a a společnost je čím dál víc nas*aná. Nevyčetla bych ani osudy hlavních postav.... ale co posledních pět stran? Co to sakra bylo? Poučení pro čtenáře? Tak pokud knihu četl průměrně inteligentní člověk, tak musel mít husinu celých 400 stran. Nebýt toho duchovního konce, dala bych 4. Pravdou je, že hlavní myšlenka na mě opravdu zapůsobila... co se může stát s naší společností, pokud bude pokračovat ve svém smýšlení? Ve své hysterii? Ve své neochotě znát pravdu, nepohodlnou pravdu, složitá fakta, namísto jednoduché a uspokojivé lži?... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Ani nevím, kam tuhle knihu zařadit, na knihu pro děti tam bylo strašně moc vulgarismů, na knihu pro dospělé to bylo napsané tak pitomě, že vás ten jazyk od půlky knihy začal ubíjet. Děj neměl žádnou dynamiku, gradaci. Připadalo mi, že autorka měla stanovený určitý počet stránek, tak psala, psala, natahovala to a stránku před limitem zjistila, že to musí nějakým způsobem ukončit. Nepochopila jsem záměr. Upřímně jsem byla zvědavější na matčiny kapitolky, bylo zajímavé poznat oba pohledy. Líbily se mi odstavečky z pohledu vran a konec byl tak pěkně poetický... Ale příběh se mě nedotknul.... celý text
Tahle kniha tě miluje
2018,
PewDiePie (p)
Jak tuto knihu hodnotit? Z grafické stránky nelze nic vytknout. Vzhledem k tomu, že neznám žádný kontext této knihy, až na to, že PewPiePie je youtuber, hodnotím čistě z pohledu mojí interpretace knihy. Takže z mého hlediska je kniha jakousi parodií na "srdceryvné" citáty, se kterými se každý den potýkáme na sociálních sítích, a ano občas bych jejich šiřitelům hodila kachnu na hlavu :D (?). Nápad je to dobrý, bohužel ke konci se citáty začaly opakovat a jeden protiřečil celé atmosféře knihy. Když si člověk v knize jednou přečte, že je ošklivý, hloupý a nemá kamarády, dobře, jde to, ale vidět něco takového třikrát po sobě? Jako zabití času při načítání hry je to ideální kniha. Něco mě pobavilo, u něčeho jsem si říkala, co to mělo být a u něčeho jsem jen pokrčila rameny. Ovšem jeden jediný citát se mě opravdu dotknul a nejspíš si ho budu pamatovat: Za nic se nestyď, leda za to šílené emo období. :D A ano, PewDiePie, stydím. :D... celý text
Humans of Prague
2017,
Tomáš Princ
Kniha plná lidských osudů, vzpomínek, trápení ale i štěstí. Celou dobu na mě dýchala atmosféra magické Prahy. U některých příběhu mi bylo úzko, u jiných jsem se zasmála a některé útržky jsem nechápala, hlavně ty s dětmi. Možná nechtíc, ale autor čtenáři ukázal mimo jiné jak jednoduše může člověk skončit na ulici. Starší lidé většinou vzpomínali na své dětství, na válku, socialismus, zemřelé partnery, mladí mluvili o budoucnosti, studiu a cestování. U této knížky se zamyslíte nad svým životem, ta kvantita lidských příběhů vás k tomu donutí. Jak se říká 100 lidí, 100 chutí a 100 způsobů vyrovnání se se svým životem. Jeden starý pán by bez svých vzpomínek ztratil smysl bytí, jiná stará paní žije z prostých všedních radostí. Moc se mi líbil příběh bezdomovce, který se zabydlel v parku, o který pečuje, jako by to byl jeho vlastní dům, domov... Praha je krásná a denně se tam odehrává tisíce příběhů, které nikdo nevypráví, škoda, že blog už nefunguje... Po "Ostravakovi" byla toto opravdu procítěná a okouzlující exkurze do našeho hlavního města.... celý text
Frida Kahlo: Ilustrovaný životopis
2019,
María Hesse
Velmi bolestné čtení. Příběh sice byl zkrácený, ale na mě to působilo jako kdyby Frida seděla naproti mě a vyprávěla mi o svém životě. Frida byla vlastně taková "rocková hvězda" - život plný alkoholu, cigaret, milostných vzplanutí a umění. Bezesporu to byla obdivuhodná žena, jejíž život by jen tak každý nezvládl. Ilustrace byly nádherné, odpovídaly textu, trochu mě štval ten deníkový font, ne opravdu, to nemají nakladatelé jiné ozdobné fonty? z vypadá jako p, v jako u... Ne vážně, tohle jediné bych knize vytkla.... celý text
Introvertka v hlučném světě
2019,
Deborah Tung
Cesta do hlubin introvertovy duše. Vesměs to bylo velmi vtipné počtení, zvlášť když vám autorka mluví z duše, jako by mě znala. Ale objevily se tam i smutné chvilky, musím přiznat, že ty mě tolik nezaujaly. Na druhou stranu nám autorka vypráví svůj životní příběh a ke konci se to zase ubralo správným směrem. Strašně moc se mi líbily ilustrace a možná si knížku i koupím, protože až to na mě zase dopadne, budu u sebe mít knihu, která mi rozumí.... celý text
Zločiny beze cti
2019,
Lene Wold
Zvláštní číst tuto knihu hned po Ziburových 40 dnech do Jeruzaléma... Nicméně líbilo se mi, že se autorka poctivě do hloubky věnuje jednomu případu, který nám vypráví sami hlavní aktéři. Do teď nemohu pochopit, jak se něco podobného mohlo stát v poměrně moderní rodině. Rozhodně vás kniha donutí přemýšlet hlouběji... Je až mrazivé, kam dokážou společenské tlaky dohnat člověka.... celý text
