lazarus
komentáře u knih
V Královských zahradách
* antologie
Sbírka povídek V královských zahradách má nádhernou kresbu na deskách a taky na předsádce. Oboje dílem pana Dvorského. Povídky uvádí a uzavírá kratší tématický komix od Murina Wolfa. Korunu všemu pak dává limitované vydání v boxu s podpisy autorů povídek a obou malířů co se na ní podíleli.
Celkové provedení sbírky je prostě k sežrání a na českém trhu vlastně menší unikát. Autory a jejich příběhy dal dohromady Aleš Richter a za mě se mu to velice povedlo, protože i když jde primárně o hororové povídky, je každá unikátní, dokonale odlišná od ostatních a zároveň všechny protíná jeden motiv - Stephen King. Některé využívají reálie z jeho knih, některým stačí podobný styl vyprávění a některé jsou očividně milostným vyznáním Velkému Stevemu.
Je celkem jedno jaký máte rádi žánr, tady si každý vybere tu svou nejlepší. Zároveň ne každá zaujme, ale to je holt úděl sbírkových počinů více autorů. Nebudu tady obsáhle pitvat všechny povídky, zhodnoťte si je sami. Takže jen krátce. Pro mě je špička vlastně hned první povídka Ve stínu. Ta je prostě dokonalá. Další co mě zaujaly opravdu hodně - Archiv, Miss Misantropie, Monstra uvnitř nás, Takovej je život a Věřím ve vůni jasmínu.
Doufám, že to není první a zároveň poslední sbírka z Alešovi dílny. Tahle se totiž povedla převelice!
Poslední pes na Zemi
Adrian J. Walker
Parádní první kapitola mě navnadila na zábavnou jednohubku, ale bohužel, to bylo z celého příběhu to nejlepší. Děj sám o sobě žádná hitparáda. Vtipné kapitolky s Linekerem střídaly ty méně zábavné s jeho pánem. Čím blíže ke konci, tím víc přibývalo filozofování a planých plků a končila sranda. Takže k hodnocení - něco za povedenou obálku, něco za mizivé procento hluchých míst a něco za originalitu a styl vyprávění. Za mě nějakých 70%
Běžecký klub na konci světa
Adrian J. Walker
Vydržel jsem do opuštění sklepa. Dlouho jsem nečetl nic tak nereálného a uhozeného. S tímto se trápit nebudu. Mám příliš velký seznam knih ke čtení, abych podobným zbytečnostem dával šanci a ztrácel jimi čas
Země trvá
George R Stewart
Země trvá je klasické postapo ze staré školy. Stylem vyprávění a prostředím děje připomíná veledíla Malevil a Já, Legenda. Ovšem, přijde mě kapku slabší jak tyto majstrštyky. Jeden z důvodů je hlavní hrdina Ish.
Možná není úplný tatar, každopádně je líný jak veš a ani po 20-ti letech po průseru netuší co vlastně chce. Cítí se nadřazený a vyvolený "poslední Američan" i když je jeho dojem ze sebe dokonale zcestný. Nemá potřebu o čemkoliv rozhodnout dle vlastního uvážení a není schopen své názory obhájit ani sám před sebou. Je prostě blb. K ženě přijde jako slepý k houslím a ke vlastním dětem má vztah asi jako já k sousedovic popelnici.
Příběh samotný je rovněž děravý jak řešeto. Mikrosmečka přeživších ani po 20-ti letech nemá potřebu kopat studnu skrz vodu. Možná je to dáno velenesmyslem pana autora, kdy po té době z vodovodu pořád teče pitná, čistá voda. Trochu divné, ne? Větší sranda je pak s benzínem. Ten v tomto vesmíru vydrží podobně. Dobrý blábol. Takže řádí s auty jako Mad Max dávno poté co by veškeré palivo šlo do kytek, být to v naší časové linii a našem vesmíru, kde entropie funguje jak má.
Závěrečné rýpnutí si vyplýtvám na nájezdníky a toulavé smečky pozůstalých. Kde jsou, proč tu nejsou a fakt to zaplácne jeden Charlie, který si to nakonec docela zkratkovitě vyžere? Chudák stará, nemocná. Nestačilo jej kopnout do prdele? S kým by se asi tak vrátil? Tady mě to kapku zamrzelo a čekal jsem trochu víc reálného chování těch co měli štěstí a apokalypsu přežili. Takže se z toho vyklubal mizerný oslí můstek pana Stewarta a překlopil tímto myšlení komunity jinam. Slabé, jednoduché, nesmyslné, nereálné.
Takže ve finále moje zhodnocení bez spoilerů vyzní děsivě a proč 4 hvězdy, že?
Protože se to dobře čte, globálně je to vcelku realistické ukončení naší civilizace, je to protkané mnoha myšlenkami na okolní svět - zvířátka, výdobytky lidstva a nakonec to vcelku uspokojivě skončí u klacků a šutrů. Takže nějakých 70 %
O krok před peklem
Jiří Pavlovský
Parádní ukončení série Čaroděje. Valná většina povídek je fakt povedená, dvě jsou dokonalé a dvě jsou dost zmatené, nepřehledné a pro mě ujeté. Ujeté pro mě většinou znamená dobré. Tady moc ne. Jde o povídky s nepřehledným dějem, stylem vyprávění a vůbec myšlenkou a pointou. Mého Černého Petra dostane K.R.E.V. a Les Houmeles.
Ty dokonalé pak Krajka paličkovaná bruselským stylem a Týden v tichém domě. Holt, už podle autorů je to vcelku jasné. Oni dva prostě umí psát
Den nula
C. Robert Cargill
Zápisky z dětství Johna Connora :-) ve světě Moře rzi. Hezky napsané, s trochou filozofie, hodně akce a krásná obálka k tomu. Bavil jsem se od začátku do konce a nepotkal jediné hluché, případně nudné místo. Cargill fakt umí a doufám, že už dělá na další knížce.
Lovec draků
Khaled Hosseini
Lovec draků mě po dočtení, těžkém trápení, přijde jako hodně nadhodnocená knížka. Nevím jestli je příběh založený na reálném životě autora. Pokud ano, hvězda dolů. Každopádně je hlavní geroj příběhu nesympatický, připosraný, sebestředný zmetek od začátku do konce. Nějaké to drátování zubů je zřejmě jen jakousi safisfakcí a odpustkem jeho předchozích rozhodnutí. Celý příběh je dokonalým brnkáním na city a snahou o nějakou tu slzičku, proložené dokonale nereálnou scénou ze střetu s talibanem. Ta záchrana, to bylo vážně ujeté. Vše by šlo vyžehlit zajímavým slohem a pisatelským uměním. Tady nic takového není. Prachobyčejné popisování životního příběhu.
Když vzpomenu třeba na Šántarám - krásně napsané, zábavné, neuvěřitelné, bez patosu a fňukání.
Hodně mě to zklamalo, protože jsem čekal něco velice odlišného. Bylo, zhruba do třetiny knížky. Zbytek obyčejná Ulice z jiného kraje, jiné země, zapíchnuté hezkým Hollywoodem
Hrobka písní
Orson Scott Card
Sbírka 11-ti povídek od mistra slova. Škoda, že Laser nevydal i ty další a tímto to skončilo. Card je velice originální vypravěč a že z jedenácti povídek mě jen dvě bavily trochu méně je u sbírek velkou výjimkou. Vesměs jde o chytře vystavěné příběhy s neotřelými tématy a pointou co nedá spát a nutí k zamyšlení. Ke všem povídkám je v závěru hezká pitva jejich vzniku, případně vysvětlení proč a za jakých okolností je napsal.
Heráci
Irvine Welsh
Koží prequel k Trainspottingu. Místy nechutné, místy šíleně depresivní, místy neskutečná prdel. Bavilo a po odreagování u jiných žánrů vletím na pokračování - kultovní Trainspotting. Film znám zpaměti odpředu dozadu, ale předlohou dosud netknut se po Herácích těším na její přečtení. Snad jen to koží, namísto logického českého boží, mě občas vytáčelo. Ale asi je to přeloženo jak má, tak asi slang či co.
Je fajn to číst, protože ty ksichty vidíte před sebou a dokonale sedí. Předpokládám, že film každý viděl.
Helgoland: O vzniku a smyslu kvantové teorie
Carlo Rovelli
Zpočátku přijde polopatické vysvětlení kvantové fyziky pro blbečky, takže jsem to asi trochu pochopil, ale víc jak polovina knížečky je pak klasické Rovelliho filozofování o úmrtí chrousta a předhazování jeho teorií a nápadů. Je to od něj druhá knížka, kde mě předvádí, že je zřejmě dobrý fyzik a ví o čem mluví, ale holt to neumí dotáhnout do konce, případně včas utnout a sklapnout. Škoda. Takový Paul Davis, nebo Carl Sagan, nedejbože Richard Feynman jsou oproti jemu mistři slova a myšlenky a jejich publikace jsou oproštěny od zbytečných keců a zavádějících vlastních domněnek.
Mimochodem, Rovelli jde s nechutnou dnešní dobou a jeho Schrödingerova kočka už poctivě nechcípá, ale pouze usne. Při prvním setkání s tímto překroucením teorie mě to přišlo vtipné, ovšem po stém zopakování přestalo bavit a bylo to už otravné.
Šarlatová evangelia
Clive Barker
I když se Evangelia snaží být za každou cenu šíleně pompézní a megalomanská, myslím v Pekle, pořád tomu něco chybí. Zaprvé, v Harrym pořád vidím Holeho, zadruhé, v Pekle zase vidím Kopřivu a jeho po čertech zábavný Asfalt.
Jasně, je to pompézní a megalomanské, ale je to místy taky dost otravné a nesmyslné. Takto si fakt peklo nepředstavuju. Ty stroje bez jakéhokoliv rozpitvání co se funkčnosti a smyslu týče, nevím, ale pořád jsem tak nějak viděl Morrowind a ta dwemerská kolečka.
Ve finále na mě vystartoval Matrix a jeho slepá vševědoucnost. Vlastně i ta Vědma tam celou doby byla.
Každopádně jsou Šarlatová Evangelia zábavnou fantasy s lehce škobrtajícím dějem a uspokojujícím zakončením.
Ohodnotil bych tu eskapádu na cca 70%, protože co v první polovině nezačalo vůbec špatně, že Constantine, se ve finále překlopilo do Asfaltu, který jsem už četl.
A Pinheadova příběhová linka a její zakončení mě taky lehce zklamala. Vlastně si ani nepamatuji jak dopadl. A to jsem dočetl včera.
Šarlatová evangelia jsou zábavná, divoká, kurevsky sprostá a občas kapku hnusná, prostě Barker jak ho máme rádi, ale na Show a Everville naštěstí nemají. Ta jsou pro mě jeho vrcholem.
Smečka
* antologie
Zajímavá sbírka povídek na jedno téma. Čoklíci. I přes jednotné téma jde o povídky hodně odlišné ať už provedením, nebo uchopením zadání vůbec. Valná většina je zábavná, nechybí ovšem ani lehce nechutné či úchylné. Oboje k hororu samozřejmě patří.
Nejvíce zaujalo - Na konec cesty, Kříženec, Případ Čertovy rokle. Nejúchylnější a těžce čtenou pro mě byl Afík.
Holly
Stephen King
Cara Holly,
užil jsem si to s tebou. Že jsi se osamostatnila ti docela svědčí takže se v tom neboj pokračovat.
Bohužel mě poslední dobou připomínáš tak trochu AC/DC. Pobavila jsi, nenudil jsem se s tebou, ale asi si z našeho setkání nebudu nic pamatovat, ničím jsi nepřekvapila. Jsi prostě taková ta spolehlivá společnice ke které se zase někdy rád vrátím. Jen tě chci upozornit, že se nějak moc často opakuješ a já si zatím ještě vážně pamatuji co jsi mě řekla jednou. Není nutné říkat mě pořád to stejné dokola. Mimochodem, tvoje politické názory jsou v pohodě a je fajn, že se nimi umíš podělit taky se mnou. Trošku jsem přecenil tvé ohodnocení, ale to dávej za vinu svému otci. Bez něj by to pravděpodobně s tebou dopadlo kapku hůř.
Přeju ti hodně štěstí do dalšího života, ovšem jdu najít nějakou trochu víc strašidelnější Holly se kterou si užiju trochu víc srandy. Z tebe už to mystično a tajemno kapku vyprchalo a je to škoda. Chybí mě to a věřím, že nejsem sám.
Měj se hezky
Převozník
Justin Cronin
Kdo nečetl, ať raději nečte!!! Komentář obsahuje lehké spoilery. Sorry jako!
U Cronina klasika - mix oblíbených filmů z nichž vygeneruje parádní příběh bez hluchých a nudných momentů, včetně nějakého toho "nečekaného" zvratu. Takže dneska tady máme Dark City, Matrix, Inception, Pandorum.
To myslím jako základ bohatě stačí pro kopu zábavy.
Nechci kazit zážitek a vykvákat děj, jak to tady někteří dost často dělají, takže jen ve zkratce. Polovina knížky frčí na vlně Dark City a poté se to zvrhne v Pandorum. Kdo zná, obdržel spoilery jako kráva. Varoval jsem Vás!
Převozník je mimochodem knížka co nejde odložit. To neříkám já, to říká sám velký Stephen K. A nekecá.
Chtěl jsem se rozepsat, ale nejde to, protože vás ochudím o zážitek. Cokoliv o knížce víte, je na škodu. Snad jen, není to nic originálního a přesto dokáže několikrát překvapit. Je to tajemné, napínavé, zábavné, místy vtipné a příjemně uzavřené.
A je tam pár dost divných nesmyslů. Překladatel se moc nesr... ehm, neřešil jednotky a doslovné překlady názvů a občas vás dostane fakt děsnou kravinou. Jako třeba metrovým klackem v zubech vytaženým z malého batohu, případně velkým kuchařským nožem o délce ostří celých 8cm! Čaj radši neřeším, narazíte na něj taky.
Ale za to dostanete krásnou, blýskavou obálku co sedne vedle Přechodu jak prdel na pomyslný hrnec.
Šmytec. Kupte, čtěte, bavte se!
Hellraiser
Clive Barker
Hellraiser!!! Taky to ve vás evokuje Motorhead a jejich parádní klípek s Pinheadem? Potažmo dokonalou kultovku zrežírovanou samotným autorem povídky The Hellbound Heart?
Barker, autor Velké a tajné show a Everville, nejlepšího co kdy napsal, tady předestře a zlehka načrtne rysy pekelně ujetého universa cenobitů a "krajiny za zrcadlem".
Ropný kolaps
Andreas Eschbach
Další velmi povedená a hlavně po čertech čtivá knížka od pro mě čím dál oblíbenějšího spisovatele. Ropný kolaps mě trochu připomněl Kryptonomikon. Od koktejlu historických reálií s uvěřitelně popsanou fikcí až po provázání osudů několika generací. Navíc jsem tady našel hodně myšlenek co mě nutí k zamyšlení. Nejde o prvoplánovou ekologickou agitku, průser který tady Eschbach popíše a uvěřitelně rozpitvá jeho možné důsledky je vcelku realistický scénář, který nás může potkat. Vřele doporučuji.
Očistec
Kristina Haidingerová
OČISTEC je souborné vydání všech tří dílů ságy o Violetech
díl první - Ti nepohřbení
Pro mě nový objev na naší scéně a hned po čertech zábavná krvesajská sága. První třetina je povedeným uvedením do světa Violetů. Zpočátku moc nebavilo a přišlo mě to moc překombinované a nijak zvlášť originální, ale jak přibývalo krve, sexu a mytologie světa tak mě to chytlo. Vizovicemi a MoRem si mě pak paní autorka definitivně získala.
díl druhý - Děti Raumy
Divočejší pokračování Nepohřbených prakticky celé vyplněné cestováním od čerta k ďáblu, proložené střípky z minulosti a průseru v Raumě. Něco mezi 3 a 4 hvězdami. Oproti úvodu do světa Violetů trochu slabší pokračování. A jde se na finále...
díl třetí - Violeti
V závěru Violetí ságy se K.H. tak trochu utrhla ze řetězu a zasypala mě mraky postav a s nimi velkým množstvím vedlejších linek příběhu. Nakonec ale vše do sebe vcelku slušně zapadne a několikasetleté "prokletí" rodiny Segethů dojde uspokojivého finále.
Sága bavila a celkovým pojetím mě připomněla mnou a synem milovaný Kulhánkovic Noční klub, byť s menší dávkou vtipu a kolísající dynamikou vyprávění.
Mimochodem, bichle je bohatě proložena původními kresbami paní autorky. Bod navíc za to.
Děti Raumy
Kristina Haidingerová
Divočejší pokračování Nepohřbených prakticky celé vyplněné cestováním od čerta k ďáblu, proložené střípky z minulosti a průseru v Raumě. Něco mezi 3 a 4 hvězdami. Oproti úvodu do světa Violetů trochu slabší pokračování. A jde se na finále...
Ti nepohřbení
Kristina Haidingerová
Pro mě nový objev na naší scéně a hned po čertech zábavná krvesajská sága. První třetina je povedeným uvedením do světa Violetů. Zpočátku moc nebavilo a přišlo mě to moc překombinované a nijak zvlášť originální, ale jak přibývalo krve, sexu a mytologie světa tak mě to chytlo. Vizovicemi a MoRem si mě pak paní autorka definitivně získala. Finále parádní a jde se na druhou třetinu příběhu...
