Lajtwing přečtené 83
Čtyřicet dnů
1988,
Franz Werfel
Dočíst knihu 40 dnů mi trvalo déle než 40 dnů, protože téma a krutost Turků se mě dotkli více než jsem čekal. Jako někdo kdo se vyžívá v extrémním metalu, horrorech a u gore videí většinou nehne brvou, tak zde jsem se několikrát přistihl se slzami v očích. Jediným mínusem je vyčerpávající délka. A do Turecka přísahám Bohu nikdy nepojedu. Je mi líto Arménů a proklínám jejich nepřátele.... celý text
Kdyby ze světa zmizely kočky
2023,
Genki Kawamura
Byl jsem donucen přemýšlet nad cenou života. Již při prvním obchodě jsem došel k názoru, že jeden den života jednotlivce nemůže vyvážit zmizení čehokoliv. Protagonista k tomu musel dojít, ale v závěru jsem byl spokojený. To, že autor zde neřeší dopad zmizelých věcí, je vlastně dobře. To není důležité. Na zápletku knížky si určitě občas vzpomenu i dlouho po dočtení. To je známka dobrého autorského nápadu a dobré knihy.... celý text
Hrobka
2010,
Howard Phillips Lovecraft
Seč jsem chtěl dát více, musím hodnotit třemi. První spisy obsahují kvalitní povídky, ale také mnoho "zvláštních pokusů". Z krátkých povídek se mi líbila paradoxně ta nejkratší: 'Paměť'. Z té zamrazilo. To nejlepší dle mého názoru představují povídky: Za stěnou spánku, Proměna Juana Romera, Strom, Z neznámého světa a Nyarlathotep. Totiž, když Lovecraftova atmosféra na čtenáře zapůsobí, pak opravdu funguje. I přes tři hvězdy se těším na spisy 2! Předpokládám vzestupnou kvalitu.... celý text
Okruhliak na oblohe
1982,
Isaac Asimov
Má první knížka od pana Asimova. Na začátku jsem prožil opravdové zmatení. Původně jsem mířil na tři hvězdy, ale konec poskytl jednoduché, zato účinné rozuzlení. Příběh dle mého názoru trpí malým rozsahem. I tak je vize z roku 1950 zajímavá, jaksi nadčasová. Vize této Země není sice nikterak originální nebo detailní, ale historické okolnosti Země a vztah pozemšťanů k jiným civilizacím je tragický. Několik detailů distopické společnosti stačí k dostavení "blbé nálady" (šedesátka!). Pan Schwartz je až na konec pasivní pozorovatel. Jeho pasivitu ospravedlňují mantinely příběhu. Archeolog Arvadran byl často křečovitě unáhlený. Postava tajemníka správně nesmlouvavá a slizká. Také bych chtěl na synapsifikaci, možná bych pak chápal daně, naučil se další jazyk nebo si našel ženskou. Pokrok nebo ne, lidé budou zmanipulovatelní zmetci i v budoucnosti!... celý text
Návrat krále
2007,
J. R. R. Tolkien
Již u předchozích dílů jsem zmiňoval, že nejsem objektivní. Do světa Ardy jsem zamilovaný. Návrat krále je završení dlouhé cesty a třetího věku. Čím více se příběh zužoval k finále - tedy hodit ten zatracený prsten do té zatracené lávy - tím více to fungovalo. I přes rozsah díla, kde existují jazyky, mytologie, tisíce let rodokmenů, a když čtenář už byl mnohokrát zasypán kupou jmen a pojmů, se v knize šest (vyjma konečných tří kapitol) najednou vše zužuje na dvě postavy a jejich boj o to prostě jít dál. Tolkien se dokonale dostal do mysli hobitů uprostřed Mordoru bez šance na pomoc. Zoufalé pasáže, kde už pro Sama nezbylo nic, ani strach ze smrti, jenom odhodlání pokusit se zachránit Kraj. Frodo v moci prstenu, bojující o to vůbec zůstat při smyslech. Dokonalé. Chválím ale i zbytek díla, tedy hlavně velice zajímavou postavu Denethora (oproti filmu, kde ho rád nemám) a jeho neoblomnost i tak trochu "cool" pýchu. Faramir je od Dvou věží můj oblíbenec. Beregond byl velice zajímavý a jeho syn Beregil příběhu v Minas Tirith dodal zajímavý dětský náhled. Halbarad Dúnadan a třicet hraničářů, kteří šli po boku Aragorna do Černohor a následně i k Černé bráně, to jsem hltal. Imrahil, princ Dol Amrothu, věrný spojenec Gondoru, před kterým se uklonil Legolas... tolik postav a tolik úžasných pasáží. Bitva na Pelenoru byla "menší" než jsem čekal, ale nemohu to autorovi vyčítat. To, že apendix je tak rozsáhlý, je dar sám o sobě. Dozvěděl jsem se z něj víc, než jsem čekal. Tolkien chystal pokračování s názvem "Nový stín", který nakonec zavrhnul, takže nastínění 4. věku bylo uspokojivé. V roce 2023 jsem si předsevzal přečíst sérii LOTR v angličtině a vyšel jsem přesně na konec roku. Nebylo kam pospíchat, vychutnával jsem každou stránku a každou větu, všehovšudy pět měsíců. Tyto tři knihy, jedno dílo z mnoha o zemích Ardy, pokládám nejvýš na knihovně po boku Silmarillionu. Navždy obdivuji tvořivost a um pana Tolkiena. Stvořil dílo, které mě ovlivňovalo od malička a utvářelo mou lásku k žánru fantasy. 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.12.23]... celý text
Dvě věže
2006,
J. R. R. Tolkien
Chvála prvního dílu lze aplikovat i zde. Dvě věže, tedy kniha tři a čtyři, navazuje na rozdělené Společenstvo, ukazuje Rohan, Fangorn a později severní okolí Mordoru a Ithilien. Opět spousta postav navíc, radost číst i sebemenší výměny, jako například hobiti a ("mladík") ent Bregalad. Nebo pasáž v Železném pase a uvězněný Saruman, to je další příklad mistrovství pana Tolkiena. Ale v čem je kniha perfektní, to je rozvíjení světa, který je ve Společenstvu nádherně "nakousnut". Je to přirozené pokračování, přitom to není sequel. Je zřejmé, že autor to opravdu psal jako jednu dlouhou knihu. Je to možná klišé, možná to říká každý, ale je to pravda a já to zopakuji; Tolkien nám všem na další staletí nastavil laťku budování světa neskutečně, ale opravdu neskutečně vysoko. A na závěr zmíním ještě jednu věc. Kniha mě donutila zjistit si, jak jo možné, že časová linie cestování postav je tak hluboce popsána - vzdálenosti, denní doba a trvání jednotlivých úseků. Je to iluze, nebo pan autor opravdu počítal podrobně podle měřítka světa? A odpověď je ta, že pan Tolkien vzal v potaz i rozměry hobitů a délku jejich kroku tak moc měl ve všem jasno. Nelze jinak než 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.11.23]... celý text
Strach. Základní průvodce, jak přežít bouři
2015,
Thich Nhat Hanh
Kníhu jsem našel díky letošní výzvě. A po prvních stránkách mi autor ukázal, proč mám tak rád budhismus. Je zde složité téma - vždyť strach má každý z nás, prostupuje život každého člověka. Je to věc, které se nelze vyhnout. A přesně to děláme. Já mám například hrůzu ze zubařů. A to vede k větším problémům se zuby, že? Se strachem se dá pracovat a to nám autor radí. V jednoduchém jazyce se vypořádává s obtížným tématem. Život jde žít klidně a strachu se dá hledět zpříma do očí. Dá se ovládnout. Klíčem ke všemu je schopnost být zde v přítomném momentě. Žádný jiný moment totiž nemáme. Okolo tohoto se točí celá kniha. Je nabídnuta série manter a meditací pro tělo i mysl, vše přehledně. Budhismus má nádhernout schopnost pojmenovat problém a nabídnout přímou cestu k jeho překonání. A to se mi moc líbí. Nebudu zde popisovat jednotlivosti, stojí to za přečtení a zvážení. A já zavolám své zubařce, je totiž čas přiznat si strach, vzít ho za ruku a vejít s ním do ordinace. Určitě se mi totiž nakonec uleví!... celý text
Prokletí Salemu
2006,
Stephen King
"Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí nebo na stropě... [...] Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost." Druhá Kingova publikace má prostě koule. Po třiceti jeho dílech jsem byl brzkou tvorbou opět překvapen, a to příjemně, protože jsem většinu událostí nedokázal odhadnout. Salem's Lot je charakter sám, je to ospalé místo s bohatou historií na zvláštní události, což ví sám spisovatel Ben. Jeho motivace navštívit městečko je víc než dobrá! V Lotu se pohybuje spousta postav, opět výborně rozepsaných. A nikdo není v bezpečí, opravdu nikdo. Některé postavy získávají věci příliš snadno pouze pro budoucí dění (Ben a Susan například), nebo uvěří až příliš snadno, to je asi jediné, co mohu vytknout. Několik strašidelných výjevů z knihy nevymažu z hlavy ani jako dospělý chlap - za všechny Mark a jeho první setkání s "kamarádem" u okna. Městem se plíží temnota. Autorovi postavy to cítí a vy se bojíte, co se stane. A ono se něco stane... Navíc zde má premiéru jedna z nejdůležitějších postav Kingova multiverza, ale to je spíš pro opravdové nadšence, jméno neprozradím. Prostě dokonalá knížka na podzim, kdy se kempnete někde pod deku, občas kouknete z okna, o které se opírá déšť. A uleví se vám, že to je další noc, kdy jsou Kingovi děsy pouze na stránkách knihy. Ale kdo ví?... celý text
Společenstvo Prstenu
2012,
J. R. R. Tolkien
Tohle není objektivní recenze, ale blábolení nadšeného fandy. Čekal jsem dlouhé a dlouhé roky, než jsem si konečně pořídil trilogii v angličtině a pustil se do ní. Jako někdo, kdo miluje filmy pana Jacksona od dětství a kdo dvakrát přečetl Silmarillion (znalost předchozích dvou věků tedy mám), jsem si vychutnal každou stránku. V knize jsem se válel několik měsíců vlastní volbou! Pan Tolkien je pro mne vzor a jeho dílo má v mém životě speciální místo. První díl nabízí Toma Bombadila a spustu cestovstelské atmosféry, kterou bych dokázal vychutnávat klidně dalších tisíc stran. Divočina severu po boku ještě neznámého Aragorna, bloudivé tápání v Morii, návštěva Lothlórienu a cestování lodí k Emyn Muil... Mohl bych pokračovat, ale asi nemusím. Byl to kus cesty a jelikož anglické vydání z roku 2022 obsahuje perfektně zpracované mapy (globální i výřezy oblastí), můj čtenářský zážitek jako fanouška byl... kompletní. Zřejmě bych dokázal hodiny popisovat, proč je LotR tak dobrý, ale to není třeba. 10/10 a jdu se pustit do dvou věží! [dočteno v ang. orig. 26.10.23]... celý text
Příštích sto let
2010,
George Friedman
Četl jsem kdysi během vysokoškolských studií a chtěl vidět, jak moc se autor trefil s odstupem času. Ukrajina se stala bojištěm mezi ruským a západním pojetím světa a Čína s USA se připravují na nevyhnutelný konflikt v Tichomoří (vyhraje USA a "uhájí" snad i ten Taiwan). Role Polska jako mocnosti střední Evropy je sporná i přes válku na Ukrajině a do Mexika se autor netrefil zatím vůbec, a tak by se dalo pokračovat. Čtení zajímavé, do roku 2050 je ještě daleko!... celý text
Žirafí slzy
2009,
Alexander McCall Smith
Jak jsem tomu prvních padesát stránek nevěřil, nakonec to bylo naprosto čtivé a takové odlehčené, vskutku 'milé', jak píší uživatelé okolo. Poznal jsem kulturu africké země, o které jsem do té doby sotva věděl kde leží, a to jenom díky čtenářské výzvě! Čteno v angličtině.... celý text
Prázdniny v Evropě
2019,
Ladislav Zibura
"Problém s hledáním místa na spaní se vždycky vyřeší nejpozději druhý den ráno." O hvězdičku silnější než mé první putování se Ziburou po Arménii a Gruzii. Vtipu je zde opět hodně, přitom se tématicky netočí tolik kolem alkoholu jako na Kavkaze, kde jsou všichni zřejmě vylití jak tašky. Států procestuje mnoho a k samotnému textu přibylo přehršel zajímavých informací o stopování i o historii národů. Kladně hodnotím koncept dvou cest - sever a jih očima stopaře. Finsko je prostě jiné než Albánie. Když Zibura "střihne" z Kodaně do Atén, cítil jsem se s ním v tu chvíli jak na jiném kontinentě! Vůbec to nebylo špatné a těším se na další cestu. "Stoupnout si k silnici se zdviženým palcem je vyjádřením ochoty zcela se odevzdat osudu a taky víry v to, že všechno nakonec dobře dopadne."... celý text
Misery
2019,
Stephen King
Cítil jsem se jako Paul, chtěl jsem z té zatracené místnosti a co nejdál od Annie. Ale nešlo to. Vzala mu svobodu a důstojnost, vyždímala z něj jako z autora to nejlepší za příliš vysokou cenu. King si prostě tvoří alternativní vesmíry, kde se tyhle "VYSOCE nepravděpodobné" scénáře dějí a já jsem za to rád. Propojení s jinou jeho slavnou linií mi vyhovuje. Annie Wilkes mohu zařadit mezi nejzrůdnější Kingovi záporáky. Bez magie a nadpřirozena. Byla mi dokonale odporná! 5/5* bez debat. Přečteno v pdf v anglickém originále.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Ukápla slzička, možná dvě. Je to krásné, hlavně poznat Oveho a jeho životní postoj. Rovnej a šikovnej chlap, kterej miloval svoji ženu a Saaba. Poselství vidím hlavně to, že za sebou máme všichni svůj příběh a navzdory minulosti se musíme pokoušet naplnit život světlem pro sebe i ostatní. Lidi totiž nejsou "úplně k ničemu". Není to dokonalé, někdy se text zbytečně "pitvoří" a autor použil několik ohraných klišé, jako sousedka cizinka, kluk od vedle je gay atd. I tak, zahřálo u srdíčka! "No prosim." A tak to bylo! :D... celý text
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Neotřelé a plné nápadů. Odkazy na skutečný výzkum a poslední vědecká zjištění připravují čtenáře na docela divoké odhalení. Nečekal jsem to a ke konci mi dílo tou geometrií poněkud zavařilo závity pro zapojování představivosti (to je pochvala). Z postav je nejvýraznější Jie Wen-Tie, zatímco hlavní postava Wang Maio je příliš často jen pasivním pozorovatelem bez možnosti jednat. Dočíst zbytek série každopádně chci!... celý text
Silmarillion
1992,
J. R. R. Tolkien
Úžasně výjimečná kniha, kterou jsem při prvním pokusu ve svých šestnácti letech neměl šanci dočíst nebo docenit. Určitě ji budu číst znovu a mohu Silmarillion s čistým svědomím označit za absolutní vrchol žánru, i kdyby jen z pohledu budování světa. Jistě, dělat si poznámky na několik stránek není pro každého, ale pro mě ano. Je to náročné počtem názvů a postav, ale odměna je v souvislosti s komplexností díla neskutečná. To, jak se vše potká u třetího věku s pánem prstenů, to je neuvěřitelné. Považuji za důležité zmínit a popřít častou kritiku "nedějovosti". Děje tu je dostatek! Copak osud Númeronu není důsledkem činů, které započali ještě s Noldor ve Valinoru? Neměl Finwëho a Fëanorův rod vliv na celou Středozemi? Tak bych mohl pokračovat dlouho, ale nechci spoilerovat. Jo, a skrytě největší frajer je Manwë! Já být na jeho místě, tolik trpělivosti bych (Ilúvatare, odpusť), neměl...... celý text
Za soumraku
2020,
Stephen King
Silné, ale i slabé, až zbytečné kousky. Začnu tím nejhorším; Harveyho sen, Maturitní odpoledne a Pekelný kocour, to byla ztráta času. To musel vědět snad i King. Ale pak zde máme povídky, jako jsou Věci, které po nich zůstaly (zdaleka nejlepší IMHO), Předplatné NYT (druhá nejlepší IMHO), Němý a Ayana. To je King v tom nejlepším povídkovém ražení! Byla radost si to přečíst. Ani N a V úzkých nebyly špatné. Zbytek nebyl zlý, spíše průměrný. Teď mám chuť se zase vrhnout na nějaký mistrův román.... celý text