Lastodont přečtené 251
Královský gambit
2004,
John Maddox Roberts
Tak tenhle první díl bylo docela pracné sehnat, není už ani v knihovnách. No ale povedlo se a početl jsem si. Doporučit mohu, i když další díly se mi zdají lepší.
Prázdniny v pralese
1970,
Zane Grey
Pěkná knížečka. Zápletek tam není mnoho, ani žádná slečna, ani ti padouši nejsou čiré zlo. Jako z jiných kníže Zane Greye se dozvídáme, jak leccos na americkém Západě vypadalo a fungovalo. Nelze než doporučit.... celý text
Dějiny psané Římem
1967,
Vojtech Zamarovský
Úžasná knížka, i když od jejího vydání uplynulo skoro 60 let. Je psána živě, poutavě, s humorem. Součástí dějin Říma se dozvídáme též o tom, jak se vlastně šířilo křesťanství a proč během pár let se z pronásledovaného náboženství stalo náboženství státní a protežované. Samozřejmě občasné úlitby marxistickým bohům se vyskytnou, ale to čtenář snadno odfiltruje. Přepíši zde jeden odstavec ze str. 134: „Se všemi galskými kmeny měli Římané někdy co dělat; nejdříve s těmi, které obsadily území na italské straně Alp. Krátce po dobytí Vejí Římany posunul se ozbrojený předvoj těchto kmenů do Pádské nížiny a namířil si to zhruba po linii dnešní autrostrády od Parmy přes Modenu k Bologni; tam se potom stočil prudce na jih a roku 391 př. n. l. stále před hradbami velkého etruského města Klusia, dnešního Chiusi. Dovedeme si představit, jak museli být obyvatelé Klusia vyděšeni, když se obrátili o pomoc k přemožitelům sesterských Vejí; Římané jim ji velkoryse slíbili. Na důkaz, že to myslí vážně, vypravili ke Galům poselství, ačkoli vzhledem k situaci by bylo účinnější vypravit proti nim vojsko. Galští náčelníci nechápali, co jim vážení otcové Říma vykládají o nějakých mezinárodních smlouvách a proč se vůbec do toho pletou; při svém smyslu pro humor jim řekli něco takového, že Římané se neudrželi a vytáhli meče. Došlo k potyčce, při které jeden z členů poselství probodl galského náčelníka; tím se ovšem zase cítili dotčeni Galové. Zachovali se však velmi nebarbarsky: vyslali do Říma posly a požádali o vydání viníka. Římané je odmítli, a tak galský vůdce Brennus přerušil obléhání Klusia, seřadil svých 70 000 mužů a rychlým pochodem zamířil k jejich městu. Římané byli natolik překvapeni, že stačili proti nim vypravit jen nevelké a narychlo sestavené vojsko. V bitvě u řeky Alia, nedaleko jejího ústí do Tiberu, byli pak na hlavu poraženi. Kdo z nich nepadl v boji nebo při ústupu neutonul v řece, zachránil se útěkem do Vejí. Řím zůstal bez ochrany.“... celý text
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských
1953,
Karel Jaromír Erben
Některé pohádky jsou známé, jiné jsou neznámé (zejména z Balkánu). Samozřejmě jazyk je poněkud archaický, což pro někoho může být nepohodlné až obtížné. Například slovo "car" se tam vyskytuje jako "cař": "A byl tehdáž v jednom cařství mladý cař..." Stejně tak z jiných pohádek známé slovo "kralevic" tam je někdy jako "královic", jindy "králevic". Ale ony vlastně ty staré výrazy nebo pokusy o počeštění jsou vlastně poučné. V polských pohádkách je "Kościéj nesmrtelný", což je určitě vliv z východu, známe z knížky Krása nesmírná postavu Kostěje nesmrtelného.... celý text
Pražské židovské pověsti a legendy
1995,
Vratislav Václav Tomek
Některé pasáže jsou méně čtivé, jiné čtivější, ale v každém případě se člověk něco doví. Celkově mohu doporučit.
Královské potěšení Isis
1943,
Felix Achille de la Cámara
Rozhodně zajímavé, i když některé popisné pasáže jsem přeskakoval. Není to pro všechny, čtivější jsou určitě Petiškovy Staré řecké báje a pověsti, ale i tohle se dá přečíst. Zajímavý je však například pohled na Mojžíše ze staroegyptského hlediska, už tehdy se neměli rádi.... celý text
Pravda
2002,
Terry Pratchett
Velmi vtipný rychlokurs, jak fungují vydavatelství a noviny. Spousta humorně podaných zajímavých postřehů.
Kletba rodu Campbellů
1970,
John Dickson Carr
Četlo se to docela hezky, místy se člověk dost pobavil, zejména na začátku, když se popisovala diskuse mezi vědci. Na druhou stranu mi vadily nepravdivé informace: kysličník uhličitý není jedovatý (knížka tvrdí opak). Kysličník uhličitý není čpavý (knížka tvrdí, že je čpavý, tedy štiplavě páchnoucí). Wikipedie píše: "Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť." Jedovatý rozhodně není, vždyť ho vydechujeme a máme ho v bublinkách v perlivých nápojích. Udusit se jím můžeme, ale ne otrávit. No ale když se nad toto povzneseme, tak se to dá číst.... celý text
Život na Mississippi
1951,
Mark Twain (p)
Velmi krásná knížka. Hlavně tedy ta první část, kdy popisuje, jak se učí na kormidelníka - je to jak zajímavé, tak i vtipné.
Kto by už kradol nohy!
1980,
Gert Prokop
Četl jsem v české verzi už na přelomu 80. a 90. let, tenkrát se mi příběhy líbily moc. Dnes už to beru jako velmi slušné čtivo, byť budoucnost nevypadá tak strašně, jak nám ji autor líčil. Sice můžeme říct, že kvalitní potraviny jsou dnes opravdu vzácné, ale rozhodně dostupnější než v knize. Naopak se smogem to moc netrefil, za těch 40 let se ovzduší v reálném světě proměnilo opravdu k lepšímu, nejblíže by tomu asi byla Čína před pár lety (kdežto Evropa začala se smogem něco dělat od velkého smogu v Londýně v roce 1952). Počítač Napoleon hovoří jako pokročilejší ChatGPT. Za přečtení to stojí (kdo má rád sci-fi).... celý text
Římské aféry I.
1987,
Massimo Felisatti
Oba příběhy se četly hezky, byť nastavovaly zrcadlo současné italské společnosti. První příběh se mi zdál zajímavější.
Ty chvíle zla
1975,
Vladislav Štěpánek
Dá se to přelouskat velmi rychle, je to tenoučká knížečka a tam spousta kriminálních příběhů z dob socialismu. Příběhy jsou v podstatě nepříliš originální, prostě jako upovídanější černá kronika v tehdejších novinách. Naštěstí jsou příběhy velmi krátké, takže než nás začnou doopravdy nudit, tak už je konec jednoho a začíná druhý. Dva příběhy mají charakter úlitby bohům (normalizace byla v plném proudu), jeden o emigrantovi, který se ještě rád vrátí ze zlé kapitalistické ciziny do lůna socialistické vlasti, druhý o předsedovi MěNV, který nadbíhal vyhnaným Sudeťákům a při této příležitosti je třeba vykreslit rok 1968 jako něco špatného. Do vlaku se to snese, může to být jako vhodná záminka ke konverzaci v kupé.... celý text