Makropulos přečtené 638
Nad propastí byla tma
2018,
Auður Ava Ólafsdóttir
„Veškeré utrpení je jedinečné a rozdílné, tudíž se nedá srovnávat. Zato štěstí si je celkem podobné.“ Ale možná právě tím srovnáním nachází náš stárnoucí hrdina svoji novou cestu. Je to vlastně velmi milá kniha, přestože vypráví příběh muže v hluboké životní krizi, který je rozhodnutý svůj život ukončit. Ale když se vypravuje na svoji sebevražednou cestu a již na něj čeká před domem taxík, dojde si pro pár kusů nářadí. „Člověk nikdy neví, do jaké situace by se mohl dostat, možná budu potřebovat přibít nějakou skobu.“ Nakonec odjede s menší brašnou s nářadím a aku vrtačkou, fotkou své dcery, červenou košilí, svetrem a svými starými deníky z mládí. Příběh je vlastně vtipný i melancholický, tak nějak úsporný, ale přitom všechno říká, a hlavně je takový obyčejně lidský.... celý text
Možná že odcházíme
2004,
Jan Balabán
Syrové a přitom poetické, drsné a přitom melancholické, ale jsou to prostě povídky ze života a životě.
Divoké trvalky - Krásné záhony s planě rostoucími rostlinami, 22 návrhů výsadeb pro každé stanoviště
2018,
Friedhelm Strickler
Do této knihy jsem se naprosto zamilovala v průběhu dokončovacích prací na našem domě na venkově. Dozvěděla jsem se z ní mnoho věcí, několikrát dokola jsem ji četla a dnes jsem konečně skoro dokončila realizaci záhonu. Jen tam ještě chybí pár cibulovin a semínka. No na jaře uvidím, jak to dopadlo. Moc se těším.... celý text
Nícení
2012,
Ivana Myšková
Myšlenky a pocity o vztazích a ze vztahů, které autorka valí na čtenáře sice možná vybroušeným jazykem, ale velmi nesouvisle, nebo pokud budu přemýšlet jako autorka, tak možná souvisle, ale neuspořádaně ... Tento text podle mě postrádá naléhavost nebo něco, co by mě, jako čtenáře připoutalo či zaujalo. Celé mi to vlastně přišlo jako snaha o co nejdokonalejší práci se slovy při zprostředkování myšlenek mladé naivní hrdinky, která není schopna žádného rozhodnutí a která se hledá a nenachází. Navíc se mi to nečetlo dobře. Netěšilo mě to.... celý text
Máj
2016,
Karel Hynek Mácha
Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko - v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou, a smutný vězeň takto mluví k nim: ........ Kdo by to nemiloval nebo alespoň necítil tu krásu.... celý text
Hlas ticha
2017,
Karel Toman (p)
Tak na tomhle nic nezměnil ani ten dlouhý čas. Domove, domove... V divokou vřavu světa hlas domova se ozval zádumčivě. Pěšinkou, která nikdy nezaroste, vyšel jsem hledat rodný dům. A topoly a lípa šuměla posud nad ztemnělou střechou, pokrevné našel jsem, však srdcem cizí a nových pokolení chlad. Pod krovem, jenž byl svatý vzpomínkám dětství, posupně teď mlčí hlad zisku číhavý a obchodnictví, vypočítavé pohledy. Ty jediný jsi zůstal, hřbitove, věren podobě své staré. Jen u tvých hrobů moh jsem uvěřiti, že nalezl jsem rodný dům.... celý text
Chyť mě
2013,
Lisa Gardner
Zase jsem se jednou pustila do krimi. Ale, bohužel, jsem si vybrala právě takovou, jaké velmi nerada čtu. Ubližuje se tam dětem, a to dost špatně snáším. Jinak ovšem nemohu říci, že by to bylo špatné.... celý text
Kniha hřbitova
2008,
Neil Gaiman
Pan Gaiman zase dokázal, že umí psát knížky pro všechny věkové kategorie. Tato se u mě řadí mezi jeho nejlepší. Přestože začne brutální scénou vyvraždění rodiny, stane se z ní potom vlastně příjemný příběh o výchově chlapce od batolete až po vstup do dospělosti, i když v prostředí hřbitova. Postava Nika se nádherně vyvíjí a jednotlivé postavy hřbitovní se svou neměnností jsou vlastně protipólem toho vývoje. Jak říká sám autor: „Zázrak psaní románu o životě v prostředí hřbitova, kde lidé nedýchají a nemění se, je v tom, že nám připomíná, že život sám je zázračný a jedinečný“.... celý text
Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé
2004,
Tom Robbins
Obdivuji barvitost jazyka pana Robbinse a tímto děkuji panu překladateli, že mi jej zprostředkoval. Obdivuji všechny autorovy metafory a šílené nápady. Obdivuji autorovu hravost a nevázanost. Baví mě jeho hrdinové, i když jsou si někdy trošku podobní, jejich myšlenky a postoje. Prostě zase jsem se výborně bavila. „Opčan-né fšech szemí, uvolnjete se!“ a k tomu vám určitě pomůže přečtení této knížky.... celý text
Ve skříni
2018,
Tereza Semotamová
„Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady, od agamy po žraloka, tvoří chaos. Jak se do toho celosvětového chaosu vklínit?“, říká hlavní hrdinka Hana někde v druhé polovině knihy. Řekla bych, že chaos je to, v čem právě žije. Chaos v myšlenkách, pocitech, vztazích i životních hodnotách. A tak je jakýmsi chaosem i celá kniha, ve které se prolíná současnost s minulostí a snad i budoucností, skutečnost se sny a meditativními stavy. Hrdinka hledá svoje místo ve světě i v životě, hledá vlastně cestu ze skříně, která jí slouží jako jediné bydliště i útočiště. A přitom je to psáno lehce, svižně, s nadhledem a vtipem a pokud se čtenář rozhodne nehledat, co je kdy a jak, a nechá prostě příběh plynout, může si užívat autorčiny hrátky se slovy a držet Haně palce.... celý text
A znovu láska
2011,
Jan Skácel
Konečně jsem našla sbírku Skácelových básní, která mě vzala za srdce. A nakonec jsem zjistila, že tomu zase vůbec nerozumím. V doslovu jsem se dočetla: (tento soubor básní) „Vyšel z jeho rukou a pod jeho titulem, ale nedá se říci, že mu autor už ve všem všudy stačil vtisknout nezvratnou podobu. Musíme se smířit s tím, že jednou provždy zůstane při podobě přibližné.“ Já jsem ráda, že tomu tak je.... celý text
Smlouva s ďáblem: Úpíři
2007,
Jan Šmíd
Kdysi jsem měla ráda všechny Šmidovy „Radosti“. Tohle čtení mi zas tak velkou radost nepřineslo. Smlouva s ďáblem je takové pohodové čtení, ale Upíři už mi přišli tak trošku splácaní, nebo nevím, jak to říci. Prostě tentokrát to nebylo ono.... celý text
Český ráj
2018,
Jaroslav Rudiš
Tato nesourodá skupina více méně normálních chlapů v sauně mě vážně dostala. Je to vlastně jakási výpověď o životě u nás, která se schovává za těmi jakoby banálními rozhovory. Čte se to skvěle, je to zábavné, chvilkami smutné, a přestože nejsem chlap, opravdu jsem si to „saunování“ a “chlapské kecy“ užila. Musím se podívat po dalších autorových knihách.... celý text
Teorie podivnosti
2018,
Pavla Horáková
Vlastně nevím, co říci nebo jak to říci. V této knize je všechno a nic a je to tak nějak neuchopitelné, ale na mě to skvěle funguje. Tak se to pokusím nějak uspořádat. 1. Moc dobře se mi četla 2. Úvahy hlavní hrdinky o různých obyčejných denních tématech a situacích asi tak trochu napadají každého člověka, ale asi o nich neumí napsat knihu 3. Hrdinka je veskrze sympatická, i když jsem s ní často nesouhlasila 4. Praha, výhled na Hradčany a popisy cest Prahou s historickými souvislostmi – to nemá chybu 5. Skoro běžně složité rodinné vztahy a jejich interpretace a vlastní citový život hlavní hrdinky nijak slavný, a přitom žádné hroucení, deprese 6. Trocha magična či mystiky 7. Popis fungování Ústavu, v němž hrdinka pracuje – dost dobré, i ta jeho vlastně zbytečnost 8. Sny, jejich objevování, významy a využití pro komerční účely – bezva nápad 9. Často vtipné až mile 10. A čeština – sice vyzdobená spoustou cizích slov – ale pohybujeme se v oblasti vědy – je vážně použitá tak, že to stojí za to číst, jen kvůli tomu. A plno postřehů ze života, nahlédnutí do mnoha vědních oborů a celková čtenářská pohoda. Skoro mi bylo líto se s knihou rozloučit. Původně jsem chtěla dát 4*, ale proč vlastně, za ten konec? Ne ten paní Horákové klidně toleruji. Jak to vlastně jinak ukončit?... celý text
Paní jezera
2012,
Andrzej Sapkowski
Co říci? Už je konec. Ale had Uroboros se nakonec zakousl do svého ocasu, takže co vlastně končí a co začíná? Jednoduše řečeno, bylo to opět skvělé a bylo mi líto, že už kniha končí. Pan Sapkowski dokázal (opět), že je skvělým vypravěčem. Vrátil mnoho málem zapomenutých postav, přidal nové, ale také jich hodně nechal zemřít. Hrál si s dějovými i časovými liniemi a skoky, a přitom stále vyprávěl příběh Geralta, Ciri a Yennefer, který zakončil tak, jak ho zakončil. Jenže .... mám tentokrát i nějaká jenže, ale to bych musela spoilerovat, takže jen nedám plný počet hvězd.... celý text
Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let
2018,
Hendrik Groen
Hendrik mi přirostl k srdci. A tento díl deníku mě na některých místech i silně zasáhl, ale je napsaný tak, že jsem se společně se známou partičkou důchodců vyrovnávala se ztrátami, a přitom se s nimi úžasně bavila na výletech a večeřích. Síla přátelství a touha prožít zbytek svého života nejlépe, jak je jen možné, provází tyto postavy a tedy i čtenáře celým deníkem a je pro mě inspirací, poučením a věřím, že pokud se dožiji Hendrikova věku, vždycky si na ně na všechny vzpomenu a pokusím se chovat jako oni.... celý text
Hvězdný déšť
1989,
Boris Leonidovič Pasternak
Krásná sbírka i s možností číst jednu Pasternakovu báseň v překladu čtyř českých básníků.
Svět podle Garpa
2003,
John Irving
28 hodin a 5 minut četby Martina Zahálky možná ještě vylepšilo můj zážitek z této knihy. Dostala jsem se k ní až teď v již dost pokročilém věku, ale myslím, že bych si ji kdysi po jejím prvním vydání u nás tak neužila. V té knize je snad všechno – láska, fanatická nenávist, nevěra, feminismus, změna pohlaví, vtip i smutek, osudové rány i drobné radosti ..... a postavy naprosto pravdivé, i když mnohdy až neuvěřitelné. A co je pro mě důležité, kniha nijak nezestárla.... celý text
Pane Bůh, tady Anna
2000,
Sydney George Hopkins
Pane Bůh, tak tohle byla opravdu krása. Jsem moc ráda, že jsem se dnes ráno v rozhovoru v rozhlase s Anetou Langerovou o této knížce, tedy audioknížce, dozvěděla. Hned jsem si ji koupila a prožila s ní úžasné odpoledne. Ten bezelstný a krásný dětský pohled na základní životní otázky mě bude asi ještě dlouho provázet. Přátelství, víra, církve, matematika, fyzika, Bůh, čísla, slova, život a smrt, otázky a odpovědi, a nejen to, viděno nevinnýma dětskými očima, v podání Báry Hrzánové a doplněné hudbou Anety Langerové mi přineslo skutečný zážitek. Doporučuji.... celý text