maja8148
přečtené 456
Pohádky amerických indiánů
2015,
Margaret Compton
Pohádky zajímavé a pěkné, ale to zpracování (chybějící písmena, slova a dokonce i celé věty) hodně pokulhává...
Podzimní republika
2016,
Brian McClellan
(Spoiler?) Nevím proč, ale závěrečný díl mi přišel trochu jako by ztrácel dech. V předchozích třech dílech se pořád něco dělo a pořád něco zamotávalo. S tím, že tedy část "zamotanců" se rozmotala už v předchozím díle, ale i tak toho do tohoto dílů zůstalo hodně co řešit.Jenže... Kresimír je v podstatě KO a velká část knihy je věnována jen tomu, že část osazenstva čeká na to, až někdo jiný něco udělá, aby mohl taky něco udělat... A to proto, aby jedno velké nebezpečí bylo vyřešeno v podstatě poté "úplně" levou zadní a druhý najednou se oběvšísi problém (a na něj navazujících několik dalších) je vyřešen velice elegantním šmik pazourkem a větou pronesenou jednou z nejmocnějších osob celého devatera -Vlastně ani nevím jak to funguje, ale věř mi, je to jediný řešení- a ano je to jediný řešení a taky účinný. I když nikdo neví, jak přesně to funguje. Což je u takto propracovaného světa a promyšlené knihy plné zvratu a dokonalých charakterů trochu chyba a působí to trochu lajdácky a odflákle. Jastně, že je to autorova prvotina (teoreticky?), ale vážně, když nepíšete 1500 stránek a pak na konci uděláte něco takového tak to celkem kazí z knihy dojem. Trochu to působí, jako by těch posledních pár stránek napsal někdo jiný (a to nepočítám to, že některé linky autor nechal vyšumět tipem- jo o to se postarejte postavy laskavě v budoucnu, mě je to vážně úplně buřt, ale toho si vlastně ani nevšimnete, dokud to autor nepřipomene). A ještě jedna věc mi trošku vadila. A tou byl prostor v rozmezí cca 150-100 stránkami do konce. Čeáte velké finále a napětí, kdy prostě nebudete schopni odtrhnou oči od písmenek... A ono nic. Děj se sice posouvá, ale všechno v něm působí jako by spalo a do něčemu se nechtělo. Nejspíš to mělo být ticho před bouří. Což nebývá zábavné. A navíc ta bouře, až byla napínavá a akční nebyla takové BOOM, aby si zasloužila až tak silný a tak dlouhý klid. Škoda, že autorovi před koncem trochu došel dech (a děkuji Bohům Devatera, že na rozdíl od jiných autorů neměl potřebu mezi druhý a třetí díl narvat ještě jeden, dva, tři... díly vymýšlením hromady zbytečných postav a odboček a neskutečným natahováním děje vyplněným vatou v podobě procházky lesem rozepsané do deseti kapitol)... celý text
