maja8148
přečtené 456
Arabella z Marsu
2020,
David D. Levine
Na knize mě nejvíce lákal fakt, že se jedná o Steampunkovou záležitost, kterých je v literatuře po čertech málo. I přesto jsem kolem ní chodila poměrně dlouho a nebyla jsem si jistá jestli se mi do ní chce nebo ne. Bála jsem se, že to bude až moc naivní a pohádkové. Ale nakonec sem si řekla proč ne (navíc, když ji Dobrovský nabízel v létě v některé ze svých akcí). Kniha má sice skoro 500 stránek, ale je čtivá a padesát stránek vám uteče mrknutím oka. V knize se pořád něco děje, Arabella jde z jednoho problému do druhého a všechny řeší stylem, prostě do toho skočím a pak se podívám do čeho jsem skočila. A naštěstí ji to vachází. A to mě bavilo- její útěk, její nalodění i všechno, co zažívala na lodi bylo super i když občas mě to přišlo až moc... bezpečné. Ano ani jednou jsem se o ni přes všechno čím procházela nebála a nebyla jsem napnutá jak danou situaci vyřeší. Prostě knize chybělo napětí. Což u dobrodružného románu alespoň trochu očekáváte. A co se mi zde ještě nelíbilo, tak romantická linka. Přišla mi strašně... nucená, nedotažená a nepravděpodobná. Navíc pořád nic nic a pak najednou bum bác na váz autor bez předchozího upozornění v půlce knihy vypálí- hele tady by něco mohlo být. A teda pak tam párkrát dá pár velmi pofidérních narážek, že teda jako možná k němu něco cítí- že třeba má o něj obavy a tak. Jen proto aby to stejně neobratně na konci dal úplně najevo. Bohužel ne všem je přáno psát romantické dějové linky a ne všechny příběhy je potřebují. V tomto případě bych se bez ní mileráda obešla a uvítala bych jen vzájemné přátelství a úctu. A nebo, vzhledem k tomu, že nás čekají ještě dva díly tak ji mohl klidně dál rozvíjet v pokračování.... celý text
Smrt synů
2020,
Lasse Holm
Jako sice by to mohlo bát bráno jako spoiler, ale to by ta kniha nemohla už všechno vykecat ve svém názvu. Během druhého dílu ságy jsem se zamilovala do jednoho ze synů a tak nějak mi bylo jasné, že zemře jako první. Což se bohužel taky stalo. A i když pár stránek dopředu poznáte, že teď už k tomu dojde (a i když se k tomu schyluje celou dobu) tak vás to dostane a já ho ořvala, protože on byl prostě úžasný. Potřetí v životě mě kniha donutila brečet jak malé děcko. Smrt synů je zde podávána krásně procítěné, ale není nijak drasticky popisována ani až sentimentálně natahována a všechny jejich konce vás zamrzí. Kupodivu tato kniha se syny zabývá ještě méně než knihy předchozí, protože jsou to jen takové postavičky, s kterými se Rolf po celou dobu musí otravovat a do čela příběhu se mimo něj dostávají další opravdu zajímavé postavy i když osudy bratrů jsou pěkně zakončeny a konec knihy se nese v takovém trošku ponurém tónu i když slibuje další pokračování, které doufám, že autor opravdu napíše, protože mě opravdu zajímají osudy Khelidya, Ylvy, Ravna a Rolfa (toho jsem si vygooglila při čtení prvního dílu i když to dalo hodně práce a nebylo vůbec jisté jak moc je ta postava reálná).... celý text
Dům na kopci
2015,
Shirley Jackson
Upřímně- nechápu jak z tohoto mohl Netflix udělat tak dobrej serial. Jako ano, počítala jsem, že to bude jiné a tak jsem od začátku vyhýbala srovnání se seriálem. A udělěla jsem dobře, protože seriál si z knihy bere jen jména postav jinak nic. Dokonce úplně změní jejich příbuzenské vztahy. Takže srovnávat knihu/seriál rozhodně nejde. Ovšem i když se zaměřím jen čistě na knihu, tak je tam spousta věcí, co mi vadilo. Vadilo mi ono "strašení"které za mě osobně bylo opravdu nic moc a navíc takové... prostě divné. Také se mi nelíbily častokrát useknuté kapitoly, kdy to na mě působilo, jako by někdo z knihy vytrhl několik stránek nebo autorce uprostřed kapitoly došla tuha v peru (nebo fantazie). Navíc stejně na mě působil i konec knihy. O poslední věcí, která mi na knize připadala divná byly charaktery a chování postav. Když vynecháme Eleanor, která se chovala divně již od začátku a během knihy se její chování jen zhoršovalo (a dostala se díky tomu do čela mých nejméně oblíbených knižních postav, protože ta holka byla celou dobu vážně na ranu), tak se všechny ostatní osoby taky ne vždy chovali jak by teoreticky měli a jejich vzorce chování se během knihy neustále měnili. Samozřejmě je možní, že toto byl autorčin záměr, ale mě to zabránilo si jakoukoliv osobu oblíbit a tey s kýmkoliv z nich soucítit.... celý text
