Makropulos přečtené 654

Tady byla Britt-Marie 2016, Fredrik Backman

„Někdy se člověku žije lépe s tím, že neví, kdo je, když aspoň ví, kde je.“ Britt-Marie to svoje místo našla. „Vitejte v Borgu“. Borg je vesnice u silnice. A to je vlastně to nejhezčí, co se o ní dá říct. Ale přesto, že je v ní už téměř všechno zrušeno, stále tu žijí lidé a děti, které milují fotbal. A Britt, která v 63 letech opustila manžela, znovu objevuje mezilidské vztahy, potkává se s různými úžasně popsanými charaktery, životními osudy a přitom se sama znovu učí sama žít. Protože „ v jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?“ Je to opravdu krásná kniha, plná úžasných slov, myšlenek a pocitů, občas vtipná a pro mě občas i slzy vyvolávajíci, kniha, na kterou určitě jen tak nezapomenu. I pro mě se stalo důležitým, že „tady byla Britt-Marie.“... celý text

Dobrodružství milovníka knih 2014, Charlie Lovett

Mám z té knihy velmi dobrý pocit. Je to příběh, ve kterém najdete lásku, napětí, vzácné tisky, historická literární fakta i dohady, informace o restaurování knih i o jejich padělatelství a nezvyklého hlavního hrdinu, který trpí sociální poruchou a je uzavřen ve světě knih, dokud nepotká svou životní lásku. Přestože děj běží ve třech časových rovinách, nebo možná právě proto, udržuje čtenářovu pozornost a nutí ho přemýšlet, jak to vlastně spolu souvisí. Pro Ty, kdo chtějí kromě dobrého příběhu nahlédnout i do světa antikvářů, knihovníků a restaurátorů knih, je to vážně dobré čtení.... celý text

Bouřková fronta 2008, Jim Butcher

Je to zábavné, napínavé a Harry Dresden je drsný sympaťák, čaroděj a velmi rozporuplná postava. Asi si přečtu i další díly série.

Postav hlídku 2016, Harper Lee

Když jsem vloni na podzim přečetla Jako zabít ptáčka a zjistila, že existuje ještě další kniha, moc jsem ji chtěla přečíst. Ovšem ještě nebyla v češtině. Koupila jsem si tedy originál. Ale na úžasný jazyk paní spisovatelky moje angličtina nestačila. Věděla jsem, co se v knize děje, ale unikaly mi významy těch krásných vět, psaných autorčiným hravým jazykem, kterým už teď přesně rozumím díky skvělému překladu paní Jany Hejné. Prostě na Harper Lee v angličtině nemám. Vlastně jsem tedy tu knížku přečetla dvakrát a stálo to za to. Tento příběh skvěle doplňuje nebo dokresluje život Čipery – Jany Luisy, její nekritický vztah ke zbožňovanému otci i k příteli z mládí Hankovi, který by se mohl stát jejím životním druhem – „Miluj si koho chceš, ale vezmi si někoho ze svých“. Teprve tady na základě postojů jejích nejbližších ke změnám probíhajícím v americké společnosti kolem roku 1955 má Jana Luisa šanci dospět a zbavit se závislosti na vzpomínkách na úžasné dětství a začít žít svůj vlastní život. Doporučuji těm, co znají Jako zabít ptáčka si tuhle knížku přečíst. U někoho může dojít k tomu, že bude pošpiněn jeho ideál Atikus. Musíme ovšem vycházet z toho, že tahle kniha byla vlastně jakousi první verzí „Ptáčka“ , takže autorka posunula charakter Atika ve svém finálním díle od „normálního suchara k jemnému ušlechtilému hrdinovi.... celý text

Měsíc nad Soho 2016, Ben Aaronovitch

Body and Soul – Tělem i duší a otázka „Na jazz se umřít nedá, že ne?“, to je první kapitola 2. části vyprávění o Peteru Grantovi, londýnském konstáblovi, který už se pomalu stává čarodějem. Kromě toho, co obsahovala první část, přidal autor do děje jazz, popis Londýna věnoval teď hlavně Soho a dozvídáme se víc i o Peterově rodině a jeho kořenech. Samozřejmě se neztratil suchý anglický humor a přibylo „akce“ i „sexu. Mohu říci, že jsem se opět dobře bavila a už se těším na další část.... celý text

Chtělo by to nový jména 2015, NoViolet Bulawayo

Tahle knížka je pro mě velmi rozporuplná. Líbilo se mi, že děti v příběhu jsou typickými dětmi, které se přizpůsobily okolnostem, ve kterých žijí a dál si hrají své „hry“. Zajímavě jsou zvolena jména postav – Bůhví, Bastard, Miláček nebo jméno příšerného slumu, ve kterém žijí – Ráj, jako by autorka do toho smutného a znepokojivého vyprávění chtěla vnést i špetku humoru. Návštěvy charitativních organizací vidí člověk očima Miláčka a je to docela překvapení. Volby, které nepřinesly dospělými tak očekávanou změnu, jen umocňují neřešitelnost situace, a nakonec vysněný odchod do Ameriky vlastně také vůbec není řešením. „Zírali jsme na všechny tyhle věci, na věci, které jsme do té doby neviděli a ptali se: „Co je tohle za zemi, co to je za zemi?“ Celkově na mě kniha působila tak nějak nesourodě, možná nedotaženě, ale určitě stojí za přečtení.... celý text

Lístek na cestu z pekla 2012, Jaroslav Žváček

Velmi mladý, na svět naštvaný autor, vypráví prostřednictvím televizního scénáristy příběh o životě u nás. Je to chvílemi velmi depresivní, chvíli je to docela legrace, chvílemi je to až absurdní. Ale je z toho vidět, že autor psát umí. Zatáhne Vás do toho příběhu a už nepustí. Doufám, že se ve svém budoucím životě nebude věnovat jen scénářům, ale ještě napíše i další knihy.... celý text

Doppler 2007, Erlend Loe

„Jsem cyklista. A jsem manžel, otec, syn a zaměstnanec. A majitel domu. A jsem ještě víc. Člověk je vším možným.“ Tak sám sebe stručně charakterizuje hlavní hrdina Doppler. A po pádu z kola si navíc uvědomí, že „nemá rád lidi. Nemá rád to, co dělají. Nemá rád to, jací jsou. Nemá rád to, co říkají.“ A tak se odstěhuje do lesa. Jeho vyprávění o životě v lese je humorné až nesmyslné, ale nutí člověka zamyslet se nad vlastním životem, nad tím, že se stále za něčím honí a přitom lze objevit krásu v jednoduchosti, třeba v lese. Mám ráda les a občas taky nemám ráda lidi. Takže jsem Dopplerovi i trochu záviděla.... celý text

Lotosové blues 2015, Kristina Ohlsson

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Zřejmě jsem neměla číst Hotýlek tak brzy po Slepé mapě. Měla jsem totiž pocit, že stále čtu stejnou knihu. Navíc mi to celé přišlo takové uspěchané, přeskakování z postavy na postavu bez varování mně také nebylo nijak příjemné a věty, které dopředu naznačují nějaký problém, nijak nepřispěly k potěšení ze čtení. Doufám, že další díla paní Mornštajnové půjdou trochu jinou cestou.... celý text

Ajax Penumbra 1969 2014, Robin Sloan

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Tak jsem přečetla i třetí díl. Musím říci, že první část série se mi asi líbila nejvíc, bylo to neotřelé, nový nápad a zajímavě doplněné skvělými fotografiemi. Ani v Knihovně duší nechybí nové nápady, ale proto. že se celý děj točí hlavně okolo Emmy a Jakoba, a ostatní Podivní jsou vlastně skoro celou dobu mimo příběh, zdála se mi knížka velmi ochuzená.... celý text

Himmlerova kuchařka 2014, Franz-Olivier Giesbert

Himmlerova kuchařka, příběh vyprávěný 105 letou majitelkou restaurace a kuchařkou, je ochucený vtipem, výstředností i kořením strádání. Vypravěčka se při líčení zlomových momentů svého života pohybuje od hořko-sladkého k temně až ironicky humornému stylu. Popisuje přitom ty nejhorší momenty 20.století a tragedie, které ji osobně postihly. Člověk by očekával, že se tato těžce zkoušená žena uchýlí k sebelítosti, ale to opravdu ne. Nic jí nezabrání v tom žít dlouhý, naplněný život. Róza je vlastně typická anti-hrdinka s velmi osekanou morálkou a sklonem k pomstě. Některé její reakce a její chování jsou znepokojující až pobuřující, ale ta postava je po celou dobu něčím přitažlivá. Rózin příběh je také oslavou jídla. Naučila se vařit jako velmi mladá a končí svůj život jako majitelka prosperující restaurace, ale i toto své umění dokázala použít jako nástroj pomsty. Knížka obsahuje i velké množství zajímavých myšlenek, popisuje charaktery historicky známých osobností a člověk přemýšlí, co je fikce a co by mohla být pravda. „Dějiny jsou svinstvo. Mně sebraly všechno. Moje děti. Moje rodiče. Moji velikánkou lásku. Moje kočky. Nechápu, proč lidský rod dějiny tak uctívá. Jsem velmi spokojená, že jsou pryč, už tak napáchaly dost škody.“... celý text

Pospěš si a medituj 2014, David Michie

Babičky 2011, Petr Šabach

Zvláštní problém Františka S. 2011, Petr Šabach

Co je vlastně tím zvláštním problémem Františka S.? Je to jeho stav v Domově nebo na pasece? Nebo snad právě rozdíl mezi těmito dvěma stavy? Petr Šabach mě opět nezklamal, naopak. Tahle knížka přináší plno hlubokých myšlenek o životě, o Bohu a přitom jí nechybí typický autorův humor.... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Tři generace lidí prožívající obyčejný život v průběhu 20. století je téma, které by vydalo na několik takových knih. Ale autorka se vydala cestou prostého vyprávění nejmladší ze tří žen, hlavních hrdinek, a svým jednoduchým stylem dokázala postihnout jak historické události, tak i to, jak lidé žili své vlastní, ne vždy jednoduché životy. Příběhy běží velmi rychle, bez nějakých hlubších zamýšlení či vžívání se do jednotlivých postav, bez využívání tragických událostí války k ohromení čtenáře, a přesto mám pocit, jako bych to utrpení války a pak i beznaděj další doby cítila a ty lidi znala odněkud ze sousedství. Vedlejší postavy jsou načrtnuty zkratkovitě, že mi někdy až chyběla možnost dostat se hlouběji do příběhu té či oné osoby. Ale i to je v běžném životě normální. Asi těžko bych mohla podrobně vyprávět o životě své babičky nebo o osudu manžela mé tety. Anežka mi prostě jen pověděla to, co jí buď utkvělo v paměti, nebo jí to někdo vyprávěl.... celý text

Babičky: Na útěku 2016, Minna Lindgren

A jsou tu znovu moje oblíbené babičky Siiri, Irma a Anna-Liisa spolu s dalšími přáteli z domova Podzimní háj. Jsou zase o něco starší a navíc Podzimní háj prochází rekonstrukcí, která ovšem probíhá tak, že se tam nedá žít. Podnikavé stařenky se po vzoru mladých svobodných lidí přestěhují společně do velkého bytu, kde se učí žít trošku jiným životem. Znovu narážejí i na kriminální činnost a velice blízce se setkávají se smrtí svých blízkých. Jejich pohled na konec života už čtenáře po přečtení prvního dílu nepřekvapuje, ale je tu vidět, že i je smrt zasáhne, ale úplně jinak, než jak by člověk čekal. Pro mě byl asi první díl o něco lepší, možná v něm bylo více humoru, ale musím říci, že už se těším až vyjde i závěrečný díl trilogie.... celý text

Malování podzimu 2013, Jaromír Wolf

Musím se přiznat, že o woodcraftu jsem dosud vlastně nic nevěděla. K téhle knížce mě zlákala informace, že se jedná o procházku po křivoklátských lesích, které mám opravdu ráda. Díky ní jsem se nejen dozvěděla, co je woodcraft, ale také jsem objevila, že Vlk je jako autor skvělý, dokáže vidět a popsat krásu přírody, přiblížit ji čtenáři a ukázat, jak i ty nejprostší věci a jevy jsou nádherné. Četla jsem tu knížku pomalu a vychutnávala poetiku a krásu jazyka a často jsem měla pocit, že jsem na místě autora, v jeho tábořišti na břehu řeky Mže.... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

Každý z nás má něco, co ať chceme, či nechceme, nějakým způsobem řídí náš život. Stále se za něčím honíme, někam spěcháme a každý máme někde tu svoji „Výkupnu“, do které to musíme stihnout. Na postavě Anny autorka ukazuje, kam až takové snažení může dojít. Že člověk zapomene sám na sebe, na svůj život, na svoje okolí a lidi kolem sebe. Proto je v knize život Anny pouze naznačen. Pro ni je nejdůležitější stihnout včas sebrat všechny bylinky a včas je dovézt do výkupny. Ano, Anna je těžce nemocná, možná i částečně šílená, ale i to je důsledkem jejího životního snažení, které ji nezadržitelně vede DO TMY. Kniha je k tomu všemu ještě napsaná skvěle, krásným jazykem a dokáže člověka vtáhnout do myšlenek hlavní hrdinky, až se člověk lekne. Po prvním večeru čtení jsem byla strašně neklidná a měla jsem stále pocit, že musím něco stihnout. Až tolik mě Anna zasáhla. Bylinky, příroda, dusno před bouřkou i bouřky samotné úžasně doplňují vnitřní pocity naší hrdinky, její nemoc i psychický stav. Knížku mohu jen doporučit, je úžasná a určitě ne oddechová.... celý text