Lenka.Vílka přečtené 2344
Knihu jsem začala číst před dvěma dny s obavou, jak dlouho mi bude čtení trvat. Přemlouvání do knihy mi trvalo tři měsíce (kamarádka mi ji půjčila se slovy, že dobré, ale ty technikalie a výpočty na začátku jsou na ní moc). Začnu tím, že mě bavila forma. Deník? Dobrý. Přidává na zajímavosti a reálnosti. Navíc mi nepřišlo, že jsem poucovana. Denikova forma jako by měla sloužit k tomu (prototo jsou ta vysvětlování technikalii rozepsana jako pro "normální lidi"), aby je pochopili i oni, kdyby deník našli. (Ačkoli jsem to mohl zvládnout rychleji, opakoval jsem si, že když člověk v uzavřeném prostoru zapaluje raketové palivo, opatrnost není na škodu.) Kdyby se mě někdo zeptal: komu bys Marťana doporučila? Odpovim: Každému, kdo má rád dobrodružství na místě, které pro nás " zemšťany" je víc než zajímavé a zároveň nemusí mít kapacitu mozku experta na vesmírnou problematiku. (-Zajímalo by mě, co se mu právě honí hlavou.- -Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl.) Nejste milovníky sci-fi? V tomhle případě souhlas, ani nemusíte a bavit se budete. A když říkám bavit, tak to doslova. Místy velice vtipné. Asi by jednomu hrablo, kdyby v situaci Marka byl vážný jako britská královna. (Mám pocit, že zatím to vychází. Ale kdo ví? Vidím to v živých barvách: v jedné ruce držím mapu, drbu se na hlavě a snažím se přijít na to, jak jsem skončil na Venuši.) Ještě jedna věc. Konec. Ten mě překvapil. Čekala jsem opak... Jenom nevim, jak s filmem. Z ukázek s nejsem jistá, jak to s nim dopadne. Kniha asi bude lepší. Uvidíme...... celý text
Vlk samotář
2013,
Jodi Picoult
Moc moc líbilo...jsem nadšená...Jodi psát umí, to se mi líbí...potom už jenom záleží na tématu, které si vybere...tohle se mi dostalo pod kůži...
Desátý kruh
2007,
Jodi Picoult
Když jsem tehdy viděla film, o nějaké Jodi Picoult jsem nikdy předtím neslyšela. Až od Vypravěčky, potom jsem její všechny knihy načetla s chutí. Až při opakovaném čtení Desátého kruhu jsem se do knihy zamilovala. A dnes zvedám hodnocení ze tří na pět. Kniha si to zaslouží.... celý text
Elixír
2013,
Alma Katsu
Přítomný čas je pro mě zabiják knih, pokud mě to nezaujme jako fakt hodně. Tady naštěstí zmizí v druhé kapitole a vraci se při vyprávění v pritomnosti. To je podle mě zajímavé a takhle rozdělené vyprávění mám ráda, ale tady mi to skoro vadí. Minulost psaná v čase minulém a přítomnost v čase minulém? Ale na druhou stranu, když se někdo ztratí v ději, hned ví, jestli je v minulosti nebo přítomnosti. Že začátku mě bavila minulost víc, po pár desítkách stran mě nebavila už ani ta minulost. Kniha pro čtenáře jak historických románu, tak padesáti odstínů a stmívání? Cože? Zaujal mě děj. Měla jsem si možná přečíst zdejší komentáře, protože potom bych si knihu nejspíš z knihovny nedotahla...nic proti oběma titulům (jeden považuji za průměr, druhý za vtip, ale nepomlouvam), ale napsat tuhle kombinaci na obálku je prostě až moc odvážně. Buď to bude bomba nebo kockopes. Elixír je (pro mě) kockopes. Ani dost do historického románu, ani romantického, takže jsem alespoň pochopila, proč je obálka jaká je (dokud jsem si myslela, že je kniha o něčem jiném, nesedela mi k ní). Rozhodně se neudalo žádné: nemohla jsem se odtrhnout od knihy. Četlo se mi špatně a těžce (nemyslím, že to bylo jenom z toho důvodu, že jsem se nudila, ale celkově mi nesedlo, jak je kniha psaná) a strany mizely jenom proto, že jsem po ruce neměla jinou knihu, tak jsem chtěla (musela) dočíst. Já se do dalšího dílu rozhodně nepustim. Nic mi nedal ani ten první..... celý text
Jednooký králík
2014,
Christoffer Carlsson
Do autorova stylu jsem se zamilovala hned v první knize. Takže i v tomhle případě jsem hltala jako blázen každou další stránku. V jeho případě platí, že vás to dostane a propadnete mu jako závislák. Nebo dáte ruce ruce pryč a utecete. Já rozhodně zustavam :) Mám ráda postavy, které autor předkládá, přestože já jsem jiná, pokaždé jsem je dokázala pochopit (nejenom v téhle knize, ale i v jeho ostatních) a prostě je mít ráda. A o tom to podle mě je. Takhle se pozná dobrý spisovatel. Podle toho já posuzuji knihy. Když ve mě vyvolají pocit skutečnosti (a jestli je hraná, tak je to hodně dobře odvedená práce a smekam). Ne když mám pocit, že tohle vyšlo jenom proto, aby autorovi dali pokoj, tak jednou za dva roky něco splaca dohromady. Tesim se na další kousek a tenhle doporučuji.... celý text
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Před třemi měsíci jsem viděla film a byla nadsena. Skoro jako kdybych se divala na film od Guye Ritchieho ;) (borec, mám ho ráda), takže jsem se na knihu těšila tak nějak automaticky. A bavila. Žádný pomalý rozjezd se nekoná (je to prostě úvod. Tečka. A ani jednu větu jsem se nenudila.) Potom přijde geniální zbytek a ja se proklinala, protoze je to teprve moje druha kniha od autora. Nejsem si jista, co bylo lepší (kniha nebo film? Nevím, asi kniha...), ale jsem udivena nad dokonalosti příběhu. Sice bych uvítala pár stran navic, asi bych byla raději (ale možná by to uškodilo příběhu, takže pryc s myskenkama...). Ale kolem a kolem.. dokonalost, konecne se pustim do HH ; )... celý text
Puls
2006,
Stephen King
Nic mic, ale dala jsem si předsevzetí načíst Kingovu tvorbu (tahle kniha mě neodradí)...snad to příště bude lepší...
Oranžová je nová černá - Můj rok v ženské věznici
2014,
Piper Kerman
Seriál jsem ještě neviděla...takže...každý, kdo umí zadat do googlu orange is the new black + wiki má dost informací, jak to je (co bylo dřív, jak co je atd.), ale jsme v ČR, tady prostě určité tituly vychází jinak (třeba s netflixovskou obálkou, což mi přijde hloupý, protože se nejedná o dotisk, ale o první vydání, což proto může být matoucí, ale přitáhne to víc lidí)...kniha se mi jednoduše líbila...co se mi líbilo nejvic?...právě to, co tady lidi dělí na dvě skupiny...mám ráda (většinou) dlouhá, rotvita souvětí plná popisnosti, ale v tomhle případě (autorka není spisovatelka) rozhodně ne, potom mi to asi nepřišlo opravdový a upřímný, takže jsem spokojená, ve všech směrech...no, teď jdu na seriál, uvidíme, jak si s tím televize prohrála :)... celý text
Poslední Laponec
2014,
Olivier Truc
Za "severskou literaturu" považuji knihy, které jsou psané autory ze severu (od toho ten název, ne? Nebo jsem zase něco nepochopila?!). Tohle je světová detektivka, která se odehrává na severu. Myslím, že se tam autor musí narodit a strávit celý život (aby byl správně jeblej, jako ostatní autoři), takže to beru půl na půl. Ale přesto to je jablka a hrušky...pořád to je Francie...a moje první francouzská detektivka, ktera se mi v poslední době líbila tak moc, abych ji docetla (když si teď po sobě ctu, klidně bych mohla opsat komentář Marlowa, všechno by sedelo do puntiku :) )...takže ke knize... Wow...jiné slovo mě nenapada. Knihu zaraduji do toho lepšího, co mi přišlo pod ruku a rozhodně doporučuji dál.... celý text
Nebe je všude
2015,
Jandy Nelson
Asi bych měla přestat číst knihy, které jsou v knihovně jak v detskem, tak dospělém oddělení. Proč to ale nedokážu? Protože občas tak narazim na klenot jako je Nebe je všude. Kniha na mě námětem působila jako další z řady knih, která mě nejspíš ničím nepřekvapí. Dalsi příběh že střední a co jako dal? No, to jsem se pořádně spletla. Tahle kniha je příjemné jiná. To díky autorce, která píše neskutečně poutavě. Zaujaly mě slovní obraty a nenásilně vtipný náhled na život hlavní hrdinky. A taky cely "dizajn" knihy byl naprosto luxusni. Opravdu působivé, dojemné a celkově hodně dobré. Sice asi nejsem hlavní cilovka, ale kniha mě dostala...... celý text
Otrokyně citů
2014,
Nalini Singh
Musím zmínit, že mě překvapilo, že se mi kniha líbila. V poslední době jsem zkusila dost knih, kde to není jenom klasika upíři nebo vlkodlaci. Prostě jsem chtěla zkusit trochu jiného nadpřirozena. Bud jsem nebyla nijak zvlášť nadšená nebo jsem vůbec nedocetla. Tahle je první, která mě zaujala tak moc, že jsem jí docetla a chci se pustit do dalšího dílu. Takže právě proto jsem byla z knihy nadšená. Ano, v podstatě je to o těch dvou (jako vždy), na pozadí se řeší prusvih a navíc by ty dva spolu neměli být. Všechno je tak (ale příjemně) předvídatelné, ale i tak mě to bavilo. Na slunné odpoledne krásného dne naprosto vhodné...... celý text
Dívka z přístavu
2012,
Tania Crosse
Po obsahové stránce mě příběh na začátku zaujal trochu víc než Dívka od řeky. Čtení je to dobré, ale ve výsledku mě Dívka bavila víc. A taky se mi líbila první polovina víc. Neříkám, že druhá byla špatná, byla naprosto opodstatněna (zoufalost Adama z Rebecci z prvni casti, byla perfektně vyvážena zoufalosti Rebecci z Adama v části druhé), takže jako celek dobré...... celý text
Pět
2015,
Ursula Poznanski
OK, námět byl naprosto bravurní. O tom žádná. Ale nedokážu se ubránit dojmu, že pokud by mi někdo tenhle příběh nabídl ve formě vizuální (nejlépe seriálové), byla bych šťastnější. Nezacetla jsem se tam, jak jsem doufala...ale bavilo, to docela jo...... celý text
Zrozena o půlnoci
2011,
C. C. Hunter (p)
V rámci odpoledního slunění jsem se chtěla zacist do něčeho, kde nebudu muset přemýšlet a jenom si uziju tu jízdu. V mém případě nastal defekt pár metrů od startu. Zaujal mě obsah. Že je to něco jiného. Tak jsem po knize sáhla na regálu v knihovně. Začátek knihy mě nebavil, pak se to zlepšilo a zase šup dolů. Celá kniha byla jako horská dráha a já si nejsem jistá, jestli právě z toho jsem neměla to boleni bříška (nemá někdo kinedril?!). Takže mě vlastně mrzelo víc to, že jsem se s knihou táhla v dnešním horku tak daleko mnohem víc než to, že dočíst ji pro mě bylo utrpení. Asi jsem jediná, která se nedomniva, že je kniha "naprosto epes zuzo". Pro mě je průměrem, který mě nemotivoval k přečtení dalšího dílu...... celý text