lulucinax
přečtené 818

Prameny Vltavy
2021,
Petra Klabouchová
Knihu jsem poslouchala a kdyby nebyla v klubu audiotéky a holky na ně neuspořádaly společné čtení, tak bych se k ní nedostala a nejspíš by to nevadilo. V knize jsou nesympatičtí hrdinové, kteří mi lezli na nervy, především vyšetřovatel. Nicméně obyvatelé vesniček jsou napsané věrohodně. Samotné vyšetřování mě celkem nudilo a dalo mi práci se soustředit. Dost věcí se tam opakovalo a tak nějak mě celý poslech rozčiloval a už jsem se těšila na konec. Děj na mě působil dramaticky, obraty jako Šumava nezapomíná apod. mi nic neříká, zkrátka mi tento typ detektivek, co působí jako divadlo, nesedí. A konec takový celkem až překombinovaný.... celý text

Vnučka
2022,
Bernhard Schlink
Vnučku jsem nakonec poslouchala a byla namluvená Otakarem Brouskem a dalšími moc pěkně. Děj vypráví o velkém tajemství, které si uchovávala hrdinovo manželka celý život v sobě a on se o něm dozvěděl až po její smrti. Kdyby to byl býval věděl, možná by se jejich život odehrával úplně jinak. Rozhodně se jedná o zajímavý příběh, který vzbouzí dost emocí. Kašparovo chování mi místy přišlo dost zvláštní a moc jsem ho nepochopila, ale nejspíš svou ženu dost miloval, když se na stará kolena pustil do hledání a pak i do dalších kroků. Vnučky chování se mi také moc nepozdávalo. Politiku v knihách nemám moc ráda a kdyby ji bylo méně, možná bych hodnotila lépe. V jednu chvíli mi přišlo, že se stejné věci omílaly stále dokola. Nicméně autora ještě někdy v budoucnu zkusím a za přečtení jsem ráda.... celý text

Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
2022,
Daniel Krejčík
Tak tohle nadělení byla moc fajn oddychovka, u které jsem se zasmála. Nicméně žít na zámku bych nechtěla a na takovémhle už vůbec. Kluci si ukousli dost velké sousto, ale dokázali se s tím poprat a jít si za svým cílem (snem). I s těmi všemi internetovými hejtry. Kniha je napsána lehkým a čtivým stylem. Danielovo vyprávění mě bavilo. A například příhoda s paní s moravskými kroji byla úsměvná a zároveň i dost znepokující. Byl vidět Danielův humor, místy černý, protože vyrůstal v rodině, která se živila pohřebnictvím a tak místo aby si s tátou kopal s míčem, učil se mrtvolám oblékat ponožky.... celý text

Sestry Blueovy
2024,
Coco Mellors
Úžasná kniha plná emocí, ještě o něco lepší než Kleopatra a Frankenstein. Čtyři sestry, čtyři životy a jedno náhlé úmrtí. Pomalu se odkrývají jejich životy. Čtení jsem si moc užívala a kniha se mi nechtěla dočíst, ráda jsem s nimi trávila čas a hltala každé slovo. Alkohol a drogy jsou zlo a některé ze sester se v nich dost plácaly. Nejvíce sympatická mi byla Bonnie, i když jsem se z části viděla i v dalších sestrách. A myslím, že každá v sobě máme kus každé ze sester Blueových. Proto věřím, že i vám budou blízké. Rozhodně doporučuji všema deseti a je mým horkým adeptem na nejlepší knihu roku (minimálně se dostane do první desítky.... celý text

Všude samí lháři
2024,
Shari Lapena
Nejnovější Lapena mě celkem zklamala, přišla mi málo napínavá a po tom, co pověděla to hlavní už úplně. Zatím nejslabší díl, co jsem četla. Ano, všichni v tomhle městě lžou, ostatně skoro jako všude. Kdo by neměl nějaké to tajemství, že? Vyšetřování odhalovalo postupně lži, ale samotné mě moc nebavilo. Pořád se tam opakovaly stejné otázky. Devítiletá Avery mi lezla krkem a všem ve městě také. A pak když se ztratila, nevěřila jsem, že někomu chybí, ani rodičům a to je dost smutné. Chováním mi připadala starší a škoda, že autorka nevysvětlila, co má za problém. Nevěřím, že byla taková bez příčiny. Averyho otce Williama bych nechtěla ani za otce, ani za manžela, taky mě rozčiloval svým chováním. Autorčiny konce nemá ráda všeobecně, buď je to úplně jinak nebo chce za každou cenu šokovat nebo to usekne jako tady. Každopádně díky krátkým kapitolám je čtivá a vy ji budete mít přečtenou za chvíli.... celý text

I minuta bez tebe je dlouhá
2024,
* antologie
Tyto povídky byly fajn oddychovka a řadím je mezi zdařilejší. Nejvíce se mi líbily povídky Lucie Huškové a Michaely Klevisové nebo Marka Epsteina. Některé byly podivné a trochu bizarní jako třeba povídka od B. Bellové a M. Pilátové. Povídka od I. Hejdové mi připomněla má mladá léta a za srdce mě vzala povídka od M. Vejvodové. Každý si tam najde nějakou, která mu sedne a která ne. Na těchto souborech se mi líbí, jak každý autor téma ztvární trochu jiným způsobem a povídky čtu sem tam moc ráda.... celý text

Třicátý kilometr
2023,
Kateřina Dubská
Tahle kniha má naprosto otřesnou obálku a kvůli názvu jsem si myslela, že budu číst o třicátnicích, ale to jsem se zmýlila. Po dočtení už mi to začalo dávat větší smysl. Příběh je rozdělen do více částí, kde se postupně seznámíme s postavami, které se pak na konci střetnou a nebo ne? Jak málo stačí, abychom ovlivnili svůj život či život někoho jiného? Kniha je čtivá a rozhodně vyvolá nejednu emoci a donutí vás se zamyslet na osudem postav, které jsou vyobrazeny opravdu věrohodně. Lukáš vás bude rozčilovat, ale jakmile poznáte jeho otce, pochopíte jeho chování.... celý text

Marie Curie-Skłodowská: Odvaha snít
2022,
Susanna Leonard
Příběh vědkyně, která si šla tvrdě za svým a chtěla být nejlepší. Kniha je o lásce k vědě a i ke člověku. Marie byla silná žena, která bojovala i za rovnoprávnost, protože takových jako Marie bylo dříve málo. A říkám si, to jsme se za těch sto padesát let moc neposunuli. Kniha se věnuje podrobně jejímu životu, ale jen do smrti jejího manžela, zbytek je pak shrnut v několika větách a to mi přišlo škoda. Autorka se odkazuje na jinou knihu, kde je tato část již popsána. Osobně mě kniha víc vtáhla až ve druhé půlce, ale rozhodně stojí za přečtení. Možná proto, že jsem studovala chemii. Počátky objevení radioaktivity jsem hltala.... celý text

Máme doma vegana
2020,
kolektiv autorů
My žádného vegana doma nemáme, ale chtěla jsem inspiraci na bezmasá jídla, protože jsem přestala jíst maso. Ryby jím a vegankou se nestanu, protože vajíček a sýrů se nevzdám :D Na začátku je několik obecných informací o veganství, co člověk nejí a čím to lze nahradit. Pak recepty a většina je s krásnými obrázky přes celou stranu, takže na ně hned dostanete chuť. Líbila se mi ta pestrost a nápaditost, přestože některé náhražky mi nic neříkaly a když jsem viděla z čeho se vyrábí, ani jsem na to neměla chuť. Nicméně kniha obsahuje hodně inspirace a vždycky si můžete tofu, tempeh, seitan apod. nahradit masem či rybou nebo je vynecháte úplně. Například takové dezerty, které se tváří jako čokoládová pěna a pak zjistíte že je vyrobena z černých fazolí, ale třeba je to dobré.... celý text

Lekce chemie
2022,
Bonnie Garmus
Zaujala mě především svou barevnou obálkou, ale nakonec jsem ji poslouchala. Hlavní hrdinkou je silná žena - vědkyně, což v tehdejší době nebylo vůbec jednoduché, protože takových žen moc neexistovalo. Tehdy ženy patřily jen ke sporáku, na plození dětí nebo na ozdobu. Připomněla mi Marii Curie Sklowodskou, kterou jsem četla v jednu dobu současně. Druhá půlka už byla slabší. Přestože k chemii mám blízko, protože jsem ji studovala, kniha mi přišla poněkud dlouhá, s nudnými pasážemi. Ale celkově hodnotím jako fajn oddychovku.... celý text

Botanik
2023,
M. W. Craven
Pátý díl série detektiva seržanta Washington Poe a podle mě spolu s Černým létem ten nejlepší. Záhadný Botanik posílá upozornění svým obětem, že zemřou a tak se i stane. Vybírá si lidi, kteří jsou hodně známí a provedli nebo provádějí nekalé věci, takže tím spíš prokazuje dobrou službu, avšak ne morálně. Spolu s Tilly se snaží vyřešit další zapeklitý případ, nad kterým se určitě zamyslíte, co se týče morálky. Celou dobu budete napnuti a rozhodně se i zasmějete. Skvělý suchý humor. A řekla bych, že i překvapivý závěr.... celý text

Čekání na spoušť
2021,
Lidmila Kábrtová
Zní to jako Bábovky, ale Bábovky to nejsou. Ale jsou srovnatelně dobré, možná i lepší (v porovnání s pokračováním) a já objevila autorku, od které potřebuji další knihy. Příběhy jednotlivých postav mě ihned vtáhly a zasáhly, každá se nachází v nějaké, po většinou dost těžké životní situaci. Jen mi malinko vadil konec a asi bych potřebovala nějaké pokračování. Nicméně kniha stojí ta pozornost a pokud autorku neznáte, rozhodně vyzkoušejte.... celý text

Chci tě mít ve skříni
2019,
Simona Votyová
Příběh o lásce, vztazích a celkově životě. Kniha se četla velmi dobře. Postavy se v průběhu času vyvíjí, protože autorka obsáhla velký časový úsek jejich života. Líbil se mi pohled z obou pohledů. Nevím čím to, ale pak už mi to přišlo lehce zdlouhavé a těšila jsem se na konec, který byl takový jaký měl být. Autorka jim oběma dost naložila a Viliamovo pití už mě dost prudilo a Violu muselo ještě víc! Nicméně se budu těšit na další autorčiny knihy, které čekají u mě v knihovně. Zasáhnout umí skvěle.... celý text

Lid nomádů
2023,
Anna Saavedra
Další kniha z edice tvář a zaujala mě od první strany. Vypráví o dění v hotelu z pohledu pokojských, které si nechcete naštvat, protože tam prováděli dost hrůzné věci. Kapitoly z hotelu jsou protkané různými příběhy, které na první pohled nemají žádnou spojitost, ale když budete pozorní, jistě něco objevíte. Rozhodně se mi nepodařilo vše a po druhé už se mi číst nechce. Celkově zajímavá kniha, četla se rychle, ale místy mi myšlenky unikaly. I ty moje i autorky.... celý text

Hygge domov
2023,
Meik Wiking
Hygge nejde popsat jedním slovem, neznamená jen útulnost, ale také pocit bezpečí, klidu a domova. Zkrátka, že se obklopujete věcmi a lidmi, které máte rádi. Autor v knize i citoval Marii Kondo (naprosto s ní souzním, určitě se mrkněte na její knihy, pokud neznáte). I samotná kniha vás krásně naladí. Dávkovala jsem si ji postupně a vždy si večer přečetla jen pár stránek. Obsahuje i dost fotografií, ze kterého hygge prostě cítíte. O hygge je spoustu knih a já si ráda přečtu další. První, kde jsem na něj narazila byla Kavárna v Kodani od Julie Caplin, kde vám sladkost možná až moc kape z knížky. Jsem vyznavačka jednoduchého, vzdušného, skandinávského stylu a je mi v tom dobře, i kdyby se to nedalo pojmenovat. Zaujaly mě i různé statistiky v knize. Třeba že Česká republika je na třetím místě v počtu knih v domácnostech s počtem 204. Přiznejte se, kdo taky hodně zvedá průměr?... celý text

Herečka: Múza první republiky
2022,
Jana Poncarová
Druhá kniha od této autorky a Nultá hodina se mi líbila více, přestože v ní na mě bylo až moc politiky. Spíš mi hrdinka sedla více. Tato kniha nebyla špatná, ale hlavní hrdinka mě tolik nezaujala. Čtení mi přišlo takové zdlouhavé a víceméně jen řešila, jestli být herečka a nebo mít děti, protože v tehdejší době nešlo obojí. Příběh Olgy byl zcela jistě zpestřením. Nicméně atmosféru doby vystihla autorka velmi trefně a dokázala jsem se díky tomu do příběhu vžít a chápat konání postav. Ještě tu mám Cyklistku a Podbrdské ženy a pak uvidím, zda si autorku zkompletuji. Obálky jsou totiž moc pěkné a hezky se vyjímají v knihovně.... celý text