Lea Lea přečtené 401

☰ menu

Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King
3 z 5

Tak tuhle knížku rozhodně nepovažuju za reprezentativní ukázku Kingovy tvorby. Hodně roztažené a pořád dokola. Byly pasáže, kdy jsem se opravdu začetla, ale chápu i lidi, kterým příběh prakticky nic neříká. Možná je to proto, že se nikdy neztratili v americké divočině. Sama si vzpomínám, když se mi to stalo v obyčejném českém lese, a tehdy mi nebylo o moc míň než Trishe. Každopádně v tomhle ohledu jsem se do malé hrdinky vcítila velmi dobře. Asociace s Tomem Gordonem se mi líbila, stejně jako typicky kingovská hra s myšlenkami vystrašeného dítka. Stále se ale jako někteří nemůžu zbavit pocitu, že nespatřit tenhle příběh světlo světa, nic moc by se nestalo. Trochu mi připadá, že je to jeden z těch příběhů, které autora pohltí a musí je dokončit, přestože jeho nadšení nebude překonáno čtenářem. Jak ale vidno, tak známé jméno si své spokojené čtenáře i přesto našlo.... celý text


Cesta

Cesta 2008, Cormac McCarthy
5 z 5

Četla jsem různé thrillery i horory od uznávaných spisovatelů, ale nic mi nenahnalo takovou husí kůži jako toto. Ten příběh je hrozný. A to v tom nejuctivějším smyslu. Bylo to dobrodružství, zvrácenost i sonda do nejsyrovější deprese, jaká se v člověku skrývá. Velice obdivuju McCarthyho úsporný styl. Úžasná práce s popisy bez zbytečných sloves - stručně a atmosfericky. Dialogy, skvělé. Má to emoce, má to myšlenku, má to osobitost. Dostala mě kniha stejně jako film, který nezašel od své předlohy daleko. Autora rozhodně nespustím z očí.... celý text


Anna krví oděná

Anna krví oděná 2013, Kendare Blake
4 z 5

Anna mě bavila hned od začátku a nemyslím, že se na tom podílel chudý čtenářský zážitek s knihou, kterou jsem četla před ní. Že je to něco jiného, bylo jasné už z ukázky. První třetinou jsem byla skutečně nadšená. Autorka nezapře svůj diplom z kreativního psaní, což se mně osobně moc líbilo, Casovo vyprávění si drželo tak málo vídanou originalitu a nápad. Kdo je zvyklý na klasické strohé texty, může mít se stylem Kendare trochu problém. Bohužel trpí nešvarem, který spisovatele jejího typu postihuje často - složitý sloh a perfektní atmosféra na úkor jednoduššího děje a menší plasticity postav. Atmosféru má Anna úžasnou, bude vás mrazit a možná ve vás staré, jakoby živoucí, a duchy prolezlé domy probudí úzkost. Jak ale dojde na vztahy, příběh ztrácí náboj. Ani gradace není kdovíjak dramatická. Jako by se autorka unavila první stovkou vyšperkovaných stránek a dál se jen snažila táhnout příběh ke konci. Škoda, ta první stovka mi skutečně sedla. Další díl si každopádně přečtu, i kdyby jen kvůli atmosféře a stylu. Určitě patří mezi YA knihami k těm lepším.... celý text


Dotkni se temnoty

Dotkni se temnoty 2012, Karen Chance
2 z 5

Zklamání. Začátek mě ihned vtáhl do čtení, jenže nadšení nevydrželo dlouho. Zmatky, nijak originální postavy a víc než opravdový vtip spíš pokusy o něj. Autorka si neschopnost mystifikovat čtenáře kompenzuje chaotickým prokládáním informací, kterých je až moc a těžko se v nich vyznat. Patrně to mělo za úkol donutit mě bažit přijít všemu na kloub, pravdou ale je, že mě tímhle stylem spíš vystrčila z děje, takže mě osud a problémy Cassie přestaly úplně zajímat. Ani žhavý mocný upír nepřinesl do světa paranormálních romancí nic nového, ačkoliv pasáže s Mirceou se mně osobně četly nejlíp. Každopádně dál do série se asi nepustím.... celý text


Pokoj

Pokoj 2011, Emma Donoghue
5 z 5

Pokoj je kniha, která si vás udrží až do konce. Na styl vyprávění jsem si zvykat nemusela, naopak, byl pro mě velmi příjemnou změnou. Ať se v tom kritici hnípou sebevíc, autorka (a také lidé, kteří jí pomáhali zpracovat dílo do této podoby) si zaslouží neskutečný obdiv. Jackovo vyprávění bylo velmi realistické, plné úžasných propojek a návazností na vše, co se dozvídá o světě a lidech. Knížka by se pravděpodobně dala snadno přečíst i v angličtině, ale pro procvičování jazyka příliš vhodná nebude - při čtení jsem si občas vzpomněla na perličky Google překladače :) O to větší kus díku si zaslouží i překladatelka za to, že všechny slovní hříčky a Jackovy úvahy o doslovnosti některých klasických frází dávaly v češtině smysl. A že jich tam muselo být! V knize se našlo pár nudných chvilek, kdy děj začal upadat do stereotypu, to ale naštěstí vždycky brzy zachránil nový zvrat. Je to smutný příběh, ale skrývá také pozitivní poselství - že i v těžkých chvílích máme volbu, jak se ke své situaci postavíme, a volba Mami byla úžasná. ... celý text