lazarus
přečtené 793

Znovuobjevení člověka I.
2002,
Cordwainer Smith (p)
Hodně zvláštní povídky, které nastiňují jednu z možných budoucností lidstva. Podobnou záležitost vygeneroval třeba Robert Heinlein v Budoucnosti napříč minulostí, nebo Bruce Sterling ve Schismatrixu. Ovšem u Cordwainera Smithe je vyprávění říznuto Rayem Bradburym a zároveň Gregem Eganem s příměsí Neala Stephensona. Vím, kombinace zní divně, ale přišlo mě to tak. Romantismus okořeněný ujetými i když relativně reálnými nápady. Svazek numero uno je potom konzistentním vyprávěním napříč věky, a to setsakramentsky vzdálenými věky a svazek následující pak střípky co se tak nějak nedali zařadit, nebo byli už hodně "mimo mísu". A popravdě, pokud se na něj vykašlete, o nic nepřijdete. Pro celkový obraz je zajímavé a čitelné jen Znovuobjevení člověka 1. Dvojka potom pro ty co neměli dost a nakonec zjistí, že vážně stačilo. Tudíž, u mě jednička za plný knedlík a dvojka pak bídná trojka... celý text

Vrby
2018,
Algernon Blackwood
Romantismus v nádherném mikroprovedení od Vyšehradu. Nádech Lovecrafta říznutý Machenem

Město
2013,
Clifford D. Simak
Příběh protínající několik tisíc let, plný hlubokých myšlenek a nápadů jak to všechno může dopadnout. Zábavné, chytré a trochu Bradburyovsky poetické vyprávění. Velmi doporučuji přečíst.... celý text

Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
2022,
Karin Lednická
Po řemeslné stránce nádherně zpracovaná knížečka, k dokonalosti dovedená podpisem paní Lednické, přinesla otřesný a rozhodně ne ojedinělý příběh z nejhorší války lidského druhu. Den před čtením Životic jsem čirou náhodou shlédnul podobně nehezký film Krajina ve stínu. Obě záležitosti jsou velice sugestivně vyvedené a obě stejně nelichotivé pro náš národ. U obou jde o příběh lidí českých zemí, jenž není tak úplně černobílý, a je dost problém se u jejich chování postavit na jednu stranu. Názor si rozhodně vytvoříte, ale předpokládám, že tak jako mě bude i vám dlouho vrtat hlavou jak by jste se zachovali v dané situaci. Popravdě, v momentálním rozpoložení po dočtení mě je to asi jasné, ale ve skutečnosti - čert ví.... Ale zpět ke knížce. Jak jsem předeslal, krásně a netradičně zpracovaná knížka je proložena dobovými fotografiemi a krvavá barva ořízky podtrhuje výjimečnost publikace. Životice jsou vyprávěny nejprve pohledem tehdejšího člověka a následně doplněny faktografickým popisem situace. Rozsekáno na krátké, přehledné a tudíž dobře čitelné kapitolky. Prostě literatura faktu, proložená skoro románovým popisem, ovšem založeným na vyprávění pozůstalých, respektive dětí ve starším věku, tudíž vcelku objektivní. Po Šikmém kostele, který mě přišel až moc expresivní, přišla paní Lednická se skoro čistou literaturou faktu a to mě zaujalo mnohem víc. Stylem vyprávění Životice hodně připomínají Žítkovské bohyně. Vlastně, je to úplně stejné a tudíž přístupné i tomu kdo popisná fakta zrovna moc nemusí. Příběh této tragédie je tak vyprávěný čtivou formou a vrátí se díky paní Lednické do povědomí národa. Takových knížek je u nás potřeba. Měla by být zařazena do povinné četby pro minimálně střední školy... celý text

Píšovinky - více i méně prčovní lyricko-erotické noty k Led Zeppelin
,
Dezider Fekete
Tož toto veledílo okomentuju jen abych dostal tych pět bodů, co? Stejnak ně to hodijů do diskuze, ale jak říkáme u nás - jebat. Sorráč. Nedalo ně to :P Chápu toto jako aprílový vtípek. Ináč nechápu proč to tu furt je. Myslím tym jakési cosi co, čert ví, esli existuje a nemá adekvátní popisky. Tema myslím počet stránek, vydavatela a vůbec ty hovadiny okolo. Ale nešť. Mňa enom nasralo to Led Zeppelin v názvu. Najvíc, najvětčí grupa všech dob a nejaký šmudla si ju nasmolí do názvu nejakej sračky? Ať ťa Satan pojebe a na kozách roznese....... celý text

Iron Maiden: Run to the Hills
2006,
Mick Wall
Irony poslouchám od nějakých 13-ti roků. Respektive, první kazety jsem měl dvě. Helloween - Walls of Jericho a Keeper 1 a druhou Irony - Somewhere in Time a 7th Son of a 7th Son. Tak se mě to zažralo pod kožu, že se toho dodnes nedokážu zbavit. Helloween pro mě skončil Dark Ridem, ale IM mě zůstali a žádné Metallice a Judasi je nedokázali překonat. Snad jen Zeppelini. Ale to jsou prakticky rodiče Ironů takže je nepočítám. Biografie Run to the Hills mě potěšila, nadchnula a chci ji doma, ale 900 a víc za ni fakt nedám. To je vzkaz pro ty spekulanty a překupníky tady. Sice má obálku z nehnusnějšího obalu jednoho z nejlepších alb co IM vygenerovali, ale uvnitř je povedený a docela podrobný popis jejich kariéry. Jen škoda, že končí před A Matter of Live and Death. To je rozhodně nejdospělejší a nejzajímavější deska skupiny. Po ní už to jde trochu z kopce. Run to the Hills je povedená knížka pro každého kdo Irony má rád, ale je třeba ji po dočtení doplnit Knoflíkem od B.Dickinsona. Takže dočteno a jdu pokračovat ve shánění desek, protože mě jich ještě dost chybí. Mimochodem, konečně jsem se dozvěděl proč má X Faktor a Virtual tak divný zvuk a proč mě ty desky nebaví. Blaze za to nemůže. Produkoval je sám Velký Steve a jsou důkazem, že se má každý držet svého řemesla a nesrat se do produkce, když jí nerozumí.... celý text