Makropulos přečtené 652

Proč to ta kočka dělá? 2009, Catherine Davidson

Kafe @ cigárko 2015, Marie Doležalová

Smrt v Benátkách 2005, Thomas Mann

„Štěstím spisovatele je myšlenka, která je plně citem, je cit, který se může plně stát myšlenkou.“ Thomas Mann měl určitě velké štěstí, protože jeho myšlenky v této novele nenechají čtenáře v klidu, donutí ho se do nich vcítit a prožívat s hlavním stárnoucím hrdinou uchvácení krásou i spalující touhu. „Člověk totiž člověka miluje a ctí tak dlouho, dokud ho nemůže posoudit, a touha je výplodem nedostatečného poznání.“ Ještě musím říci, že nebýt Čtenářské výzvy, asi by mě nenapadlo číst Thomase Manna a to by byla škoda. (Citáty jsou z překladu Jitky Fučíkové).... celý text

Koralina 2014, Neil Gaiman

Sedmikostelí 2001, Miloš Urban

Podivná myšlenka, krásné popisy Prahy a jejích budov a úžasný jazyk mi dokázaly, že knihy Miloše Urbana stojí za to číst.

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

O této knize už toho bylo hodně kladného napsáno a byla oceněna Pulitzerovou cenou, o to víc možná budu vypadat jako literární ignorant, protože já z ní zase tak nadšená nejsem. Je čtivá – ano – to je způsobeno hlavně krátkými kapitolami, ale já i přes tuto výhodu jsem se vlastně musela do čtení nutit. Nic mě netáhlo zpátky do dvou i více prolínajících se příběhů, mezi kterými autor neustále přeskakuje a nejen v ději, ale i v čase. Zakomponování mystického pověsti o vzácném drahokamu do příběhu mi přišlo tak trochu navíc i proto, že v knize vlastně chybí, co se s ním stalo. Úprava: Na základě upozornění jednoho uživatele DK musím uvést, že to v knize nechybí, jen já jsem to asi přehlédla nebo nepochopila. Události 2. světové války byly popsány v mnoha knihách, takže se už těžko můžeme setkat s něčím novým. Tady mám pocit, že se autor snažil tlačit na citovou rovinu čtenáře. Třeba znásilnění Rusy mi v knize vyznělo, jako by to tam autor prostě musel zařadit, aby šokoval a mohl si to odškrtnout na svém seznamu válečných hrůz. V knize je samozřejmě mnoho částí a myšlenek, které si zasloužení ocenění. Například pasáže o nevidomé dívce a jejím způsobu vidění světa, pohled na válku očima francouzské dívky a její rodiny a na druhé straně prožívání Hitlerovy doby německým nadaným sirotkem. V každém případě ovšem doporučuji si knihu přečíst nejen proto, že ji většina čtenářů považuje za mimořádnou, ale proto, abyste se na 2. světovou válku podívali jinýma očima a na knihu si potom vytvořili vlastní názor.... celý text

Kočkou proti své vůli 2010, Michal Kasík

Anotace ke knize zní opravdu drsně. Je pravda, že tekoucí krví, municí, příšerami, kouzly a šíleným zabíjením autor opravdu nešetří, ale za tím vším je schovaná láska k rodině a hlavně ke kočkám. Situace, které majitelé koček běžně prožívají se svými miláčky, jsou zasazeny do drsných scén a běžné kočičí chování je vysvětleno prvky sci-fi. U knihy jsem se úžasně bavila a teď při pozorování „našeho“ kocoura věřím, že se možná zrovna pohybuje v jiné realitě. „Viděl jsi určitě někdy kočku, jak leží, oči má sice přivřené, ovšem ne zavřené, hlavu vzpřímenou a naprosto nepřítomný výraz?“ "Jasně, myslel jsem, že usnula dřív, než si stačila lehnout celá." "Omyl, Marku, jde o zvláštní stav, kdy část kočičího Já opustí svojí fyzickou podstatu a brouzdá mezi realitami tak, jako ty po síti a zbytek Já hlídá okolí fyzického těla, aby v případě nebezpečí podniklo příslušné kroky.“... celý text

Bubáci pro všední den 1991, Pavel Buksa

Seděl pohodlně rozložen u mého psacího stolu, nevelkou prostoru místnosti zamořoval hustým dýmem z čibuku a s pozoruhodnou lehkostí vyprávěl už hotové povídky, jejichž humor byl zcela jiný, než s jakým jsme se tenkrát běžně setkávali v literatuře, čerpal z jiných zdrojů a z jiného, překvapivého vidění světa, měl v náznaku cosi společného se Zosčenkem z nejlepších let a chutnal hořce. Všichni, jak jsme se tak náhodně sešli (Ivan Klíma tenkrát ještě nepronášel filipiky proti kuřákům), jsme byli nadšeni, neboť ani v nakladatelské redakci se člověk s průkazným novým talentem nesetkává příliš často. Z Epilogu Zdeňka Pochopa uvedeného ve vydání z roku 1991... celý text

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

Tady už bylo řečeno a napsáno vše. Ale opravdu stojí za to si knížku přečíst i když jste několikrát, jako já, viděli úžasné představení paní Barbory Hrzánové. Mně byla při čtení ta Helenka tak nějak bližší.... celý text

Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře 2004, Mika Waltari

Kniha Egypťan Sinuhet vypadá jako Sinuhetova autobiografie. Malý, čerstvě narozený chlapeček byl nalezen v rákosovém košíku, který připlaval po vodě. Chlapec vyrostl, stal se lékařem a rádcem faraonů v období nadcházející vlády faraona Achnatona, který se pokusil zvrátit zavedené náboženství a nahradit je uctíváním nového boha. V průběhu svého života a na svých cestách se Sinuhet setkává s lidmi v různých životních pozicích v mnoha oblastech Egypta i v sousedních zemích a seznamuje nás s mnoha detaily života a historie starověkého Egypta. Co je však skutečně geniální na této knize je to, že to vlastně není o Egyptě ani o dávných dobách. Může to být vyprávěním o jakémkoliv národu, jakékoliv civilizaci, o jakémkoliv člověku v jakémkoliv čase a na jakémkoliv místě. Je to o každém z nás. O našich radostech a strastech a o sociálních a vládních institucích, kterým podléháme. Je tu velice jasně popsáno celé spektrum lidského a společenského chování od nejvznešenějších aspirací, emocí a skutků až po ty nejnižší až pokleslé. Jak je uvedeno hned v I. Knize: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči."... celý text

Deset malých černoušků 2009, Agatha Christie

Myslela jsem si, že Agathu Christie vlastně znám, takže není potřeba to číst .Ale díky Čtenářské výzvě jsem sáhla po této knize a a už jsem se nemohla odtrhnout. Je to skvělá detektivka, která se dá dobře číst i tolik let po prvním vydání.... celý text

Malinkatý kretén 2005, Zdena Frýbová

Vedlejší pokoje 2015, Radovan Menšík

Je to skvělý, pro mě neotřelý pohled na život a lásku. Těžko psát komentář a nic nevyzradit. Prostě doporučuji k přečtení.

Hubené nohy a všechno ostatní 2015, Tom Robbins

Podle mého názoru je složité hodnotit tuto knihu. Musím začít tím, že je velmi zábavná a přitom velmi hluboká a určitě každého čtenáře zasáhne jiným způsobem. Autor prostřednictvím svých různorodých až výstředních postav vysvětluje svůj názor na organizované náboženství – ať je jakékoliv - a problémy Středního Východu. Je pravda, že těchto úvah je v knize až dost. Takže mohou i odradit. Ale vážně to není nějaká kazatelská nebo až dotěrně politická kniha, je velmi zábavná a v některých pasážích se budete i nahlas smát. Robbinsova úžasná hra se slovy je zde podpořena mnoha přirovnáními a metaforami, které mohou někomu připadat zbytečné, podle mě však přispívají k bohatosti románu a dodávají mu jakousi eleganci. Román má více vrstev a myslím si, že každého čtenáře osloví alespoň jedna z nich. V každém případě je to fantastické čtení. Skutečně ji doporučuji, ale možná ne jako první knihu od Toma Robbinse.... celý text

Paměť mojí babičce 2009, Petra Hůlová

Kniha je důkazem toho, že lidské příběhy odehrávající se tisíce kilometrů od Evropy, mohou důvěrně oslovit i tuzemského čtenáře. Do děje jsme vtaženi hned od počátku první z osobních výpovědí pěti žen z jedné rodiny. Autorka využívá hovorový jazyk s mnoha originálními mongolskými výrazy, čímž dokáže vystihnout stavy lidské duše i vykreslit podobu země. Jazyk odpovídá i charakteru jednotlivých hrdinek a okolnostem, ve kterých se nacházejí. Matka – Alta se vyjadřuje v holých větách, vyprávění Dzaji je naopak psáno dlouhými větami, které vyjadřují její pestrý život a z vyprávění nejmladší Dolgormy je znát změna probíhající v mladé mongolské generaci. Skvěle vyznívá i to, jak se liší pohledy jednotlivých protagonistek na stejné události. Nechte se strhnout touto neobyčejnou rodinnou ságou a nahlédněte do života mongolských venkovanů od hluboké historie až po přítomnost.... celý text

Procitnutí slečny Primové 2014, Natalia Sanmartin Fenollera

Tuhle knihu jsem si pořídila a přečetla na základě zde uvedené skvělé recenze Jana Hofírka a jsem ráda, že jsem to udělala. Už samo fiktivní městečko San Ireneo de Arnois a jeho vykreslení v příběhu vyjadřuje touhu osvobodit se a vyhlašuje válku modernímu světu. Charaktery jednotlivých postav jsou popsány do detailů a jsou vlastně často vyjádřeny již v jejich křestních jménech. Kniha je protkána odkazy na literaturu, staré jazyky, zabývá se systémem vzdělávání a konfrontací různých filozofických názorů i rozdílnými názory víru. Je to román plný zajímavých diskusí, výjimečných žen a mužů, mezilidských vztahů, ale i knih, květin, přátelských setkání s tradičními zákusky a čajem. Jak řekla sama autorka v jednom interview (můj volný překlad) Městečko neexistuje, je to imaginární místo, ale je inspirováno evropskou tradicí. Evropa byla vybudována na malých obcích poblíž opatství, s ekonomikou založenou na řemeslech, pevných rodinách, dávných tradicích a pečlivě organizovaném životě, ve kterém má každá věc svůj vlastní čas. To je model, ze kterého jsem čerpala inspiraci pro tuto knihu a na jehož základě se narodilo San Ireneo, místo, kde životy lidí mají lidské rozměry a kde tradice a kultura jsou chápány jako poklady.... celý text

Parfém bláznivého tance 2003, Tom Robbins

„Červená řepa je ze všech zelenin nejvášnivější. Ředkvička je možná horečnatější, avšak její žár plane chladným plamenem úzkosti, a nikoliv vášně. Rajčata jsou sice dostatečně bujará, ale zase se vyznačují jistou lehkomyslností. Řepa je smrtelně vážná. Slovanské národy získaly své tělesné vlastnosti díky bramborám, svůj doutnající neklid od ředkviček a svou vážnost z červené řepy.“ To jsou první odstavce této úžasné knihy Toma Robbinse, první jeho knihy, kterou jsem přečetla. A hned jsem se zamilovala. Asi to není kniha pro každého, ale pokud máte rádi podivuhodné, nepředvídatelné, filozofické příběhy, neměli byste si nechat Parfém bláznivého tance ujít. Je to vyprávění o životě, smrti a nesmrtelnosti, kterými prochází důležitý lidský smysl – čich a samozřejmě červená řepa. Je to pohádka, dobrodružné skotačení plné nádherných obratů, metafor a moudrých myšlenek. Složitá existenciální témata jsou podána obratně, lehce, smyslně i komicky. Ještě jsem nečetla takovou knihu, je chytrá, provokativní a mohu ji jen doporučit.... celý text

Stará dáma vaří jed 2005, Arto Paasilinna

Kouzelník ze Lhasy 2015, David Michie

Tato kniha kombinuje prvky dobrodružného příběhu a naučné knihy o buddhismu. Autor nám předkládá komplexní a poutavý příběh dvou mužů oddělených časem i prostorem. Ale i přes toto zdánlivé oddělení dokazuje, jak složitě mohou být věci opravdu propojeny. Buddhistická filozofie se prolíná celým dílem, ale ne jako kázání nebo snaha o obrácení na víru, ale jako nedílná součást příběhu. Skvělé je, že autor nepředpokládá, že jeho čtenáři budou znát Dharmu nebo jí rozumět, ale vysvětluje ji, bez jakéhokoliv zpomalení děje. Ukazuje paralely mezi buddhistickou naukou a moderní vědou, speciálně kvantovou fyzikou. Jediné, co mi trochu vadilo na tomto vydání je, že jména a názvy jsou v české verzi jinak psaná než v originále, nebo jsou úplně jiná. Tohle já ale nikdy nechápu.... celý text

Pan Šimral přichází 2015, Luboš Pavel

Jsou to úžasně milé obyčejné i neobyčejné příběhy z denního života čerstvého důchodce pana Šimrala. Mě jen mrzí, že jsem knížku přečetla najednou. Lepší by bylo si na každý den nechat jeden z příběhů, abych si tu skvělou náladu, kterou jsem po přečtení měla, užívala delší dobu.... celý text