Laifaner
přečtené 137
Panelfix̌n
1990,
Jan Hlavička
Tahle kniha mne fakt bavila! Jednak proto, že má ilustrace (kde to dnes potkáte), jednak fontem písma (z raných porevolučních dob, kdy byla snaha namačkat co nejvíc písmenek na stránku ‐ porovnej s dneškem, kdy víc stran znamená víc důvodů si říct o vyšší cenu za knihu) a jednak provázaností jinak nesouvisejících povídek (především přes jistého J.N.Kaprála, případně Ludvíka Rumplbrechta a jeho sličnou dceru Eriku). Dalším spojovacím prvkem je sídliště (v textu často Sídliště), nejen jako lokace, ale i jako symbolika velkého přelidněného domova, kde se jeden člověk může mezi fůrou lidí cítit sám, ale kde také ve své samotě může najít spřízněné duše a vytvořit o to hlubší přátelství, anonymitě sídliště navzdory. Kniha je zvláštní mix hravých hříček, melancholických zamyšlení z konce socialistické éry, lehkých nápadů, a to vše zakončeno fiktivní korespondenci spojující sci-fi povídku a fandom. Dokonalost knihy jakožto medailonku pak dotahuje rozhovor (díky kterému poznáte, že autor je přesně takový jako jeho povídky) a bibliografie.... celý text
Uranie
1924,
Camille Flammarion
Kniha je napsaná v roce 1889 a je třeba podle toho k ní přistupovat (staré výrazy, obšírné opisy, cudné konverzace). Není to klasické dobrodružství jako u Julese Verna, spíše mix vědy, filozofie a pohledů do budoucnosti zabalené do prostého příběhu. Prý měli pana Flammariona (jinak též astronoma a přírodovědce) v jeho době za snílka, dnes by byl spíše popularizátorem vědy. Náročnější na četbu s ohledem na dobu vzniku, ale jinak někdy až překvapivé, co v té době už znali a kolik představ se splnilo (tedy kromě toho, že vzdělání a poznání vyhraje nad pachtěním za kusem žvance). A jedna facka všem těm dnešním septikům, realistům a Sisyfům: Nemá smysl zatracovat nic nevysvětlitelného a záhadného kolem nás, protože tak jako si vědci před sto lety nedokázali představit to, co my víme dnes, jistě totéž platí i pro vědce dnešní.... celý text
Vítejte, milí mimozemšťané!
2013,
Ivan Mls
Sázka na absolutní jistotu, pokud hovíte humoru ve sci-fi. Výborné nápady, vypointovaný děj, k tomu lokace na Šumavě, v Bechyni nebo kolem Temelína a pokud už opustíme matiku Zemi, tak tam jsou Češi nebo v tom aspoň mají prsty. Klasikou je sice tradičně odfláklá (auto)redaktorská práce (překlepy), já se snad panu Mlsovi nabídnu jako korektor, ale mnohem důležitější je, že se u téhle knihy člověk bavi! A hlavně ‐ konečně vím, co je to ten stříbřitě lesklý halmochron!... celý text
