lushi přečtené 475

Samota není zlej 2015, Lucie Raškovová

Nádherná kniha - jak příběhem, tak provedením. Hlavní postava Péťa se přistěhuje z venkova do města, ale nejenom tím je jiný než ostatní děti. Péťa je hloubavý, všímavý, má jedinečný pohled na svět. Zažíváte s ním skutečně dětské prožívání.... celý text

Kozí knížka 2005, Tereza Říčanová

Kozí knížka - prostě kniha o koze na venkově. Popisuje čůrání, porod, vraždění kůzlat, krmení. Mě se líbila, myslím si, že jde o pěknou publikaci vhodnou hlavně pro děti, které nemají příležitost vidět na vlastní oči život hospodářských zvířat.... celý text

Kočička z kávové pěny 2011, Tereza Horváthová

Umělecká publikace o kočičce, která se protlouká životem. Pěkný příběh, naskenované vyšívané a šité "ilustrace" jsou zajímavým nápadem, které ale spíše zaujmou dospělého než malé dítě.... celý text

Buzíčci 2013, Jan Folný (p)

Některé postavy z povídek jsem absolutně nenáviděla, štvala mě jejich promiskuita. Ve sbírce mi totiž chyběl šťastný mužský pár. Pár, ve kterém se oba milují a nepodvádějí se. Zápletka by i v takovém příběhu šla vymyslet (autor mohl třeba jednu povídku věnovat fotbalistovi a zpěvákovi). Zkrátka ve sbírce mi chyběli ti gayové, které znám já. Nakonec to bylo jenom samé podvádění, náhodný sex, pochybování o milování toho druhého. Těchto motivů tam bylo příliš. Naštěstí to do určité míry vyvážily jiné, milejší povídky.... celý text

Karlík a továrna na čokoládu 2002, Roald Dahl

V Karlíkovi Dahl ukázal, že je mistr ve tvoření neskutečného v rámci reálného světa. Všechny ty sladkosti, způsoby výroby, samotná továrna... Nádherný příběh, pohádkový, poučný, vtipný.... celý text

Mapa Anny 2014, Marek Šindelka

Pro mě příliš poetické, vyumělkované a zmatené. Orientovat se v provázanosti povídek a postav mi ulehčovaly poznámky po jiném čtenáři, přesto mě kniha zoufale nebavila. Zajímavá mi přišla pouze povídka Mapa Anny, zbytek mě ničím neobohacoval. V podstatě jsem ji dočetla jen díky krátkému rozsahu. Nad 150 stran bych se ani nesnažila.... celý text

Chronická únava 2006, Ján Praško

Úžasná publikace, která mi hodně pomohla! Především mi pomohla bojovat s nemocí, pochopit její kořeny a to, jak nemoc funguje (bludné kruhy). Když jsem začala nemocí trpět, nebyla jsem ani schopná mluvit, díky publikaci jsem si ale uvědomila, že je potřeba něco dělat - jinak vše bude jenom horší. Kniha obsahuje velké množství cvičení, které opravdu pomáhají - pokud budete cvičení přeskakovat, kniha vám nijak nepomůže. Nyní samozřejmě ještě nejsem vyléčená, to je běh na dlouho trať, ale rozhodně se cítím mnohem lépe - a to i díky této knize.... celý text

Dárce 2013, Lois Lowry

Dystopie pro děti? Šílené, po přečtení mohu říct, že i nebezpečné. Sterilní svět bez emocí, plný pravidel a lhaní mnou otřásl. Ohromná kniha, umělecké dílo. I takové knihy by děti (resp. mládež) měly číst.... celý text

Jak si uděláme zeměkouli 1992, Milena Lukešová

Anotace knihu skvěle popisuje, hravě dětem představuje vesmír, Zemi, střídání dne a noci a ročních období. Zároveň děti nenásilně učí chovat se k planetě pěkně a s respektem.... celý text

Obr Dobr 2005, Roald Dahl

Ohromně nádherný pohádkový příběh o přátelství obra a malé holčičky. Četla jsem v angličtině a bavila jsem se obrovými zkomoleninami, potěšilo mě obrovo vnímání lidstva, radovala jsem se nad životem snů a objevováním neobjeveného. Tuto knihu bych rozhodně chtěla mít v knihovničce na předčítání pro budoucího potomka. Nechápu, jak se mi tak úžasná kniha mohla v dětství vyhnout.... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Opravdu nevím, jak napsat k této knize komentář, aby nebyl plný spoilerů. Omlouvám se tedy těm, kteří knihu ještě nečetli, můj komentář prosím přeskočte. Ignorujte ho. Oukej. Objevený (+ vyrobený, wtf) obraceč času? Hovadina, ale dokážu se přes ni přenést. Co mě ale vytáčelo nejvíc, bylo cestování hluboko do minulosti. Opakované. A v závěru zcela nelogické. Ne, opravdu. To, jak manipulovali s časem, absolutně nedávalo smysl. Hrát si v knihách / filmech / hrách s časem je hrozivě riskantní. V Prokletém dítěti jakoby se nad tím ani nezamysleli. Každopádně. Příšernost s cestováním v čase jsem dokázala překousnout. Při četbě jsem se pořád bavila a příběh mě zajímal. Ale ke konci se to zhroutilo. D. že je dcera V. a B.? WTF?! Fanfiction hadra. Levný kýč, ze kterého se mi chce blít. Rowlingovou obdivuji a respektuji, ale nedokážu pochopit, že tohle schválila nebo dokonce vymyslela. Prostě ne. Takové věci se nedělají. V závěru se rozhoduji mezi 3 a 4 hvězdičkami. Kniha mě totiž opravdu bavila a mám chuť si ji hned přečíst znovu, ale to, že kniha zase navazuje na V., mě hodně zklamalo. Byla bych spokojenější, kdyby D. byla prostě obdivovatelka černé magie, nový zloduch. Nemyslím si, že geny V. a B. byly k jejímu stvoření nezbytné... Takže 3 hvězdy.... celý text

Prodaný sen 1973, Zlata Černá

Jednoduše a krásně převyprávěné japonské pohádky. Některé docela strašidelné a kruté, nicméně vždy rozumně zakončené. První jsem četla knihu Strašidelný chrám v horách, díky které jsem si udělala přehled o japonských pohádkách, ale tato kniha skutečně vypráví a hodí se i na čtení na dobrou noc.... celý text

Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

Potřebovala jsem oddechovou četbu a rozhodně jsem nesáhla vedle. Přečetla jsem ji snad během jednoho nebo dvou dnů. Z hlediska žánru románů pro ženy jde rozhodně o skvělou knihu, u které se člověk skvěle zasměje (a polituje chudáka Bridget).... celý text

Nalezení ztracené Marty 2016, Caroline Wallace

Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami. Pomalý start trvající asi 100 stran považuji za velký nedostatek. První třetinu knihy jsem četla několik dní a několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím nedočtenou. Zvlášť jsem byla v rozpacích, když jsem někde v těchto místech přišla na rozuzlení jedné záhady. Řekla jsem si, že dojdu na stranu 150 a pak se rozhodnu. A ejhle. Najednou se příběh rozjel neuvěřitelnou rychlostí a nabíral další pasažéry a záhady. Zbytek knihy jsem potom dočetla během jediného dne. Nedokázala jsem ji odložit. Podíváte se do hlavy neobyčejné dívky, kniha je zároveň trochu fantasy, trochu detektivka. Ale ten pomalý začátek, ten mě fakt mrzí...... celý text

V melounovém cukru 1986, Richard Brautigan

Příběh, který nikdy neskončí 1987, Michael Ende

Nádherný pohádkový příběh pro každého milovníka knih. Zapomeňte na to, co jste viděli ve filmu, kniha je jiná, některé postavy jsou docela jiné... a příběh vlastně taky.... celý text

Viditelná temnota: Memoáry šílenství 1993, William Styron

Myslím si, že Viditelná temnota je kniha vhodná spíše pro depresemi trpícího člověka, než pro zdravého člověka. Přináší naději, soucit a pochopení, ale ne příliš dobrý popis utrpení - vlastně jen takové náznaky. Nemoc podle mě lépe popsal Ned Vizzini v románu Skoro směšná story.... celý text

Malevil 1974, Robert Merle

Báječná a realistická vize vesnické usedlosti po výbuchu bomby. Uznávám, že autor do knihy zahrnul jen to, co se mu zrovna hodilo. Děj se pohyboval jako pravidelná křivka "vše v pohodě, daři se nám - něco se totálně pokazilo, musíme se tomu postavit". Kvůli tomu byl i závěr velmi slabý, protože víte, že jakmile se situace uklidní, brzy přijde zhoršení. Kniha tak vlastně nemůže skončit. Pěkné by bylo závěrečné zamyšlení nad příčinami a důsledky daných událostí a třeba varování. Uznávám, že vypravěč není nejsympatičtější člověk, ale ani v reálu by se vůdčí role s největší pravděpodobností nestal někdo, kdo by se za vůdce nepovažoval. Tady to zkrátka byl majitel hradu s vysokým sebevědomím. Že se k ženám nechovali pěkně? Že ženy měly na starost jen domácnost a blaho mužů? Vždyť jde o vesnici v 70. letech! Navíc to není úplně pravda, dvě ženy naučili střílet a to, že vlezly do postele každému z mužů, byla jejich svobodná volba. Autor takhle prostě sestavil charakter postav. Jsem z vesnice a věřím, že spousta žen by i v současnosti takovou roli zastala. A necítily by se ublíženě. Překvapuje mě, že se knize vytýká taková blbost.... celý text

Chronický únavový syndrom, aneb život na okraji společnosti 2011, Jana Vaňková

Tuto knihu rozhodně nedoporučuji! Kniha vám nepředá jedinou radu, jak se CFS přizpůsobit, jak se naučit žít s touto nemocí. Je to pouze výčet všech nespravedlností, které se autorce v životě staly. Autorka navíc příšerně generalizuje, pacienti podle ní působí jako lidé plní nenávisti, které nikdo nikdy nemůže pochopit. Kniha mě vyloženě urážela. Příšerná publikace, kterou bolí číst - i kvůli nesmírnému množství pravopisných chyb. Je mi líto, že se paní Vaňkova setkala s takovým nepochopením, nicméně neměla by psát knihu o tom, jak je svět zlý na všechny s CFS, jak všichni trpíme a žijeme "na okraji společnosti". Opravdu nevidím smysl publikace, ve které si autorka pouze vylévá srdíčko. Pro tyto účely vystačí blog nebo osobní deník.... celý text

Nuselskej punk 2015, Metoděj M. Alexa

Skoro jednorázovka, která mě moc nenadchla. Smutné osudy svobodných lidí, někdy sice úsměvné, ale ve své podstatě dost smutné.